Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
517
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-66
PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE V ČR
SUPPORT FOR THE DEVELOPMENT OF INTER-MUNICIPAL
COOPERATION IN THE CZECH REPUBLIC
ING. MAREK JETMAR, PH.D.
Svaz měst a obcí České republiky Unions of Towns and Municipalities of the CR
* 5. května 1640/65, 140 21 Praha, Czech Republic
E-mail: jetmar.mos@smocr.cz
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. College of Regional Development
* Žalanského 68/54, 163 00 Praha, Czech Republic
E-mail: jetmar.marek@seznam.cz
Anotace
Článek se zabývá problematikou podpory meziobecní spolupráce v České republice. Přináší
informace o průběhu realizaci projektu Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v
rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností a o základních zjištěních z doposud
realizovaných šetření. Ze získaných poznatků vyplývá vysoký zájem obcí a měst o problematiku
meziobecní spolupráce, vysoký potenciál k jejímu dalšímu rozvoji. Jako příznivé se jeví i vytvoření
nové formy meziobecní spolupráci v území obcí s rozšířenou působností (ORP) – budoucím „malých“
okresech, která by výrazně posílila postavení obcí.
Klíčová slova
obce, města, meziobecní spolupráce
Annotation
The article deals with the support of inter-municipal cooperation in the Czech Republic. It provides
information on the progress of the System project to support the development of inter-municipal
cooperation in the Czech Republic within the administrative districts of municipalities with extended
powers. The article presents the major findings of the research carried out so far. The findings show a
high interest of municipalities and cities in the issue of inter-municipal cooperation, a high potential
for further development. As seems to be favorable and the creation of new forms of inter-municipal
cooperation in the territory territorial district of municipality with extended power (future “small”
district), which would greatly enhance the status of all municipalities (towns and villages).
Key words
municipalities (towns, villages), inter-municipal cooperation
JEL classification: R38, R58
Úvod
Česká republika je charakteristická velmi rozdrobenou sídelní strukturou, v mezinárodním srovnání
srovnatelnou jen se státy jako jsou např. Slovensko či Francie (Hampl, Műller, 1998). K 1. 1. 2013
existuje na území Česka dle databáze Ministerstva vnitra 6253 obcí, zatímco například v Dánsku po
reformě veřejné správy v roce 2007 jen 98 obcí.
Existence velkého počtu obcí lze na jednu stranu vnímat jako pozitivní, jedná se především o možnost
demokratické participace na správě věcí veřejných, zásadní je i přiblížení základní (samo)správy
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
518
občanům, na druhou stranu však s sebou fragmentace obcí přináší řadu problémů. Problémem je slabé
finanční a ekonomické zázemí malých obcí limitujících jejich další rozvoj, zajištění základního
standardu služeb či nedostatečná kvalita veřejných služeb (Blažek, 2002), jejichž dostupnost však ve
svém důsledku garantuje občanům vláda. Hampl a Dostál (2007) podobně jako negativa uvádí
neschopnost nejmenších obcí provádět velké investiční projekty, zajistit základní služby (veřejná
doprava, sběr odpadu a jeho svoz/likvidace) a jako problematickou hodnotí také často malou
kvalifikovanost vedení úřadu.
Je zřejmé, že řešením těchto výzev není vzhledem k vysokému zastoupení sídel administrativní
slučování obcí, tak jak se uskutečnilo v řadě západoevropských zemí. Zánik samostatného postavení
menších obcí by vedl k další ztrátě zájmu občanů o veřejné záležitosti a k riziku konzervace ne-li
zhoršení dosaženého stupně rozvoje a vybavenosti malých obcí. Řešením je podpora stávajících forem
meziobecní spolupráce (DSO), včetně uplatnění nových forem, které by posílily postavení obcí a měst
jako klíčového partnera státu a jeho orgánů a organizacím působících v území, tak i krajů a
ekonomických a sociálních partnerů. K problematice možnosti uplatnění meziobecní spolupráce v ČR
se vyjadřuje Jetmar a Hužera (2013), k rozvoji nových forem meziobecní spolupráce včetně
spolupráce v území ORP pak Jetmar (2013a,b).
Jednou z cest, jak zájem o meziobecní spolupráci posílit, vnést téma do veřejné debaty, identifikovat a
prosadit nové formy meziobecní spolupráce je i realizace projektu „Systémová podpora rozvoje
meziobecní spolupráce v ČR“ (dále také Projekt), který realizuje Svaz měst a obcí ČR (dále také
Svaz).
Zaměření projektu
Na podzim roku 2013 se podařilo v České republice zahájit realizaci projektu „Systémová podpora
rozvoje meziobecní spolupráce v ČR“ jehož cílem je vytvořit podmínky pro dlouhodobý rozvoj
meziobecní spolupráce v ČR. Zaměření projektu vychází jak z domácích zkušeností, tak i z analýzy
zahraničních zkušeností, z nichž jednoznačně vyplývá, že spojení sil umožní zkvalitnit a zefektivnit
zajišťování veřejné služby i získat pro obce a města další finanční prostředky pro jejich rozvoj.
Z dlouhodobého hlediska je cílem projektu docílit podpory státu pro meziobecní spolupráci. Stát by
měl výrazně finančně podporovat obce, které budou spolupracovat v území na zajištění svých
zákonných kompetencí. Projekt umožňuje vytvořit pro podporu spolupráce obcí odborné a
administrativní zázemí ve všech územích správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Malé týmy
pracovníků, za výrazné podpory motivujících starostů z daného území a metodické podpory ze strany
Svazu měst a obcí ČR, umožní vytvořit ucelené materiály za jednotlivá území, které se stanou
impulsem k dalšímu rozvoji meziobecní spolupráce. Stanou se podkladem pro diskusi zástupců obcí,
jak řešit dostupnost základních škol nebo sociálních služeb v území, jaké jsou možnosti řešení
dopravní obslužnosti, jak společně zadávat výběrová řízení, jak výhodně řešit odpadové hospodářství,
jak společně nakupovat energie či jiné služby apod. Týmy pracovníků v území se mohou stát
zárodkem pro oživení činnosti stávajících DSO nebo pro tvorbu nových funkčních svazků.
Projekt je určen pro všechny obce, zvláště pak pro ty, které nemají dostatek kapacit pro zajištění
požadavků na ně kladených. Podpora rozhodně není omezena pouze na členskou základnu Svazu.
Prostřednictvím proškoleného personálu ve 204 vybraných obcích nebo svazcích obcí v území SO
ORP jsou vypracovány specifické analýzy a návrhy řešení rozvoje a koordinace služeb s potenciálem
úspor ze společné činnosti (např. nákup energií, napojení na veřejnou dopravu, svazkové mateřské či
základní školy, stacionáře atd.), které mají přinést podněty k rozvoji meziobecní spolupráce.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
519
Zajištění realizace projektu
Realizace projektu je uskutečněna prostřednictvím aktivit konkrétních obcí a měst, které se hlásá
k filosofii a cílům Projektu, podílejí se na jeho aktivitách.
Pro potřeby organizování diskusí a jednání o zaměření meziobecní spolupráce a zpracování
podkladových dokumentů k oživení těchto debat byl pro každé podporované území u smluvního
partnera vytvořen realizační tým. Ten je zodpovědný plnění úkolů uvedených v projektové žádosti.
Realizační tým se skládá z následujících osob:
a) Koordinátor meziobecní spolupráce
Náplní práce zaměstnance smluvního partnera je:
§ komunikace se zástupci dotčených obcí a partnery v území správního obvodu obce s rozšířenou
působností,
§ objasňování cílů meziobecní spolupráce ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
§ zdůrazňování přínosů pro participující obce,
§ identifikace dalších klíčových aktérů (tj. možných budoucích partnerů v území správního obvodu
obce s rozšířenou působností), podpora porozumění a sounáležitosti,
§ vytváření vazeb mezi obcemi, přispívání k řešení konkrétních problémů,
§ moderování veřejných debat a jednání,
§ napomáhání vzájemnému konsensu,
§ pomáhání v identifikaci společných zájmů,
§ hledaní vhodných řešení, pomáhání při formulaci závěrů,
§ nastavování vazeb mezi obcemi a koordinuje případný proces institucionalizace meziobecní
spolupráce ve variantě zvolené představiteli obcí z daného území,
§ komplexní řízení projektu na úrovni Smluvního partnera (plnění úkolů, soulad s harmonogramem
a reporting výstupů směrem ke Svazu),
§ řízení činnosti dalších členů Realizačního týmu (rozdělování úkolů, kontrola výstupy, atd.),
zaměstnanec také plní další úkoly spojené s realizací Projektu.
b) Pracovník pro analýzy a strategie
Náplní práce zaměstnance smluvního partnera je:
§ analyzování a definování věcného potenciálu meziobecní spolupráce v příslušném správním
obvodu obce s rozšířenou působností,
§ nastavování priorit vzájemné spolupráce,
§ příprava veškerých analytických podkladů a syntézy pro setkání zástupců obcí,
§ zpracovávání situačních analýz rozvojových strategií a hodnocení dostupnosti vybraných
veřejných služeb v území,
§ tvoří návrhy, strategie a koncepce pro Územní obvod,
§ zaměstnanec též plní další úkoly spojené s realizací Projektu.
c) Asistent
Zaměstnanec působí jako asistent koordinátora meziobecní spolupráce, pracovníka pro analýzy a
strategie a odborníka na vybranou samosprávnou oblast, přičemž náplní práce zaměstnance je:
§ zajišťování technické podpory činnosti Realizačního týmu,
§ vedení projektové dokumentace,
§ podílení se na zpracování zpráv o činnosti a na dílčích výstupech,
§ organizační zajišťování setkání představitelů obcí,
§ organizační zajišťování jednání s dalšími partnery,
§ další administrativní činnosti spojené s fungováním Realizačního týmu,
§ zaměstnanec také plní další úkoly spojené s realizací Projektu.
d) Odborník na vybranou samosprávnou oblast (tematický expert)
Zaměstnanec vykonává práci spojenou s konkrétním zvoleným Volitelným tématem, přičemž
konkrétní náplní práce zaměstnance je:
§ definování věcného potenciálu meziobecní spolupráce,
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
520
§ rozpracování a navržení vhodných řešení, stejně jako vytvoření strategie a koncepce pro Územní
obvod, které budou moci být v alternativách předloženy představitelům obcí v Územním obvodu,
zaměstnanec také plní další úkoly spojené s realizací Projektu,
§ výše úvazku je odvyslá od počtu obcí tvořících dané území ORP.
V projektu jsou zpracovávána důležitá témata spojená se samostatnou působností obcí, vyplývající ze
zákona o obcích - jako je předškolní a základní školství, sociální služby a nakládání s odpady (tzv.
základní témata) a jedno případně dvě volitelná témata, které odráží individuální rozvojové potřeby
měst a obcí v území ORP. V těch územích, kde je město s více než 25 tis. obyvateli, se jako jedno z
možných volitelných témat doporučuje meziobecní spolupráce v aglomeraci. Zároveň všechny
uvedené oblasti obsahují průřezové téma, kterým je zefektivnění výkonu veřejné správy (mj. i s
důrazem na úspory a finanční výhodnost vzájemné spolupráce).
Při tvorbě analýz a rozvojových strategií je poskytována ze strany Svazu metodická podpora
prostřednictvím vytvořeného týmu odborníků – analytiků a metodiků, kteří se specializují na základní
témata, případně na procesy meziobecní spolupráce. Prostřednictvím projektuje obcím, městům a
dobrovolným svazkům poskytována podpora v oblasti právního rámce spolupráce, úpravy, zakládání
či transformace svazků.
Stávající výsledky projektu
Smlouva mezi poskytovatelem Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR jako poskytovatele dotace a
Svazem měst a obcí ČR jako příjemcem byla uzavřena dne 9. září 2013. V průběhu léta a podzimu
došlo k vytvoření vedoucího realizačního týmu, který zajišťuje jak technickou realizaci projektu, tak i
prostřednictvím tzv. regionálních koordinátorů vazbu na územní týmy zaměstnávané smluvními
partnery. Celkem bylo vytvořeno 14 pozic koordinátorů, z nichž každý dostal do vínku cca 16 území
ORP. Regionální koordinátoři identifikovali v každém území ORP smluvní partnery Svazu (vždy
pouze jednoho pro každé území), kteří by se stali nositeli projektu v území. Podmínkou jejich zapojení
byla jak identifikace s cíli projektu tak i schopnost vést komunikaci s obcemi tvořícími území daného
ORP. Následně se zapojili do debaty o meziobecní spolupráci a monitoringu tvorby analýz a návrhů
rozvoje meziobecní spolupráce.
Od října pak probíhal proces identifikace nositelů projektů tj. konkrétních obcí měst, případně
dobrovolných svazků obcí (DSO). Podmínkou způsobilosti byl veřejnoprávní charakter nositele
projektu v území tj. smluvního partnera. Jiné formy spolupráce vytvářené podle občanského či
obchodního zákoníku nebyly z povahy projektu přípustné. Největší počet smluv mezi Svazem a
nositeli projektu byl uzavřen v období listopad 2013 až leden 2014. V případě území ORP
v Moravskoslezském kraji byly díky brzké činnosti tzv. pilotní regionální koordinátorky, která začala
v území působit již od července 2014, smlouvy uzavírány říjnu a listopadu. Rychlé navázání
smluvních vztahů probíhalo rovněž v kraji Jihomoravském a Plzeňském. Většina regionálních
koordinátorů započala svou činnost cca od srpna a září 2013 a tomu odpovídají i pozdější termíny
uzavírání smluv.
Tab. 1: Zastoupení smluvních partnerů
Stav k: Obec Obec Obec ORP DSO
31.říjnu 2013 8 4 4 11
30.listopadu 2013 46 17 29 41
31.prosinci 2013 26 10 16 15
31.lednu 2013 16 6 10 14
28.únoru 2013 1 0 1 3
31.březnu 2013 2 1 1 2
Celkem 99 38 61 86
Celkový počet smluvních partnerů k 31. březnu 2014: 185
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
521
Při identifikaci partnerů v území regionální koordinátoři uskutečnili celou řad schůzek, jak s městem
ORP, tak s místními DSO i dalšími městy a obcemi v konkrétním území ORP. Při uzavírání smluv se
dlouhodobě udržoval poměr 1:1 mezi smluvními partnery tvořenými městy a obcemi na jedné straně a
DSO na straně druhé. Stav k 31. březnu byl lehce vychýlen ve prospěch měst a obcí 54 % ku 46 %
DSO. Podíl obcí s rozšířenou působností jako smluvního partnera Projektu činí 33 %.
Kartogram 1: Stav uzavřených smluv
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým
První zjištění učiněná prostřednictvím projektu
V průběhu prosince až února, před vlastním spuštění analytických prací a debat o meziobecní
spolupráci), proběhlo v území základní zjištění postojů obcí a měst k meziobecní spolupráci,
prostřednictvím řízeného rozhovoru (výjimečně formou dotazníku, tzv. Dotazník 1). Smyslem této
aktivity zajišťované realizačními týmy Smluvních partnerů bylo rovněž zajistit informovanost všech
obcí v území daného ORP o cílech a záměrech Projektu, přesvědčovat starosty obcí k jejich aktivnímu
zapojení do Projektu. Z monitorovacích zpráv z území k 28. 2. vcelku jednoznačně vyplývá vysoký
zájem oslovených obcí (jejich představitelů) zapojit se Projektu – avízovaný zájem kolísá mezi 60 –
75 %, u některých menších ORP se podíl blíží 100 %. Obecně uspokojivý je i zájem starostů osobně
se podílet na prohlubování meziobecní spolupráce na území daného ORP - zde je patrná vyšší aktivita
starostů v menších ORP, ve větších ORP je o něco větší podíl starostů, kteří se nechtějí zapojit.
Z monitoringu neformálních setkávání starostů v území ORP dále plyne, že ve všech územích ORP
proběhlo již několik těchto setkání, kde byly široce diskutovány představy jednotlivých starostů o
významu a možnostech meziobecní spolupráce a jejich vlastního zapojení do Projektu.
Dotazník 1 byl koncipován jako „uvozující podkladový materiál“ pro vstupní analýzu stávající MOS
v jednotlivých území ORP. Šlo o to, aby se koordinátor MOS seznámil s názory starostů na
problematiku meziobecní spolupráce v podmínkách daného území ORP a zároveň objasnil smysl a
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
522
cíle našeho projektu. Proto se v metodickém pokynu kladl velký důraz na využití formy „řízeného
rozhovoru“ koordinátora MOS se starosty. Z monitoringu vyplývá vysoká oslovenost obcí formou
řízeného rozhovoru - u menších a středně velkých ORP podíl kolísá kolem 85-100 %, pouze u
některých velkých ORP (počet nad 80 obcí) je tento podíl nižší. Celkově se zapojilo více než 5000
obcí.
Smyslem vstupního šetření bylo „zmapování“ stávajících zkušeností a názorů starostů na
problematiku spolupráce obcí v různých oblastech samostatné působnosti obcí. Šetření se soustředilo
na zjištění spokojenosti se spoluprací sousedících obcí.
Graf 1: Odpovědi na otázku: Jak hodnotíte spolupráci mezi sousedními obcemi (tedy s těmi, se
kterými sousedí vaše katastrální území)?
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým, výsledky terénního šetření
Pro naplnění cílů projektu je nezbytné dobře posoudit ochotu či naopak případnou averzi či nechuť k
vzájemné spolupráci sousedících obcí. Z grafu č. 1 charakterizuje spokojenost obcí se spoluprací.
K údajům za celou ČR je jako kontrast zařazeno území Jihočeského kraje – JČ, venkovské ORP
s větším počtem obcí, a Moravskoslezského kraje – MS, převážně urbanizované území, tvořené
územně malými ORP s malým počtem obcí.
Situace v celé ČR je velmi pozitivní. Jako výbornou vzájemnou spolupráci hodnotí cca 33 % všech
odpovědí (obdobně v případě JČ, v MS poněkud méně 28 %), jako velmi dobrou pak cca 37 % a jako
dobrou cca 22 %. Z pohledu celé ČR obce hodnotí „úroveň sousedských vztahů„ jako dobrou až
výbornou v cca 93 % odpovědí. Rozdíly mezi ČR a oběma kraji nebyly podstatné. Vysoký podíl
pozitivních odpovědí představují dobré východisko pro nastartování procesu formování tzv.
komunikační platformy pro proces prohlubování meziobecní spolupráce, tedy pro neformální
setkávání starostů v území ORP organizovaných koordinátory meziobecní spolupráce a motivujícími
starosty. Stav v urbanizovaném a venkovském regionu nevykazuje výraznější rozdíly.
Jednou ze zkoumaných oblastí byla spokojenost obcí se spoluprací s okolními obcemi dle vybraných
oblastí samostatné působnosti obcí. Velmi vysoké preference jsou u oblasti školství (cca 65 % obcí) a
dobrovolných hasičů (spojeno i s problematikou pomoci při krizových situacích), vysoké jsou i
preference oblasti kultury, sportu a spolkové činnosti – zde respondenti z Jihočeského kraje vykazují
mírně vyšší preferenci než Moravskoslezký kraj i celá ČR. Z pohledu projektu jsou nadějné preference
sousedské spolupráce i v sociální oblasti (priority obcí JČ se opětovně pohybují nad průměrem ČR i
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ČR MS JČ
%podílnavšechodpovědích
5 - nedostatečná
4 - dostatečná
3 - dobrá
2 - velmi dobrá
1 - výborná spolupráce)
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
523
MS) i v odpadovém hospodářství. Rozdíly však nejsou zásadní. Lze předpokládat budoucí ochotu obcí
spolupracovat v těchto oblastech i v úrovni celého území ORP.
Graf 2: Odpovědi na otázku: Ohodnoťte oblasti dle vašeho názoru naprosto vhodné a velmi vhodné
pro meziobecní spolupráci
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým, výsledky terénního šetření
Starostové v šetření rovněž představili své zkušenosti a svoje názory na některé bariéry (překážky a
obtíže) při praktické realizaci meziobecní spolupráce. Jako významnou až velmi významnou bariéru
vidí starostové nedostatek financí a v nedostatečnou či složitou legislativu, v menší míře pak v nízké
podpoře ze strany státu.
Graf 3: Odpovědi na otázku: Jaké vidíte největší bariéry meziobecní spolupráce?
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým, výsledky terénního šetření
Špatné fungování, řízení či právní formu spolupráce vidí starostové jako velmi významnou (či
významnou) bariéru pouze v 10 % odpovědí a neochotu, nezájem či neplnění dohod vidí jako
významnou bariéru cca 8- 10 % odpovědí, pouze v MS kraji je mírně vyšší (cca 14 %). V
0.00%
10.00%
20.00%
30.00%
40.00%
50.00%
60.00%
70.00%
80.00%
90.00%
%
v
š
e
c
h
r
e
s
p
o
n
d
e
n
t
ů
oblasti spolupráce
MS
JČ
ČR
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
%zcelkovéhopočtuodpovědí
JČ MS ČR
Jiné
Nedostatečná či složitá legislativa
Nedostatek financí
Nízká podpora ze strany státu
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
524
mezikrajském porovnání nejsou výrazné odchylky od republikového průměru, pouze u JČ je mírně
vyšší podíl u nedostatku financí při menším podílu nízké podpory ze strany státu.
Co se týče formy meziobecní spolupráce, tak vedle klasické neformální spolupráce mezi obcemi a
stávajícího svazku obcí, starostové jako další v pořadí s preferencí nejvhodnější formy spolupráce,
označili Shromáždění představitelů obcí, které je podporováno i v rámci Projektu.
Při zjišťování názoru starostů byla položena i otázka ohledně přínosnosti institutu okresního
shromáždění. Přestože více než 10 let již tento institut neexistuje, byly cca 2/3 respondentů připraveny
se k tomuto institutu vyjádřit a považovaly ho za přínosný.
Graf 4: Odpovědi na otázku: Jaký máte názor na institut okresního shromáždění
Zdroj: SMO ČR, Projektová kancelář, odborný tým, výsledky terénního šetření
Toto zjištění, ve spojitosti s vysokým podílem pozitivního ocenění institutu okresního shromáždění
(které za existence okresních úřadů bylo tvořeno představiteli obcí a měst z území daného okresu a
bylo platformou k prosazování společného zájmu obcí ve vztahu k okresnímu úřadu, potažmo státu),
vytváří dobré výchozí podmínky pro moderování celého procesu prohlubování meziobecní spolupráce
v zajišťování dostupnosti vybraných veřejných služeb v rámci Projektu.
Závěry
V ČR se rovněž prostřednictvím projektu „Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v
rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností” opětovně oživuje debata o podpoře
meziobecní spolupráce, jejích přínosech pro zajištění dostupnosti veřejných služeb zajišťovaných
městy a obcemi v samostatné působnosti. Zdá se, že podmínky pro její rozvinutí jsou příznivé. Obce a
města mají pozitivní zkušenosti se stávající meziobecní spoluprací. Z jejich strany je doceňován
význam meziobecní spolupráce jako mechanismu umožňujícího prosazování svých zájmů i pro
efektivnější zajištění veřejných statků a služeb, za jejichž dostupnost nesou zodpovědnost. Tento
postoj je zásadní vzhledem k zájmu nové vlády přistoupit k dokončení druhé fáze reformy veřejné
správy. Je zde obrovská příležitost prosadit systémovou podporu meziobecní spolupráce jako vládní
politiky, podobně jako je tomu v jiných zemí s obdobnou sídelní strukturou (typicky Francie), uzavřít
debaty o možném administrativním snižování počtu obcí. Dosavadní zjištění, vyplývající
z předběžných šetření, naznačují připravenost komunální scény tuto otázku otevřít.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
ČR MS JČ
%podílzevšechodpovědí
Nebyla to dobrá platforma
pro spolurozhodování obcí v
rámci okresu, protože :
Byla to dobrá platforma pro
spolurozhodování obcí v
rámci okresu, ale problémem
bylo nepřímé zastoupení
zejména malých obcí (bylo
stanoveno směrné číslo počtu
obyvatel na 1 hlas).Byla to dobrá platforma pro
spolurozhodování obcí v
rámci okresu.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
525
Svaz měst a obcí ČR prostřednictvím projektu Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v
ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:
CZ.1.04/4.1.00/B8.00001), podpořeného z prostředků ESF a státního rozpočtu prostřednictvím OP
LZZ, usiluje o zahájení diskuse o možnosti meziobecní spolupráce na bázi samostatné působnosti
v území ORP. Bude podporovat i využití poznatků a příkladů dobré praxe ze zahraniční v českém
kontextu. Stimulace meziobecní spolupráce může vést ke vzniku nové formy DSO, který by působil
území ORP vytvořil by tak pevný základ k hájení zájmů měst a obcí při jednáních se státem krajem,
dalšími partnery v území. Další úlohou by bylo zajišťování nabídky konkrétních veřejných služeb dle
preferencí území.
Literatura
[1] BLAŽEK, J., (2002). System of Czech local government financing as a framework for local development:
12 years of trial and error approach. Acta Universitatis Carolinae – Geographica, vol. 37, iss. 2, pp. 157-
173. ISSN 0300-5402.
[2] HAMPL, M., DOSTÁL, P., (2007). Geography and territorial administration in the Czech Republic: Issues
of fragmentation and rescaling. Acta Universitatis Carolinae - Geographica, vol. 42, iss. 1-2. ISSN 2336-
1980.
[3] HAMPL, M., MÜLLER, J., (1998). Jsou obce v České republice příliš malé? Geografie – Sborník české
geografické společnosti, vol. 103, iss.1, pp. 1-12. ISSN 1212-0014.
[4] JETMAR, M., HUŽERA,J., (2013). Význam a postavení územního obvodu ORP ve struktuře regionálního
rozvoje, Svazek obcí územního obvodu ORP. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, iss. 2, pp. 12. Civitas
per Populi a Vysoká škola regionálního rozvoje Praha. ISSN 1805-3246.
[5] JETMAR, M., (2013a). The importance of the territorial district of municipality with extended power
(ORP) for regional development and its possible use in solving common tasks within the original
competence of municipalities. In 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference
Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 358-365. ISBN 978-80-210-6257-3.
DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-44.
[6] JETMAR, M., (2013b). Nová forma meziobecní spolupráce v územním obvodu ORP a její možnosti
využití pro společné řešení úkolů v samostatné působnosti obcí. In Region v rozvoji společnosti 2013.
Brno: Mendelova univerzita v Brně. ISBN 978-80-86131-82-5.
Článek byl vytvořen v souvislosti s realizací projektu Systémová podpora rozvoje meziobecní
spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:
CZ.1.04/4.1.00/B8.00001), podpořeného z prostředků ESF a státního rozpočtu prostřednictvím OP
LZZ.