Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 179 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-21 EKONOMICKÁ VÝKONNOST A VÝZKUMNÁ AKTIVITA JAKO VÝZNAMNÝ FAKTOR EKONOMICKÉ ODOLNOSTI REGIONŮ ECONOMIC PERFORMANCE AND RESEARCH ACTIVITY AS AN IMPORTANT FACTOR OF ECONOMIC RESILIENCE OF REGION ING. ONDŘEJ SVOBODA, PH.D. BC. TEREZA KLEMENTOVÁ Ústav regionálních a bezpečnostních věd Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Institute of Regional and Security Sciences Faculty of Economics and Administration University of Pardubice * Studentská 84, 532 10 Pardubice, Czech Republic E-mail: ondrej.svoboda@upce.cz, tereza.klementova@student.upce.cz Anotace Pojem ekonomická odolnost regionů se v současné době diskutuje především v souvislosti s rostoucí pozorností k ekonomickým krizím, a to zejména v souvislosti se zkoumáním asymetrických regionálních dopadů hospodářské krize z roku 2008. Cílem článku je pomocí analýzy dopadů této krize ověřit hypotézy vztahující se k dvěma potenciálním determinantům ekonomické odolnosti regionů: ekonomické výkonnosti a vědecké aktivitě regionu. Výzkum je založen na analýze 131 regionů úrovně NUTS 2 vybraných zemí Evropské Unie. Hlavní výzkumnou metodou je korelační analýza. Výsledky ukazují, že mezi významné ukazatele vysvětlující asymetrické dopady hospodářské krize patří produktivita práce, disponibilní důchod a výdaje na vědu a výzkum. Klíčová slova regionální rozvoj, ekonomická odolnost regionu, hospodářská krize, ekonomická výkonnost, výzkumná aktivita Annotation The concept of economic resilience of regions is currently being discussed primarily in the context of increasing attention to the economic crisis, especially in the context of the investigation of asymmetric regional effects of the economic crisis in 2008. Aim of this article is to analyse the effects of the economic crisis of 2008 to verify the hypotheses related to two potential determinants of economic resilience of regions: economic performance and scientific activity of the region. The research is based on an analysis of 131 regions NUTS 2 of the EU countries. The main research method is correlation analysis. The results of the analyses confirm the hypothesis that Labour Productivity, Disposable Income and Expenditures on R&D are very important determinants. Key words regional development, regional economic resilience, recessionary shocks, economic performance, scientific activity JEL classification: R00, R10, R11 Úvod Odborná veřejnost, zabývající se ekonomickou odolností regionů, se shoduje v názoru, že má tento výzkum potenciál přinést nový pohled na regionální rozvoj při současném řešení mnohých nejistot a Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 180 změn ve společnosti. Pojem odolnost regionů se objevuje nejen v odborné literatuře zabývající se klasickými faktory regionálního rozvoje, ale lze jej dohledat i ve studiích zkoumajících reakci regionů, jež jsou vystaveny dopadům přírodních i antropogenních mimořádných událostí značného rozsahu. Například je možné jej nalézt jak v oblasti výzkumu spadajícího do krizového plánování zejména ve spojitosti se zkoumáním dopadů selhání kritické infrastruktury, tak i v oblasti výzkumu zaměřujícího se na schopnost regionů zotavit se po rozsáhlých povodních (podrobněji viz Pelling, 2011; Rose a Liao, 2005). Odolnost je v širším smyslu chápána jako schopnost socioekonomického systému existujícího ve vymezeném regionu odolat a následně se úspěšně adaptovat na vychýlení ze své dosavadní rovnováhy. Rovnováhou je v tomto smyslu pojímán žádoucí stav sledovaných veličin, který umožňuje efektivní rozvoj regionu. Ekonomická odolnost regionu je pak nahlížena jako schopnost ekonomik regionů reagovat vhodným způsobem na existenci vlivu množiny událostí přírodního či antropogenního původu majících schopnost vychýlit ekonomiku regionu z ustáleného stavu. Lze tedy konstatovat, že pojem regionální odolnost v sobě skrývá schopnost regionu efektivně odolávat různým výzvám (jak náhlým výkyvům, tak i pomalu běžícím nežádoucím jevům). Využitelnost pojmu zkoumala již řada regionálních analytiků (srov. např. Foster, 2007; Hill a kol., 2011; Vogel, 2007). Například Pendall a kol. uvádí, že (Pendall a kol., 2010): „zkoumání regionální odolnosti umožňuje odhalení potenciálních rizik rozvoje regionů zahrnujících jak přírodní a ekonomické otřesy, tak i pomalu působící a dlouhotrvající procesy, jež mají charakter bariér dalšího rozvoje.“ Mezi tyto procesy řadí například dlouhodobou deindustrializaci regionu, vylidňování území, demografické změny (např. stárnutí populace) či klimatické změny atd. Regionální odolnost je tak nahlížena jako podstata toho, proč některé regiony reagují pružně na změny ekonomické, sociální, politické či ekologické, zatímco jiné dlouhodobě zaznamenávají zhoršení svého dosavadního rozvoje. Z výše uvedeného lze soudit, že zkoumání regionální odolnosti může zlepšit porozumění rizikům, která je nutné zohlednit v rámci strategického managementu regionů. Ekonomická odolnost je často zmiňována ve vztahu k otevřenosti ekonomik. V tomto ohledu uvádí někteří autoři (například Kraft a kol., 2011; Koutský a kol., 2012), že propojení ekonomik nepřináší jen pozitiva, ale také zvýšenou citlivost regionů na různé hospodářské výkyvy. Vysoká otevřenost ekonomik – a z toho vyplývající vzájemná závislost regionů – je v okamžicích hospodářských problémů příčinou zvýšené náchylnosti ekonomik vůči poklesům. Z důvodu rostoucí otevřenosti ekonomik roste potřeba systémového a celistvého přístupu, který si klade za cíl vysvětlit příčiny rozdílných dopadů různých exogenních výkyvů na ekonomiky regionů. 1. Ekonomická odolnost regionu a možnosti jejího měření Walker a kol. považují za základní vymezení pojmu odolnost (Walker a kol., 2010): „schopnost systému odolat šoku, vyrovnat se se změnou a nadále prospívat.“ Podobnou definici uvádí Fosterová, která definuje regionální odolnost jako (Foster, 2007): „schopnost regionu zotavit se z významné změny.“ Za zdroj „změny“, která ohrožuje rozvoj regionu, je možné považovat jak událost mající charakter mimořádné události velkého rozsahu (často živelního charakteru), tak i významné celonárodní nebo nadnárodní recese. Definici ekonomické odolnosti regionu vymezuje například Hill a kol., kteří ji vnímají jako (Hill a kol., 2011): „schopnost ekonomiky regionu zotavit se úspěšně z vychýlení, jež mělo negativní dopad na dosavadní vývoj regionu“. Zde je nutné zdůraznit, že zdroj „vychýlení“ je vnímán exogenně – čili pochází z vnějšího okolí regionu. V české odborné literatuře se problematikou regionální odolnosti zabýval např. Koutský a kol. (Koutský a kol., 2012) nebo Kraft a kol. (Kraft a kol., 2011). Koutský a kol. (Koutský a kol., 2012) pojímá ekonomickou odolnost regionu jako „schopnost regionální ekonomiky reagovat na změnu podmínek (i šokové povahy) a nacházet nové rovnovážné stavy“. V některých případech je odolnost regionů nazírána nikoli jako vlastnost, ale spíš jako proces, v jehož rámci dovedou regiony vhodně čelit nepříznivým okolnostem (např. Koutský a kol., 2012). Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 181 Častým tématem při výzkumu ekonomické odolnosti regionů je identifikace faktorů, které mají potenciál ovlivňovat ekonomickou odolnost regionů (dále jen EOR). Martin uvádí, že nalezení a prokázání vlivu faktorů EOR často naráží na to, že je obtížné identifikovat ty, které by byly spolehlivé napříč odlišnými regiony (Martin, 2012). Rozdílnost dopadů hospodářských výkyvů je ovlivněna schopností adaptace, kterou mají podniky i pracující síla v regionu. V případě firem se jedná o to, jak snadno jsou schopny přejít k jiným činnostem. Modifikace ekonomické činnosti však vyžaduje řadu dílčích změn, mezi něž patří nalezení nových odbytových trhů, zajištění nových výrobních vstupů, zavedení nových technologií atd. V případě pracujících osob jde o to, jak snadno se dovedou přizpůsobit změně vyplývající ze změny pracovní činnosti. Pokud vyjdeme z uvedeného pohledu, pak můžeme říci, že region může být relativně více odolný pouze v některých ohledech (např. ve vztahu k podnikům), ale v jiných ohledech může vykazovat odolnost relativně menší (např. pokud se jedná o trh práce). Ačkoli je stanovení možných determinantů regionální ekonomické odolnosti obtížné, lze uvést několik možných souvislostí, které přicházejí v úvahu. Z hlediska determinantů EOR je možné předpokládat, že regiony mající nadprůměrnou produktivitu, vysokou úroveň produktu, které mají současně vysokou míru vědecké aktivity, jsou pravděpodobně odolnější resp. méně zranitelné (Martin, 2012). Cílem příspěvku je přispět k ověření vlivu výše uvedených determinantů, které lze shrnout pod dva potenciální faktory: ekonomická výkonnost a výzkumná aktivita regionu. Vzájemná souvislost uvedených faktorů je častým tématem různých výzkumů (např. Kraftová a kol., 2013). Pro dosažení uvedeného cíle je nutné zvolit vhodný způsob kvantifikace ekonomické odolnosti regionů. V odborné literatuře se lze dále setkat s řadou ukazatelů, které jsou doporučovány pro kvantifikaci ekonomické odolnosti regionů. Mezi možné ukazatele ekonomické odolnosti regionů lze zařadit například (ESPON, 2012), (Martin, 2011): § počet pracujících osob a míru zaměstnanosti regionu, § zaměstnanost podle odvětví a míru ekonomické aktivity, § hrubou přidanou hodnotu a produktivitu práce, § počet podniků v regionu a počet podniků v exportních odvětvích, § velikost mezd a investic. Většinou se však za dostatečný základ pro kvantifikaci ekonomické odolnosti regionů považuje buď regionální produkt, nebo regionální úroveň zaměstnanosti. Vzhledem k problematičnosti stanovení regionálního produktu je často sledován vývoj regionální zaměstnanosti (Martin, 2011). Oproti regionálnímu produktu má jak své výhody, tak i nevýhody. Jako nevýhodu lze vnímat především to, že v sobě absentuje údaj ohledně velikosti produktivity práce. Společnou nevýhodou obou ukazatelů je nemožnost odstínění vlivu dojíždění za prací. Možnost kvantifikovat ekonomickou odolnost na základě dynamiky regionálního produktu je značně omezena tím, že zveřejňování těchto údajů podléhá například u subnárodních regionů EU relativně velkému zpoždění. Toto zpoždění odpovídá povinnosti národních statistických úřadů uveřejňovat regionální HDP na úrovni NUTS 2 do 2 let od konce sledovaného období. Výhodou ukazatele regionální zaměstnanosti je jeho sociální rozměr v reakci regionu na hospodářský výkyv. Lze totiž konstatovat, že prudce klesající úroveň zaměstnanosti může být v důsledku působení negativního hospodářského výkyvu vnímána obyvateli jako citelný znak ekonomické neodolnosti regionu, a to i v případě, kdy regionální produkt klesl jen zanedbatelně. Jako příklad výzkumu ekonomické odolnosti regionů založeného na zkoumání reakce regionů z hlediska úrovně zaměstnanosti lze uvést studii anglického ekonomického geografa Martina Rona (Martin, 2011). Ten se zaměřil na analýzu dopadů hospodářských poklesů zkoumaných prostřednictvím dlouhodobých časových řad úrovně zaměstnanosti regionů NUTS 1 ve Velké Británii. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 182 2. Metodika výzkumu Cílem výzkumu je ověření významu dvou potenciálních determinantů EOR: vliv ekonomické výkonnosti regionu a vědecké aktivity na ekonomickou odolnost regionu. Z výše uvedených důvodů byla ekonomická odolnost kvantifikována na časových řadách počtu pracujících osob v regionech zařazených do výzkumného vzorku. Konkrétně byly zkoumány dopady hospodářské krize z roku 2008, a to na 131 regionech úrovně NUTS 2 devíti zemí EU (Rakousko, Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Slovensko, Velká Británie). Z množiny všech regionů těchto států byly vybrány ty, u kterých bylo možné identifikovat body zlomu (body zlomu oddělují rostoucí a klesající části časové řady počtu pracujících osob v regionu) a současně u nich došlo vlivem hospodářské krize k prokazatelnému poklesu odhadovaného reálného regionálního produktu (odhad byl uskutečněn pomocí implicitního cenového deflátoru získaného z databáze UNSTAT (UNSTAT, 2013)). Celkem tak vstupovalo do výzkumu 175 regionů a po uvedené selekci bylo zařazeno do další analýzy pouze 131 regionů (přičemž byly zastoupeny regiony ze všech uvedených států EU). Pro účely výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy: H1: „Ekonomická výkonnost regionů je významným faktorem ekonomické odolnosti regionů.“ H2. „Výzkumná aktivita regionů je významným faktorem ekonomické odolnosti regionů.“ Pro ověření platnosti hypotézy je nutné prokázat statisticky významný vztah mezi ukazateli zastupujícími ekonomickou výkonnost regionu resp. vědeckou aktivitu regionu (viz tabulka č. 1 a č. 2) s níže popsanými ukazateli EOR. Fáze poklesu a fáze oživení byla u zkoumaných regionů identifikována na čtvrtletních časových řadách počtu pracujících osob zkoumaných regionů. Zdrojem dat těchto časových řad bylo výběrové šetření pracovních sil (LABOUR FOURCE SURVEY, 2013). Ekonomická odolnost regionů byla zkoumána v období 1. čtvrtletí roku 2008 až 3. čtvrtletí 2012. Pro účely výzkumu byla zkoumaným faktorům přiřazena sada ukazatelů (viz tabulka č. 1 a č. 2). Údaje o regionech odpovídající v tabulkách uvedeným ukazatelům byly získány z databáze EUROSTATu (EUROSTAT, 2012) za roky 2006 a 2007. Dvě sady dat za uvedené roky reprezentují možné zpoždění působení determinantů na EOR (2 leté zpoždění působení odpovídá použití datových sad z roku 2006, 1 leté zpoždění odpovídá roku 2007). Uvedené dva roky je možné považovat za poslední roky, kdy ekonomiky zkoumaných regionů nebyly ještě ovlivněny dopadem hospodářské krize z roku 2008 a proto je možné je využít pro analýzu determinantů EOR. Pro účely ověření hypotéz byly použity následující ukazatele kvantifikující EOR: velikost obnovení počtu pracujících osob regionu měřená mezi 1. čtvrtletím 2008 a 3. čtvrtletím 2012 poměrem počtu pracujících osob v uvedených okamžicích (symbol VO). Další ukazatelem EOR byla změna počtu pracujících osob v první fázi poklesu (rychlost poklesu, symbol F1) a v první fázi oživení (rychlost oživení, R1). Pro ověření hypotéz byla provedena korelační analýza (pro hladinu významnosti 0.05) mezi ukazateli zastupující faktor ekonomické výkonnosti a vědecké aktivity a výše uvedenými ukazateli EOR (F1, R1, VO). Z důvodu neprůkaznosti normálního rozdělení vstupních dat byla použita neparametrická varianta korelační analýzy – výpočet Spearmanova koeficientu korelace. Detailní způsob úpravy všech použitých datových sad byl popsán v předešlém výzkumu (viz Svoboda, 2014). 3. Výsledky výzkumu Výsledky korelační analýzy ukazující vliv jak faktoru ekonomické odolnosti, tak i vědecké aktivity regionu shrnuje text této podkapitoly. Níže jsou popsány výsledky, které jsou podstatné pro ověření stanovených hypotéz. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 183 Tab. 1: Výsledky korelační analýzy - Ekonomická výkonnost regionu (st. významné hodnoty tučně) Proměnná / Rok 2007 2006 F1 R1 VO F1 R1 VO Hrubý domácí produkt v běžných tržních cenách na obyvatele (v PPS) -0,402 0,088 0,418 -0,395 0,087 0,433 Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele -0,242 -0,125 -0,029 0,200 -0,084 -0,402 Produktivita práce (HPH na počet pracujících osob) -0,446 0,121 0,573 -0,063 0,450 0,363 Disponibilní důchod na obyvatele -0,356 0,302 0,535 -0,244 0,303 0,467 Zdroj: Vlastní zpracování dle LABOUR FOURCE SURVEY a EUROSTAT Výše uvedená tabulka (tabulka č. 1) zobrazuje výsledky korelační analýzy pro ukazatele, které lze přiřadit k faktoru „ekonomická výkonnost regionu“. Výsledky ukazují na to, že všechny zvolené ukazatele je možné považovat za statisticky významné determinanty EOR (každý z ukazatelů zastupujících ekonomickou výkonnost regionu statisticky významně koreluje s alespoň jedním ukazatele EOR (F1, R1 a VO) – viz tučně zvýrazněné hodnoty. Ukazatel „Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele“ prokázal statisticky významný vztah s ukazatelem VO pouze pro hodnoty roku 2006. Druhý ukazatel, který prokázal citlivost na velikost zvoleného zpoždění působení determinantů, byl ukazatel „Produktivita práce“. Tento ukazatel prokázal statisticky významný vztah s ukazatelem EOR ve fázi růstu (R1) pouze pro hodnoty roku 2006. Z hlediska velikosti míry těsnosti korelačního vztahu je možné uvést jako jeden z významných vztahů vliv ukazatele „Disponibilní důchod na obyvatele“ na ukazatel VO (korelační koeficient 0,535 pro rok 2007 a 0,467 pro rok 2006). Tento ukazatel také koreluje statisticky významně s ukazatelem F1 a R1. Vzhledem k tomu, že se v prvním případě (s F1) jedná o negativní korelaci a v druhém případě (s R1) se jedná o pozitivní korelaci, je možné usuzovat na to, že velikost disponibilního důchodu na obyvatele snižuje rychlost propouštění ve fázi poklesu a naopak zvyšuje rychlost zvyšování počtu pracujících osob ve fázi oživení. Dalším významným determinantem byl potvrzen ukazatel Produktivita práce (vyjádřena jako HPH na počet pracujících osob) a ukazatel HDP (vyjádřen v jednotkách standardu kupní síly). První uvedený ukazatel koreluje statisticky významně s ukazatelem VO (koeficient korelace je 0.573 pro hodnoty z roku 2007 a 0,363 pro hodnoty z roku 2006). To potvrzuje domněnku, že regiony s vyšší produktivitou práce mají větší schopnost regenerace po hospodářském poklesu vzhledem k počtu pracujících osob ve srovnání s regiony méně produktivními. Druhý ukazatel (HDP) koreluje statisticky významně s ukazatelem VO (koeficient korelace je 0.418 pro hodnoty z roku 2007 a 0,433 pro hodnoty z roku 2006). To lze také interpretovat tak, že větší schopnost regenerace počtu pracujících osob mají regiony s vyšším HDP. Ukazatel HDP navíc koreluje negativně s ukazatelem F1 jak pro data z roku 2006 tak i pro 2007. Jelikož ukazatel F1 vyjadřuje rychlost poklesu počtu pracujících osob v regionu, lze ukazatel HDP považovat za významnou charakteristiku regionu, která snižuje rychlost propouštění. Stejně tak lze za významný ukazatel z hlediska EOR uvést „Tvorbu hrubého fixního kapitálu na obyvatele“. Shrneme-li uvedená zjištění, je možné prohlásit první hypotézu za ověřenou. Tabulka č. 2 uvádí výsledky korelační analýzy pro oblast „výzkumná aktivita regionu“. Na základě celkového posouzení statisticky významných vztahů je možné uvést, že se rozdílnost zpoždění působení faktorů EOR potvrdila pouze v případě ukazatelů: „Podíl pracujících osob ve VaV na ekonomicky aktivním obyvatelstvu“ a „Podíl výzkumníků ve VaV na ekonomicky aktivním obyvatelstvu“. Oba ukazatele prokázaly statisticky významný korelační vztah s ukazatelem VO jen pro zpoždění o délce jednoho roku (pro hodnoty 2007). Ostatní nalezené vztahy je možné považovat s ohledem na velikost zpoždění za srovnatelné. Nejsilnější statisticky významný vztah prokázal ukazatel „Počet patentových přihlášek na milion obyvatel“, který statisticky významně koreloval s ukazatelem VO jak na základě hodnot z roku 2007 Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 184 (korelační koeficient je 0,599), tak i pro rok 2006 (korelační koeficient je 0,617). Lze tedy konstatovat, že výzkumná aktivita regionu měřená počtem patentových přihlášek pozitivně ovlivňuje schopnost regionu odolávat a regenerovat se z hospodářského poklesu. Všechny další zkoumané ukazatele je také možné považovat za významné ukazatele z hlediska EOR. Za univerzální ochranný faktor je možné označit právě ukazatel „Počet patentových přihlášek na milion obyvatel“, jelikož statisticky významně koreloval jak s ukazatelem změny počtu pracujících osob ve fázi poklesu (F1), ale i ve fázi oživení (R1). Na základě uvedených zjištění je možné konstatovat, že i druhou hypotézu je možné považovat za potvrzenou. Tab. 2: Výsledky korelační analýzy - Výzkumná aktivita regionu (stat. významné hodnoty tučně) Proměnná / Rok 2007 2006 F1 R1 VO F1 R1 VO Celkové vnitropodnikové výdaje na VaV (v PPS) -0,470 0,105 0,477 -0,534 0,005 0,418 Podíl pracujících osob ve VaV na ekonomicky aktivním obyvatelstvu -0,426 -0,034 0,359 -0,434 -0,201 0,001 Podíl výzkumníků ve VaV na ekonomicky aktivním obyvatelstvu -0,332 0,120 0,361 -0,369 -0,039 -0,001 Počet patentových přihlášek na mil. Obyvatel -0,437 0,314 0,599 -0,423 0,337 0,617 Zdroj: Vlastní zpracování dle LABOUR FOURCE SURVEY a EUROSTAT Závěr Příspěvek stručně pojednává o pojmu ekonomická odolnost regionů a představuje možnosti jeho měření. Cílem příspěvku je ověření dvou hypotéz o vztahu dvou potenciálních faktorů (ekonomické výkonnosti a vědecké aktivitě regionů) k ekonomické odolnosti regionu. Výsledky korelační analýzy ukazují souvislost řady ukazatelů, které lze považovat za ukazatele faktoru ekonomické výkonnosti resp. i faktoru vědecké aktivity regionu, s ekonomickou odolností regionů měřenou reakcí regionů na hospodářskou krizi v roce 2008 prostřednictvím vývoje počtu pracujících osob. Korelační analýzou nalezené korelační vztahy nabývají poměrně slabé intenzity. Přesto je možné hovořit o statistické významnosti, jelikož byly potvrzeny pro poměrně rozsáhlý vzorek 131 regionů na hladině významnosti 0.05. Literatura [1] ESPON., (2012). Economic Crisis: Resilience of Regions. [online]. [cit. 2012-08-19]. ESPON & Cardiff University Dostupné z: . [2] Eurostat. General and regional statistics. [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: . [3] HILL, E., ST. CLAIR, T., et al., (2011). Economic shocks and regional economic resilience. Working Paper 2011-13, Building Resilient Regions. Institute of Governmental Studies, University of California, Berkeley. [4] FOSTER, K. A., (2007). A case study approach to understanding regional resilience. Working Paper 2007-08. Berkeley: Institution of Urban and Regional Development. [5] KOUTSKÝ, J., RUMPEL, P., SLACH, O. a kol., (2012). Profilace měkkých faktorů regionálního rozvoje jako nástroj posilování regionální odolnosti a adaptability. Certifikovaná metodika Ministerstva pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2012-9-09] Dostupné z: . [6] KRAFT, J. a kol., (2011). Východiska z krize. Cesty zmírnění negativních efektů hospodářské krize v ČR. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-787-1. [7] KRAFTOVÁ, I., MATĚJA, Z., ZDRAŽIL, P., (2013). Innovation Industry Drivers. In Proceedings of the 11th International Conference Liberec Economic Forum 2013. pp. 329-328. [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: < http://www.lef-tul.cz/sekce/LEF_2013.pdf>. [8] LABOUR FOURCE SURVEY, (2013). [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: . [9] MARTIN, R., (2012). Regional economic resilience, hysteresis and recessionary shocks. Journal of Economic Geography, vol. 12, iss. 1, pp. 1 – 32. DOI 10.1093/jeg/lbr019. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 185 [10] MARTIN, R., GARRETSEN H., FINGLETON, B., (2012). Recessionary Shocks and Regional Employment: Evidence on the Resilience of U. K. Regions. Journal of Regional Science, vol. 52, iss. 1, pp. 109–133. DOI 10.1111/j.1467-9787.2011.00755.x. [11] PELLING, M., (2011). Adaptation to Climate Change. From Resilience to Transformation. London: Routledge. [12] PENDALL, R., FOSTER, K. A., a kol., (2010). Resilience and regions: building understanding of the metaphor. Cambridge Journal of Regions, Economy and Society, vol. 3, iss. 1, pp. 59 - 70. DOI 10.1093/cjres/rsp028. [13] ROSE, A., LIAO, S.Y., (2005). Modelling regional economic resilience to disasters: a computable general equilibrium model of water service disruptions. Journal of Regional Science, vol. 45, iss. 1, pp. 75 – 112. DOI 10.1111/j.0022-4146.2005.00365.x. [14] SVOBODA, O., (2014). Vliv lidského kapitálu na ekonomickou odolnost regionů. In Mezinárodní vědecká konference Hradecké ekonomické dny 2014 – Ekonomický rozvoj a management regionů. Hradec Králové: Gaudeamus. pp. 457-263. ISBN 978-80-7435-366-6. [15] SVOBODA, O., MAŠTÁLKA, M., (2013). The resilience of Czech regions to economic crisis. 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 487-493. ISBN 978-80-210-6257-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-61. [16] VOGEL C. et al., (2007). Linking vulnerability, adaptation, and resilience science to practice: Pathways, players, and partnerships. In Global Environmental Change. pp. 349-364 [online]. [cit. 2012-09-15] Dostupné z: . [17] WALKER, B., CARPENTER, S., a kol., (2010). Resilience Management in Social-ecological Systems: a Working Hypothesis for a Participatory Approach. In Conservation Ecology. [online]. [cit. 2012-10-02]. Dostupné z:. [18] UNSTAT., (2013). Implicit Price Deflator [online]. [cit. 2013-08-11]. Dostupné z: . Příspěvek byl zpracován v rámci projektu č. SGSFES-2014002 IGA Univerzity Pardubice.