Město a zeleň v době klimatické změny Přednáška a podnět k diskuzi Mgr.Michael Pondělíček, Ph.D. Původní krajina poledové Evropy byla převážně lesnatá krajina, v České kotlině Středoevropský opadavý les Krajina u nás se postupně na několikrát vyvinula jako antropogenizovaná s městy jako přirozenými centry obyvatelstva Krajina harmonická (vyvážená) je součástí zachovalých území (NP, CHKO, Př.P) se specjfickým osídlením a dostatkem funkční kultivované zeleně vně i uvnitř sídel… Krajina „přírodní“ je v současnosti rezervována zvláště pro národní parky a speciální rezervace k tomu určené, divočina v tomto smyslu v ČR není! Zeleň ve městě a jeho těsném okolí má řadu funkcí a úloh, zejména pak ovlivňuje : POBYTOVOU POHODU OBYVATEL BIODIVERZITU MĚSTSKÉHO PROSTŘEDÍ ESTETICKÉ LADĚNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ MIKROKLIMA MĚSTA URBANITU AKTIVITU OBYVATEL Zeleň ve městě a její funkce dle soudobého vnímání Funkce pro člověka a kvalitu života – Funkce estetická – Funkce ochranná – Funkce mediátoru snižování imisí – Funkce snižování hluku – Funkce mikroklimatická – Funkce zdravotní – Pufrace kvality prostředí v období klimatické změny Funkce pro přírodní prostředí – Funkce ochranná pro biotu - útočiště – Funkce vytváření půdního klimatu – Funkce tvorby kyslíku – Funkce podpory další zeleně a diversity – Funkce zachování a ochrany původního biotopu – Fce zadržení vody Maloplošná zvláště chráněná území ve městě – vznikla a pronikla jako součást do městské přírody formované člověkem po věky a tvoří specifické přírodní ostrovy uvnitř města – význam lokální, Kat. IV. IUCN • Národní přírodní rezervace (vyjímečně a na okraji města) • Národní přírodní památka (Case Praha) • Přírodní rezervace • Přírodní památka Zvláště chráněná území začleněná do města – Case Praha (Praha by mohla být z hlediska četnosti výskytu ZCHÚ rovnou Národním parkem) Město a zeleň Resilience v současném pohledu 1350 1819 1918 1968 Rozvoj měst 1992 Členění veřejné zeleně v současném městě z pohledu šíření a vzniku dalších porostů Zeleň původní – kopce, svahy, okolí nádrží, remízy, lesíky, terénní útvary dané morfologií Zeleň původně okolní krajiny – sady, vinice, prutníky, remízy – fragmenty původní hospodářské užitné zeleně Zeleň nově založených doprovodných pásů, podle infrastruktury, areálů obchodu, průmyslu a vzniklých sídlišť, doplňková a krycí zeleň Zeleň nově založená v místech likvidace průmyslu, služeb a sídlišť – nové parky, lesoparky, volná sportoviště, plochy pro shromáždění, atp. Zeleň a její vlivy ve městě Pozitivní vlivy • Hygienické • Mikroklimatické • Psychohygienické a rekreační • Estetické Negativní vlivy • Produkce alergenů • Poškozování mobiliáře a povrchů komunikací, chodníků • Znečišťování okolí • Narušování inženýrských sítí a staveb • Snížení bezpečnosti pobytu Klimatická funkce a v ní „pufrační“ úloha zeleně pro prostředí Hygienická funkce Psychologická funkce Ovlivnění orientace, Pozitivní myšlení, Kulisa života, Pozadí pro myšlenkovou regeneraci duševních schopností – jaká je doba, intenzita kontaktu!? Estetická a prostorotvorná funkce zeleně Rekreační funkce zeleně Současné poznatky o zeleni ve městě a jejím využití obyvateli Stojí kouří opravuje fontánuBěží jede na kole ostatní 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Strutkura činností návštěvníků parků v době od 14:00 - 15:00 Návštěvníci parků a sadů (KH.K a Pard.K) (Nejvíce početná skupina 7-18 let) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 Věková struktura návštěvníků parků v době od 14:00 - 15:00 Sloupec B Výsledky průzkumů v Hradci Králové Kdy nejčastěji trávíte svůj čas v parku? 11% 14% 42% 33% v pracovních přestávkách či jiných volných chvílích o víkendu náhodně když parkem procházím Výsledky průzkumů v Hradci Králové Jak často navštěvujete park/parky? 5% 33% 32% 22% 8% denně týdně měsíčně párkrát do roka vůbec Výsledky průzkumů v Hradci Králové Co Vám obvykle v parcích chybí? 27% 18% 12% 10% 18% 8% 7% lavičky a plochy k sezení odpadkové koše dětské hřiště lepší osvětlení venkovní příslušenství k posilování plocha pro venčení psů a koše na psí exkrementy jiné Kdo parky navštěvuje dnes? - Lidé bez možnosti rychlého transportu - Dětí a důchodci vyššího věku jsou nejvíce v parcích a skladba tomu neodpovídá - Náklady a nároky na vybavení parků neodpovídají nárokům návštěvníků - Náklady na údržbu zeleně ve městě neodpovídají potenciální spontánní obnově zeleně a ani společenské objednávce skupiny nejčastějších návštěvníků Pár otázek ze současnosti z ekopsychologie na konec! Je městská zeleň opravdu jen biologickou enklávou – ostrovní součástí města nebo užitným prvkem? Patří JEŠTĚ stále zeleň do center města a proč?? Nenarušuje přemíra zeleně ve městě jeho městskost? Slouží zeleň většině občanů nebo je jen postmoderní kulisou pro ekonomicky aktivní, a kdo ji tedy psychicky konzumuje a jak? Co je vlastně správná „kvalitní“ zeleň pro občana a co je „adekvátní“ údržba potenciálu zeleně v rámci měst? Jaké by měly mít aktuální parky vybavení a proč?? Děkuji za pozornost! Michael Pondělíček mpondelicek@gmail.com Texty a slidy byly vytvořeny z podkladů Doc. Šilhánkové, Ing.Justové, Mgr.M.Pondělíčka, Ph.D.