Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
777
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101
POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH
2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH
2014-2020
TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND
THE PROSPECTIVE OPPORTUNITIES IN THE YEARS 2014 -2020
DOC. RNDR. JIŘÍ VYSTOUPIL, CSC.
ING. MARTIN ŠAUER, PH.D.
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykova univerzita
Depart. of Regional Economics and Administration
Faculty of Economics and Administration
Masaryk University
* Lipová 41 a, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: sauer@econ.muni.cz, vyst@econ.muni.cz
Anotace
Příspěvek diskutuje současnou a budoucí podobu politiky cestovního ruchu v ČR. Nejdříve je
vyhodnocena dosavadní veřejná podpora cestovního ruchu, prioritně hlavně Regionální operační
programy a Integrovaný operační program. Následně je prostor věnován nové Koncepci státní
politiky cestovního ruchu a problematice připravovaných operačních programů strukturální politiky
EU. V této souvislosti článek analyzuje věcný soulad priorit a opatření Koncepce státní politiky
cestovního ruchu s navrhovanou podobou Integrovaného regionální operačního programu.
Klíčová slova
politika cestovního ruchu, strukturální politika EU, evaluace
Annotation
The paper discusses the current and future form of the tourism policy in the Czech Republic. Firstly,
there is assessment of the present public support of the tourism, above all Regional Operational
Programmes and the Integrated Operational Programme, followed by description of the new National
Tourism Policy of the Czech Republic for the period 2014-2020 and upcoming operational programs
of the EU structural policy. In this context, we provide a detail analysis of the priorities and measures
consistency between the National Tourism Policy and the proposed Integrated Regional Operational
Programme.
Key words
tourism policy, EU structural policy, assessment
JEL classification: R58, Z18
1 Úvod, definice problému
Cestovní ruch je dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Například
mezinárodní cestovní ruch generuje celosvětově příjmy přes 1 bilion dolarů ročně a řadí se mezi
přední exportní odvětví světa. Domácí cestovní ruch je přitom ještě významnější (OECD, 2010).
Odhady UNWTO (2011,2013) a WTTC (2012) uvádějí asi 5 % přímý podíl cestovního ruchu na
celosvětovém HDP, při započtení i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl až dvojnásobný.
Cestovní ruch podle uvedených zdrojů zaměstnává v současnosti více 400 mil. ekonmicky aktivních
osob (Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020, s. 4). Srovnatelné údaje za
ČR uvádí Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) - podle publikovaných statistik v něm za rok 2010
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
778
činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,7 % (přes 100 mld. Kč). Stejný zdroj dále udává, že v České
republice cestovní ruch zaměstnává více než 235 tis. osob. To je o něco méně než zdravotnictví, ale
více než např. zemědělství. Právě schopnost generovat zaměstnanost je velmi zajímavou a cennou
vlastností cestovního ruchu. Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu (odhady WTTC
2010), pak objem produktu cestovního ruchu v ČR činí v současnosti přes 300 mld. Kč (8 %) a na
zaměstnanosti se podílí 9,5 % (459 tis. zaměstnaných osob).1
Uvedená fakta byla a jsou známa jak odborníkům či politikům zabývajících se regionálním rozvojem
v ČR, resp. jeho hlavními rozvojovými faktory. Není proto nelogickým faktem, že už koncem 90. let
minulého století se cestovní ruch objevil jako významná priorita ve většině regionálních strategických
rozvojových dokumentů (např. Strategie rozvoje Brněnského kraje, 1998). V období 2002-2006 se
cestovní ruch objevil také jako jedna z priorit v tehdejším Společném regionálním operačním
programu (SROP) a později také v jednotlivých Regionálních operačních programech (ROP) v období
2007-2013. V uvedených obdobích 2002-2006 a zejména 2007-2013 směřovalo do veřejné podpory
rozvoje cestovního ruchu největší množství finančních prostředků v novodobých dějinách České
republiky (povětšinou formou dotací z evropských podpůrných fondů) – více než 100 mld. Kč2
, ať již
z podpůrných fondů EU (zejména ERDF), prostředků z veřejných rozpočtů státu či regionální veřejné
správy.
Tato dosavadní veřejná podpora rozvoje cestovního ruchu jako praktický výsledek naší politiky
cestovního ruchu přináší v současnosti mnoho výzkumných problémů resp. otázek, a to především:
§ Jakým způsobem a kam směřovala veřejná podpora rozvoje cestovního ruchu?
§ Jaké výsledky, resp. efekty tato podpora přinesla, resp. přináší?
§ Jaké změny, resp. trendy v podpoře rozvoje cestovního ruchu lze očekávat v období 2014-2020?
Nalézání odpovědí na uvedené otázky jsou v podstatě hlavními cíli tohoto předloženého příspěvku.
2 Politika cestovního ruchu ČR – její nositelé a nástroje
V rámci naplňování státní a regionální politiky cestovního ruchu ČR bylo v období 2007-6/2013
využito pro veřejnou podporu rozvoje cestovního ruchu celkem 13 nástrojů, resp. programů, v rámci
stanovených 4 priorit a 13 opatření, v nichž bylo podpořeno celkem 4576 projektů s finanční dotací
téměř 50 mld. Kč.3
V letech 2007 – 2008 se postupně, tak jak byly schvalovány jednotlivé operační programy, rozbíhalo
jejich čerpání. Tento náběh akceleroval až ke konci roku 2008, přičemž jejich hlavní využití připadalo
na období 7/2009-6/2011 (Vystoupil, Šauer, 2010, Vystoupil, Šauer, Studnička, 2010), s postupným
snížením tempa čerpání v období 7/2011-6/2013. To je konečně patrné z následujících analytických
přehledů. Například v období 2007-6/2009 bylo ze všech evropských programů a z národních zdrojů
podpořeno více než 1300 projektů s finanční dotací kolem 13,5 mld. Kč, v období 7/2009 – 6/2011 již
asi 1650 projektů s celkovou finanční dotací kolem 23,4 mld. Kč a konečně téměř 1550 projektů
s finanční dotací téměř 15 mld. Kč v období 7/2011-6/2013. V celkovém souhrnu lze konstatovat, že
od konce roku 2007 do poloviny roku 2013 již bylo v oblasti cestovního ruchu podpořeno přes 4 500
projektů s celkovou finanční dotací téměř 50 mld. Kč (Zpráva o plnění …, 2013).
1
Informace jsou převzaty z analytické části Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020
a z vlastních výzkumů.
2
Prameny: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020, Praha, MMR 2013, Zpráva o
plnění Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR v období 2009-2013, Praha, MMR, 2013.
3
K těm patří jednak nástroje, které jsou v přímé gesci MMR (Integrovaný operační program, rozpočtové aktivity
MMR, Program přeshraniční spolupráce a aktivity CzechTourism, příspěvkové organizace MMR, jednak
především 7 Regionálních operačních programů a konečně operační programy v gesci ministerstvech životního
prostředí zemědělství a dopravy.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
779
Uvedené skutečnosti dokumentují následující tabulky a přiložený kartogram.
Tab. 1: Souhrnný přehled nejvýznamnějších programů podpory cestovního ruchu
Nástroje
programy
podpory
Počet projektů Finanční dotace projektů v mil.Kč
2007-
6/2009
7/2009-
6/2011
7/2011-
5/2013
2007-
5/2013
2007 –
6/2009
7/2009-
6/2011
7/2011-
5/2013
2007-
5/2013
ROP 516 528 392 1436 10270,0 12451,6 8511,7 31233,3
IOP - 40 33 73 - 5853,0 2112,7 7965,7
PRV 508 572 591 1671 846,1 1025,1 818,2 2689,4
Cíl 3 82 164 56 302 319,9 153,2 480,6 2335,7
OP ŽP 2 74 82 158 7,9 845,1 894,5 1747,5
Norské f. 31 - 9 40 636,8 - 172,0 808,8
SFDI 86 62 66 214 286,4 303,2 203,9 793,5
ostatní 124 251 307 682 180,3 621,5 914,4 1716,2
Celkem 1349 1691 1536 4576 12547,5 22634,7 14108,0 49290,1
Pramen: Zpráva o plnění …, 2013
Tab. 2: Souhrnný přehled za priority
Priorita Počet projektů Finanční dotace projektů v mil.Kč
2007-
6/2009
7/2009-
6/2011
7/2011-
5/2013
2007-
5/2013
2007-
6/2009
7/2009-
6/2011
7/2011-
5/2013
2007-
5/2013
Priorita 1: Konkurenceschopnost
národních a regionálních produktů
cestovního ruchu 134 155 105 394 312,3 384,3 340,6 1037,2
Priorita 2: Rozšiřování a
zkvalitňování infrastruktury a
služeb cestovního ruchu 1049 1239 1262 3550 11526,2 20114,6 12194,9 43835,7
Priorita 3: Marketing cestovního
ruchu a rozvoj lidských zdrojů 154 264 136 554 656 1841,9 1362,2 3860,1
Priorita 4: Vytváření organizační
struktury cestovního ruchu 12 33 33 78 52,9 293,9 210,4 557,1
Celkem 1349 1691 1536 4576 12547,5 22634,7 14108 49290,1
Pramen: Zpráva o plnění …, 2013
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
780
Obr. 1: Prostorová diferenciace a druhová skladba podpory cestovního ruchu 2007 - 2011
Zdroj: Koncepce státní politiky cestovního ruchu, ČR na období 2014-2020. MMR, Praha 2013, vlastní výzkumy
3 ROP a IOP – hlavní nástroje veřejné podpory rozvoje cestovního ruchu
Nejdůležitějšími nástroji podpory cestovního ruchu byly a jsou v celém období jednoznačně
Regionální operační programy (dále ROP) v gesci Regionálních rad 7 regionů soudržnosti NUTS II a
Integrovaný operační program (dále IOP) v gesci MMR (viz tabulka výše). V těchto dvou programech
bylo realizováno celkem 1509 projektů (33 % všech projektů) s finanční alokací 39,2 mld. Kč (80 %
ze všech finančních prostředků identifikovaných jako relevantní pro podporu rozvoje cestovního
ruchu v ČR (Zpráva o plnění…, 2013).
Podívejme se nyní podrobněji na věcnou a druhovou skladbu schválených a podporovaných projektů,
které byly v souladu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013 realizovány
celkem ve 4 prioritách a 13 opatřeních. První generalizující přehled podává následující tabulka a poté
doprovodný popis nejdůležitějších aktivit a výsledků.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
781
Tab. 3: Přehled opatření v ROP a IOP v období 2007-6/2013
Název opatření
počet projektů
finanční dotace projektů v mil.
Kč
ROP IOP celkem ROP IOP celkem
1.1 Tvorba nosných národních a nadnárodních
produktů cestovního ruchu 0 10 10 0 69,3 69,3
1.2 Tvorba specifických regionálních produktů
cestovního ruchu 59 4 63 382,8 96,5 479,3
2.1 Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a
doprovodné infrastruktury cestovního ruchu 846 0 846 21274,8 0 21274,8
2.2 Rekonstrukce kulturně-historických památek a
zachování přírodních lokalit pro cestovní ruch 250 21 271 7775,7 6452,7 14228,4
2.3 Zkvalitňování služeb cestovního ruchu 0 4 4 0 245,5 245,5
2.4 Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem
cestovního ruchu 30 0 30 298,4 0 298,4
3.1 Marketing cestovního ruchu na mezinárodní,
národní a regionální úrovni 232 20 252 1396,7 608,6 2005,3
3.2 Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním
ruchu 0 14 14 0 493,1 493,1
3.3 Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských
zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu 0 0 0 0 0 0
4.1 Zakládání a činnost organizací cestovního ruchu
na regionální a oblastní úrovni 9 0 9 34,3 0 34,3
4.2 Činnost turistických informačních center 8 0 8 65,3 0 65,3
4.3 Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským
sektorem v cestovním ruchu 2 0 2 5,6 0 5,6
4.4 Krizový management v oblasti cestovního ruchu 0 0 0 0 0 0
Opatření celkem 1436 73 1509 31233,6 7965,7 39199,3
Pramen: Zpráva o plnění …, 2013.
V celkovém hodnocení se jasně potvrzuje, že nejvýznamnějšími nástroji implementace Koncepce
2007 – 2013 a podpory cestovního ruchu v tomto období byly Regionální operační programy a
Integrovaný operační program. Ve značné míře generalizace a zobecnění lze závěrem uvést vybraná
pozitiva, resp. slabší stránky těchto programů.
Regionální operační programy
Za pozitivní lze označit zejména vybudování Úřadů regionálních rad regionů soudržnosti NUTS II
zejména pro jejich schopnost v oblasti programování, projektování, implementace, partnerství a
monitoringu podpory projektů cestovního ruchu, v dalším období však bude nutné kvalitnější
provázání jejich koncepční činnosti mezi všemi aktéry v cestovním ruchu, od národní, přes regionální
a až na lokální úroveň. Podobně pozitivně lze hodnotit jejich metodickou pomoc pro předkladatele a
budoucí realizátory projektů a jejich vysokou absorpční schopnost a operativnost pro realizaci
budoucích projektů, nezanedbatelná je také jejich dobrá místní znalost problematiky potenciálu a
významu cestovního ruchu v regionu.
Jako dosavadní určité slabé stránky lze na druhé straně označit určitou neprovázanost mezi systémem
věcného výběru projektů v ROP a konkrétními Programy rozvoje cestovního ruchu jednotlivých krajů
a regionů, rozložení finančních dotací (v přepočtu na obyvatele či rozlohu území) do určité míry
neodpovídá rozložení potenciálu cestovního ruchu regionálního a nadlokálního významu (uplatnění
ekonomického pilíře cestovního ruchu), resp. různorodá druhová skladba projektů v jednotlivých
krajích na jedné straně signalizuje určitou objektivní akceptaci rozdílných potenciálů cestovního
ruchu, na straně druhé však i vliv ne vždy odborně zdůvodněných představ politických reprezentací
Rad soudržnosti regionů NUTS II (Šauer, Vystoupil, Repík, 2013).
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
782
Nezbytné také bude pro příští programové období sjednocení metodiky hodnocení kvality
předkládaných projektů v jednotlivých regionech (rozdílná stanovení kritérií a jejich vah pro
hodnocení projektů). Zásadní otázkou zůstává hospodárnost a efektivnost dotačního systému
používaného pro podporu realizace projektů. Za to pochopitelně program ROP nemůže (byl tak
nastaven jako jiné programy), ale zde se nejvíce projevily slabá místa dotačního systému (narušování
konkurenčního prostředí v podnikatelské sféře, nebezpečí vytváření korupčního prostředí, obtížné
hodnocení monitoringu hospodárnosti a efektivnosti vynaložených prostředků v projektech, aj.).
IOP
Určitá systémová a obsahová nevyváženost struktury programu. Na jedné straně správná logika
soustředit se na základní pilíře podpory cestovního ruchu jako je marketing a propagace cestovního
ruchu, dosud však stále chybí tvorba národních či specifických produktů cestovního ruchu. Přínosem
je významná podpora regenerace cenných kulturně-historických památek pro cestovní ruch národního
významu i přes určitou nesystémovost vytvoření tohoto specifického opatření v prioritní ose Národní
podpora územního rozvoje. Pozitivem je také realizace jednoho z nejzajímavějších projektů v rámci
IOP – webového Informačního portálu cestovního ruchu „Kudy z nudy“ v gesci CzechTourism.
Přes pozitivní posun v nové informační a marketingové kvalitě realizovaných projektů lze stále
spatřovat rezervy ve vzájemné spolupráci s regionálními partnery (kraje, regionální organizace
cestovního ruchu) při tvorbě tematických národních a regionálních produktů cestovního ruchu a jejich
propagace a marketingu na straně druhé. Důvodem byla zejména nižší provázanost a kooperace mezi
projekty realizovanými v IOP a ROP. Zkvalitnění vzájemné spolupráce mezi národní a regionální
úrovní je jedním z nejvýznamnějších cílů v návrhové části Koncepce pro období 2014-2020. Úkol
vytvořit funkční informační systém cestovního ruchu dosud jako jedna z aktivit IOP dosud nebyl
splněn.
4 Východiska veřejné podpory cestovního ruchu v období 2014-2020
4.1 Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2014-20204
Základním leitmotivem návrhu nové Koncepce je posilování konkurenceschopnosti odvětví
cestovního ruchu. Konkurenceschopnost je dle množství odborných studií a statí determinována řadou
faktorů, které lze strukturovat následovně: kvalita nabídky, flexibilní a vzdělané lidské zdroje, kvalitní
uspořádání a funkce institucí v cestovním ruchu a efektivní destinační řízení a marketing. Tento
pohled není nový, ale stále platný, ověřený desetiletími rozvoje cestovního ruchu. Na tyto faktory
konkurenceschopnosti se soustředí navržené 4 priority a následně 13 opatření Koncepce státní politiky
cestovního ruchu na období 2014-2020.
Základem konkurenceschopnosti destinací cestovního ruchu je atraktivní a jedinečná nabídka
cestovního ruchu. Aby se nabídka dostala na trh k potenciálním spotřebitelům, je nezbytné neustále
zkvalitňovat podnikatelské prostředí, které bude generovat konkurenceschopné produkty cestovního
ruchu. Jejich jedinečnost a kreativita je dána schopností šetrně využít primární potenciál destinací,
tedy jejich přírodní a kulturně-historické předpoklady. To vše musí být doplněno funkční a kvalitní
infrastrukturou a doprovázeno kvalitními službami a společenskými aktivitami.
Nestačí ale pouze vytvářet kvalitní nabídku. Ta je nyní ve většině turisticky vyspělých zemí světa
standardem. Diferenciace destinací dnes probíhá na poli efektivního oslovování vybraných segmentů
populace prostřednictvím marketingových aktivit. Promyšlené marketingové strategie destinací
cestovního ruchu a schopnost je realizovat rozhodují o úspěchu či neúspěchu nabídky na trhu. Růst
konkurence a její aktivita či stále pestřejší nabídka možností trávení volného času význam tohoto
opatření ještě posilují. Tvorba produktů cestovního ruchu a jejich marketing v tomto kontextu musí
být založena jak na aktivním využívání moderních informačních technologií, tak ještě významněji na
kooperaci a spolupráci turistických regionů a organizací.
4
Tento text je kompilací vybraných částí Koncepce a vlastních názorových formulací
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
783
Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důležité podpořit existencí
(zakládáním) nezbytné organizační struktury cestovního ruchu, resp. destinačního managementu, a to
jak na národní tak na regionální, resp. lokální úrovni (sdružení podnikatelů a veřejné správy,
poskytování informací – místní i regionální TIC, činnost destinačního managementu, statistika
cestovního ruchu, apod.). Nezbytnou podmínkou je zároveň zušlechťování lidského potenciálu a
odpovídající výzkum v široké a komplexní problematice cestovního ruchu. Konečně posledním
pilířem je koncepční rozvoj politiky cestovního ruchu v rámci hospodářské a regionální politiky, tedy
politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj jako priorita 4, při úzké propojenosti a koordinaci
státní a regionálních politik cestovního ruchu. Součástí priority je zkvalitnění fungování správních
orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR.
Popsanými prioritami a opařeními průřezově prostupují prvky (kvalita, znalosti, inovace,
udržitelnost), které mají akcelerovat a zefektivnit naplňování cílů. Tyto prvky jsou zásadními
parametry pro realizaci politiky cestovního ruchu. Zároveň se vzájemně ovlivňují a působí na procesy
v cestovním ruchu synergicky.
Kvalitou je v Koncepci myšlena užitná hodnota pro spotřebitele. Představuje míru schopností
destinace uspokojit nároky a očekávání jejich návštěvníků. Zvyšování kvality není pouze o vyšším
standardu služeb, ale o poskytování takových služeb, které se co nejvíce blíží očekávanému charakteru
služby ve vazbě na požadovanou cenu. Kvalita není součástí pouze první priority zaměřené na
nabídku. Kvalita se musí prosazovat i v řídících a operačních činnostech i ve schopnostech lidských
zdrojů.
Realizace jednotlivých aktivit musí být založena na znalostech. Znalosti totiž přináší destinacím
konkurenční výhodu. Díky vzdělání a výzkumu jsou aktéři v cestovním ruchu schopni přicházet
s novými produkty a lépe se rozhodovat. Se znalostmi úzce souvisí pojem inovací. Předpokladem
inovace nabídky i procesů v cestovním ruchu (v rámci destinačního managementu a marketingu) je
totiž schopnost nabyté znalosti promítnout do konkrétních aktivit a uspět s nimi na trhu.
Posledním atributem všech návrhů je jejich udržitelnost. Cestovní ruch je v tomto smyslu poněkud
specifickým odvětvím. Má celou řadu jak pozitivních tak negativních efektů, které se mohou při
nerespektování principů udržitelného rozvoje nekontrolovatelně a nerovnovážně projevovat.
Z pohledu socio-kulturních a environmentálních dopadů je zde problém tzv. turistické pasti, tedy
schopnosti cestovního ruchu degradovat svými aktivitami svůj vlastní kapitál (atraktivitu destinace pro
návštěvníky). Udržitelnost v ekonomickém, environmentálním i sociálním smyslu musí být
paradigmatem všech strategií a aktivit odvětví cestovního ruchu. Na tuto skutečnost musí umět
politika cestovního ruchu reagovat.
4.2 IROP jako hlavní nástroj budoucí podpory rozvoje cestovního ruchu?
Více než rok trvala příprava a tvorba programového dokumentu IROP na období 2014-2020 za
značného zájmu odborníků i politiků zajímajících se o problematiku cestovního ruchu. Ten jako
regionální fenomén a proces logicky patří do opatření a aktivit v rámci IROP jako následníka
končících ROP a zároveň jako nejdůležitějšího nástroje pokračujícího ve veřejné podpoře rozvoje
cestovního ruchu. To konečně potvrdila první verze IROP v roce 2013 (cestovní ruch a kulturní
dědictví jako jeden z navržených cílů IROP). Jejich očekávání a dojmy z předložené druhé pracovní
verze IROP jsou však rozporuplné. V čem jsou základní příčiny této rozporuplnosti? Jednak jde o
složitou věcnou, obsahovou i interpretační strukturu celého dokumentu (obsahující mnoho
„bruselských“ terminologických frází), jednak se již obtížně hledá klasická odvětvová struktura priorit
a opatření (např. podpora zemědělství, podpora cestovního ruchu, aj.). Tato druhá připomínka není
přitom kritikou, filosofie celé strategie Europa 2020 je založena na stanovení základních rozvojových
problémů a z nich formulovaných komplexních cílů a priorit, nikoliv na klasickém odvětvovém
principu. Tento přístup se dal jasně očekávat, méně však již určité „vygumování“ termínu a
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
784
problematiky „cestovní ruch“ z celého IROP, ať již se týká prioritních os, specifických cílů a
především navrhovaných opatření (jedinou zmínku nalezneme.
Podívejme se nyní jaké možnosti lze očekávat od programu IROP jako očekávaného hlavního nástroje
nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020.
Dosavadní návrh IROPu v oblasti cestovního ruchu definuje následující oblasti podpory cestovního
ruchu:
§ Podpora cyklodopravy ve formě výstavby a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras (pozn. odlišuje
autor IROPu rozdíl mezi cyklostezkou a cyklodopravou? Cyklostezek je v ČR vyznačeno velmi
mnoho, problém je jejich vedení souběžně s ostatní silniční dopravou), dále v podobě budování
doprovodné infrastruktury ve vazbě na další systémy dopravy a realizace cyklistických jízdních
pruhů. To vše v kontextu podpory šetrných způsobů přepravy s cílem poklesu množství
dopravních nehod, kongescí, zlepšení životního prostředí snížením emisí, vibrací a hluku za
současného zvyšování bezpečnosti provozu a zajištění bezbariérového přístupu. Z uvedeného
vyplývá převažující dopravní pohled na problematiku, nežli hledisko cestovního ruchu a jeho
potřeb (zde můžeme spekulovat o tom, jaká budou kritéria pro hodnocení podávaných projektů).
§ Podpora rozvoje, ochrany a prezentace kulturního a přírodního dědictví. Z pohledu cestovního
ruch se podpora bude soustřeďovat na jedné straně na propagaci přírodního a kulturního dědictví
(tedy marketingové aktivity destinací) a na obnovu a revitalizaci kulturních památek, resp.
návštěvnickou veřejnou infrastrukturu pro zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví. Akcent
je kladen hlavně na muzejní a ostatní sbírkové subjekty. ´
§ Nepřímou vazbu na rozvoj cestovního ruchu mohou (ale nemusí) mít opatření směřující k podpoře
pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje. Vazba na rozvoj cestovního ruchu je
přitom velmi volná, závislá na preferencích pořizovatele a jeho schopnosti vnímat cestovní ruch
jako územně-plánovací problém.
§ Poslední oblastí podpory je komunitně vedený místní rozvoj určený pro MAS. Věcné směřování
podpory odpovídá výše uvedeným prioritním oblastem, resp. aktivity definované místními
komunitami musí být v souladu s celkovými cíli a prioritami programu. Tato formulace je
poměrně vágní, z našeho pohledu rozšiřují paletu možných podporovaných aktivit dle priorit
samotných MAS. Nicméně z dokumentu není jasný způsob eliminace přesahů a duplicit mezi
aktivitami realizovanými bez nástroje MAS a s aplikací komunitně vedeného místního rozvoje.
§ Z pohledu schválené Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020 nejsou
definovanými prioritami IROP ošetřeny následující klíčové aktivity nutné pro rozvoj cestovního
ruchu:
o Poradenská a informační činnost – a to především řešení v minulosti opomíjeného problému
informačního a znalostního deficitu MSP. Jde hlavně o aktivity, které mají zlepšit přístup na
trhy – informace o změnách tržního prostředí, poradenství o možnostech podpory,
konzultace projektových záměrů, iniciace inovací, apod. Podpora cestovního ruchu v rámci
OPPIK není zatím blíže specifikována a není tedy jasné, zda nebude pouze zúžena na
iniciaci investiční aktivity za pomoci zvýhodněných úvěrů.
o Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou veřejnou turistickou
infrastrukturou (sportovně-rekreační, kulturně-rekreační, zdravotně-rekreační). Současné
znění IROPu dává jednoznačnou preferenci podpoře kulturních památek a budování
návštěvnické infrastruktuře zpřístupňující přírodní a kulturní dědictví. Veřejná sportovněrekreační
infrastruktura či zdravotní infrastruktura z podpory pravděpodobně vypadává.
Jistá možnost podpory je zde stále v oblasti komerčních aktivit ve formě zvýhodněných
úvěrů (pravděpodobně prostřednictvím OPPIK).
o Vůbec nejsou programem ošetřeny systémy kvality služeb (např. další rozvoj dnes
rozjíždějícího se projektu Český systém kvality služeb cestovního ruchu) a produktové
certifikační systémy. Přitom jde o nástroj, který má pomoci řešit největší problém našeho
cestovního ruchu. Navíc má síťový charakter, který bez silné koordinační role řídícího
subjektu nebude fungovat. Spoléhat na spontánní aktivizaci samotných poskytovatelů služeb
z důvodu vysokých transakčních nákladů bohužel nelze.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
785
o Obdobná situace je u podpory destinačního řízení a posílení organizace (uspořádání)
cestovního ruchu. Současné turistické organizace se budou moci realizovat v oblasti
marketingových aktivit (propagace kulturního a přírodního dědictví), nicméně další funkce
DMO nejsou žádným způsobem řešeny. Tato situace může vést k ještě větší dominanci
účelových a jednorázových marketingových aktivit, bez větší snahy o hledání synergií ve
spolupráci s aktéry cestovního ruchu uvnitř i vně destinací. Problematika návštěvnického
managementu, monitoringu dopadů cestovního ruchu, zavádění nových IT technologií do
řídících procesů destinací tak není vůbec IROPem zohledněna.
o Podpora vzdělávání v cestovním ruchu nebyla ani v minulém období specificky a
koordinovaně řešena určitým operačním programem. Cestovní ruch byl a bude jedním
z mnoha oborů, ve kterém vzdělávání lidských zdrojů probíhá. Na vzdělávání v cestovním
ruchu nebudou (stejně jako v minulosti) uplatňovány určité specifické nástroje. Ze znění
současného IROPu naopak vyplývá vysoká preference technických oborů, kde se cestovní
ruch uplatnit nemůže. V oblasti dalšího a celoživotního vzdělávání není situace jiná. Na
zvyšování kvalifikace pracovníků v oblasti cestovního ruchu (destinačních společností
(OCR), pracovníků TIC, pracovníků veřejný správy, tak i osob z podnikatelského a
neziskového (zájmového) sektoru) bude nutné hledat prostředky v jiných programech.
o V oblasti destinačního marketingu je podpora prostřednictvím IROPu zúžena pouze na
propagační činnost. Slabé stránky dosavadního období nejsou nijak řešeny. Jde hlavně o
koncepčnost a provázanost jednotlivých marketingových aktivit, spolupráci jednotlivých
aktérů v rámci marketingu destinací, tvorbu produktů cestovního ruchu, monitoring efektů
marketingových aktivit, vytváření marketingových informačních systémů, realizace
Customer Relationship Management či sběr marketingových informací (šetření
návštěvnosti, monitoring zahraničních trhů, apod.).
o Poslední oblastí, jež není návrhem IROP nijak ošetřena, je problematika statistiky a
výzkumu cestovního ruchu (opatření 4.2 Koncepce). Zde je největším rizikem další
financování datových zdrojů Satelitního účtu cestovního ruchu, resp. jeho další rozvoj
směřovaný k jeho regionalizaci.
Na druhou stranu současná podoba IROP dává určitou naději realizace následujících aktivit Koncepce
státní politiky cestovního ruchu:
§ Budování středisek venkovské turistiky
§ Podpora infrastruktury pro rozvoj bezmotorové dopravy
§ Zvyšování standardu ubytovacích zařízení
§ Dopravní naváděcí informační turistické systémy (pouze parciálně)
§ Podpora rekonstrukce nejvýznamnějších kulturně-historických a technických památek
využívaných pro cestovní ruch
§ Zpřístupňování a interpretace atraktivního přírodního a kulturních dědictví ČR pro rozvoj
cestovního ruchu
§ Podpora národních geoparků, resp. geoparků UNESCO
§ Branding destinací cestovního ruchu
§ Realizace výkonově orientovaných komunikačních kampaní
Závěr
Období 2007-20135
bylo obdobím s nejintenzivnější veřejnou podporou rozvoje cestovního ruchu
v novodobé historii České republiky. Předložené analýzy hovoří o realizaci téměř 4500 projektů
s jasnou přidanou hodnotou pro cestovní ruch s celkovou finanční dotací téměř 50 mld. Kč.
Rozhodujícími nástroji, resp. programy této podpory byly především podpůrné fondy EU (zejména
ERDF) realizované v Regionálních operačních programech a Integrovaném operačním programu (přes
5
Analyzované údaje jsou k 30.6.2013, kdy již bylo alokováno téměř 90 % všech prostředků pro projekty
cestovního ruchu.
Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014
786
39 mld. Kč). Z hlediska druhové skladby podpořených projektů jednoznačně dominovaly projekty
rekonstrukce a výstavby základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a projekty
rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit pro cestovní ruch, a to ať
již celkově tak z podpory programů ROP a IOP.
Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014-2020 si stanovila poměrně
náročné cíle, vyjádřené nastíněnými prioritami a opatření. Jejich realizace bude samozřejmě závislá na
interních a externích finanční nástrojích. Za hlavní nástroj pro další podporu rozvoje cestovního ruchu
je všeobecně považován připravovaný IROP. Jeho pozitivy a určitými bariérami se věnuje závěrečná
část příspěvku.
Literatura
[1] MMR, (2013). Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014-2020. Praha: MMR.
[2] MMR, (2013). Zpráva o plnění Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR za období 1.7.2011- 30.6.
2013. Praha: MMR.
[3] MMR, (2014). IROP, Integrovaný operační program pro období 2014-2020. Praha: MMR.
[4] ŠAUER M., VYSTOUPIL J., REPÍK O., (2013). Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu ČR.
Výzkumná studie pro potřeby MMR. Brno: Masarykova univerzita.
[5] VYSTOUPIL J., ŠAUER M., STUDNIČKA P., (2010). Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu
v České republice z Regionálních operačních programů v období říjen 2007 – červen 2010. Czech
Hospitality and Tourism Papers, vol. 2012, iss. 12, 2010, pp. 24-48. ISSN 1801-1535.
[6] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., (2010). Analýza a zhodnocení veřejné podpory cestovního ruchu z
Regionálních operačních programů v České republice v období 2007-2009. In Zmírňování regionálních
disparit rozvojem cestovního ruchu a vlivy současné hospodářské krize. Sborník vědeckých příspěvků
Praha: Vysoká škola hotelová v Praze. pp. 62-81. ISSN 1801-1535.
[7] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., (2010). Regionální operační programy jako nástroj podpory cestovního
ruchu v ČR. Regionální studia, vol. 2012, iss. 1, pp. 38-50.
Příspěvek byl zpracován za podpory specifikovaného výzkumu MUNI/A/0749/2012: Ekonomické
přínosy cestovního ruchu pro regionální a lokální ekonomiku.