Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 217 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-26 POSTOJ MSP MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A ŽILINSKO-SPRÁVNÍHO KRAJE KE ZNALOSTEM A INOVACÍM THE APPROACH TO KNOWLEDGE AND INNOVATION OF SMES OF MORAVSKOSLEZSKÝ REGION AND OF ŽILINA-ADMINISTRATIVE REGION DR. ING. MARIE GABRYŠOVÁ1 PROF. ING. JOZEF VODÁK PHD.2 1 Katedra marketingu Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě 1 Department of marketing Faculty of Business Administration in Karviná Silesian University in Opava * Univerzitní náměstí 1934/3 733 40 Karviná, Czech Republic E-mail: gabrysova@opf.slu.cz 2 Katedra manažerských teórií Fakulta riadenia a informatiky Žilinská univerzita v Žilině 2 Department of Management Theories Faculty of Management Science and Informatics University of Zilina * Univerzitna 8215/1 010 26 Žilina, Slovak Republic E-mail: Jozef.Vodak@fri.uniza.sk Anotace Cílem článku je ukázat jaký je postoj malých a středních podniků Moravskoslezského kraje a Žilinskosprávního kraje ke znalostem a inovacím, s uvedením společných i rozdílných hodnocení jednotlivých oblastí problémů. Pro dosažení tohoto cíle byl v obou správních celcích proveden sekundární a následně primární výzkum. Respondenty primárního výzkumu byly MSP ze všech částí krajů, tj. bývalých okresů. Pro analýzu získaných odpovědí bylo použito celkem 900 dotazníků, 450 ze slovenských MSP a stejné množství z českých MSP. Tím byly vytvořeny podmínky pro srovnání a formulaci závěrů. Výsledky analýzy a srovnání ukázaly, že zaměření podniků je orientované spíše na technologie než na lidský faktor. Jako velmi výrazná se jeví potřeba podpory vzdělávání ale také osvěta v oblasti inovací. Klíčová slova malé a střední podniky, regionální rozvoj, znalosti, inovace, primární výzkum, konkurenceschopnost Annotation This article aims to show what is the approach to knowledge and innovation of small and mediumsized enterprises of the Moravian-Silesian Region and of Žilina-administrative region, indicating both common and divergent assessments of individual problem areas. To achieve this aim the secondary and then primary research was implemented in both administrative units. The respondents of the primary research were the SMEs from all parts of the region, i.e. the former districts. For the analysis of the answers a total of 900 questionnaires were collected, 450 of Slovak SMEs and the same amount of Czech SMEs. This created the conditions for the comparison and the conclusions. The results of analyzes and comparisons showed that the enterprises are oriented on technology rather than on the human factor. As seems to be a very strong need to support education but also education in the field of innovation. Key words SMEs, regional development, knowledge, innovation, primary research, competitiveness Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 218 JEL classification: L2, M1 Úvod Strategie Evropa 2020 zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků v evropském hospodářství jako hnacích sil zaměstnanosti a růstu. Vytváření, používání a šíření znalostí a inovací má zásadní význam pro růst, rozvoj a prosperitu společnosti. Podpora malých a středních podniků představuje významný prvek této strategie. Lze také vnímat rostoucí vliv inovací na zvyšování efektivity procesů probíhajících v hospodářství. Ekonomové se shodují v názoru, že vliv inovací na hospodářství je velmi významný. Ekonomický rozvoj je v tržních ekonomikách jednoznačně spojen s pojmem konkurenceschopnosti jako základního měřítka dlouhodobé úspěšnosti firem a rovněž států a jejich regionů, měst i obcí. (Wokoun, 2010). Souvisí to s poznáním, že to jsou právě regiony, které jsou základem národní konkurenceschopnosti, neboť právě na jejich úrovni dochází k přímému střetu mezi tvůrci znalostí a jejich uživateli. Prosperita regionu (Corvers, 2003) pak závisí především na tom, jak se podaří danému regionu překonat případnou propast mezi těmito dvěma skupinami subjektů. Někteří autoři vidí tuto otázku ještě šiřeji a spojují s kvalitou sociálního prostředí regionu. Viturka ve svých publikacích uvádí …regionální konkurenceschopnost je ovlivňována nejen úrovní podnikatelského prostředí (podrobněji Viturka a kol.,2011; Viturka, 2011), ale i úrovní kvality sociálního prostředí, přičemž její dlouhodobá udržitelnost je podmíněna vyváženým vztahem obou komponent. Dalším důvodem, proč je v poslední době kladen větší důraz na regionální úroveň, jsou změny ve světové ekonomice, kdy dochází k její „regionalizaci“ na úrovni nadnárodních uskupení. To vede k jistému omezení role národních států, které ztrácejí některé možnosti v rámci provádění makroekonomické hospodářské politiky. Je možné deklarovat, že jednotlivé státy jsou stále více vnímány jako regiony v rámci nadnárodních integračních seskupení vzhledem k charakteru postupů, jimiž ovlivňují některé ekonomické jevy. (Beneš, 2006). Po vstupu zemí východní a střední Evropy do Evropské unie vznikly nové regiony a ty stávající získaly nové postavení. V zájmu regionů by měla být snaha o efektivní využívání finanční podpory EU a jednotného evropského trhu tak, aby se výrazněji rozvíjela jejich hospodářská výkonnost a ekonomická konkurenceschopnost založená na využívání znalostí. Proto zvláštní pozornost zasluhují právě MSP, které jsou významnou složkou každého regionu a ne vždy si dostatečně uvědomují význam znalostí a inovací. Cíl a metody Problematikou MSP se zabýval také mezinárodní projekt Inovace - cesta ke zvyšování konkurence schopnosti a rozvoje regionů realizovaný společně Žilinskou univerzitou v Žilině, fakultou PEDAS a Slezskou univerzitou v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné. Projekt byl součástí programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013. Cílem projektu bylo poskytnout malým a středním podnikům informace a znalosti, které jim pomohou v lepším rozpoznávání nových příležitostí, rozvoji inovačního potenciálu ve smyslu neustálého zlepšování všech aktivit, a tím zvýšit jejich konkurenční potenciál. Naplnění cíle bylo podmíněno znalostí skutečného stavu a potřeb MSP. Tyto informace byly získány sekundárním a hlavně primárním výzkumem. Hlavním cílem primárního výzkumu bylo vědecky prozkoumat poptávku po podpůrných vzdělávacích aktivitách v malých a středních podnicích v obou dotčených regionech. Motivem pro takto stanovený cíl je předpoklad následného lepšího uplatnění na trhu práce. Vedlejší cíle primárního výzkumu byly stanoveny takto: § zjištění stavu obeznámení respondentů s aktuálními možnostmi podpory jejich činnosti (na regionální i evropské úrovni), Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 219 § zjištění spokojenosti nebo nespokojenosti respondentů s podnikatelským a tržním prostředím v regionu. Primární dotazování bylo zahájeno pilotním dotazováním, ostré dotazování proběhlo v elektronické podobě i jako osobní dotazování a bylo ukončeno v roce 2011. Výsledné údaje obou výzkumných týmů byly zpracovány nejdříve za jednotlivé kraje a následně formou srovnání. Výsledky výzkumu postoje MSP ke znalostem a inovacím Do výzkumu se zapojilo 313 slovenských podniků1 a 372 podniků českých.2 V české republice byly podniky z části osloveny formou osobního dotazování (51,88 %) a také prostřednictvím elektronického dotazování (16,61 %). Členové výzkumného týmu osobně navštěvovali podniky a jen těm, které si nepřály osobní návštěvu, byla anketa doručena elektronickou poštou. Z hlediska formy dotazování byla situace na Slovensku odlišná. Výrazně převažovalo oslovování podniků formou elektronického dotazování (až 82,75 %). Osobním dotazováním bylo osloveno pouze 16,61 % podniků. (Vodák a kol., 2012) Mezi respondenty byly MSP s různou právní formou. Nejvíce zastoupeny byly živnosti a společnosti s ručením omezeným. Tyto dvě právní formy se také nejčastěji vyskytují mezi malými a středními podniky. Zastoupení podniků v anketním šetření, z pohledu právní formy, je v souladu s reálným zastoupením jednotlivých forem podnikání. Také v oblasti působení podniků byly mezi českými a slovenskými podniky výrazné rozdíly. U podniků v ČR převládá místní působnost (42,20 %) a regionální působnost (41,40 %). Celostátní působnost uvedla třetina dotazovaných (33,33 %). Nejmenší zastoupení mají podniky se zahraniční působnosti (jen 11,56 %). V případě slovenských podniků, téměř polovina těch podniků, které se zapojily do výzkumu, má celostátní působnost a třetina působí regionálně (30,35 %). Stejně jako u českých podniků i slovenské dotazované podniky mají nejmenší zastoupení v zahraniční působnosti (necelých 25%). Součet odpovědi na uvedenou otázku převyšuje 100%, neboť podniky měly možnost uvést i dvojí působení (např. regionální a zahraniční působnost). Z pohledu inovativního chování MSP bylo důležité zjistit odpověď na otázku: Zda a jak podniky zajišťují vzdělávání svých zaměstnanců. Mnoho firem si dnes již uvědomuje, že je vhodné investovat do vzdělávání svých zaměstnanců. Že dávno pominula doba, kdy personální oddělení podniku přijalo pracovníka s ukončeným vzděláním a o jeho další odborný růst se již nestaralo. Jsou však podniky, které požadavky doby nevnímají nebo vůči změnám jsou lhostejné. V rámci realizovaného výzkumu byly v této oblasti odhaleny velké rezervy. 60,06 % podniků v SR a 61,29 % podniků v ČR uvedlo, že vzdělávání svých zaměstnanců zajišťuje ve vlastní režii, 27,16% podniků SR a 26,61 % podniků ČR vzdělávání zajišťuje externě, 10,54 % podniků SR a 21,24 % ČR se vzděláváním svých zaměstnanců vůbec nezabývá. 14,70 % podniků SR a 2,69 % podniků ČR tuto skutečnost neuvedlo a dá se předpokládat, že patří k těm, které se otázkou dalšího vzdělávání zaměstnanců nezabývají. V této oblasti se budou muset MSP ještě mnoho učit. Musí si uvědomit, že fungují v globálním světě, který vytváří mnohem náročnější podmínky a výrazně dravější konkurenci. Situaci v obou krajích uvádí následující obrázek č. 1. 1 Slovenským podnikem se myslí malé a střední podniky působící na území Žilinského kraje. 2 Českým podnikem se myslí malé a střední podniky působící na území Moravskoslezského kraje. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 220 Obr. 1: Způsoby vzdělávání zaměstnanců Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina Skutečnost, že 11,56% z dotazovaných českých a 25 % slovenských MSP vyváží své produkty nebo služby do zahraničí, vede k předpokladům, že tyto podniky mají také potřebu komunikovat v cizím jazyce. V podnicích na Slovensku (62,30 %) a v podnicích v ČR (66,94 %) není potřebná, resp. klíčová komunikace v cizím jazyce. Komunikaci v cizím jazyce vidí jako potřebnou a klíčovou v 36,74 % podniků v SR a 33,06 % podniků v ČR Obr. 2: Význam komunikace v cizím jazyce Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina Představa zaměstnavatele a skutečné znalosti a schopnosti zaměstnanců mohou být rozdílné. Proto následující otázka měla zmapovat úroveň schopností zaměstnanců komunikovat v cizím jazyce ve vztahu k očekávání jejich zaměstnavatelů. Podniky (37,39 % v SR a 39,84 % v ČR), které uvedly, že komunikace v cizím jazyce je pro ně klíčová, uvedly, že jsou převážně spokojené s úrovní komunikace v cizím jazyce. Méně spokojených je 35,65 % podniků v SR a 33,33 % podniků v ČR. Úplně spokojených je 13,04 % podniků v SR a 13,82 % podniků v ČR. 5,22 % podniků v SR a až 13,01 % podniků v ČR jsou úplně nespokojeny se schopnostmi zaměstnanců komunikovat v cizím jazyce. Tuto skutečnost neuvedlo 8,70 % podniků v SR. Následující obrázek názorně vykresluje situaci v obou sledovaných krajích. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 221 Obr. 3: Spokojenost zaměstnavatelů se zaměstnaneckou úrovní komunikace v cizím jazyce Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina Nespokojenost podniků s jazykovými schopnostmi zaměstnanců je zřejmě výsledkem celkové nízké jazykové vybavenosti občanů České republiky. Podle průzkumu a článku „Více než polovina Čechů neovládá žádný cizí jazyk“, zveřejněného dne 27.06.2012 (Evropská komise, 2012), klesl od roku 2005 podíl Čechů mluvících alespoň jedním cizím jazykem o 12% a dosahuje nyní 49%. Česká republika se tak nachází pod evropským průměrem 54%. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometer, který se uskutečnil mezi 27 000 respondenty ze všech členských států EU. Obdobný pokles jako u nás byl zaznamenán i na Slovensku, v Bulharsku, Polsku či Maďarsku. Oproti tomu lídry v jazykových znalostech jsou například Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko, Litva či Švédsko, kde se alespoň jedním cizím jazykem domluví přes 90% obyvatel. (Gabryšová, 2012.) V rámci již zmíněného projektu byly plánovány také školicí aktivity, které měly usnadnit MSP v Moravskoslezském kraji další vzdělávání svých zaměstnanců. Proto do primárního výzkumu byla zařazena také otázka, zda se podniky mají zájem zapojit do nabízeného vzdělávání, které bude v plné výši hrazeno z evropských fondů. I přes velmi atraktivní podmínky, za jakých se vzdělávací akce realizují, až 37% dotazovaných neprojevilo zájem o další vzdělávání. Také již realizované školicí aktivity ukázaly, že mladší věkové skupiny si více uvědomují potřebu trvalého vzdělávání, z řad střední a starší generace jsou to výjimky. Více jako polovina podniků (58,79% v SR a 66,94% v ČR) vyjádřila zájem zapojit se do takovéhoto vzdělávání. Zájem neprojevilo víc jako 30% oslovených podniků, konkrétně 36,10% v SR a 33,06% v ČR. Obrázek č.4 znázorňuje zájem o další vzdělávání v podnicích zkoumaných krajů. Obr. 4: Zájem o zapojení se do vzdělávání tohoto typu Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina Inovace jsou velmi úzce spojeny právě s trvalým vzděláváním, proto bylo nutné respondentům položit otázku, která měla ukázat, jaký význam připisují inovacím. Pro 42,17% respondentů SR a 39,25 % Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 222 respondentů ČR představují inovace klíčovou hodnotu, naopak 15,86 % českých a 14,38 % slovenských MSP v inovacích klíčovou nebo významnou hodnotu nevidí. Až 41,21 % respondentů SR a 44,89 % respondentů ČR nemá jasné stanovisko a tuto problematiku neumí posoudit. Je to důkaz, že tyto podniky vyžaduji cílenou osvětu a efektivní podporu. Podrobný výčet názorů dotázaných podniků podává následující obrázek č. 5. Obr. 5: Inovace představují klíčovou hodnotu nebo výhodu Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina V průběhu posledních 5 let více jak třetina podniků obou krajů (34,85 % v SR, 33,56 % v ČR) realizovala inovace hlavně formou nákupu techniky, technologie a strojů. Více jak 15% podniků (16,67 % v SR, 15,07 % v ČR) investovalo do IT/IKT, software a e-business. 15 % oslovených podniků investovalo do výzkumu, vývoje, inovací a nových postupů. 12,12 % podniků v SR realizovalo inovační řešení v oblasti služeb, obchodu a zákazníků. V případě podniků v ČR je to až 30,82 %. Do rekonstrukce a výstavby nových prostorů investovalo 11,36 % podniků v SR a 16,44 % podniků v ČR. Značná část dotazovaných (19,18% v ČR a 24,24% v SR) neuvedla žádnou inovační činnost. Lze se domnívat, že některé z těchto podniků zřejmě řádnou inovaci nezavedly. Pokud podniky nechápou, jaká je skutečná hodnota inovací, těžko je budou zavádět a investovat peníze do jejich realizace. Na otázku, zda plánují v budoucnu realizovat nějaké inovace v souvislosti s podnikatelskou činností 47,58 % v ČR a 45,69 % v SR odpovědělo kladně. V horizontu pěti let však nehodlá investovat do inovací 35,46 % podniků v SR a 48,12 % podniků v ČR. Část podniků neuměla situaci posoudit, nebo na otázku neodpověděla. Podrobný výsledek zobrazuje obrázek č.6 Obr. 6: Plánované inovace/inovační řešení v horizontu 5 let Zdroj: primární výzkum OPF Karviná a PEDAS Žilina Výsledky výzkumu ukázaly, že situace v oblasti vnímání pojmu inovace je v ČR i SR obdobná. Podniky tento pojem nejčastěji chápou jako zlepšování produktů a služeb a zlepšování eventuálně Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 223 zefektivnění technických nebo technologických procesů. Značná část podniků nevidí v inovacích cestu ke konkurenceschopnosti a nepřikládá jim patřičnou důležitost. Závěr Výsledky výzkumu jednoznačně ukázaly potřebu všestranné podpory malých a středních podniků a to v obou krajích (Žilinském i Moravskoslezském). Celkově se dá říct, že zaměření podniků je spíše orientované na technologie než na lidský faktor. Jako velmi výrazná se jeví potřeba podpory vzdělávání, ale také osvěta vedoucí ke změně myšlení a hodnocení významu i potřeby samotného vzdělávání. Přínosem by určitě bylo i získání širších znalostí v oblasti inovací. Podniky by tak získaly přehled o inovačních technikách, které by pak mohly aplikovat ve své hospodářské praxi. Mnoho podniků podceňuje význam inovací a mnohé MSP nedokázaly vůbec tuto problematiku posoudit I tento výzkum ukázal, že v oblasti inovací, hlavně jejich širším vnímání, mají podniky Žilinského i Moravskoslezského kraje velké rezervy. Ke změnám nestačí jen finanční podpora MSP, je třeba s těmito podniky všestranně pracovat a vést je k vnímání měnicích se podmínek a sílící konkurence. Literatura [1] BENEŠ, M., (2006). Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Working Paper č. 5. Brno: CVKS ESF MU. [2] CORVERS, F., (2003). Indicators for Regional Innovation Performance. In International Conference on Entrepreneurship and Business Incubation „Strengthening the Regional Innovation Profile“. Dostupné z: . [3] Evropská komise, (2012). Více než polovina Čechů neovládá žádný cizí jazyk. [online]. [cit. 2014-3-17]. Dostupné z: [4] GABRYŠOVÁ, M., (2012). Inovačné systémy a podnikanie. Žilina: AB-TLAČ Žilina. ISBN 978-80- 971206-0-3. [5] VITURKA, M., (2011). Integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje (představení a aplikace). Politická ekonomie, vol. 2011, iss. 6, pp. 794-809. ISSN 0032-3233. [6] VITURKA, M., ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V., TONEV, P., (2011). Application of Microeconomic and Macroeconomic Approach to Evaluating Disparities in the Regional development. Ekonomický časopis, vol. 59, iss. 7, pp. 71-90. ISSN 0013-3035. [7] VODÁK J., SOVIÁR, J., LENDEL, V., VARMUS M., (2012). Marketing a inovativně marketingové riadenie. Žilina: AB-Tlač Žilina. ISBN 978-80-971206-4-1. [8] WOKOUN, R., (2010). Teoretické a metodologické přístupy k výzkumu regionální konkurenceschopnosti. In: Regionální studia, no. 2/2010, pp. 2-7. ISSN 1803-1471. Příspěvek byl zpracován s podporou projektu "Inovace studijních předmětů na Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné", reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0017.