XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
Valtice, 19. - 21. 6. 2013
Slováci v České republice:
s důrazem na dojížďku
za prací a do vysokých škol
Ondřej Šerý, Tatiana Mintálová, Zdeněk Szczyrba, Václav Toušek
Geografický ústav PřF MU, Katedra geografie PřF UP
 1993 – vznik ČR a Slovenska, nadstandardní vzájemné vztahy (EU, Schengen)
 vliv hranic, tj. hraniční efekt (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček et al. 2004)
- uzavřená hranice = roste hraniční efekt (orientace na vnitrozemí),
- otevřená hranice = kontaktní hraniční efekt (oslabení perifernosti).
 vliv ekonomické úrovně sousedních států (Dokoupil 2002)
- symetrická (srovnatelná vyspělost) x asymetrická hranice (rozdílná vyspělost)
 vazby mezi ČR a Slovenskem – téma pro brněnské a olomoucké geografy
- Řehák a Daněk (1997); Řehák (1998); Toušek (1999); Toušek a Tomšíčková (2000);
Halás a Kladivo (2008); Šerý, Hercik a Toušek (2012)
 cíl příspěvku: hodnocení působení (vlivu) Slováků v ČR po roce 1993
Úvod
 dlouhá tradice zaměstnávání občanů Slovenska v Čechách a na Moravě
- s rozvojem slovenského hospodářství pomalý pokles
- převážná část připadala na nedenní dojížďku (výjimka pohraničí)
 rok 1991, nejvíce Slováků:
- hl. město Praha (stavebnictví + veřejná správa),
- ostravská aglomerace (okresy Ostrava-město, Karviná, Frýdek-Místek),
- moravsko-slovenské pomezí (okresy BV, HO, UH, ZL, VS, FM) = 19,6 % dojíždějících
ze Slovenska.
Dojížďka do zaměstnání
 90. léta – dojížďka kvůli vysoké nezaměstnanosti na Slovensku
 recese české ekonomiky na konci 90. let – mírné snížení
 21. století – opětovný růst, během ekonomické krize stagnace
 rok 2011 – růst; 117,8 tis. občanů SR = 2,1 % pracovní síly ČR
Dojížďka do zaměstnání
 rok 2000, nejvíce Slováků:
- okresy Mladá Boleslav (Škoda Auto), Ústí nad Orlicí (AVX Lanškroun)
- velká města (Praha, Brno, Ostrava)
- moravsko-slovenské pomezí = 15,7 % Slováků pracujících v ČR.
 rok 2011:
- moravsko-slovenské pomezí = 8,0 % Slováků pracujících v ČR.
Dojížďka do zaměstnání
 cizinci pracující na Slovensku
- v posledních letech růst vlivem zahraničních průmyslových společností
- konec roku 2011: 22,2 tis. osob (Rumuni, Češi, Poláci, Maďaři)
- hlavní město Bratislava + okresy Trnava (PSA) a Galanta (Samsung Electronics SK)
 Češi pracující na Slovensku – 3,2 tis. osob (konec roku 2011)
- hranice 2,0 tis. osob překonána až v roce 2009
- více než 60 % občanů ČR dojíždělo do Bratislavy + proud Sudoměřice -> Skalica
 příčiny asymetrie dojížďky za prací
- harmonizovaná míra nezaměstnanosti dle VŠPS (2011): SR 13,6 % x ČR 6,7 %
- ekonomická vyspělost (rozdíly se postupně snižují)
Dojížďka do zaměstnání
 po 2. světové válce přesuny některých VŠ pracovišť na Slovensko
- Vysoká škola dopravní v Praze -> Žilina
- Farmaceutická fakulta MU Brno -> Bratislava
- Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda v Praze -> Bratislava
 počátek 90. let, Slováci v ČR
- 2,5 tis. studentů ze Slovenska (tj. 2,2 % vysokoškoláků v ČR)
- nejvíce na školách a fakultách s obory, které nebyly na Slovensku vyučovány (např.
Zahradnická fakulta v Lednici)
 počátek 90. let, občané ČR na Slovensku
- 1,0 tis. studentů z ČR, polovina z nich na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině
- vojenské školy, VŠE v Bratislavě a Farmaceutická fakulta UK v Bratislavě
Dojížďka do vysokých škol
 po rozdělení federace mírný pokles VŠ studentů ze SR, pak ale nárůst
- mezi akademickými roky 2001/2002 a 2011/2012 nárůst více než 5x
- Slováci studují na veřejných VŠ v programech s českým jazykem (tj. zdarma)
- akademický rok 2011/2012: 26 783 vysokoškoláků ze Slovenska (tj. 6,8 % všech)
 oslovení starostů, představitelů firem a NNO se žádostí o spolupráci:
1) zjištění údajů, které nejsou veřejně dostupné a nebyly zjištěny ani
terénním výzkumem
2) formulace silných a slabých stránek regionu (obce)
3) formulace vize rozvoje regionu (obce)
4) verifikace pozitivně/negativně vnímaných míst
 žádost o šíření dotazníků mezi obyvateli
Dojížďka do vysokých škol
 veřejné vysoké školy
- akademický rok 2011/2012: 19 956 vysokoškoláků ze Slovenska (tj. 5,9 % všech)
- zhruba polovina na UK v Praze a MU (prestiž) + role vzdálenosti
Dojížďka do vysokých škol
 fakulty veřejných vysokých škol
- dominance MU (šest z deseti fakult s více než 500 studenty ze Slovenska)
- vysoký podíl FI MU a FIT VUT, Brno jako lokalita se středisky zahraničních firem (IBM,
Motorola, …)
- lékařské a přírodovědně zaměřené fakulty
Dojížďka do vysokých škol
 soukromé vysoké školy
- akademický rok 2011/2012: 6 827 vysokoškoláků ze Slovenska (tj. 12,3 % všech)
- Bankovní institut: pobočka Banská Bystrica; střediska Galanta, Lipt. Mikuláš, Prešov
- Univerzita J. A. Komenského: střediska Starý Hrozenkov a Frýdek-Místek
- VŠ mezinárodních a veřejných vztahů: institut Bratislava
Dojížďka do vysokých škol
 čeští vysokoškoláci na Slovensku, celkem 4 877 osob (2011/212)
- akademický rok 2011/2012: 4 877 vysokoškoláků z ČR na Slovensku, z toho:
- veřejné vysoké školy: 1 016 studentů
- soukromé vysoké školy: 3 861 studentů
např. Joštova akademie – středisko Fakulty práva Janka Jesenského VŠ v Sládkovičově
Dubnický technologický institut
Dojížďka do vysokých škol
 výrazně asymetrický vztah mezi ČR a Slovenskem (ve prospěch ČR)
- v příštích letech nelze očekávat zásadnější změnu
- možný vliv zavedení školného na českých VŠ
- otázka budoucího vývoje české a slovenské ekonomiky (i když vliv přímo
ekonomických faktorů klesá)
 Brno – „centrum slovenských VŠ studentů“
- více slovenských VŠ studentů než slovenských pracovníků
Závěr
 RNDr. Ondřej Šerý
ondrej.sery@mail.muni.cz
 doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.
vaclav.tousek@upol.cz
 RNDr. Tatiana Mintálová, PhD.
vaclav.tousek@upol.cz
 doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.
vaclav.tousek@upol.cz
Děkujeme za pozornost !
Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektů „Urbánní a suburbánní kvalita života:
geografický pohled“ (GAP404/11/1811), který je financovaný Grantovou agenturou ČR a řešen na
Katedře geografie PřF UP v Olomouci a „Projevy globální environmentální změny v krajinné sféře
Země“ (MUNI/A/0966/2009), který je financovaný Masarykovou univerzitou a řešen na
Geografickém ústavu PřF MU.
Geografický ústav
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2, 611 37 Brno
Katedra geografie
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
17. listopadu 12, 771 46 Olomouc