Stanislav Kraft
Katedra geografie PF JU v Českých Budějovicích
Nodální dopravní regiony v
Jihočeském kraji: implikace pro
regionální dopravní politiku
Centre for Analysis of Regional Systems
Obsah příspěvku
 Nodální regiony a problematika jejich vymezování
 Metodické poznámky
 Vymezení nodálních dopravních regionů v
Jihočeském kraji
 Implikace dopravních regionů pro regionální dopravní
politiku
Koncept nodálního regionu
 Jeden z nejvíce využívaných konceptů při systematickém studiu
funkčních vztahů v území
 Vychází z heterogenity geografického prostoru –vznik různě velkých a
prostorově diferencovaných interakcí
 Interakce mezi jádrem regionu (centrum socioekonomických aktivit =
zpravidla města) a jeho funkčně integrovaným zázemím
 Intenzita interakcí se určuje na základě regionálních procesů
(dojížďka za prací, migrace, dojíždka do škol, dojížďka za službami
apod.) nebo pomocí modelů prostorových interakcí
 Při vymezování se používají induktivní nebo deduktivní (obvyklejší)
regionalizační postupy
 Zásadní otázkou je stále kvalita a dostupnost vztahových ukazatelů –
nejfrekventovanější jsou studie založené na ukazatelích dojížďky za
prací (Hampl et al. 1987; Hampl 2005; Bezák 2000; Sýkora, Mulíček
2009; Halás et al. 2009 apod.)
Nodální regiony vymezené na základě
dojížďkových vazeb
 Dominance studií založených na dojížďce za prací – klíčový regionální
proces s velkou vypovídací schopností
 Časté kritiky týkající se relevance a přeceňování významu dojížďky za
prací (například Andersen 2002; Sohn 2005)
Výhody:
• Jeden z nejvýznamnějších
každodenních a periodických procesů
• Relativně kvalitní datová základna
• Vhodná pro vymezování zázemí
jednotlivých center i pro jejich vlastní
hierarchizaci
• Územně velmi přesné informace
Nevýhody:
• Malá frekvence zjišťování údajů (v rámci
SLDB)
• Každodenní dojížďky za prací se
účastnila v roce 2001 se účastnila cca 1/3
ekonomicky aktivních osob
• Jaký je podíl pracovních cest na všech
regionálních pohybech obyvatel???
Role dopravních vazeb při vymezování
nodálních regionů
 Unikátní povaha dopravních vazeb (dojížďkové vazby, obchodní vazby,
dojížďka za službami, rekreační vazby apod.) – nositelé komplexních
socioekonomických vazeb v území
 Dopravní vazby slouží jako klíčové indikátory regionální působnosti
jednotlivých center a mohou být tak zároveň používány pro
vymezování nodálních regionů s minimálně obdobnou vypovídací
schopností jako regiony dojížďkové
 Nodální regiony byly na základě dopravních vazeb vymezovány již od
30. let 20. století, nejvýznamnější období 50. – 70. léta
 Hlavní nevýhody: absence vhodných datových zdrojů
Metodické poznámky
 Vymezení nodálních dopravních regionů inspirováno přístupy
Hůrského (1978) – metoda sedlových bodů
 Induktivní postup regionalizace
 Respektování charakteru dat z Celostátního sčítání dopravy(2010)
 4 kroky:
1. Identifikace sedel silniční sítě
2. Identifikace upínacích bodů (hranice jednotlivých regionů)
3. Propojení sousedních upínacích bodů
4. Identifikace center dopravních regionů
Implikace pro regionální dopravní
politiku
 Vymezené dopravní regiony odrážejí významné vazby mezi centry
osídlení a jejich (dopravním) zázemím
 Odrážejí podstatné rysy poptávky po osobní dopravě
 Hlavní implikace:
 změna administrativního uspořádání Jihočeského kraje (Netolicko,
Trhovosvinensko), autonomní oblasti (Volary, Vyšší Brod)
 plánování dopravní obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou (zajištění
„přirozených“ dopravních vazeb mezi centry a jejich zázemím)
 Podklad pro tvorbu a koncepci v současné době připravovaného
integrovaného dopravního systému
RNDr. Stanislav Kraft, Ph.D.
Katedra geografie PF JU v Českých Budějovicích
Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice
E-mail: kraft@pf.jcu.cz
www.cenars.upol.cz
Děkuji za pozornost