Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 728 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-94 COST-OF-ILLNESS STUDIE – PŘEHLED LITERATURY COST-OF-ILLNESS STUDY – LITERATURE OVERVIEW ING. DOMINIKA TÓTHOVÁ Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Depart. of Regional Economics and Administration Faculty of Economics and Administration Masaryk University * Lipová 41 a, 602 00 Brno, Czech Republic E-mail: d.tothova@mail.muni.cz Anotace Cost-of-Illness je deskriptivní analýza měřící náklady nemocnosti, tedy ekonomickou zátěž nemoci. Studie může být využita pro různé zdravotní problémy i geografické podmínky. Na základě analýzy metodologické literatury a již provedených odborných studií článek zkoumá a klasifikuje možné přístupy a metody Cost-of-Illness. Cílem článku je určit metodologický rámec studie a zhodnotit možnosti použití této metody. Z provedené analýzy vyplývá, že tradiční přístup klasifikuje přímé náklady, nepřímé náklady (ztráta produktivity) a nehmotné náklady zahrnující kvalitu a délku života, bolest apod. Klíčová slova cost-of-illness studie, nemocnost, přímé náklady, nepřímé náklady, nehmotné náklady Annotation The Cost-of-illness study may be defined as a descriptive analysis measuring the cost of illness thus the economic burden of disease. It can be applied to various health problems and diverse geographical conditions. Based on the methodological literature and the expert studies the paper investigates and classifies the applicable approaches and methods of the Cost-of-Illness study. The aim of the paper is to determine the methodological framework of the study and to provide the critical evaluation related to the possibilities of application. The conducted analysis implies the traditional approach of classification including direct cost, indirect cost (losses in productivity) and the intangible cost including quality and length of life, pain and suffering. Key words cost-of-illness, disease, direct cost, indirect cost, intangible cost JEL classification: B41, I10 Úvod V 60. letech 20. století byla vytvořena metoda Cost-of-Illness (COI) jako nástroj monetárního ocenění přínosů opatření ke zlepšení zdraví (Máca, 2005). Jejím cílem je zjistit hodnotu zdrojů, které jsou spotřebovávány v důsledku vzniku zdravotního problému (Centers for Disease Control and Prevention). Metoda COI umožňuje analyzovat náklady nemocnosti v různých geografických oblastech, což v konečném důsledku umožňuje srovnávat tyto náklady v rámci vymezených regionů. Tento článek se zabývá metodologickými aspekty COI. Na základě metodologické literatury a již provedených analýz nákladů nemocnosti klasifikuje možné metodické postupy a přístupy k hodnocení nákladů. Jsou zde diskutovány metodologické problémy, přínosy COI studií a zkušenosti s realizací v České republice Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 729 i v zahraničí. Cílem článku je určit metodologický rámec studie a zhodnotit možnosti použití této metody. Tento metodologický přehled pak bude tvořit teoretický podklad pro následný výzkum nákladů nemocnosti dýchacích cest, které vznikají v souvislosti se znečištěním ovzduší v regionu Ostravsko. 1. Metodologický rámec studie Cost-of-illness Základní metodologii pro kalkulaci nákladů nemocnosti vytvořila a mezi prvními objasnila Rice (1967). Hodgson a Meiners (1982) potom sepsali jeden z prvních průvodců k provedení COI studií. Jedná se o poměrně obecnou metodu, která umožňuje hodnotit náklady širokého spektra zdravotních podmínek v různých geografických oblastech (Larg a Moss, 2011). COI je deskriptivní analýza posuzující ekonomickou zátěž zdravotních problémů. Tradiční přístup zahrnuje do analýzy ,,přímé náklady“ (direct cost), které tvoří především náklady spojené se zdravotní péčí, ,,ztrátu produktivity“ (loss in productivity) vztaženou k nemocnosti a úmrtnosti (někteří autoři používají termín ,,nepřímé náklady/indirect cost“, např. Byford et al., 2000) a ,,nehmotné náklady“ (intangible cost), tedy ostatní ztráty v kvalitě a délce života. Všechny dopady jsou hodnoceny jako náklady, které jsou převedeny do peněžních hodnot tam, kde je to možné. Cílem metody je tedy stanovit celkovou ekonomickou zátěž různých zdravotních obtíží. (Larg a Moss, 2011) COI studie nabízí několik přístupů k hodnocení nákladů nemocnosti a způsobu získávání dat. Rice (1994) rozlišuje dva základní pohledy na náklady nemocnosti. Přístup založený na prevalenci zkoumá všechny náklady výskytu onemocnění vzniklé během sledovaného období, zpravidla jednoho roku. Tento přístup měří hodnotu nákladů, které vznikají během tohoto časového období, bez ohledu na dobu vzniku onemocnění. Oproti tomu přístup založený na incidenci analyzuje náklady založené na případech od začátku onemocnění v určeném základním roce. Použití výše uvedených přístupů pak závisí především na účelu analýzy. Pokud je cílem analýzy zjistit, které výzkumné strategie realizovat a jaký způsob léčby zvolit, je vhodnější použít přístup založený na incidenci, protože poskytuje základ pro předpovědi odhadovaných úspor z programů, jejichž účelem je snižování incidence onemocnění. Naopak přístup založený na prevalenci je vhodnější využít, pokud je cílem kontrola nákladů, jelikož tato metoda identifikuje hlavní součásti běžných výdajů, ušlých zdrojů a možné cíle pro hospodářství. (Rice, 1994) Larg a Moss (2011) dodávají, že přístup založený na prevalenci je vhodný také pro chronická onemocnění, u kterých jsou náklady relativně stabilní v čase (např. chronická bronchitida). 2. Měření přímých nákladů Metoda COI nabízí k odhadu přímých nákladů dvě metody sběru dat. První přístup je založen na sběru od jednotlivého průběhu (bottom-up). Ocenění nákladů lze rozdělit do dvou kroků. Prvním krokem je zjištění množství použitých zdravotních vstupů a v druhém kroku jsou pak vypočítány celkové náklady vynásobením množství těchto vstupů jednotkovými náklady. Druhý přístup (top-down) přiděluje podíly celkových výdajů k různým kategoriím onemocnění. (Tarricone, 2006) Přístup ,,top-down“ využívá agregátní statistická data, jako např. údaje o počtu hospitalizací, počet ambulantních vyšetření, konzultací a dalších dostupných národních údajů, které mohou být získány k daným nemocem. Přístup ,,bottom-up“ využívá údaje o prevalenci v kombinaci s údaji o léčbě nemoci k výpočtu ročního objemu léčby a výsledných nákladů. (McGuire et al., 2001) 3. Měření nepřímých nákladů Nepřímé náklady mohou tvořit 3 složky (van Roijen et al., 1996): § nepřítomnost v zaměstnání Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 730 § snížená produktivita práce § neplacená produkce statků a služeb (snížená schopnost vykonávat obvyklé činnosti doma) První dvě komponenty bývají často oceněny průměrnou měsíční mzdou, třetí může být odhadnuta podle subjektivního hodnocení volného času, často bývá ale ohodnocena prostřednictvím mzdy po odečtení daní. Liljas (1998) navrhuje rozdělení nákladů mezi tyto položky: § snížená placená produkce z důvodu vlastní nemoci § snížená neplacená produkce z důvodu vlastní nemoci § nepřímé náklady, které vznikají při péči o rodinného příslušníka Tradiční přístup oceňování nepřímých nákladů je založen na ocenění lidského kapitálu (human capital approach) a odhaduje hodnotu potenciální ztráty produkce (mzdy) následkem onemocnění. Koopmanschap et al. (1995) vytváří alternativu v podobě metody frikčních nákladů (friction cost approach), která bere do úvahy některé ekonomické okolnosti, které v podstatě mohou snížit odhadované výrobní ztráty ve srovnání s odhady na základě tradičního přístupu. Tyto dva základní přístupy doplňují další způsoby odhadů nepřímých nákladů založených na výpočtu z hrubého národního produktu, celkových příjmů nebo minimální mzdy (Jacobs a Fassbender, 1998). 4. Měření nehmotných nákladů Nehmotné náklady, které v souvislosti s onemocněním vznikají, mohou zahrnovat bolest jako negativní faktor kvality života, dopad na psychiku apod. Někteří autoři tento typ nákladů do hodnocení zahrnují a tyto náklady se snaží dle netržních metod oceňování vyčíslit (např. Rice, 1994). Někteří se naopak domnívají, že tyto náklady nejsou vyjádřitelné v peněžních jednotkách, a tudíž bývají do COI zahrnuty jen zřídka, a to nějakým způsobem do přímých a nepřímých nákladů. (Tarricone, 2006; Segel, 2006) Uvažujeme-li tedy možnost ocenění nehmotných nákladů, můžeme se setkat s dvěma přístupy. První je založený na ocenění lidského kapitálu (human capital approach), který bere do úvahy hodnotu lidského života jako zdroj budoucích příjmů (Scitovsky a Rice, 1987). Rice (1994) ale dodává, že použití této metody není vhodné pro zjištění nákladů nemocnosti dětské složky populace vzhledem k ocenění života v tržních příjmech. Druhý přístup je založený na ochotě platit (Willingness-topay/WTP approach), který měří skutečnou ochotu lidí obětovat spotřebu jiného zboží výměnou za zlepšení zdravotního stavu (Reed Johnson, 1997). Většina rodičů je pravděpodobně ochotna zaplatit za snížení rizik onemocnění u svých dětí, které jsou vážně ohroženy. Tyto altruistické komponenty metody WTP bývají v mnoha případech nevýznamné, ale v případě závažných onemocnění nabývají na hodnotě (U. S. Environmental Protection Agency). Metoda WTP pro ocenění nehmotných nákladů ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel v důsledku znečištěného ovzduší je v literatuře již poměrně dobře popsána. Modelům se věnovali např. Berger et al. (1987), Harrington a Portney (1987), Delucchi et al. (2002) a další. V souvislosti s měřením nehmotných nákladů se můžeme setkat i s dalšími nepeněžními ukazateli, které lze posléze ekonomicky kvantifikovat. V COI studiích bývají například využívány koncepty QALY – Quality-adjusted life year (např. Olivieri et al., 2008; Shin et al., 2010) nebo DALY – Disability-adjusted life year (např. Mangen et al., 2005). QALY vyjadřuje míru zachování, resp. snížení kvality života v důsledku onemocnění. Nabývá hodnot 0 (smrt) až 1 (úplné zdraví). (Čierny, 2011) DALY je ukazatel celkového zatížení onemocnění vyjádřený jako počet let ztracených v důsledku předčasné úmrtnosti a počet let produktivního života ztracených v důsledku nemoci. (WHO) Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 731 5. Metodologické problémy studie Cost-of-Illness Provedení COI studie se potýká s některými metodologickými problémy. Poměrně významným nedostatkem studie COI je neexistence všeobecně platné metodologické publikace nebo směrnice, což může vést k některým komplikacím. Způsob provádění publikovaných COI studií se pak liší mezi různými diagnózami i jednotlivými studiemi, což může ztížit výslednou komparaci. Určení přímých nákladů na léčbu dané diagnózy také neříká nic o efektivitě využívaných zdrojů. (Roubík, 2011) Dalším nedostatkem metody COI je měření pouze ex post nákladů, to znamená, že se zaměřuje pouze na ty náklady, které vznikají až v souvislosti s léčením onemocnění. Do úvahy tedy nebere vůbec změny v defenzivních nákladech (tržní statky, které jednotlivci nakupují ke zlepšení zdravotního stavu). (Dickie, 2002) Máca (2005) považuje za zásadní negativum velmi obtížné sestavování profilu pro zjišťování nákladů podle incidence, např. počet astmatických záchvatů. Poukazuje také na nemožnost přesného zjištění nákladů na zdravotní péči. Při přístupu top-down je potom velice obtížná disagregace dat ze souhrnných statistik. Roux a Donaldson (2004) poukazují na problém, že při aplikaci této metody dochází velmi často k dvojímu započítávání nákladů na nemoci, z důvodů existence komorbidit (současný výskyt více nemocí). Tento fakt potom vede k nadhodnocení celkových nákladů. 6. Potřebnost měření nákladů nemocnosti Cílem zdravotní politiky státu je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Výzkum veřejného zdraví a sledování zdravotnických dat pomáhají zjistit současný zdravotní stav a jeho problémy. (Centers for disease Control and Prevention) Z ekonomického hlediska by měla být rozhodnutí podpořena informacemi o nákladech, rizicích a zdravotních výsledcích. V této oblasti jsou naše znalosti ale prozatím nedostatečné. Porozumění relevantním ,,produkčním funkcím“ ve zdravotnictví je také velmi omezené. Zatím víme velmi málo o kvantifikovaném vztahu mezi vstupy (personální časové náklady, léky) a výstupy, tedy zlepšení zdravotního stavu. (Carter, 1994) Lopéz-Bastida (2006) se domnívá, že náklady nemocnosti by měly být vypočteny s cílem vyhodnotit problémy zdravotní péče a ukázat tak, jak distribuovat materiální zdroje a zdravotnickou péči. Cílem je pak snížit nežádoucí účinky, které mají tato chronická onemocnění na pacienty, systém zdravotní péče a společnost. Za hlavní přínosy provedení studií nákladů nemocnosti považuje: § monetární vyjádření dimenze nemoci § odůvodnění a posouzení intervenčních programů § alokace výzkumných zdrojů § referenční rámec pro plánování politik ve vztahu k prevenci a novým iniciativám § poskytnutí ekonomického rámce pro evaluaci programů Výsledky studie mohou sloužit jako podklad pro zdravotní politiku, její plánování a vyhodnocování. Monitorováním výdajů na zdravotní péči lze identifikovat ty nemoci, jejichž léčba přinese nejvyšší úsporu nákladů ve zdravotnictví. Provedení COI studií pak může napomoci správně alokovat investice do klinického výzkumu onemocnění, stanovit priority v prevenci apod. (Roubík, 2011) COI studie může tvořit podklad pro další ekonomické evaluace, jako např. Cost-benefit analýzu (CBA) nebo Cost-effectiveness analýzu (CEA), které měří přínosy a efektivnost vynaložených prostředků. Ačkoliv má COI studie omezenější roli v rozhodování než tyto nákladové analýzy, Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 732 poskytne data pro statistický model k hodnocení důsledků daných onemocnění. Tyto informace mohou být velmi užitečné pro politická rozhodnutí při absenci dostatečných informací o potenciální léčbě a jejich nákladech (Lopéz-Bastida, 2006). 7. Zkušenosti s aplikací metody Cost-of-Illnes Metoda Cost-of-Illness je v zahraničním výzkumu pro výpočet nákladů nemocnosti pro různé diagnózy celkem běžně využívána (Akobundu et al., 2006), a to především při výpočtu průměrných a celkových nákladů nemocnosti, ale i analýze jednotlivých nákladových komponent. Například v Nizozemí byly v roce 1991 vypočítány náklady na onemocnění pohybového aparátu, především bolesti zad. Ze studie vyplynulo, že se jedná nejen o významný zdravotnický, ale především ekonomický problém, jelikož odhady nákladů činily v daném roce 1,7 % HNP. Navíc bylo zjištěno, že nepřímé náklady tvoří poměrně největší část z celkových nákladů. (van Toulder et al., 1995) Další studie byly provedeny například v USA k odhadu nákladů na astma (Weiss et al., 2000), na onemocnění střev ve Velké Británii (Bassi et al., 2004), na onemocnění chronickou hepatitidou B ve Vietnamu (Tu et al., 2012), na onemocnění atopickým astmatem a sezónní alergickou rýmou v Německu (Schramm et al., 2003) ad. V České republice není metoda COI prozatím příliš známá a v praxi tedy příliš využívána. I přes tuto skutečnost byly některé studie provedeny. Doležal (2009) se ve svém výzkumu zabýval přímými náklady na diabetes 2. typu v podmínkách zdravotního systému České republiky. Jeho cílem bylo vyčíslit náklady na jednoho průměrného diabetika. Při sběru dat využil tzv. bottom přístup, anonymní data byla sbírána v ordinacích diabetologů. Dospěl k závěru, že náklady na diabetiky 2. typu tvoří 10 % celkových zdravotních nákladů, přičemž největší podíl (60 %) tvoří náklady na hospitalizaci. Výzkum tedy ukázal, že diabetes je nejen zdravotní, ale i ekonomickou hrozbou do budoucnosti a je třeba se zaměřit na současnou kvalitu léčby, jelikož právě výskyt dlouhodobých komplikací představují největší náklady pro zdravotní systém. Společně s dalšími vědci pak Doležal zpracoval další studie Cost-of-Illness, které byly zaměřeny na výpočet a analýzu nákladů u dalších typu nemocí, např. perzistentního astma v České republice (Doležal a Skoupá, 2007), psoriázy (Petříková et al., 2011), ankylozující spondylitidy (Doležal et al., 2007). Náklady Parkinsonovy nemoci ve východní Evropě se zabývali vědci z USA a ČR (Winter et al., 2010) v české kohortové studii. Cílem bylo srovnat náklady nemocnosti v západní Evropě a USA, kde už studie byly provedeny, s východní Evropou (příklad ČR), kde data stále chybí. Bylo zjištěno, že celkové náklady jsou obecně nižší než v západní Evropě. Podíl nákladů, které připadají na pacienta v České republice, je však celkově vyšší především z důvodu nižších příjmů. Závěr COI studie je metoda používaná k ocenění nemocnosti. K hodnocení nákladů nemocí je možné využít přístup založený na prevalenci nebo incidenci. Tradiční přístup klasifikuje ekonomické přímé a nepřímé náklady, ale také tzv. nehmotné náklady, které zahrnují dopady na kvalitu a délku života. Výsledky analýzy pak mohou sloužit k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva. Jejich využití nalezneme při hodnocení zdravotních programů, plánování zdravotní politiky apod. COI tvoří také bázi pro další ekonomické analýzy, jako např. Cost-effectiveness analýzu (CEA) nebo Cost-benfit analýzu (CBA), které zkoumají efektivnost a přínosy vynaložených prostředků. Dalšími potenciálními přínosy metody mohou být regionální výzkumy negativních dopadů narušeného životního prostředí. Širší aspekty těchto studií zahrnují např. optimalizace priorit podpory Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 733 rozvoje těchto oblastí, tedy vliv na volbu účelných projektů jako nejvýznamnější komponenty kritérií 3E economy, efficiency, effectiveness) Literatura [1] AKOBUNDU, E., JU, J., BLATT, L., MULLINS, C. D., (2006). Cost-of-Illness Studies. Pharmacoeconomics, vol. 24, iss. 9, pp. 869–890. ISSN 1170-7690. DOI 10.2165/00019053-200624090- 00005. [2] BASSI, A., DODD, S., WILLIAMSON, P., BODGER, K., (2004). Cost of Illness of inflammatory bowel disease in the UK: a single centre retrospective study. Gut, vol. 53, iss. 10, pp.1471–1478. ISSN 1468- 3288. DOI 10.1136/gut.2004.041616. [3] BERGER, M. C., BLOMQUIST, G. C., KENKEL D., TOLLEY, G. S., (1987). Valuing changes in health risks: a comparison of alternative measures, Southern Economic Journal, vol. 53, iss. 4, pp. 967–984. ISSN 00384038. DOI 10.2307/1059689. [4] BYFORD, S., TORGERSON, D. J., RAFTERY, J., (2000). Economic note: cost of illness studies. BMJ: British Medical Journal, vol. 320, iss. 7245, pp. 1335. ISSN 1468-5833. DOI 10.1136/bmj.320.7245.1335. [5] CARTER, R., (1994). Macro approach to economic appraisal in the health sector. Australian economic review, vol. 27, iss. 2, pp. 105–112. ISSN 1467-8462. DOI 10.1111/j.1467-8462.1994.tb00840.x. [6] CENTERS FOR DISEASE CONTROL AND PREVENTION. Cost of Illness. [online]. [cit. 2014-3-13]. Dostupné z: [7] ČIERNÝ, M., (2011). QALY = Quality Adjusted Life Year [online]. [cit. 2014-4-9]. Dostupné z: [8] DELUCCHI, M. A., MURPHY, J. J., MCCUBBINC, D. R., (2002). The health and visibility cost of air pollution: a comparison of estimation methods. Journal of Environmental Management, vol. 64, iss. 2, pp. 139–152. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.bbr.2011.03.031. [9] DICKIE, M., GERKING, S., (2002). Willingness to pay for reduced morbidity. In workshop ‘‘Economic Valuation of Health for Environmental Policy: Assessing Alternative Approaches,’’March, pp. 18–19. [10] DOLEŽAL, T., (2009). Náklady na diabetes 2. typu v podmínkách zdravotního systému České republiky. MedicalTribune, vol. 2009, iss. 15. ISSN 0543-2936. [11] DOLEŽAL, T., SKOUPÁ, J., (2007). Cost of refractory severe persistent asthma in Czech republic – Cost of Illness study. Value in Health, vol. 10, iss. 6, pp. A400. ISSN 1524-4733. DOI 10.1111/j.1524- 4733.2007.00206.x. [12] DOLEŽAL, T., SKOUPÁ, J., ČERNÁ, V., (2007). Cost of ankylosing spondylitis in Czech republic – direct and indirect costs. Value in Health, vol. 10, iss. 6, pp. A248. ISSN 1524-4733. DOI 10.1111/j.1524- 4733.2007.00206.x. [13] HARRINGTON, W., PORTNEY, P. R., (1987). Valuing the benefits of health and safety regulation. Journal of Urban Economics, vol. 22, iss. 1, pp. 101–112. ISSN 0094-1190. DOI 10.1016/0094- 1190(87)90052-0. [14] HODGSON, T. A., MEINERS M. R., (1982). Cost-of-Illness Methodology: A Guide to Current Practices and Procedures. The Milbank Memorial Fund Quarterly. Health and Society, vol. 60, iss.3, pp. 429–462. ISSN 0026-3745. DOI 10.2307/3349801. [15] JACOBS, P., FASSBENDER, K., (1998). The measurement of indirect costs in the health economics evaluation literature: a review. International journal of technology assessment in health care, vol. 14, iss. 04, pp. 799–808. ISSN 0266-4623. DOI 10.1017/S0266462300012095. [16] KOOPMANSCHAP, M. A., RUTTEN, F. F., VAN INEVELD, B. M., VAN RIOJEN, L., (1995). The friction cost method for measuring indirect costs of disease. Journal of health economics, vol. 14, iss. 2, pp. 171-189. ISSN 0167-6296. DOI 10.1016/0167-6296(94)00044-5. [17] LARG, A., MOSS, J.R., (2011). Cost-of-Illness Studies: A Guide to Critical Evaluation. Pharmacoeconomics, vol. 29, iss. 8, pp. 653–671. ISSN 1179-2027. DOI 10.2165/11588380-000000000- 00000. [18] LILJAS, B., (1998). How to calculate indirect costs in economic evaluations. Pharmacoeconomics, vol. 13, iss. 1, pp. 1–7. ISSN 1179-2027. DOI 10.2165/00019053-199813010-00001. [19] LOPÉZ-BASTIDA, J., (2006). Health Economics: the Cost of Illness and Economic Evaluation in Respiratory Diseases. Archivos de Bronconeumología (English Edition), vol. 42, iss. 5, pp. 207–210. ISSN 0300-2896. DOI 10.1016/S1579-2129(06)60447-3. [20] MÁCA, V., (2005). Zjišťování nákladů nemocnosti metodou cost-of-illness. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze. [online]. [cit. 2014-3-18]. Dostupné z: [21] MANGEN, M. J., HAVELAAR, A. H., BERNSEN, R. A. J. A. M., VAN KONINGSVELD, R., & DE WIT, G. A., (2005). The costs of human Campylobacter infections and sequelae in the Netherlands: A Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 734 DALY and cost-of-illness approach. Food economics-Acta Agriculturae Scandinavica, Section C, vol. 2, iss. 1, pp. 35-51. ISSN 1651-288X. DOI 10.1080/16507540510033451. [22] MCGUIRE, A., IRWIN, D. E., FENN, P., GRAY, A., ANDERSON, P., LOVERING, A., MACGOWAN, A., (2001). The excess cost of acute exacerbations of chronic bronchitis in patients aged 45 and older in England and Wales. Value in Health, vol. 4, iss. 5, pp. 370–375. ISSN 1098-3015. DOI 10.1046/j.1524- 4733.2001.45049.x. [23] OLIVIERI, I., DE PORTU, S., SALVARANI, C., CAULI, A., LUBRANO, E., SPADARO, A., ... MANTOVANI, L. G., (2008). The psoriatic arthritis cost evaluation study: a cost-of-illness study on tumour necrosis factor inhibitors in psoriatic arthritis patients with inadequate response to conventional therapy. Rheumatology, vol. 47, iss. 11, pp. 1664-1670. ISSN 1462-0332. DOI 10.1093/rheumatology/ken320. [24] PETŘÍKOVÁ, A., KLIMEŠ, J., DOLEŽAL, T., MARINOV, L., PETROVÁ, G., (2011). Treatment of Patients with Moderate and Severe Psoriasis–Cost-of-Illness in the Czech Republic. Value in Health, vol. 14, iss. 7, pp. A305–A306. ISSN 1098-3015. DOI 10.1016/j.jval.2011.08.406. [25] REED JOHNSON, F., FRIES, E. E., SPENCER BANZHAF, H., (1997). Valuing morbidity: an integration of the willingness-to-pay and health-status index literatures. Journal of Health Economics, vol. 16, iss. 6, pp. 641–665. ISSN 0167-6296. DOI 10.1016/S0167-6296(97)00012-X. [26] ROUBÍK, L., (2011). Cost of illness studies. Pharmacoeconomics, vol. 29, pp. 653–671. ISSN 1179-2027. [27] SCITOVSKY, A. A., RICE, D. P., (1987). Estimates of the direct and indirect costs of acquired immunodeficiency syndrome in the United States, 1985, 1986, and 1991. Public Health Reports, vol. 102, iss. 1, pp. 5–17. ISSN 0033-3549. DOI 10.1016/0168-8510(87)90126-6. [28] SEGEL, J. E., (2006). Cost-of-illness studies—A primer. RTI-UNC Center of Excellence in Health Promotion Economics, pp. 1–39. Dostupné z: [29] SHIN, H., LEE, S., KIM, J. S., KIM, J., HAN, K. H., (2010). Socioeconomic costs of food-borne disease using the cost-of-illness model: applying the QALY method. Journal of Preventive Medicine and Public Health, vol. 43, iss. 4, pp 352-361. ISSN 2233-4521. DOI 10.3961/jpmph.2010.43.4.352. [30] SCHRAMM, B., EHLKEN, B., SMALA, A., QUEDNAU, K., BERGER, K., NOWAK, D., (2003). Cost of illness of atopic asthma and seasonal allergic rhinitis in Germany: 1‐yr retrospective study. European Respiratory Journal, vol. 21, iss. 1, pp. 116–122. ISSN 1399-3003. DOI 10.1183/09031936.03.00019502. [31] RICE, D. P., (1967). Estimating the cost of illness. American journal of Public Health and the Nations Health, vol. 57, iss. 3, pp. 424–440. ISSN 0002-9572. [32] RICE, D. P., (1994). Cost-of-illness studies: fact or fiction?. The lancet, vol. 344, iss. 8936, pp.1519–1520. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(94)90342-5. [33] TARRICONE, R., (2006). Cost-of-illness analysis: What room in health economics?. Health Policy, vol. 77, iss. 1, pp. 51–63. ISSN 0168-8510. DOI 10.1016/j.healthpol.2005.07.016. [34] TU, H. A. T., WOERDENBAG, H. J., RIEWPAIBOON, A., KANE, S., LE, D. M., POSTMA, M. J., Li, S. C., (2012). Cost of illness of chronic hepatitis B infection in Vietnam. Value in Health Regional Issues, vol. 1, iss. 1, pp. 23–28. ISSN 2212-1099. DOI 10.1016/j.vhri.2012.03.008. [35] U. S. ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY. Cost of Illness Handbook. [online].[cit. 2014-3- 28]. Dostupné z: [36] VAN ROIJEN, L., ESSINK-BOT, M. L., KOOPMANSCHAP, M. A., BONSEL, G., RUTTEN, F. F., (1996). Labor and health status in economic evaluation of health care: The Health and Labor Questionnaire. International journal of technology assessment in health care, vol. 12, iss. 03, pp. 405–415. ISSN 0266-4623. DOI 10.1017/S0266462300009764. [37] WEISS, K. B., SULLIVAN, S. D., LYTTLE, C. S., (2000). Trends in the cost of illness for asthma in the United States, 1985-1994. Journal of Allergy and Clinical Immunology, vol. 106, iss. 3, pp. 493–499. ISSN 0091-6749. DOI 10.1067/mai.2000.109426. [38] WINTER, Y., VON CAMPENHAUSEN, S., BROZOVA, H., SKOUPA, J., REESE, J. P., BOTZEL, K., ... RUZICKA, E., (2010). Costs of Parkinson's disease in eastern Europe: a Czech cohort study. Parkinsonism & related disorders, vol. 16, iss. 1, pp. 51–56. ISSN 1353-8020. DOI 10.1016/j.parkreldis.2009.07.005. [39] WHO. DALYs / YLDs definition Year [online]. [cit. 2014-4-9]. Dostupné z: . Příspěvek byl zpracován v rámci projektu specifického výzkumu MUNI/A/0768/2013.