Náš systém 

Úplná elektronizace studijních agend vysoké školy

česky

 
Článek na konferenci RUFIS'99, září 1999.

Úplná elektronizace studijních agend vysoké školy

Michal Brandejs

Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně

Abstrakt:

Článek seznamuje čtenáře s řešením studijních agend na Masarykově univerzitě v Brně. Cílem řešení je zajistit úplnou počítačovou podporu kreditovému a prostupnému studiu na univerzitě. Prostředkem je budovaný informační systém, ke kterému mají autentizovaný přístup všichni studenti, učitelé a další relevantní pracovníci.

Úvod

Na konci roku 1998 rozhodlo vedení Masarykovy univerzity v Brně o zahájení řešení projektu úplné elektronizace studijních agend. Byly vytýčeny tyto základní cíle: plná podpora kreditového způsobu studia, prostupnost studia uvnitř univerzity, a zpřístupnění studijních agend koncovým uživatelům. Univerzita se rozhodla, že projekt bude realizovat vlastními silami a že jeho řešení nabídne týmu pracovníků a studentů Fakulty informatiky. Vzorem pro výstupy tohoto projektu je Administrativní server Fakulty informatiky, který řady agend budoucího systému MU již vede v malém pro potřeby fakulty.

Administrativní server Fakulty informatiky byl vyvíjen v letech 1995 až 1998. Prezentován byl na konferenci RUFIS'97 (viz [3]). Byl vyvinut do podoby uceleného komplexu nástrojů pro podporu studijních agend a komunikaci a jeho nejvýznamnějším rysem je zpřístupnění systému všem studentům a učitelům Fakulty informatiky. Studenti sami, bez nutnosti navštěvovat studijní oddělení, prostřednictvím webového prohlížeče a Internetu si zapisují předměty do semestru, učitelé studentům stejným způsobem zadávají body a závěrečná hodnocení, předávají studentům digitálně podepsaná potvrzení o vykonání zkoušky a spoustu dalších věcí. Čtenáře lze odkázat na veřejnou demonstrační verzi (viz [2]) nebo na sborník konference RUFIS'97.

Tým, který současný projekt realizuje, vychází z bohatých zkušeností, které nabyl při vývoji a provozu existujícího systému. Ovšem řadu věcí, které vcelku bezbolestně realizoval v malém - ve fakultním měřítku, musí nyní s velkými obtížemi a významně jiným způsobem zavádět do praxe v prostředí heterogenních fakult. Obrovská setrvačnost fakult kamenné univerzity zavádění informačních technologií příliš nepřeje. Mnohdy se za úspěchem v nasazení jisté části systému neskrývá ani tak kvalita analytika a programátora, nýbrž mravenčí práce několika odhodlaných pracovníků z lůna mateřské fakulty.

Úvodní etapa nasazování systému byla rozdělena do několika kroků. Kroky směřovaly k jedinému cíli - a to zajistit pro školní rok 1999/2000, resp. pro podzimní semestr 1999 elektronickou podporu prostupného studia. Projekt se začal řešit v prosinci 1998, na konci února 1999 byl k dispozici Katalog předmětů, v dubnu Prezentátor pro formátovaný výstup informací z Katalogu, na konci května aplikace pro registraci studentů do následujícího semestru, o prázdninách nástroj pro zápis studentů a v září nástroje pro evidenci studentů jako takových.

Lidé v systému

To nejdůležitějí pro chod systému tohoto typu jsou jeho uživatelé a jejich snadný přístup do systému. Informační systém běží na jednom centrálním serveru a uživatelé k němu přistupují prostřednictvím běžných webových prohlížečů a zabezpečeného protokolu https. Autentizace je ponechána na prostředcích webového serveru. Databáze uživatelů byla předvyplněna ze stávajících lokálních studijních agend jednotlivých děkanátů a ze systému jednotné personalistiky, která byla na MU uváděna do provozu v lednu 1999. Naši uživatelé - zaměstnanci a studenti - každý mají unikátní univerzitní číslo osoby (UČO). Toto je veřejný identifikátor osoby v informačním systému.

Počátkem měsíce března vyvstala povinnost zavést na MU průkaz studenta. Připraveno bylo asi 16000 provizorních průkazů, které vedle obligátních informací nezbytných pro průkaz studenta, obsahovaly i přidělené UČO a vygenerované přístupové heslo. Tím se podařilo elegantně rozdat přístupové informace mase studentů. Průkaz byl jednoduchý papírový, UČO a heslo bylo na odstřihnutelném okraji. Provizorní průkaz platí do měsíce září, v září studenti obdrží integrovaný mezinárodní průkaz studenta a průkaz studenta MU ISIC. Každoroční vlny nových studentů budou opět obhospodařeny papírovým návodem pro práci v IS s provizorním vygenerovaným heslem, které budou distribuovány hromadně prostřednictvím studijních oddělení.

Zaměstnanci - v tomto případě učitelé a vědečtí pracovníci - získávali svoje přístupové informace prostřednictvím tzv. správců práv na fakultách. Fakulty pověřily výkonem této funkce konkrétní osoby a tyto dostaly nástroje pro manipulaci s přístupovými informacemi zaměstnanců a studentů fakult. Vysvětlení unikátního systému přístupových práv použitého v informačním systému MU najdete na jiném místě (viz [4]).

Uživatel (zaměstnanec, či student - bez rozdílu) přistupuje k systému cestou http://is.muni.cz/. Zde jsou k dispozici také veřejné (neautentizované) informace pro osoby přistupující ze světa a nemající přístupové pravomoce.

Vývojáři se velmi striktně drží zásady, že do systému smějí pouze osoby, které jsou důkladně podchyceny v databázi osob. Neexistují proto uživatelé 'demo', 'návštěva', 'děkan' apod., jak bývá obvyklé. Naopak zavedením osoby do databáze, získává tato automaticky možnost přístupu do systému.

Uživatel se poprvé hlásí do systému zadáním svého čísla UČO a přiděleného hesla. Přihlášení znamená, že systém ví, která osoba mu zadává povely a podle jí náležejících implicitních a explicitních práv povoluje systém přístup k operacím. Po přihlášení si může nastavit tzv. přezdívku. Přezdívka je libovolné jméno, které uživatel může používat vedle svého čísla UČO, např. pro lepší pamatování. Přezdívku si volí uživatel sám bez jakékoli asistence a omezení. Jediným omezením je, že si nesmí zvolit již existující přezdívku.

Učitelé a vědečtí pracovníci přistupují k systému od března, zejména v souvislosti s plněním údajů pro Katalog vyučovaných předmětů, ale také za jiným cílem: současně s Katalogem byla uvedena do provozu i aplikace na sběr údajů o publikační činnosti pro RIV a aplikace na tvorbu strukturovaných životopisů.

Katalog předmětů

Nejdůležitější aplikací k tomu, aby bylo možné budovat studijní agendy, je Katalog předmětů, tedy seznam předmětů vyučovaných jednotlivými fakultami s potřebnými parametry. Katalog předmětů jako aplikace se však nad očekávání analytiků stal téměř nejkomplikovanější aplikací v systému. Počáteční představa jednoduchosti se rozplynula velmi rychle po jednání na fakultách a upřesňování si vzájemných stanovisek. Domníváme se však, že bylo nalezeno kompromisní řešení, které vyhovělo všem zúčastněným.

Na straně fakult bylo nezbytné učinit takové změny a rozhodnutí, na základě kterých každý předmět je řádně ukončován v každém semestru, kdy běží; každý předmět má svůj kód. Na straně informačního systému bylo nutné realizovat podporu tzv. složeným kurzům a vícesemestrálním předmětům. Složenými kurzy jsou komplexy předmětů, které se tváří jako předmět jeden, ale rozpadají se do složek, která každá mají svoje ukončení, kreditovou hodnotu atp.

Podrobnější informace o aplikacích souvisejících s Katalogem je taktéž možno najít v článku [5]. Obecně uveďme, že může posloužit jako studijní část tzv. Information package ECTS (European Transfer Credit System) a implementuje podporu řady technik kreditového a prostupného studia.

Katalog předmětů, jako první komplexnější aplikace nově budovaného systému, přinesl možnost otestovat definice hierarchické zodpovědnosti realizované systémem aplikačně řízených práv. Průzkum na fakultách velmi rychle ukázal, že není možné přistoupit na plošné schéma (např. nejvyšší manipulační právo - proděkan, nižší právo - vedoucí kateder) a podobně. Těmto akademickým hodnostářům sice téměř ve všech případech byly pravomoce uděleny, ale potvrdilo se, že situace s počítačovou gramotností, počítačovou vybaveností i celkovou afinitou k systému je natolik různorodá, že ke slovu přišly možnosti systému práv (viz [4]), dovolující práva přidělovat bez omezení vybraným osobám. Na vrcholu odpovědnostní hierarchie za studijní plány a Katalog předmětů by však na každé fakultě nicméně měla stát jedna osoba, která provádí základní rozhodnutí (např. vyhlašuje období zápisu do předmětů), tzv. majitel práva A pro fakultu. Na nižší úroveň se zodpovědnost propaguje typicky implicitně - pokud osoba s právem A označí u nějakého předmětu garanta, získá tento automaticky právo nakládat se záznamem o předmětu (řádově desítky údajů). Obdobně, je-li uveden vyučující, ihned získává přístup k editaci doplňujících informací (řádově do deseti údajů).

Druhou možností, jak distribuovat odpovědnost, je přidělení práv explicitních, tj. zadaných správcem práv a hromadně uplatněných na určitou množinu objektů, např. předmětů určité katedry. Zde dobře posloužila hierarchická struktura číselníku pracovišť na MU, kde systémem testovaný číselný prefix pracoviště dobře odpovídá skutečným kompetencím v reálném světě.

Plnění Katalogu předmětů se fakulty intenzivně věnovaly několik měsíců, dle stavu prvotních dat, přebíraných ze stávajícího systému Student či jiných zdrojů. Proběhla intenzivní školení pracovníků pověřených vkládáním údajů; ukázalo se však, že často není problémem technická obtížnost akce (webové technologie umí dnes být skutečně k uživateli přátelské), jako spíše koncepční otázky typu 'která katedra tento předmět vlastně garantuje' - dohadovací řízení nad zpřehledňováním studijních plánů mohla práce zpomalit.

Byť se v Katalogu předmětů definují ke každému předmětu desítky parametrů, nemohou postihnout skutečnou realitu a nemohou tak být podkladem k úplné elektronizaci studijních agend. Proto se vývojáři studijního informačního systému rozhodli zavést mechanismus tzv. volných atributů Katalogu předmětů, libovolně definovaných fakultami. Podrobnosti opět lze nalézt v článku [5]. Pro objasnění možností použití atributů nicméně uveďme příklady: atribut 'bc_inf_bcZPJ_semestr' znamená doporučený semestr absolvování pro bakalářské studium Informatiky, specializaci Zpracování přirozeného jazyka; atribut 'bc_inf_bcZPJ_typ' určuje typ předmětu z jazykový, matematika, programování, tělovýchovný, všeobecný, informatika apod.; atribut 'bc_inf_povinnost' určuje, zda jde o předmět povinný pro bakalářské studium. Všeobecně doporučovaným k zavedení je např. atribut 'základ', který říká, že osnova předmětu nepředpokládá hlubší než středoškolské znalosti, a proto je předmět vhodný pro zápis pro každého studenta VŠ v rámci rozšíření obzoru (jinými slovy - tento předmět se doporučuje studentům jiných fakult).

Prezentátor

Potřeba nástroje, který by byl schopen připravit naformátovaný text ve Wordu nebo v LaTeXu z obsahu Katalogu, vznikla v okamžiku, kdy se ukázalo, že Katalog objemem uložených informací pokrývá celé studijní plány. Vznikla tak legitimní potřeba nástroje, který by dokázal vysázet brožury studijních plánů fakult. Tyto bružury se vydávají zpravidla na jaře a pokrývají informace o následujícím školním roce. Obecně Prezentátor dává kterémukoli uživateli is.muni.cz možnost vytvářet si vlastní informační materiály ze všech informací, které jsou mu dostupné.

Vznikl tak Prezentátor, který je univerzálním nástrojem pro formátování výstupů dat z databáze. Vstupem do Prezentátoru (tzv. předlohou) je zdrojový text v XML. Předlohu uživatel vytvoří v libovolném textovém editoru (Poznámkový blok, Wordpad v prostředí Windows, nebo libovolný editor v prostředí UNIXu). Poté soubor prostřednictvím webové stránky is.muni.cz předá serveru, tento předlohu doplní požadovanými informacemi v požadovaném tvaru a vrátí ji zpět uživateli.

Prezentátor předává informace z Katalogu předmětů, z publikačního systému a informace o osobách a pracovištích. Ukažme si použití a možnosti Prezentátoru na jednoduchém příkladu. Část předlohy pro výpis předmětů zadané fakulty, semestru, oboru:

<!DOCTYPE x [
<!ENTITY podzim "podzim 1999">
<!ENTITY jaro "jaro 2000">
]>
<TELO><FAKULTA>1433</FAKULTA><OBDOBI>&podzim;</OBDOBI>
<NADPIS UROVEN="4">Teoretická informatika ve druhém ročníku</NADPIS>
<TFORMA><LI><TT><F_PREDM_KOD/></TT>
  <F_PREDM_NAZEV/><F_PREDM_KREDITY F=", X kr."/>,
  <F_PREDM_UCITELE F_JMENA="longnameident"/></LI></TFORMA>
<UL><DATA_PREDM RAZENI_OBDOBI="vzestupne">
        <PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_povinnost"/> and
        (<PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_semestr" HODNOTA="03"/>
        or<PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_semestr" HODNOTA="04"/>)
</DATA_PREDM></UL>
<TFORMA>
  <P><TABLE WIDTH="550">
  <TR><TD><B><F_PREDM_KOD/> - <F_PREDM_NAZEV/></B></TD>
  <TD ALIGN="right"><F_PREDM_UKONCENI/>, <F_PREDM_ROZSAHY/>,
  <F_PREDM_KREDITY F="X kr.,"/> <F_PREDM_OBDOBI TYP="2"/></TD></TR>
  <TR><TD COLSPAN="2"><F_PREDM_UCITELE F_JMENA="longname"/></TD></TR>
  <TR><TD COLSPAN="2">
  <F_PREDM_TEXTPREDPOKLADY F="&lt;I&gt;X&lt;/I&gt;&lt;BR&gt;"/>
  <F_PREDM_OSNOVA/>
  <F_PREDM_TYPVYUKYAZKOUSKY F="&lt;BR&gt;&lt;I&gt;X&lt;/I&gt;"/>
  <F_PREDM_SYLLIT
  F="&lt;P&gt;Doporučená
                    literatura:&lt;BR&gt;&lt;UL&gt;X&lt;/UL&gt;"/>
  </TD></TR></TABLE></P>
</TFORMA>
...
</TELO>
Výstupem pak pro všechny vyhovující předměty bude text (v příkladu uvádíme pouze jeden předmět) například:

Specializace Teoretická informatika ve druhém ročníku

  • I020 Lambda-kalkul I, 2 kr., prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. (KTP FI MU)

I020 - Lambda-kalkul I k, 2/0, 2 kr., podzim
prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.

Čistý lambda-kalkul: lambda-termy, struktura termů, rovnostní teorie. Redukce: jednosměrné transformace, obecné redukce, beta-redukce. Lambda-kalkul a výpočty: kódování, rekurzívní definice, lambda-vyčíslitelnost, kombinátory pevného bodu, nerozhodnutelné vlastnosti.

Doporučená literatura:
Zlatuška, Jiří. Lambda-kalkul. In Lambda-kalkul. Brno : Masarykova univerzita Brno, 1993.

Předloha se typicky skládá ze dvou typů údajů: informace o kterých předmětech chceme získat a jaké informace o nich vysázet. V našem příkladu vidíme, že dotaz využil systém volných atributů a ptá se na povinné předměty teoretické informatiky ve třetím nebo čtvrtém semestru:

<DATA_PREDM RAZENI_OBDOBI="vzestupne">
        <PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_povinnost"/> and
        (<PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_semestr" HODNOTA="03"/>
        or<PREDM_ATR ZKRATKA="mgr_inf_TI_semestr" HODNOTA="04"/>)
</DATA_PREDM></UL>

Dotaz lze však samozřejmě položit i na rubriky záznamu o předmětu (předměty určitého vyučujícího, s určitým počtem kreditů, atd.). Typické použití výstupu z Prezentátoru - studijní plány - však využívají zejména specifikace související s průchodem studiem.

Jak má informace o vybraných předmětech vypadat, specifikuje další část předlohy, kde lze využít běžných formátovacích znaků HTML, prokládaných příkazy Prezentátoru, které vrátí určitou informaci o předchozí metodou vybraném předmětu - např. <F_PREDM_OSNOVA/> vytiskne sylabus předmětu, <F_PREDM_UCITELE F_JMENA=longnameident/> zobrazí jméno vyučujícího ve formátu zahrnujícím i zkratku pracoviště a všechny tituly.

Příprava předloh v Prezentátoru vyžaduje pokročilejšího uživatele, tato cena je však bohatě vyvážena tím, že systém je naprosto obecný a dovoluje připravit předlohy šité na míru konkrétnímu účelu. Při korekturách studijních brožur je také výhodné, když sazeč dá lidem, zodpovědným za obsah brožury, určitou předlohu k dispozici - ti mohou kdykoliv zjistit, jak se jejich kapitola jeví, opravit chyby v Katalogu, opět si vytisknout korekturní výtisk a podobně.

Registrace a zápis

Registrace je proces, při kterém studenti sdělují, které předměty si hodlají do příštího semestru zapsat. Na základě výsledků registrace se podle zjištěné poptávky ruší předměty, o které není zájem, připravuje se rozvrh tak, aby pokud možno nevznikaly studentům kolize, stanovuje se pořadí zakládající právo předmět si zapsat u kursů s omezenou kapacitou. Požadavky fakult na proces registrace se liší. Některé fakulty upřednostňují spíše ročníkový způsob studia s většinou pevných požadavků na skladbu předmětů v semestru nebo ročníku. Některé fakulty mají naopak rozvolněný způsob bez pevných ročníkových mantinelů. Ze strany vedení univerzity je navíc podporována prostupnost studia, která na této úrovni znamená, že student má možnost si registrovat i předměty z jiných fakult.

Studenti si předměty registrují individuálně prostřednictvím informačního systému. Systém zkontroluje, zda student má určité studium ve stavu, do kterého se lze registrovat, vybere si semestr, ve kterém registrace právě probíhá a označuje předměty, které si hodlá zapsat. Během označování předmětů probíhají kontroly na korektnost požadavků. Student musí splňovat jisté předpoklady k tomu, aby si mohl některé předměty zapsat. Pokud je nesplňuje, systém mu tuto informaci sdělí. Zápis předmětu může být podmíněn i udělením souhlasu - či výjimky učitele. Prostřednictvím systému může student o souhlas požádat.

V okamžiku, kdy si student předmět zaregistruje, přidělí systém registraci předmětu tzv. časovou značku. Jedním z výstupů registrace je také uspořádaný seznam zájemců o předmět. Je-li kapacita kursu omezena a poptávka limit překračuje, pak je pořadí nároku na předmět stanoveno právě tímto seznamem. Z toho také vyplývá jistá nárazovost potřeby a zájmu studentů o registraci v okamžiku, kdy je registrace spuštěna. Spouští-li se registrace se začátkem dne, pak se na Fakultě informatiky běžně stává, že v 0:15 bývá kapacita limitovaných lukrativních kursů vyčerpána. Studijní oddělení mají na základě práva uděleného referentkám možnost do registrace jakýmkoli způsobem zasáhnout. Existenci možností tohoto typu považujeme za zásadní, protože bez ní by systém byl málo použitelný a neodpovídal by realitě světa. Obecně, studijní oddělení mají samozřejmě pravomoc libovolně manipulovat se studijními záznamy. Zde se otevírá potenciální bezpečnostní problém; tomu je zapotřebí předcházet osvětou (školení ke stylu práce s důvěrným heslem) a kontrolními mechanismy - úřednice po přihlášení k IS vidí, kdy a odkud naposledy byl v systému přihlášen někdo pod jejím jménem a informace o veškerých transakcích jsou uchovávány.

Abychom vyšli vstříc fakultám, které upřednostňují ročníkové studijní plány, byl připraven mechanismus tzv. registračních šablon. Šablony připravují studijní vedoucí oborů na fakultách a předepisují v nich studentům rámec nebo základ, který si studenti musejí zapsat, či který jim garant doporučuje. Šablony jsou uspořádány do obecné stromové struktury, takže si fakulty mohou vybrat způsob jejich prezentace (množství zanořených úrovní a doplňujících návodných poznámek).

Registrace do semestru Podzim 1999 byla pro nový IS určitou zátěžovou zkouškou, kdy začali se systémem masivně pracovat studenti univerzity. Ukázalo se, že rozhodujícím faktorem při celé akci není anitak vybavenost počítačovou technikou, jako osvěta a kvalitní organizace - například na Pedagogické fakultě si během necelých tří týdnů zvolilo předměty kolem 1400 studentů za využití 20 počítačů.

Termín zahájení a ukončení registrace si každá fakulta určuje sama. Typicky proděkan pro studijní záležitosti prostřednictvím informačního systému tato základní data zadává. První v pořadí je registrace, po jejím ukončení se otevírá zápis, ve kterém studenti opět stejným software a stejným způsobem sdělují, co chtějí zapsat. Implicitně je jim nabídnuto to, co mají zaregistrováno. V ideálním případě, ve kterém si student zaregistroval všechno správně a tak, jak chtěl, nemusí při zápisu do počítače již nic zadávat. V mezidobí mezi registrací a zápisem probíhá příprava rozvrhu, rušení předmětů, o které nebyl zájem apod. Zejména po zveřejnění rozvrhu mohou studenti ještě úpravu sortimentu svých zapsaných předmětů požadovat, což je jim obvykle před začátkem semestru nebo krátce po jeho začátku umožněno. Zápis současně znamená to, že studijní oddělení požadavky studentů elektronicky potvrzují a vlastně zápis oficiálně stvrzují a studentu tak vzniká nárok na místo v kursu.

Server mail.muni.cz

Zkušenosti s Fakultní administrativou Fakulty informatiky jednoznačně ukázaly, že systém stojí na vzájemných komunikačních možnostech systému a uživatelů a uživatelů mezi sebou. To platí zvláště, pokud jde o studijní agendy a komunikaci mezi učitelem a studentem a mezi studijním oddělením a studentem. Preferovaný způsob komunikace je prostřednictvím elektronické pošty. Ze strany systému jde o automaticky generované dopisy informující o změně v hodnocení studenta, o bodech získaných z písemky, o vyhlášení zkušebního termínu, o udělení výjimky, či souhlasu pro zápis předmětu a např. o dopisy obsahující digitálně podepsané potvrzení o absolvování předmětu spolu s jeho hodnocením.

Systém FI automaticky předpokládal, že každý uživatel (skutečně každý uživatel) má svoji e-mailovou schránku. Agendy spoléhají na to, že mohou komukoli odeslat dopis. V prostředí univerzity, kde jsou až desetitisíce uživatelů, tohle předpokládat nelze. Proto jsme se rozhodli, že informační systém bude poskytovat e-mailovou schránku každému uživateli automaticky. Cílem není suplovat lokální centra výpočetní techniky na fakultách. Ale ani to nejlépe fungující centrum by funkci tohoto typu nebylo schopno po celou dobu existence uživatele zajistit.

Všechny aplikace uvnitř informačního systému se nyní mohou spolehnout na to, že mohou doručit dopis na adresu UČO@mail.muni.cz, přičemž na místo UČO se dosadí číslo příslušného uživatele. Použít lze též aktuální přezdívku uživatele; použití této možnosti je však mírně omezeno faktem, že uživatel si může přezdívku kdykoli změnit. Zasílání dopisů na uvedené adresy mohou uživatelé využít i mezi sebou.

Uživatel si uvnitř IS může doplnit svoji e-mailovou adresu. Doplní-li ji, pak všechny dopisy, které IS pro uživatele přijme (zvenčí nebo zevnitř), se přepošlou na zadanou adresu. V tomto případě uživatel do jisté míry odpovídá za doručitelnost jemu adresovaných dopisů (pokud si poštu přesměruje do nějaké nestabilní domény, mohou se jemu adresované dopisy ztrácet). Pokud uživatel e-mailovou adresu do ISu nezadá, budou mu dopisy zůstávat ve schránce ISu.

Jako každý hromadný poštovní systém musí mít i tento implementovány obvyklé funkce jako jsou omezení velikosti poštovní schránky uživatele, omezení velikosti přijímané zprávy apod. Protože očekáváme velmi masivní zatížení přijímáním a ještě více odesíláním dopisů, byla tato aplikace přesunuta na fyzicky jiný počítač. Uživatel má k dispozici webové rozhraní v rámci is.muni.cz pro přístup ke své poštovní schránce a pro příjem a odesílání dopisů. Stejně tak prostřednictvím webového rozhraní může nastavovat parametry doručovacímu systému, např. doplnit o adresu, na kterou se mají příchozí dopisy přesměrovávat.

E-mailový server mail.muni.cz má některé zvláštnosti, které vyplývají ze způsobu jeho nasazení. První zvláštností je, že se přijímané dopisy, resp. jejich těla, kontrolují na shodu a duplicitní těla dopisů se neukládají vícekrát. Je to proto, že typickým použitím mail.muni.cz bude rozesílání stejného textu velkému množství uživatelů. Tvůrci systému tímto chtějí předejít zbytečnému vyčerpání diskové kapacity.

Další zvláštností je, že tělo dopisu lze rozdělit na tři části: společnou hlavičku a patičku, rozdílný střed. To proto, že velmi častou funkcí je odesílání výsledků písemek. Rozesílá-li učitel výsledky písemky 411 studentům, pak jim všem typicky posílá shodný úvod a shodný závěr. Uvnitř textu však asi bude většinou pouze jeden řádek, kde bude uveden konkrétní počet bodů, hodnocení či jiný údaj týkající se konkrétního studenta. Opět se předpokládá, že se úvod a závěr sdílí a na disk ukládá pouze jednou.

Technické pozadí

Informační systém is.muni.cz je provozován na čtyřprocesorovém serveru Sun Ultra 450 s 2 GB operační paměti a 20 GB diskového prostoru. Jako RDBMS je použit Oracle verze 8 s ConTextovým rozšířením, http server je open source Apache a vlastní aplikační logika je programována převážně v jazyce Perl. Jsou použity jak veřejně dostupné moduly z CPANu (DBI, DBD::Oracle, CGI.pm, Apache::AuthenDBI, XML::Parser), tak vlastní moduly, které definují lokální aplikační prostředí (CGI::MU).

Systém mail.muni.cz běží na PC pod operačním systémem Linux s databází MySQL a databázovým rozšířením poštovního démona qmail.

Stav prací a výhled

I když bylo vynaloženo již hodně práce, celý informační systém je zatím stále na úplném začátku. Pozitivním rysem toho, že si univerzita celý systém tvoří vlastními silami, je fakt, že nové komponenty jsou ihned uváděny do provozu. V praxi se velmi rychle ověří, zda je komponenta postavena na reálném základě, či nikoli. Ušetří se tak zbytečný vývoj něčeho, co reálný základ postrádalo.

V současnosti (prázdniny 1999) probíhá intenzivní vývoj aplikací pro studijní oddělení. Očekáváme, že v následujícím roce se soustředíme na zdokonalení základů systému a na vývoj aplikací pro učitele s cílem dát učitelům užitečné nástroje pro komunikaci se studenty a rozšířit tak počet aktivních uživatelů is.muni.cz.

Odkazy

1
http://is.muni.cz/
Veřejně dostupné informace a údaje z budovaného informačního systému.

2
Demonstrační verze Fakultní administrativy.

3
Brandejs, Michal. Administrativní server. In RUFIS '97 : úloha univerzit v budoucí informační společnosti : sborník příspěvků. Praha : České vysoké učení technické v Praze, 1997, strana 215-224.

4
Pazdziora, Jan. Autentizovaný přístup a systém práv v IS MU. V tomto sborníku.

5
Hollanová Iva, Misáková Miroslava. Katalog předmětů: zkušenost s elektronickou podporou ECTS. V tomto sborníku.


Ing. Michal Brandejs, CSc. (*1963) je odborným asistentem a vedoucím Centra výpočetní techniky Fakulty informatiky MU v Brně.


Nahoru | Aktuální datum a čas: 28. 7. 2016 10:36, 30. (sudý) týden

Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Použití cookies | Více o Informačním systému