Význam Zápasu pro tělesnou výchovu

Význam je v České republice u zápasu ale i u jiných úpolů dosud neobjevený, či opomíjený, především v základní tělesné výchově. Z obecně tělocvičného hlediska je zápas vhodným prostředkem pro rozvoj pohybových schopností: síly, rychlosti, obratnosti, rovnováhy, reakční rychlosti a anaerobní vytrvalosti, dále pro harmonický rozvoj celé svalové soustavy (volný styl). U cvičenců rozvíjí soutěživost v duchu fair-play, houževnatost, vůli. V sociální oblasti rozvíjí především schopnosti taktilní komunikace a empatie. Z hlediska úpolů má význam zápas na rozvoj schopností vychýlení, hodu, znehybnění a využívání síly soupeře. I přes mnoho již popsaných technik nabízí zápas při střetnutí prostor pro individuální technickou inovaci a kreativitu.

Pohybový základ zápasu

Zápas jest obrazem boje člověka, jenž užívá výhradně svých přirozených zbraní, aby přemohl svého soupeře. Jeho pohybový základ spočívá v technikách úchopů, přemisťování, vychylování soupeře, chvatů (hodů), využívání síly soupeře a znehybnění na zemi. Mezi často používané techniky v zápase patří chvaty (hody). Nezbytnou podmínkou pro cvičení je proto zvládnutí základní gymnastiky, pádové techniky a vhodný povrch jako gymnastické žíněnky, pásy nebo zápasnická žíněnka.

Didaktika zápasu

Z hlediska bezpečnosti je při výuce třeba dbát na dodržování zásad ohleduplnosti a pravidel zápasu, ve kterých jsou zakázány jakékoliv techniky ohrožující zdraví cvičenců. Z bezpečnostního hlediska by neměli mít cvičenci žádné náramky náušnice přívěšky a horní část oděvu zahrnutou pod spodní část oděvu. Pro nácvik speciálních technik není mít třeba zápasnický dres a obuv, nýbrž postačí sportovní oblečení a halová obuv. Nácviky technik začínáme vždy u technik prováděných na zemi, až u zkušenějších cvičenců zařazujeme techniky v postoji. Postojové zápasnické chvaty je vhodné nacvičovat v základní tělesné výchově až od 11 let věku cvičenců. Techniky nacvičujeme s pasivním obráncem (nebrání se), předejdeme zranění cvičenců. Vždy je nutné dbát u nácviku technik chvatů, aby je nacvičovali spolu cvičenci podobné váhy. U mladších cvičenců je lepší zařazovat menší podíl speciálních technik a využívat spíše úpolových her.