SBA305 Srbská literatura 20. století I

Filozofická fakulta
podzim 2007
Rozsah
1/2/0. 5 kr. Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Rozvrh
St 13:20–15:45 A40
Předpoklady
SBA210 Srbská literatura 19. stol.
Schopnost samostatné práce s literárními texty v originálním jazyce, dobrá orientace v literárněvdné teorii, schopnost analýzy literárního díla.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Básnictví: Od počátku 20. století patří srbská poetická literární scéna modernistům. Obraz první srbské moderny, nastupující na přelomu 19. a 20. století, tvoří jak uhlazené, symbolistní a silně skeptické básně Milana Rakiće či formálně dokonalé a často prozaizované verše Jovana Dučiće, tak provokativní básně Simy Panduroviće a Vladimira Petkoviće Dise. Z ní po první světové válce vyrůstají květy expresionismu, symbolizované velkými jmény Ivo Andriće, Miloše Crnjanského, Radeho Draince či Rastka Petroviće. Expresinonismus koncem dvacátých let na srbské avantgardní scéně vystřídal surrealismus, jehož hlavním ideologem se stal Marko Ristić. Někteří další surrealisté Oskar Davičo, Dušan Matić, Aleksadar Vučo či Milan Dedinac později, ve třicátých letech, přistupují na levicovou platformu sociální literatury. V srbském básnictví žije i proud tradiční, představovaný básnickým opusem Velimira Živojinoviće Massuky a zejména výrazně ženskou lyrickou poezií Desanky Maksimovićové.0. století. Próza a drama: KOnec 19. století a přechod do stol. 20. je v srbské póze spojen se jmény satirika a humoristy Stevana Sremce, bosenského Srba Petara Kočiće či Borislava Stankoviće. Těmto autorům v dramatickém plánu zdatně sekundoval bezesporu nejvýraznější jihoslovanský dramatik a komediograf té doby Branislav Nušić (jeho dílo ovšem přesahuje až hluboko do 30. let 20.století. Představitelem postrealistické prózy srbské literatury před i po první světové válce je Veljko Petrović, jenž je jedním z nejvýraznějších srbských prozaiků prvé půle 20. století. Modernistické prozaické tendence v době po první světové válce byly patrné zejména v intelektuální psychologizující próze Isidory Sekulićové, k výrazně experimentální próze po svém básnickém období přistoupil také Miloš Crnjanski ve svém nejznámějším románě Seobe, jiný velký expresionista, původem Bosňák ale Srb volbou Ivo Andrić, přijal za své později spíše realistické principy. K tomuto okruhu připadá i povídkář Dragiša Vasić. Modernistickým básníkem byl ve svých počátcích také Rastko Petrović, který se v meziválečné době věnuje zejména próze. K románu se po svých surrealistických začátcích obrátil také Aleksandar Vučo. Po celou dobu ovšem byl v srbské literatuře patrný také silný proud prozaické literatury, jenž bychom mohlio označit za tradičně realistický. PO první světové válce se vyznačoval zejména příklonem k tématům, zpracovávajícím zážitky první světové války (Srbská trilogie Stevana Jakovljeviće), na tradice urbánní prózy, již před válkou zahájil Milutin Uskoković, navázal jeden z nejtalentovanějších srbských prozaiků, předčasně zemřelý Branimir Ćosić, jehož román Pokošeno polje vzbudil mimořádnou pozornost. Zvláštní kapitolou srbského literárního vývoje je tvorba vziklá v odbobí národního odboje za 2. světové války, jež ovšem ve své většině tiskem vyšla až po roce 1945.
Osnova
  • Vojislav Ilić. Důslední realisté: Simo Matavulj, Stevan Sremac, Svetolik Ranković, Radoje Domanović. Branislav Nušić a srbské drama. Kritika v době moderny (Bogdan a Pavle Popovićovi, Jovan Skerlić). Parnasistická a symbolistická poezie: Aleksa Šantić a Jovan Dučić, Milan Rakić. Vladimir Petković Dis a Sima Pandurović. Lyričtí realisté: Ivo Čipiko, Petar Kočić, Borislav Stanković. Postrealistická próza: Veljko Petrović,Isidora Sekulić. Expresionismus a další modernistické směry: Stanislav Vinaver,Miloš Crnjanski,Rastko Petrović,Momčilo Nastasijević,Rade Drainac. Surrealismus: Marko Ristić, Milan Dedinac, Dušan Matić,Aleksandar Vučo, Oskar Davičo. Nový realismus a sociální levicová poezie a próza. Tradiční literatura meziválečné doby.Poezie: Massuka,Desanka Maksimović. Próza:Stevan Jakovljević,Branimir Ćosić. Ivo Andrić. Literatura doby národněosvobozovacího boje a občanské války (básníci Č. Minderović, T. Mladenović, R. Zogović, M. Banjević, J. Djonović, D. Kostić; dále J. Popović, B. Čopić.
Literatura
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. O. In Studie z literárněvědné slavistiky. Brno: Vydavatelství MU, 1999, s. 161-165. ISBN 80-210-2212-4. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Dramatické umění jižních Slovanů I. (1918-1941). In Dramatické umění jižních Slovanů I. (1918-1941). Brno: Masarykova univerzita Brno, 1995. ISBN 80-210-1068-X. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Balkánské meziliterární společenství. Brno: [s.n.], 1993, 60 s. info
  • DERETIĆ, Jovan. Kratka istorija srpske književnosti. Beograd: BIGZ, 1987, 350 s. ISBN 86-13-00060-6. info
  • NEDVĚDOVÁ, Milada. Slovník spisovatelů. srbská a černohorská, charvátská, bosensko-hercegovská, slovinská a makedonská literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1979, 555 s. info
Metody hodnocení
Výuka se skládá z přednášky a semináře, na němž je kladen důraz na domácí přípravu posluchače, při níž si připraví rozbor děl jednotlivých zadaných autorů. Účast na zkoušce je možná pouze za předpokladu aktivní účasti na semináři.
Informace učitele
Další literatura též na adrese: http://www.rastko.org.yu/knjizevnost/nauka_knjiz/index.html, Seznam povinné četby: ILIĆ, Vojislav: Pesme. Povídky Stevana SREMCE, a Simy MATAVULJE Radoje DOMANOVIĆE (od každého autora alespoň jednu povícku nebo novelu). NUŠIĆ, Branislav: Gospodja ministarka, Ožaloščena porodica, Knez Ivo od Semberije,Propovetke jednog kaplara, 1915. Bogdan Popović:Antologija novije srpske lirike a některé z kritických děl (výbor dle vlastního uvážení). SKERLIĆ, Jovan: Pisci i knjige (výběr dle vlastního uvážení). POPOVIĆ, Pavle: Pregled srpske književnosti. ŠANTIĆ, Aleksa: Pesme (Pjesme)jedna ze sbírek. DUČIĆ, Jovan: Lirika (nebo výbor z jeho básní tak, aby obsahoval všechna tvůrčí období).Blago cara Radovana,Jutra sa Leutara,Moji saputnici (Kritika). RAKIĆ, Milan: Pesme. PANDUROVIĆ, Sima: Posmrtne počasti. PETKOVIĆ DIS, Vladislav: Utopljene duše. KOČIĆ, Petar: Jazavac pred sudom,S planine i ispod planina. STANKOVIĆ, Bora: Nečista krv. PETROVIĆ, Veljko: Povídky (Bunja, Varljivo proleće, Izdanci iz opaljena grma). SEKULIĆ, Isidora: Kronika palanačkog groblja, Djakon bogorodičine crkve. VINAVER, Stanislav: Čuvari sveta, Pantologija novije srpske pelengirike. CRNJANSKI, Miloš: Objašnjenje sumatre, Stražilovo,Seobe, Dnevnik o Čarnojeviću, Roman o Londonu. VASIĆ, Dragiša: Resimić dobošar. PETROVIĆ, Rastko: Otkrovenje,Dan šesti. NASTASIJEVIĆ, Momčilo: Pet lirskih krugova. DRAINAC, Rade: Bandit ili pesnik. DEDINAC, Milan: Javna ptica. VUČO, Aleksadar:Pesme i poeme. Výbor z roku 1980. DAVIĆO, Oskar: Pesme (1938), Hana. BOGDANOVIĆ, Milan: Stari i novi (některý z dílů, týkajících se B. současníků z předválečné doby). ŽIVOJINOVIČ MASSUKA, Velimir: Výbory Stichovi nebo Pesme, samost. sb. Vedre i tamne noći, popř. výbor milostné lyriky Dise, Panduroviće a Massuky pod názvem Svetkovina.Ljubavne pesme (1985). MAKSIMOVIĆ, Desanka: Některý z výborů jejího básn. díla vč. výboru Žádám o milost. ČOSIĆ, Branimir: Pokošeno polje. ANDRIĆ, Ivo: Ex Ponto,Povídky z předválečné doby,Na Drini čuprija, Travnička hronika, Prokleta avlija.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017.