Větný přízvuk (frázový akcent) je způsobem zvukového vyčlenění jádra výpovědi, ev. jádra výpovědního úseku (4.1), souvisí tedy těsně s tzv. aktuálním členěním výpovědi. Z tohoto hlediska existuje jistá hierarchie větných přízvuků, výraznější vyděluje téma sdělení, uvnitř výpovědních úseků je zvukově vyděleno jádro úseku - klíčové slovo východiska, klíčové slovo jádra sdělení atd.

Zvukový charakter větného přízvuku by měl být založen na zvýraznění artikulačně-akustických vlastností přízvučné slabiky výrazu nesoucího tento přízvuk, eventuálně na změně jeho celkového tónu, síly, tempa. V klidné řeči je však prominence větného přízvuku velmi často nevýrazná, jeví se spíše jako místo, od něhož probíhá intonační schéma koncového nebo nekoncového úseku sdělení. Větný přízvuk se zvýrazní teprve při emocionální výpovědi.

Funkci větného přízvuku jako prostředku textotvorného připomínáme dále v souvislosti s intonací.

Poznámka

V češtině je neutrálním místem větného přízvuku konec výpovědi, ev. výpovědního úseku. Při subjektivním pořádku slov se větný přízvuk přesouvá a je zvukově zřetelný. Srovnání je však obtížné, protože jde vždy o relaci v rámci výpovědi nebo promluvy, nikoli o absolutní sílu, výšku atd.


 
Technická spolupráce:
Servisní středisko pro e-learning na MU, 2008
Stránky střediska na Elportále