Způsoby elektronické podpory výuky na MU v roce 2008
RNDr. Miroslava Misáková, Ing. Jitka Brandejsová, doc. Ing. Michal Brandejs, CSc.
článek na konferenci SCO 2008 (4. - 5. června 2008)
Abstrakt: Elektronická podpora výuky je na MU řešena v rámci dlouhodobé koncepce. V každém roce jsou realizovány jak experimentální či pilotní kroky, tak i již ověřené strategie. Škola se snaží elektronické nástroje nasazovat stále širším spektrem způsobů. Článek se zabývá dvěma hlavními oblastmi: 1. možnostmi běžného učitele (e-learning budovaný spíše zdola), 2. využitím nástrojů pro uchazeče o studium a dalšími netypickými cílovými skupinami (podporováno spíše shora, institucí).
Abstract: At Masaryk University, electronic support of education has a conception of long-term project. Every year new experimental steps are realized as well as keeping proved strategies. Masaryk University constantly tries to extend the spectrum of e-learning activities. The paper focuses on two main fields: 1. common e-learning activities (e-learning growth from the ground), 2. service for young applicants and other atypical target groups (institutionaly organized e-learning activities).
Klíčová slova: elektronická podpora výuky, Masarykova univerzita, Elportál, rozvoj e-learningu, e-technik, servisní technik
1 Možnosti běžného uživatele v e-learningu
Z dlouhodobého hlediska je rozvoj e-learningu přímo závislý na angažovanosti řadových vyučujících. Oni jsou klíčovým článkem, nezbytným pro zprostředkování technologických výdobytků studentům. Potřeby a možnosti učitele jsou navíc vždy individuální, závislé na povaze studijního předmětu, didaktických záměrech a IT zkušenostech učitele. MU se proto snaží vycházet vyučujícím v této oblasti vstříc nejrůznějšími způsoby. V uplynulém období byly směrem k nim komunikovány zejména tři nabídky: služby Elportálu (možnost publikovat studijní materiál a inspirovat se od ostatních vyučujících), služby e-technika (analýza potřeb učitele v elektronické podpoře výuky a spolupráce při provozu aktivit) a služby servisního střediska (vývoj multimédií na zakázku). Služby jsou zajišťovány z rozvojových projektů. Jádro rozvojových prostředků je využíváno vždy na posun situace na škole na kvalitativně vyšší úroveň používání. Vyvíjená řešení (aplikace i obsahová e-learningová řešení) jsou maximálním způsobem integrovaná do Informačního systému MU (IS MU), který pokrývá všechny oblasti studijní administrativy na škole.1.1 Vývoj úlohy e-technika oproti minulému roku
Stabilní součástí práce e-technika je:
- individuálně se věnovat spolupracujícím vyučujícím,
- šířit na fakultě základní osvětu týkající se vyvěšování studijních materiálů, elektronických testů ap.,
- asistovat při provozování některých pomůcek.
Cílem je, aby kterýkoliv učitel měl podporu pro započetí nebo prohloubení e-learningu. Učitel nemusí být zapojen v žádném projektu, může si cokoliv nezávazně vyzkoušet v praxi, e-technik ho seznámí se zkušenostmi kolegů a analyzuje jeho potřeby.
Nové rysy práce e-technika:
- základní aplikace jsou stabilizovány a vyladěny dle uživatelských požadavků, úvodní zaškolování je jednodušší – řada učitelů je schopna je ovládnout samostatně nebo s pomocí kolegy,
- e-technik se zaměřuje na podporu nových možností: skenování a automatické opravování písemek, pomoc se začleněním audio/videonahrávek do kurzů, analýza a spoluúčast na méně obvyklých aktivitách,
- spolupracuje při vývoji zcela nových nástrojů (analýza problému, testování, ...).
1.2 Vývoj úlohy servisního technika
Úvodní úkoly s-techniků v prvním roce projektu (2007):
- zpracování multimédií, které není schopen vyučující zajistit si sám (audio/videonahrávka, animace, elektronická publikace, interaktivní cvičení),
- orientace na drobnější díla, jejichž návrh/supervize není pro učitele zatěžující (pustí se do nich i ti, kdo „nemají čas/zájem vytvářet celý kurz“),
- pilotně zpracovat příklady, seznamovat akademickou veřejnost s možnostmi,
- sbírat veškerou poptávku, mapovat zájem, hovořit s učiteli o jejich představách, demonstrovat jim možnosti na zakázkách zpracovaných pro jejich kolegy,
- sbírat veškerou poptávku, mapovat zájem, hovořit s učiteli o jejich představách, demonstrovat jim možnosti na zakázkách zpracovaných pro jejich kolegy
- publikovat na Elportálu podrobné případové studie o zpracovaných dílech.
Posun některých pilotních řešení mezi běžná/stabilizovaná:
- výsledkem činnosti servisních techniků bylo v několika oblastech zjištění opakované poptávky učitelů po určitém chování pomůcek,
- byly vytvořeny speciální nástroje (na základě předchozí poptávky), které je schopen použít sám učitel a není tedy pro díla onoho charakteru dále nutno využívat rozvojových prostředků (např. editor obrázkových otázek Questomat, osnova kurzu plně využitelná i pro uživatele nemající přístup do IS MU, flashové přehrávače audia a videa začlenitelné běžným učitelem do studijního materiálu, generátory a konvertory různých typů otázek, designový vzorník webových publikací atd.),
- servisní technici se tak mohou dále zaměřovat na pilotní činnosti, které vyžadují jejich speciální odbornost (náročné animace, digitalizace, ...).
Pravděpodobný rozměr práce servisních techniků v příštích letech:
- osvěta pomocí „drobných zakázek“ šířená mezi akademickou obcí přináší ovoce v tom smyslu, že řada vyučujících si podává další a další zakázky, mají nápady jak svou výuku obohatit. Získali zkušenost, že vývoj multimédií s pomocí odborníků není náročný a projekt má extrémně dobrou odezvu,
- v práci střediska je kladen důraz na znovupoužitelnost objektů (potřeby učitelů se částečně opakují) a odborný růst servisních techniků – vzdělávají se v neustále se měnících technologiích i v trendech v e-learningu,
- nebude problémem v příštích letech formulovat předem představy učitelů do konkrétních multimediálních cílů a postupně rozšiřovat počet vznikajících multimediálních pomůcek,
- toto by nebylo možné bez právě probíhajících úvodních osvětových etap.
Co učitelé zejména oceňují:
- nemusí si „shánět“ IT technika např. z grantu – zajistit si informatika, který je zároveň komunikativní a má vhodné reference není jednoduché,
- nemusí předem znát přesný rozsah spolupráce – v informatice (kam lze elektronickou podporu výuky a multimédia zařadit) je velmi těžké přesně odhadnout časovou náročnost činností. E-technici a s-technici poskytují podporu dle potřeby; učitel se obvykle pustí do jedné aktivity či zakázky a pokud se mu osvědčí, požaduje další.
1.3 Důležitý aspekt: propojení projektů
Ze zpětné vazby od vyučujících vyplývá, že vítají úzkou spolupráci mezi jednotlivými e-learningovými subprojekty. Učitele buď zaujme případová studie na Elportálu, nebo slyší o možnosti od kolegy, nebo jej informuje e-technik. Pracovníci Elportálu, týmu e-techniků a servisního střediska úzce spolupracují tak, jak je pro konkrétního klienta nejlepší. Což obvykle vede k další poptávce spolupráce.2 E-learning a osoby bez přístupu do IS MU
V oblasti vývoje aplikací pro e-learning se shodou okolností v uplynulém období sešly požadavky na rozšíření možností tak, aby nástroje bylo možno používat i pro osoby, které nemají přístup (heslo) do Informačního systému MU. Rámcově lze tyto osoby rozčlenit do následujících skupin:2.1 Neformální účastníci vzdělávání - kdokoliv z internetu
Vyučující na MU jsou obecně motivováni k publikování svých studijních materiálů v rámci volného šíření informací. Materiály publikačního charakteru jsou soustřeďovány na Elportálu. Materiály drobnějšího, různorodého, převzatého či například průběžně upravovaného charakteru vyučující zveřejňují tak, že nastaví složkám s dokumenty přístupové právo „smí číst kdokoliv v Internetu“. Někteří učitelé však požadují takto zveřejnit celý svůj kurz, kdy kromě vlastních výkladových materiálů bývají využity:
Interaktivní osnovy: Jde o rozcestník používaný obvykle jako titulní strana kurzu. Slouží k zavěšení jednotlivých aktivit, pokynů, testových formulářů a podobně. Reaguje na nastavený harmonogram – zvýrazňuje (tzv. rozbaluje) některé podosonovy. Pamatuje si pro čtenáře, které podosonovy měl sbalené a rozbalené. Funkčnost nástroje byla rozšířena tak, že tyto služby poskytuje i bez přihlášení se heslem.
Odpovědníky: Obecný nástroj pro testy, dotazníky, formuláře - stránky s různými manipulačními prvky (menu, vpisovací pole atd.). Nástroj byl rozšířen tak, aby bylo možno jej používat i bez hesla k IS. Odpovědníky umožňují průběžné ukládání, jednorázové nebo vícenásobné spuštění, prohlídku odpovědí atd.
Jaké nástroje učitelé poptávají pro zpracování neautentizovaných odpovědí? Žádné. U tohoto typu aktivit se učitel zájemcům z Internetu obvykle nijak nevěnuje, jejich odpovědi sice v přehledech a statistikách vidí, ale jen informativně. Pokud s těmito studenty chce pracovat více, řeší se to v praxi jinak – jejich evidencí v programech celoživotního vzdělávání (viz níže).
Specifickou cílovou skupinou pro zpřístupnění e-learningových kurzů na internetu je e-learningová veřejnost: učitelé někdy mají zájem zaslat svůj kurz do soutěže, prezentovat na semináři ap. Zde opět nejde o studium jako takové, ale o možnost seznámit s pojetím kurzu více osob bez nutnosti zajišťovat jim přístup do IS MU.
2.2 Účastníci kurzů a jiných aktivit v celoživotním vzdělávání
V některých případech má učitel zájem využít e-learning jako doplněk např. celodenního kurzu pro různé skupiny ne-studentů. V takovém případě jsou s výhodou použity osobní údaje účastníků, které zadali při platbě za kurz v Obchodním centru MU a je jim založen záznam v agendě celoživotního vzdělávání. Jsou zapsáni do studijního předmětu a dále s nimi učitel pracuje jako s běžnými studenty, tedy např. provede závěrečné zkoušení u počítače a na základě výsledků udělí nebo neudělí certifikát o absolvování kurzu.
Jiným příkladem jsou účastníci středoškolské matematické olympiády, na níž se podílí Přírodovědecká fakulta. Cíle využití e-learningových agend jsou zde dva: usnadnit administrativu (komunikace s účastníky, skenování a zveřejňování opravených úloh olympiády) a nabídnout účastníkům nadstandardní služby – např. diskusní fórum, ve kterém mohou být v kontaktu jak s organizátory soutěže, tak mezi sebou. Škola má zájem o tyto nadané středoškoláky a jejich zkušenost s MU může hrát roli později při rozhodování, na které VŠ studovat.
2.3 Uchazeči o bakalářské studium
V letošním roce odhady říkají, že počet míst nabízeným uchazečům o VŠ celorepublikově patrně přesáhne 100 000. Vzhledem ke každoročně se snižující velikosti populačního ročníku je pro vysoké školy jednou z priorit, jak zaujmout zájemce o studium. Masarykova univerzita pořádá na většině fakult celoškolní přijímací řízení formou Testu studijních předpokladů (TSP), který na většině oborů slouží jako jediná přijímací zkouška. Na některých oborech je doplněn dalšími zkouškami. TSP je složen z osmi subtestů a v roce 2007 byl psán v 18 variantách. Pro přípravu na TSP pořádají různé komerční subjekty přípravné kurzy různé úrovně a ceny. V roce 2008 se Masarykova univerzita rozhodla v rámci rozvojového projektu umožnit zdarma všem uchazečům kvalitní přípravu – tým TSP zpracoval učební pomůcku k jednotlivým testovaným typům myšlení. Z nástrojů e-learningu byla využita jak Interaktivní osnova, tak celá baterie testů TSP. Uchazeč si vybraný test spustí, časomíra mu přehledně měří čas a po uložení testu agenda sdělí počet bodů.
Důležitou službou je pro uchazeče o studium také Diskusní fórum. Jedná se opět o rozšířenou verzi stávající agendy. Diskuse se v IS dosud používaly v běžném elearningu v předmětech nebo na celoškolní úrovni (tzv. fakultní diskuse a relaxační fakultní Plkárny). Byla však poptávána možnost zakládat diskusní fóra i v jiných kontextech a řídit k nim přístup (např. uzavřené fórum katedry, fórum členů Spolku Přírodovědců atd.). Diskusní fóra k přijímacímu řízení na MU si můžete prohlédnout na adrese is.muni.cz/prihlaska/, psát do fóra lze pouze po přihlášení se k založené e-přihlášce. To zásadním způsobem eliminuje nežádoucí chování známé z internetových diskusí (vulgarita, flame-wars), ale zachovává veškeré kladné efekty pro uchazeče i školu: uchazeči ocení jak kontakt mezi sebou (diskuse o jednotlivých otázkách v loňských TSP), tak i s moderátorem fóra (osoba ze SO RMU), který je schopen kvalifikovaně odpovídat na dotazy např. administrativního charakteru. Výhodou pro školu je zmenšení počtu e-mailových dotazů (e-přihláška uchazeče informuje, že odpověď na svůj dotaz nejspíše rychleji najdou již zodpovězený na fóru) i propagační aspekt celého projektu – MU jako škola, která poskytuje uchazečům velmi nadstandardní služby.
2.4 Uchazeči o další typy studia
Organizátoři přijímacích řízení na některých specifických oborech projevili zájem o zkoušení uchazečů přímo v počítačové učebně. Důvodem je multimediální povaha přijímacích testů (obrázky, videa). Nevýhodou je obecně citlivá povaha technologie – nikdy nelze zcela zaručit např. výpadek proudu. Taková událost by mohla řízení narušit a teoreticky vést ke stížnostem uchazečů. Pořadatelé tedy musí zvážit toto riziko. Samotné technické řešení takového zkoušení s výhodou využívá fakt, že e-learning je na MU integrován přímo do studijního systému. V tom jsou v sekci pro Přijímací řízení evidovány jednotlivé přijímací zkoušky (jejich termíny a získaná hodnocení se uchazečům zobrazují v e-přihlášce). Vývojáři tedy agendu Odpovědníků upravili tak, aby konkrétní test směly spustit pouze osoby přihlášené studijním oddělením na konkrétní termín přijímací zkoušky.
Jiným způsobem využití je skenování a rozpoznávaní zaškrtávacích nebo ručně bodovaných písemek. Opět byly upraveny stávající agendy – účastník přijímacího řízení se na skenovatelném formuláři identifikuje svým číslem přihlášky, IS oskenované formuláře rozpozná, spočítá získané počty bodů a organizátoru řízení výsledný přehled nabídne formou jednoduchého exportu. To může usnadnit administrativu přijímací písemky na oborech, kde se vedle TSP používá ještě odborný test, nebo u přijímacích řízení do navazujícího studia.
Součástí prezentace příspěvku budou ilustrace zmiňovaných nástrojů, řešení a získané zkušenosti s nimi.
Reference
- J. Brandejsová, M. Brandejs. Elportál: E-learning na Masarykově univerzitě. Konference Alternativní metody výuky 2007. Praha, 2007.
- J. Brandejsová, M. Brandejs. Rozvoj multimediálních objektů na Masarykově univerzitě [online]. Seminář k výsledkům projektu spolupráce VŠ při tvorbě Standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek. 2007 [cit. 2007 09 02]. Dostupný z www: http://www.aldebaran.cz/smvp/brandejsova.html.
- Informační systém Masarykovy univerzity. Servisní středisko pro e-learning. Elportál: E learning na Masarykově univerzitě [online]. 2007 [cit. 2007-09-02]. Dostupný z www: http://is.muni.cz/elportal/zakazky/stredisko.pl.
- Informační systém Masarykovy univerzity. K čemu je e-technik? [online]. 2006. Dostupné v IS MU: Nápověda. [cit. 2007-09-02].
- Informační systém Masarykovy univerzity. K čemu je servisní středisko? [online]. 2007. Dostupné v IS MU: Nápověda. [cit. 2007-09-02].
- J. Brandejsová, M. Brandejs. Tvorba multimediálních a interaktivních objektů na Masarykově univerzitě pro rapid e-learning. Konference SCO2007. Brno 2007.
- J. Brandejsová. E-technici pomáhají učitelům s osvojováním e-learningu. měsíčník MUNI. Brno, 2006.
Relevantní odkazy
Kontakty: 
fi
municz