Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
231
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-28
LIDSKÉ ZDROJE JAKO POTENCIÁL REGIONÁLNÍHO
ROZVOJE – KOMPARACE DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY
NA ÚROVNI KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY
HUMAN RESOURCES AS A POTENTIAL REGIONAL
DEVELOPMENT – COMPARISON ACCORDING ECONOMIC
ACTIVITY AT THE LEVEL OF REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC
BC. MONIKA HAVELKOVÁ
DOC. ING. ARCH. VLADIMÍRA ŠILHÁNKOVÁ, PH.D.
Ústav regionálních a bezpečnostních věd
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzita Pardubice
Institute of Regional and Security Sciences
Faculty of Economics and Administration
University of Pardubice
* Studentská 95, 532 10 Pardubice, Czech Republic
E-mail: MonaHavelkova@seznam.cz, vladimira.silhankova@upce.cz
Anotace
Článek se věnuje problematice lidských zdrojů v České republice (dále ČR). Na základě dat
z posledních tří Sčítání lidu, domů a bytů (dále SLDB) na našem území (roky 1991, 2001 a 2011),
představuje komparativní analýzu stavu lidských zdrojů dle ekonomické aktivity na úrovni jednotlivých
krajů ČR s cílem vyhodnotit odlišnosti v jednotlivých krajích ČR a jejich vývoj v čase. Z analýzy
vyplynulo, že podíl ekonomicky aktivních se celkově od roku 1991 ve všech krajích ČR snížil stejně tak
jako podíl zaměstnaných. Od roku 2001 se nezaměstnanost snížila pouze v Moravskoslezském kraji,
Olomouckém kraji a v Ústeckém kraji. Celkově tedy analýza ukázala na jednoznačný trend snižování
podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva v populaci a zvyšující se podíl nezaměstnaných i z tohoto
sníženého podílu ekonomicky aktivních. Stále méně lidí tedy vytváří zdroje pro zvyšující se podíl
strávníků systému a tento trend je bohužel dlouhodobě neudržitelný.
Klíčová slova
lidské zdroje, ekonomická aktivita, zaměstnaní, nezaměstnaní, census, komparace
Annotation
This article focuses on human resources in the Czech Republic. Based on data from the last three
censuses of population and housing in our country (1991, 2001 and 2011 years) the paper shows the
comparative analysis of human resources according the economical characteristics on the level of
region in the Czech Republic. The main aim of the paper is to evaluate differences between regions
and its changes during the time. The results from the analysis show that there is decreasing level of
economically active population from the 1991 till today as well as there is decreasing level of
employed peoples. From 2001 year the unemployment decreases on in Moravskoslezský, Olomoucký
and Ústecký regions. Generally the analysis shows the trend of decreasing of economically active
population and increasing level of unemployed people. There is possible to say that less people in the
population create sources for increasing level of “eaters”. This trend is unsustainable from the long
term horizon.
Key words
Censuses of Population and Housing, human resources, comparison
JEL classification: J11
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
232
Úvod
Lidské zdroje patří mezi hlavní bohatství každého regionu. Jsou klíčové pro tvorbu a předávání
poznatků a představují jeden z faktorů, který určuje inovační potenciál každé společnosti. Lidské
zdroje jsou nezbytným předpokladem pro dosažení ekonomických, sociálních, kulturních i
environmentálních cílů a jejich význam se zvyšuje s nástupem budování znalostní společnosti,
s rozsahem inovačních změn a s hledáním konkurenčních výhod (Havelková, 2014).
Základním pramenem demografických údajů v ČR je Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jedná se o
rozsáhlý statistický průzkum, který probíhá přibližně s desetiletými odstupy a provádí ho Český
statistický úřad (Český statistický úřad, 2012).
Cílem tohoto článku je provést komparativní analýzu stavu lidských zdrojů dle ekonomické aktivity a
vyhodnotit odlišnosti v jednotlivých krajích ČR a jejich vývoj v čase z dat posledních tří SLDB
uskutečněných v letech 1991, 2001 a 2011.
Metodické limity komparace dat SLDB na úrovni krajů České republiky
Srovnatelnost výsledků v jednotlivých letech sčítání je velice problematická a může docházet ke
zkreslení výsledků. Je třeba vzít v úvahu, že od roku 1991 došlo ke změnám hranic krajů i
k metodickým změnám v určitých ukazatelích.
Nejpodstatnější změna, která nastala v roce 2011, je publikování výsledků podle obvyklého pobytu
osob, což výrazně ovlivňuje srovnatelnost, jelikož předchozí sčítání byla publikována podle trvalého
pobytu. Pro srovnání dat SLDB v čase je třeba pracovat se zpětně přepočtenými údaji. Je nutné však
upozornit, že ne všechna data ze sčítání 2011 jsou přepočtena dle trvalého pobytu a ne všechna data
z jednotlivých sčítání jsou k dispozici na webu ČSÚ (Český statistický úřad, 2014; Svatošová,
Boháčková, 2012).
I přesto, že jsou data jednotlivých sčítání přepočtena, objevuje se zde problém srovnatelnosti v čase, a
to zejména z důvodu narůstajícího počtu nezjištěných údajů. Pro představu, např. národnost v roce
2011 vyplňoval každý dle svého uvážení, nejednalo se o povinnou otázku, proto je např. u Jihočeského
kraje v roce 2011 u obyvatelstva podle národnosti 158 903 obyvatel, kteří neuvedli svoji národnost.
Přičemž v roce 2001 svoji národnost neuvedlo pouze 12 676 obyvatel a v roce 1991 pouze 757.
Komparativní analýza obyvatelstva v krajích ČR dle ekonomické aktivity
Po důkladném zvážení všech dostupných ukazatelů byly pro komparaci mezi jednotlivými kraji
vybrány tyto ukazatele: obyvatelstvo dle věkového složení, obyvatelstvo dle rodinného stavu,
obyvatelstvo dle nejvyššího ukončeného vzdělání a obyvatelstvo dle ekonomické aktivity. Tento
příspěvek reprezentuje pouze údaje dle ekonomické aktivity.
Pro lepší srovnatelnost jsou ukazatele přepočteny na procentuální vyjádření. Porovnávaná data jsou
sice přepočtena dle trvalého pobytu, ale je nutné upozornit na narůstající počet nezjištěných údajů
v jednotlivých letech sčítání, které ve větší či menší míře data zkreslují.
Jak již bylo uvedeno, pro analýzu jsou využita data ze SLDB v letech 1991, 2001 a 2011.11
11
Pro komparaci jsou využívána data z tabulkové přílohy ČSÚ číslo 4 – Vývoj vybraných ukazatelů „jednotlivých krajů“
v letech 1970 až 2011. Jednotlivé ukazatele jsou zde přepočteny na území kraje platné k 26. 3. 2011 a všechny údaje jsou zde
uvedeny podle místa trvalého pobytu, pouze data o domácnostech, domech a bytech v roce 2011 jsou vypočtena podle místa
pobytu obvyklého.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
233
Tab. 1: Velikost změn v krajích ČR v podílech obyvatel dle ekonomické aktivity
Kraj
Ekonomicky aktivní Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Nepracující důchodci
∆ 2001 ∆ 2011 ∆ celkem ∆ 2001 ∆ 2011 ∆ celkem ∆ 2001 ∆ 2011 ∆ celkem ∆ 2001 ∆ 2011 ∆ celkem ∆ 2001 ∆ 2011 ∆ celkem
JHČ -1,53% -2,39% -3,92% -3,74% -3,31% -7,05% 2,21% 0,92% 3,13% 0,80% -1,47% -0,67% 2,39% 0,92% 3,31%
JHM -1,28% -1,66% -2,93% -4,86% -1,96% -6,82% 3,59% 0,30% 3,89% 0,75% -2,75% -2,00% 2,64% -0,34% 2,30%
KAR -1,60% -5,81% -7,41% -5,92% -5,81% -11,73% 4,32% 0,00% 4,32% 0,58% -2,15% -1,58% 3,16% 1,35% 4,51%
KRH -2,38% -3,04% -5,41% -4,52% -3,94% -8,47% 2,15% 0,90% 3,05% 1,64% -1,48% 0,16% 3,17% 0,65% 3,82%
LIB -1,97% -4,52% -6,50% -4,45% -6,09% -10,55% 2,48% 1,57% 4,05% 0,89% -0,77% 0,12% 2,97% 1,68% 4,65%
MOR -1,71% -1,97% -3,68% -7,97% -0,20% -8,16% 6,26% -1,78% 4,48% 0,80% -2,42% -1,61% 3,75% 0,81% 4,56%
OLM -1,01% -2,35% -3,36% -5,84% -2,03% -7,87% 4,83% -0,32% 4,50% 0,45% -1,42% -0,97% 2,65% 0,78% 3,43%
PAR -2,28% -2,16% -4,44% -5,31% -2,53% -7,84% 3,03% 0,37% 3,40% 1,73% -1,99% -0,26% 3,34% 0,39% 3,73%
PLZ -0,85% -3,37% -4,22% -3,41% -3,79% -7,20% 2,57% 0,42% 2,98% 0,08% -1,96% -1,88% 2,56% 0,14% 2,70%
STŘ -0,53% -2,93% -3,46% -3,19% -3,40% -6,58% 2,66% 0,46% 3,12% -0,21% -2,07% -2,28% 2,10% -1,48% 0,62%
ÚST -1,73% -5,35% -7,08% -8,46% -3,63% -12,09% 6,73% -1,72% 5,01% 0,50% -1,39% -0,88% 3,23% 1,00% 4,22%
VYS -2,26% -0,96% -3,23% -4,79% -2,07% -6,86% 2,53% 1,11% 3,64% 1,87% -2,15% -0,28% 3,21% 0,80% 4,01%
ZLN -2,24% -1,51% -3,75% -5,68% -2,02% -7,71% 3,44% 0,51% 3,95% 1,79% -1,74% 0,05% 3,63% 0,92% 4,55%
PRH 0,87% -5,29% -4,42% -0,57% -5,74% -6,31% 1,44% 0,45% 1,89% -2,14% -3,56% -5,69% 0,44% -1,73% -1,29%
MAX 0,87% -0,96% -2,93% -0,57% -0,20% -6,31% 6,73% 1,57% 5,01% 1,87% -0,77% 0,16% 3,75% 1,68% 4,65%
MIN -2,38% -5,81% -7,41% -8,46% -6,09% -12,09% 1,44% -1,78% 1,89% -2,14% -3,56% -5,69% 0,44% -1,73% -1,29%
MAX-MIN 3,25% 4,85% 4,48% 7,89% 5,89% 5,78% 5,29% 3,35% 3,12% 4,01% 2,79% 5,85% 3,31% 3,41% 5,94%
Pozn.: Světle modré pole znamená minimální hodnotu, tmavě modré pole znamená maximální hodnotu, rozdílem MAX-MIN získáme procento, o kolik se nejlepší a nejhorší
kraj od sebe vzájemně liší. Fialová pole jsou rozlišena dle roků.
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
234
Jak lze z tabulky 1 vidět, k nejvyšším změnám za celé sledované období došlo v jednotlivých krajích
v podílech nezaměstnaných obyvatel. Podíl nezaměstnaných se od roku 1991 v jednotlivých krajích
snížil v intervalu od -12,09 % do -6,31 %. K celkovému snížení došlo i v podílech ekonomicky
aktivních obyvatel a to v jednotlivých krajích v intervalu od -7,41 % do -2,93 %.
Mírně se od roku 1991 též snížily v krajích ČR podíly ekonomicky neaktivních obyvatel. Výjimku
tvoří Královéhradecký, Liberecký a Zlínský kraj, kde došlo od roku 1991 k mírnému zvýšení.
Nejvyšší změnu v podílu ekonomicky neaktivních obyvatel zaznamenala Praha, kde došlo
k celkovému snížení o – 5,69 %.
Ke zvýšení podílů od roku 1991 došlo u nezaměstnaných a u nepracujících důchodců. Podíly
nezaměstnaných se v jednotlivých krajích celkově zvýšily v intervalu od 1,89 % do 5,01 % a podíly
nepracujících důchodců v intervalu od 0,62 % do 4,65 %. Výjimku opět tvoří Praha, kde celkově
došlo od roku 1991 ke snížení podílu nepracujících důchodců o -1,29.
Graf 1: Změny podílů ekonomicky aktivních obyvatel v krajích ČR – ekonomicky aktivní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
-3.92%
-2.93%
-7.41%
-5.41%
-6.50%
-3.68%
-3.36%
-4.44%
-4.22%
-3.46%
-7.08%
-3.23%
-3.75%
-4.42%
-8.00% -7.00% -6.00% -5.00% -4.00% -3.00% -2.00% -1.00% 0.00% 1.00% 2.00%
JHČ
JHM
KAR
KRH
LIB
MOR
OLM
PAR
PLZ
STŘ
ÚST
VYS
ZLN
PRH
∆ celkem ∆ 2011 ∆ 2001
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
235
Graf 2: Změny podílů ekonomicky aktivních obyvatel v krajích ČR – zaměstnaní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Graf 3: Změny podílů ekonomicky aktivních obyvatel v krajích ČR – nezaměstnaní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
V případě ekonomické aktivity je na tom nejlépe Praha, která měla v roce 2011 nejvyšší podíl
zaměstnaných a nejnižší podíl nezaměstnaných a také nejnižší podíl nepracujících důchodců. Hned po
Praze měl v roce 2011 nejvyšší podíl zaměstnaných Středočeský kraj a nejnižší podíl nezaměstnaných
kraj Královéhradecký. V podílu zaměstnaných a nezaměstnaných v roce 2011 na tom byl nejhůře
Ústecký kraj a hned po něm kraj Moravskoslezský.
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva se ve všech krajích, až na Královéhradecký, Liberecký a
Zlínský kraj, celkově snížil. Zato podíl nepracujících důchodců se celkově zvýšil, tedy až na Prahu,
-7.05%
-6.82%
-11.73%
-8.47%
-10.55%
-8.16%
-7.87%
-7.84%
-7.20%
-6.58%
-12.09%
-6.86%
-7.71%
-6.31%
-14.00% -12.00% -10.00% -8.00% -6.00% -4.00% -2.00% 0.00%
JHČ
JHM
KAR
KRH
LIB
MOR
OLM
PAR
PLZ
STŘ
ÚST
VYS
ZLN
PRH
∆ celkem ∆ 2011 ∆ 2001
3.13%
3.89%
4.32%
3.05%
4.05%
4.48%
4.50%
3.40%
2.98%
3.12%
5.01%
3.64%
3.95%
1.89%
-3.00% -2.00% -1.00% 0.00% 1.00% 2.00% 3.00% 4.00% 5.00% 6.00% 7.00% 8.00%
JHČ
JHM
KAR
KRH
LIB
MOR
OLM
PAR
PLZ
STŘ
ÚST
VYS
ZLN
PRH
∆ celkem ∆ 2011 ∆ 2001
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
236
kde se od roku 1991 snížil. Procentuální podíly jednotlivých kritérií byly srovnány se střední
hodnotou neboli mediánem. Jeho hlavní výhodou je, že není ovlivněn extrémními hodnotami, které se
ve větší či menší míře ve srovnávaných kritériích nacházejí.
U ekonomicky aktivního obyvatelstva byly nejvyšší odchylky od mediánu mezi kraji v roce 2001 a
nejnižší v roce 2011. V případě ekonomicky neaktivního obyvatelstva byly nejnižší mezi kraji v roce
1991 a nejvyšší v roce 2011. V případě zaměstnaných a nezaměstnaných byly nejnižší odchylky mezi
kraji v roce 1991 a nejvyšší v roce 2001. U nepracujících důchodců to nelze jednoznačně určit.
Graf 4: Změny podílů ekonomicky neaktivních obyvatel v krajích ČR – ekonomicky neaktivní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Zjištění
Pokud nebudeme zahrnovat do srovnání Prahu, Ústecký a Karlovarský kraj, pak jsou kraje ČR
poměrně vyrovnané a rozdíly mezi nimi jsou malé a v čase se vyrovnávají. Ve většině sledovaných
kritérií byly za roky 1991, 2001 a 2011 nejnižší odchylky jednotlivých krajů ČR od mediánu v roce
2011. Podíly ekonomicky neaktivního obyvatelstva byly nejvíce rozdílné v roce 2011. V případě
zaměstnaných a nezaměstnaných byly nejnižší odchylky mezi kraji v roce 1991 a nejvyšší v roce
2001. Co se týče ekonomické aktivity, nejvyšší podíl nezaměstnaných měl v roce 2001 i 2011 Ústecký
kraj. V roce 1991 byl dokonce nejvyšší podíl nezaměstnaných v Praze. Nejnižší podíl zaměstnaných
měl v roce 2011 opět Ústecký kraj a v letech 1991 a 2001 kraj Moravskoslezský. Naopak nejvyšší
podíl zaměstnaných a nejnižší podíl nezaměstnaných byl v roce 2011 v Praze.
-0.67%
-2.00%
-1.58%
0.16%
0.12%
-1.61%
-0.97%
-0.26%
-1.88%
-2.28%
-0.88%
-0.28%
0.05%
-5.69%
-7.00% -6.00% -5.00% -4.00% -3.00% -2.00% -1.00% 0.00% 1.00% 2.00% 3.00%
JHČ
JHM
KAR
KRH
LIB
MOR
OLM
PAR
PLZ
STŘ
ÚST
VYS
ZLN
PRH
∆ celkem ∆ 2011 ∆ 2001
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
237
Graf 5: Kraje s nejvyšším a nejnižším podílem obyvatel dle ekonomické aktivity – ekonomicky
aktivní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Graf 6: Kraje s nejvyšším a nejnižším podílem obyvatel dle ekonomické aktivity – zaměstnaní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Graf 7: Kraje s nejvyšším a nejnižším podílem obyvatel dle ekonomické aktivity – nezaměstnaní
Zdroj: vlastní zpracování z dat ČSÚ
Závěr
Hlavním účelem sčítání je získávání informací o vývoji obyvatelstva, jeho struktuře, o podmínkách
života domácností a mimo jiné i o úrovni bydlení. Údaje ze sčítání mají široké, mnohostranné a
různorodé celospolečenské využití napříč veřejným i soukromým sektorem (Ceský statistický úřad,
2012). Pro komparaci mezi jednotlivými kraji ČR a jednotlivými roky sčítání (1991, 2001 a 2011) byl
vybrán ukazatel obyvatelstvo dle ekonomické aktivity. Srovnávaná data jsou sice přepočtena dle
trvalého pobytu, ale je nutné upozornit na narůstající počet nezjištěných údajů v jednotlivých letech
sčítání, které ve větší či menší míře data zkreslují. ČSÚ vykazuje údaje z posledních tří sčítání ve
fyzickém počtu obyvatel. Pro lepší srovnatelnost byly všechny údaje přepočteny na procentuální
vyjádření.
KAR PRH
STŘ
MOR
VYS
ÚST
40.00%
45.00%
50.00%
55.00%
60.00%
1981 1991 2001 2011 2021
MAX
MIN
KAR
PRH
PRHMOR
MOR ÚST
35.00%
40.00%
45.00%
50.00%
55.00%
60.00%
1981 1991 2001 2011 2021
PRH
ÚST
ÚST
VYS
PRH
PRH
0.00%
3.00%
6.00%
9.00%
1981 1991 2001 2011 2021
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
238
Podíl ekonomicky aktivních se celkově od roku 1991 ve všech krajích ČR snížil. Ekonomicky aktivní
tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Podíl zaměstnaných se opět ve všech krajích od roku 1991 snížil,
zato podíl nezaměstnaných zvýšil. Od roku 2001 se nezaměstnanost snížila pouze
v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji a v Ústeckém kraji. Podíl ekonomicky neaktivního
obyvatelstva se ve všech krajích, až na Královéhradecký, Liberecký a Zlínský kraj, celkově snížil.
Zato podíl nepracujících důchodců se celkově zvýšil, tedy až na Prahu, kde se od roku 1991 snížil.
U ekonomicky aktivního obyvatelstva byly nejvyšší odchylky od mediánu mezi kraji v roce 2001 a
nejnižší v roce 2011. V případě ekonomicky neaktivního obyvatelstva byly nejnižší odchylky od
mediánu mezi kraji v roce 1991 a nejvyšší v roce 2011. V případě zaměstnaných a nezaměstnaných
byly nejnižší odchylky od mediánu mezi kraji v roce 1991 a nejvyšší v roce 2001 (Havelková, 2014).
Celkově tedy analýza ukázala na jednoznačný trend snižování podílu ekonomicky aktivního
obyvatelstva v populaci a zvyšující se podíl nezaměstnaných i z tohoto sníženého podílu ekonomicky
aktivních. Stále méně lidí tedy vytváří zdroje pro zvyšující se podíl strávníků systému a tento trend je
bohužel dlouhodobě neudržitelný.
Literatura
[1] Český statistický úřad, (2012). Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Historie sčítání. [online]. [cit. 2014-04-09].
Dostupné z: http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/historie_scitani
[2] Český statistický úřad, (2014). Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Nejčastější dotazy. [online]. [cit. 2014-01-
28]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/sldb2011/faq.nsf/hlasodpoved?
openform&parentunid=CFBF09DC61E80A9AC12576D600398F75
[3] HAVELKOVÁ, M., (2014). Lidské zdroje jako potenciál regionálního rozvoje – komparace na úrovni
krajů České republiky. [Diplomová práce]. Pardubice: Univerzita Pardubice.
[4] SVATOŠOVÁ, L., BOHÁČKOVÁ, I., (2012). Methodological approaches to evaluation of regional
disparities. In 15th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno:
Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-5875-0. pp. 11-18. ISBN 978–80–210–5875–0.
Příspěvek byl zpracován s podporou IGA Univerzity Pardubice v souvislosti s řešením projektu
č. SGFES01/2014.