Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 539 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-69 PODMÍNKYA ŠANCE SOCIÁLNÍ KOHEZE V MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINĚ THE CONDITIONS AND OPPORTUNITY FOR SOCIAL COHESION IN LOCAL ACTION GROUPS MGR. ELIŠKA NOVOTNÁ, PH.D. ING. JIŘÍ VOPÁTEK, PH.D. Katedra společenských věd Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vysoká škola ekonomická v Praze Departnemt of Social Sciences Facultyof Management University of Economics, Prague * Jarošovská 1117/II, 377 01 Jindřichův Hradec, Czech Republic E-mail: novotnae@fm.vse.cz, vopatek@fm.vse.cz Anotace Cílem článku je zjistit, zda v konkrétní kolektivitě místní akční skupiny existují podmínky pro sociální kohezi jejich členských obcí, což je předpokladem její úspěšnosti. Pro sekundární analýzu dat jsme použili metody popisné statistiky, jednoduchého koeficientu, Pearsonův χ2 -test nezávislosti včetně reziduální analýzy a kvalitativního výzkumu. Dospěli jsme k poznání malých stávajících podmínek a absence vnímané sociální koheze, avšak poměrně vysokých šancí zvýšení sociální koheze v budoucnu. To je nadějí pro existenci a rozvoj této místní akční skupiny. Klíčová slova sociální koheze, přemosťující sociální kapitál, důvěra, meziúroveň, místní akční skupina, podmínky, demografická situace, ekonomika, infrastruktura, občanská participace, šance Annotation The aim of the article is to determine whether in particular local action groupsthere exist conditions for social cohesion of their member municipalities, which is a condition for their success. For the secondary data analysis methods we used descriptive statistics, simple coefficient, Pearson's chisquared test (χ2) of independence including residual analysis and qualitative research.We succeeded in recognizing small existing conditions and the absence of perceived social cohesion. Nevertheless, there is a relatively high chance of reaching social cohesion in the future. This is hope for the existence and development of these local action groups. Key words social cohesion, bridging social capital, trust, inter-level, local action groups, conditions, demographic situation, economy, infrastructure, civil participation, opportunity JEL classification: R11, Z13 Úvod Globalizační procesy současného postmoderního světa rozrazily dveře a otevřely dokořán okna uzavřených mikrosvětů lokálních společenství, v nichž byli lidé svázáni silnými vazbami, založenými na vzájemné důvěře. Ta byla založena na znalostech očekávaného jednání, které pramenily ze sdílené minulosti a ústily ve sdílenou budoucnost. Globalizace otevřela možnosti v makroprostoru s volným pohybem riskujících aktérů, kteří, opouštějíce tradiční zdroje sociální koheze, pozbývají své kolektivní identity a stávají se sobě i druhým anomickými cizinci. Otevřený chaotický makroprostor, Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 540 vyznačující se volným pohybem osob, věcí a služeb, dává globálním baumanovským nomádům šance a svobody za cenu ztrát zakotvenosti v mikrospolečenstvích, jistoty identity a bezprostředních vztahů face to face (Bauman, 1995). Slabé vazby k ostatním, stejně mannheimovsky distancovaným cizincům, již nestojí na důvěře v druhého člověka, ale na důvěře v lidstvo obecně (Mannheim, 1991). Tato generalizovaná důvěra již k sobě v makroprostoru váže aktéry mnohem volněji než dosavadní partikularizovaná důvěra, příznačná pro mikrosvěty. Čím více lidí, a čím častěji, se účastní globalizačních procesů a stává se aktéry sociální mobility a migrace, tím více jich hledá svoji identitu v Tönniesově představě o tradičním lokálním společenství, do něhož ovšem již není návratu. Nostalgická touha po společenství, které poskytuje prostředí pro dobrý život, se pak promítá do tendencí účastnit se rozmanitých nových sociálních hnutí a vytvářet různé formy sociální koheze, např. sociální komunity, dobrovolné svazky obcí apod. Ty představují mezoúroveň každodennosti postmoderního aktéra (Musil, 2005). V ní si společenství vytvářejí své přemosťující sociální kapitály a konstruují důvěru v tento svět. Jednou ze současných forem sociální koheze jsou místní akční skupiny (dále jen MAS). V nich se dobrovolně sdružují rozmanití aktéři, které spojuje idea dobrého sousedství a života ve sdíleném území. I když jde o spojení jednotlivců, komerčních a občanských organizací, zásadně důležitými a nejpočetnějšími členy jsou obce. V České republice je 174 MAS a 91% z nich je členem Národní sítě Místních akčních skupin ČR. MAS byly do doby nabytí nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích zakládány jako obecně prospěšné společnosti (56) nebo jako občanská sdružení (112) nebo jako zájmové sdružení právnických osob (6) (Národní síť Místních akčních skupin ČR). Posláním MAS je spolupráce na rozvoji zejména venkova a zemědělství, jejich role je ovšem mnohdy širší, neboť řada MAS poskytuje poradenství svým obcím, případně mikroregionům, které do území MAS spadají a jsou jejím členem. Mezi další oblast jejich zájmu patří i kulturní a hospodářský rozvoj, cestovní ruch, ochrana životního prostředí, meziregionální a mezinárodní spolupráce, rozvoj multifunkčního zemědělství a nepochybně i podpora malého a středního podnikání. Jednou z místních akčních skupin v ČR je malá MAS Lužnicko v jižních Čechách, která se rozkládá na území o velikosti 123,6 km2 s hustotou zalidnění 125 obyvatel na 1 km2 . Existuje krátce, pouhé 2 roky. Vznikla smlouvou o založení obecně prospěšné společnosti s cílem poskytovat obecně prospěšné služby vedoucí k rozvoji území. MAS má celkem 16 členů: 9 obcí (v nichž žije téměř 15 500 obyvatel, cca 87% z nich je soustředěno do tří obcí), 3 občanské a 1 komerční organizace a 3 jednotlivce. Obce spolu sousedí a všechny jsou v bezprostřední blízkosti města Tábor s téměř 36 000 obyvatel, které není členem MAS a spolu se Sezimovým Ústí a Planou nad Lužnicí, členy MAS Lužnicko, vytváří městkou aglomeraci. Cíle a metody Každá z obcí disponuje určitými podmínkami pro sociální kohezi svých obyvatel a v souvislosti s MAS si klademe první výzkumnou otázku: „Existují demografické a ekonomické podmínky pro sociální kohezi jejich členů?“. K této výzkumné otázce formulujeme pracovní hypotézy: „V území MAS Lužnicko existují demografické podmínky pro sociální kohezi jejich členů“ a „V území MAS Lužnicko existují minimální ekonomické podmínky pro sociální kohezi jejich členů.“ První hypotéza vychází z předpokladu, že demografická situace členských obcí je podobná a druhá hypotéza se opírá o předpoklad, že zázemí pro život obyvatel v území MAS Lužnicko představuje blízké relativně velké město Tábor, tzn., že obyvatelé hledají uspokojení těch svých potřeb, které nejsou saturovány v jejich obci, především v něm a nikoliv v sousedních obcích. Ke druhé výzkumné otázce nás vede skutečnost výrazného podílu občanských organizací na udržování komunitního života (Potůček a kol., 2002) a teorie dobrovolných sdružení a občanské participace, podle které je indikátorem sociální důvěry členství v dobrovolných organizacích (Sedláčková, Šafr, Häuberer, 2009): „Existují v území MAS Lužnicko dobrovolné organizace a skupiny, které vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi jejich členů?“ K této výzkumné otázce formulujeme pracovní hypotézu: “V území MAS Lužnicko existují především tradiční maskulinní dobrovolné organizace, které vytvářejí předpoklady pro občanskou participaci a sociální kohezi pouze některých skupin členů.“ Hypotéza se opírá o vlastní zkušenosti autorů a výzkumného týmu. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 541 Nezbytnou podmínkou sociální koheze jsou společné aktivity jejich aktérů. Těch se týká třetí výzkumná otázka: „Existují v území MAS Lužnicko takové kulturní a volnočasové akce, které vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi?“ Pracovní hypotéza, vztahující se k této otázce zní: „V území MAS Lužnicko vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi především kulturní tradiční akce a sportovní akce.“ Tato hypotéza vychází z poznatků výzkumu, který tým realizoval v roce 2013 v MAS Česká Kanada (Místní akční skupina Česká Kanada, o. p. s.). Poslední výzkumná otázka se vztahuje k vnímané sociální kohezi, tj. k pocitům přináležitosti a morálního závazku vyplývajícího ze členství (Šafr, Bayer, Sedláčková, 2008): „Vnímají starostové obcí MAS Lužnicko jako příležitost k sociální kohezi členů?“ Prostřednictvím zvolených metod budeme hledat odpovědi na uvedené čtyři výzkumné otázky a verifikovat každou ze čtyř pracovních hypotéz. Článek vychází ze sekundární analýzy dat, která nebyla sebrána pro účely zkoumání sociální koheze, ale několikačlenný výzkumný tým připravoval podklady pro strategický dokument MAS Lužnicko. Sekundární analýze jsou podrobena pouze ta data, která autoři považují pro sociální kohezi za relevantní; jsou to data, která představují indikátory dvou ze čtyř sociálních teorií determinant sociální důvěry – komunitní a občanské participace(Sedláčková, Šafr, Häuberer, 2009). Data byla sebrána na podzim roku 2013 metodami analýzy dokumentů a polostandardizovaných dotazníků pro starosty obcí. Pro účely článku jsou zpracována metodami popisné statistiky a je použit Pearsonův χ2 -test nezávislosti (včetně reziduální analýzy). Pro měření podmínek občanské participace a sociální koheze devíti členských obcí místní akční skupiny (druhá a třetí výzkumná otázka) byl zkonstruován jednoduchý koeficient, který nabývá hodnot 0 (žádné podmínky pro sociální kohezi) až 1 (maximální podmínky pro sociální kohezi)1 . K zodpovězení čtvrté výzkumné otázky byla použita metoda kvalitativní analýzy textu, který byl podkladem pro SWOT analýzu. Posuzovali jsme, zda starostové v existenci MAS Lužnicko spařují výhody a příležitosti pro svoji obec. Výsledky Demografické podmínky pro sociální kohezi členů MAS Lužnicko V území MAS Lužnicko se od roku 2007 zvýšil počet obyvatel o 6% na téměř 15 500 tisíce. Současně se ve stejném časovém období nepatrně zvýšil průměrný věk obyvatel o 0,2 na 42,1 let, což je nad republikovým průměrem 41,3 let. Je to nepochybně důsledek nárůstu obyvatel ve věku 65 let o téměř 16% na necelé 3 000 a vyšším projevem demografického stárnutí zejména v obci Sezimovo Ústí (ovlivněno i existencí domu s pečovatelskou službou). Pozitivní však nepochybně je navýšení obyvatel ve věku 0 – 14 let o téměř 13% na necelé 2 400. K mírnému navýšení (o cca 2 %) došlo též ve věkové kohortě 15 – 64 let, která je z hlediska ekonomiky klíčová, a také vzrostl počet zaměstnanců o cca 3,3%. Věková struktura se v jednotlivých členských obcích MAS mírně odlišuje. Tab. 1: Zastoupení věkové kohorty za celé území MAS Lužnicko za rok 2012 Věková kohorta Interval zastoupení Celkové zastoupení Medián 0 – 14 13 % – 21 % 15 % 16 % 15 – 64 61 % – 73 % 66 % 68 % 65+ 11 % - 25 % 19 % 14 % Zdroj: vlastní výpočet Vzhledem k dostatečnému počtu obyvatel ve všech zkoumaných obcích a věkových kategoriích má metoda Pearsonův χ2 -test nezávislosti více než dostatečně splněné předpoklady svého použití. Použitá metoda prokázala na 5% hladině významnosti, že se věková struktura ve zkoumaných obcích liší2 . 1 Při výskytu sledované jednotky (organizace, skupiny či akce) v jedné obci z devíti nabývá koeficient hodnoty 0,11, dvou obcích 0,22 a všech obcích 1,00. 2 p-hodnota byla 3,5×10-59 .Nejvýraznější odchylky vykazuje obec Sezimovo Ústí, kde je výrazně zastoupena věková kohorta 65+ (Pearsonovo upravené reziduum je 17,1), ostatní věkové kohorty jsou současně zastoupeny méně (Pearsonovo upravené reziduum je -5,7 v kategorii 0 – 14 a -9,9 v kategorii 15 – 64). Naopak v případě Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 542 Tab. 2: Komparace věkové struktury devíti členských obcí MAS Lužnicko za rok 2012 Počet obyvatel dle věkové kohorty Obec (město) Celkem Ch No Pl Ra RŽ SÚ Tu Ús ZT 0 – 14 395 (17 %) 48 (16 %) 657 (17 %) 78 (15 %) 62 (16 %) 990 (14 %) 32 (13 %) 70 (21 %) 31 (18 %) 2 363 (15 %) 15 – 64 1 582( 67 %) 208 (71 %) 2 689 (70 %) 343 (67 %) 278 (72 % 4 491 (61 %) 182 (73 %) 232 (68 %) 113 (67 %) 10 118 (66 %) 65+ 383 (16 %) 39 (13 %) 495 (13 %) 91 (18 %) 48 (12 %) 1 834 (25 %) 35 (14 %) 39 (11 %) 26 (15 %) 2 990 (19 %) Poznámka: U každé věkové kohorty je v závorce uveden podíl na celkovém počtu obyvatel. Ch – Chýnov; No – Nová Ves u Chýnova;Pl – Planá nad Lužnicí;Ra – Radenín; RŽ – Radimovice u Želče; SÚ – Sezimovo Ústí; Tu – Turovec;Ús –Ústrašice;ZT – Zhoř u Tábora Zdroj: Český statistický úřad. Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje 2012 Demografická situace je ovlivněna migrací, statistické údaje nám neumožňují rozlišit migraci mezi obcemi uvnitř MAS a migraci mezi MAS a okolím. V roce 2012 vykázalo území MAS Lužnicko pozitivní celkové migrační saldo +52 osob (Český statistický úřad. Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje 2012), což považujeme pro sociální kohezi za příznivé. Poznatky nás vedou k verifikaci pracovní hypotézy „V území MAS Lužnicko existují demografické podmínky pro sociální kohezi jejich členů“. Těmito podmínkami rozumíme především podobnou věkovou strukturu obyvatel členských obcí, s důrazem na nejmladší generaci. Ekonomické podmínky pro sociální kohezi členů MAS Lužnicko Území MAS Lužnicko nespadá do hospodářsky slabé oblasti či regionu(Jihočeský kraj, Program rozvoje Jihočeského kraje – 2014 - 2020). Ekonomická situace je předurčena demografickou situací a “Ekonomický růst usnadňuje dosažení sociální soudržnosti.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR). Počet ekonomických subjektů v území se od roku 2007 zvýšil o téměř 10% na 3 740, což se pozitivně projevilo ve snížení závislosti na externím pracovním trhu. Za prací dojíždí ze své obce více než cca pětina ekonomicky aktivního obyvatelstva, mezi rokem 2001 a 2011 je pokles o více než 31%3 (Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 2011). Zjistili jsme tedy, že v posledních letech přibylo ekonomických subjektů, ubylo vyjíždějících za prací a vzrostla nezaměstnanost. Technickou infrastrukturu v území představuje vodovodní síť (veřejný vodovod nemá pouze jedna z obcí), kanalizační síť (s pokrytím 80% domácností a více), plynofikace (není ve čtyřech obcích a ve třech obcích je pouze částečná), připojení k internetu (počet poskytovatelů 1 až 6) a signál mobilních operátorů (počet operátorů 1 až 4). V MAS Lužnicko nevznikla žádná technická infrastruktura jako výsledek společného projektu, nejsou zde více obcemi sdílené vodovody, kanalizace či čistírny odpadních vod. Přitom mnohé z nich uvažují o investičních záměrech, které se týkají právě kanalizační sítě a ČOV a také veřejných vodovodů. Tyto záměry, spolu s rozšířením plynofikace, se přímo nabízejí pro společné projekty, které by posílily sociální kohezi. Mezi obcemi MAS Lužnicko existuje hustá síť silnic, která vytváří dobré podmínky pro individuální automobilovou dopravu. Velkou slabinou je však veřejná autobusová doprava: je nedostatečná Plané nad Lužnicí jsou více zastoupeny obě mladší kategorie (Pearsonovo upravené reziduum je 3,6 v kategorii 0 – 14 a 6,9 v kategorii 15 – 64), kategorie nad 65 let je zastoupena méně (Pearsonovo upravené reziduum je - 11,7) než je obvyklé ve zkoumaných obcích. Méně výrazné odchylky jsou pak k nalezení u kategorie 65+ i v dalších obcích, to je zřejmě již způsobeno výrazným navýšením této kategorie v případě obce Sezimovo Ústí. 3 To může ovšem být též důsledek růstu nezaměstnanosti, která se v roce 2011 zvýšila u sledovaných obcí na 5 % až 17,9 %. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 543 v menších obcích MAS, především večer a o víkendech. Přitom právě menší obce jsou na ni odkázány, zatímco větší Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí i Chýnov nemají s touto dopravou problémy; první dvě těží z výhodné polohy, možnosti využít autobusové i vlakové dopravy a integrace do systému městské hromadné dopravy táborské aglomerace. Všechny tři tyto obce jsou napojeny i na železniční síť. Bez plné dopravní obslužnosti lze těžko o sociální kohezi v území uvažovat. Všechny členské obce MAS Lužnicko deklarují ochotu se do integrace systému městské hromadné dopravy táborské aglomerace zapojit. Právě úspěšnost tohoto úsilí by vytvořila dobré podmínky pro růst sociální koheze. Pracovní hypotéza „V území MAS Lužnicko existují minimální ekonomické podmínky pro sociální kohezi jejich členů“ se nepotvrdila, podmínky nelze považovat za minimální. Podmínkami rozumíme především nárůst ekonomických subjektů a úbytek vyjíždějících za prací v posledních letech, šance pak spatřujeme v realizaci společných projektů týkajících se technické a dopravní infrastruktury. Dobrovolné organizace a skupiny, které vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi členů MAS Lužnicko Nejvíce dobrovolných skupin a organizací se vyskytuje ve třech z devíti obcí místní akční skupiny, a to v těch největších (Chýnov, Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí), přičemž alespoň jedna skupina či organizace působí v každé z devíti obcí. Škála těchto subjektů, působících pouze v jedné obci (koeficient 0,11) je relativně pestrá a jejich existence otevírá určité možnosti pro budoucí sociální kohezi4 . Náznaky podmínek pro sociální kohezi lze spatřovat v tom, že ve dvou z devíti obcí působí Český zahrádkářský svaz a sdružení maminek5 ; ve třech obcích hudební a taneční skupiny a ve čtyřech obcích jak myslivecká sdružení, tak tělovýchovné jednoty (koeficienty 0,22 – 0,44). Výrazně největším zdrojem integrace jsou ovšem sbory dobrovolných hasičů, které jsou činné ve všech obcích s výjimkou jedné (koeficient 0,89). Obr. 1: Podmínky sociální koheze spočívající v existenci dobrovolných organizací a skupin v MAS Lužnicko (žádné podmínky 0,00, maximální podmínky 1,00) Zdroj: vlastní výpočet na základě dotazníkového šetření Poznatky nás vedou k verifikaci pracovní hypotézy “V území MAS Lužnicko existují především tradiční maskulinní dobrovolné organizace, které vytvářejí předpoklady pro občanskou participaci a 4 skupina výtvarníků, ochotníků, loutkářů, mažoretky, pěvecký sbor, klub přátel ZŠ, sbor pro občanské záležitosti, klub III. věku; cyklistický klub, motorsport, tenisté, rybáři, Junák. 5 mateřské centrum a klub maminek Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 544 sociální kohezi pouze některých skupin členů“, neboť myslivecká sdružení, tělovýchovné jednoty a sbory dobrovolných hasičů jsou právě takovými organizacemi. Kulturní a volnočasové akce, které vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi členů MAS Lužnicko Kulturní a volnočasové akce se konají ve všech obcích místní akční skupiny. Jejich spektrum je omezené - jedná se výrazně především o tradiční kulturní akce a o sportovní akce6 . Náznaky podmínek pro sociální kohezi lze spatřovat v tom, že ve třech z devíti se dodržuje zvyklost velikonočního řehtání, ve čtyřech obcích staví mládež máj a konají se v nich také koncerty, divadla, výstavy a besedy (koeficient 0,33 a 0,44). Významnými podmínkami pro občanskou participaci a sociální kohezi jsou ovšem především slavení masopustu a pálení čarodějnic, sportovní utkání a hasičské soutěže, taneční zábavy, plesy a karnevaly a rozsvícení vánočního stromu s programem (koeficient 0,78 a 0,89). Obr. 2: Podmínky sociální koheze spočívající v kulturních a volnočasových akcích v MAS Lužnicko (žádné podmínky 0,00, maximální podmínky 1,00) Zdroj: vlastní výpočet na základě dotazníkového šetření Poznatky nás vedou k verifikaci pracovní hypotézy „V území MAS Lužnicko vytvářejí podmínky pro občanskou participaci a sociální kohezi především kulturní tradiční akce a sportovní akce“, neboť především takové akce se v území konají. Vnímání MAS Lužnicko starosty obcí jako příležitosti k sociální kohezi jejich členů Starostové jsou vesměs silně skeptičtí k sociální kohezi obyvatel vlastní obce. Vypovídali o nezájmu lidí sdružovat se, o malé snaze zapojovat se do života obce a o naprostém nezájmu nově přistěhovalých obyvatel o život v obci. Není tudíž překvapujícím, že tím spíše sociální koheze obyvatel devíti obcí místní akční skupiny není starosty vesměs vůbec vnímána. Když uvažovali o přednostech a nadějích vlastní obce do budoucna, MAS Lužnicko byla zcela mimo tyto úvahy. Vnímaná sociální koheze v podstatě neexistuje. 6 Ojediněle (koeficient 0,11) v obcích pořádají vynášení Morany, dechovkový festival či svatováclavské slavnosti – i takové akce však mohou představovat určitý potenciál sociální koheze území MAS. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 545 Závěr Právě proto, že „sociální soudržnost je spíše ideálem, ke kterému společnost směřuje, než cílem, kterého je schopna plně dosáhnout“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) věnujeme ve výzkumné praxi pozornost tomu, kde na cestě k sociální kohezi se konkrétní kolektivita nalézá a tomu, zda v ní pro sociální kohezi vůbec existují podmínky. Zjistili jsme, že v území Místní akční skupiny Lužnicko existují v určité omezené míře podmínky pro sociální kohezi jejích členů. Jsou to podmínky jak demografické a ekonomické, tak občanské participace. Pokud management MAS využije znalosti této situace ve své práci a zaměří se na podporu místních ekonomických subjektů, na společné projekty členských obcí v oblasti technické a dopravní infrastruktury, na podporu často se vyskytujících dobrovolných organizací a jejich společných aktivit, na propojování obdobných obecních akcí a na děti v území, tak naplní šance, které podmínky skýtají. Přemosťující sociální kapitál se rozšíří, v území vzroste generalizovaná důvěra a s rostoucí sociální kohezí se otevřou vyhlídky místní akční skupiny na úspěšnou existenci. Literatura [1] BAUMAN, Z., (1995). Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-85850- 12-5. [2] MANNHEIM, K., (1991). Ideologie a utopie. Bratislava: Archa Bratislava. ISBN 80-7115-022-3. [3] MUSIL, J., (2005). Současné pojetí sociální soudržnosti a Česká republika. In Pojetí sociální Soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK CESES. ISSN 1801-1519. [4] POTŮČEK, M. a kol., (2002). Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. Praha: Gutenberg Praha. ISBN 80-86349-06-3. [5] ŠAFR, J., BAYER, I., SEDLÁČKOVÁ, M., (2008). Sociální koheze. Teorie, koncepty a analytická východiska. Sociologický časopis, vol. 2008, iss. 2. ISSN 0038-0288. [6] Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Dostupné z: [7] Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Dostupné z: [8] Český statistický úřad. Statistický průvodce obcemi Jihočeského kraje 2012, archiv 2007 – 2012. Dostupné z: [9] Jihočeský kraj. Program rozvoje Jihočeského kraje – 2014-2020 – vymezení hospodářsky slabých oblastí – verze červenec 2013. Dostupné z URL [10] Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dostupné z: [11] Místní akční skupina Česká Kanada, o. p. s. Dostupné z: [12] Národní síť Místních akčních skupin ČR. Dostupné z: