VÝVOJ DISPARIT ČESKÝCH REGIONŮ
Z HLEDISKA RŮZNÝCH ÚROVNÍ
MZDOVÉ DIFERENCIACE
Pavel Zdražil
XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
15. – 17. června 2016, Čejkovice
Úvod
• Disparity jsou významnými příčinami tenzí napříč
národy, regiony, respektive napříč společností.
– Kumulace i nepatrných rozdílů, se v delším období vždy projeví a
zpravidla má závažné důsledky (Barro, Sala-i-Martin, 2004).
– Nevyvážená struktura zatížená vysokou měrou disparit negativně
působí na růst i rozvoj ekonomiky (Alesina, Rodrik, 1994).
– Distribuce příjmů determinuje úroveň poptávky a dosahování tržní
rovnováhy (Perroti 1993; Murphy, Schleifer, Vishny, 1989)
• Překážkami rozvoje regionů jsou nejen disparity
v ekonomické výkonnosti, ale i disparity v příjmech,
které mohou ústit v četné socio-ekonomické dopady.
Cíl
• zhodnotit vývoj disparit mezi českými regiony v
kontextu různých úrovní mzdové diferenciace a v této
souvislosti identifikovat společné vzorce, ale i
odchylky, respektive regiony, které se z obecných
tendencí spíše vymykají.
Metodika I
• Data: 14 krajů ČR, období 2001-2014 (Regionální statistiky
ceny práce - MPSV, 2016);
• Mzda: hrubý měsíční výdělek v mzdové (podnikatelské) sféře
(§109, odstavec 2, zákoníku práce);
• Úrovně mzdové diferenciace: D1, M, P, D9;
Variační koeficienty na úrovních příjmové diferenciace, kraje ČR
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
mzdová
D1 ,073 ,059 ,057 ,052 ,054 ,053 ,051 ,058 ,060 ,055 ,044 ,037 ,036 ,035
M ,105 ,104 ,099 ,093 ,094 ,100 ,096 ,096 ,109 ,102 ,100 ,094 ,091 ,091
P ,124 ,127 ,146 ,133 ,135 ,138 ,139 ,143 ,151 ,144 ,143 ,140 ,133 ,128
D9 ,156 ,163 ,196 ,176 ,182 ,191 ,192 ,192 ,197 ,190 ,193 ,190 ,182 ,175
platová
D1 - - - ,106 ,097 ,094 ,076 ,078 ,080 ,075 ,074 ,079 ,088 ,088
M - - - ,059 ,069 ,065 ,044 ,048 ,052 ,052 ,052 ,048 ,050 ,052
P - - - ,065 ,072 ,078 ,057 ,062 ,066 ,065 ,070 ,070 ,073 ,073
D9 - - - ,065 ,079 ,096 ,068 ,073 ,077 ,075 ,086 ,087 ,090 ,088
Zdroj: vlastní výpočty
Metodika II
• Posuzování disparit na základě konkordance – „souladu a nesouladu“
(Webber, White, 2003; 2009):
– relace mezi poměry sledovaných entit (1),
– vývoje jejich diferencí (2), vyčíslených pomocí normovací transformace.
𝑠 𝑖,𝑡
𝑠 𝑗,𝑡
𝑿 𝒊,𝒋
=
𝑠 𝑖,𝑡+𝑘
𝑠 𝑗,𝑡+𝑘
(1) 𝒀𝒊,𝒋 =
𝑟 𝑖,𝑡+𝑘−𝑟 𝑗,𝑡+𝑘
𝑟 𝑖,𝑡−𝑟 𝑗,𝑡
(2)
(Xi,j) řešení pro relaci mezi poměry; (Yi,j) řešení vývoje diferencí; (s) hodnoty sledované
entity - regionu s vyšší hodnotou (i) a regionu s nižší hodnotou (j), v daný okamžik (t),
v délce sledovaného období (k); (r) transformované hodnoty.
│Xi,j│ < 1 => regiony (i) a (j) z hlediska poměru konvergovaly;
│Yi,j│ < 1 => regiony (i) a (j) z hlediska diferencí konvergovaly.
• Indikují-li obě řešení pro dvojici regionů (i) a (j) konvergenci, respektive
divergenci, pak lze vazbu mezi regiony označit za „silně konvergenční“,
respektive „silně divergenční“ (konvergenční a divergenční).
Výsledky analýzy – ukázka
Medián (M) 
\ M
D1\
PHA
STČ
JHČ
PLK
KVK
ULK
LBK
HKK
PAK
VYS
JHM
OLK
ZLK
MSK
1.decil(D1)
PHA D D D D D D K K K K K D
STČ K.z K D D D K D K K K K K D
JHČ K.z K K D.z K.z D K.z K.z K.z K.z K.z K K
PLK K.z D.z K.z D D.z K D K K K K K K.z
KVK K D D.z K D D D.z D.z D.z D.z D.z D
ULK K D D.z D K.z K.z K.z K.z K.z K.z K.z K.z D
LBK K K D.z K D K.z D.z K K.z K.z K K K.z
HKK K.z K K.z K.z D D.z K K.z K.z K.z K.z K K
PAK K K D K D.z K.z K K D D K K.z K
VYS K.z K K.z K.z D.z D.z K.z D K K.z K.z
JHM K K K K K.z K.z K.z K K.z D D.z D.z K.z
OLK K.z K D.z K D K.z D.z K K D.z K D.z K.z
ZLK K.z K D K D.z K.z K.z K D.z D K K K
MSK K D K.z D K.z D K.z D.z K.z K.z K.z K.z K.z
VývojmzdovýchdisparitregionůČR
naúrovníchD1aM(2001-2014)
Zdroj: vlastní výpočty
Výsledky analýzy - shrnutí
D1 M (D5) P D9
K / D % K / D % K / D % K / D %
PHA 13/0 100/0 5/7 38/54 5/8 38/62 2/10 15/77
STČ 9/4 69/31 7/6 54/46 5/8 38/62 3/10 23/77
JHČ 7/6 54/46 10/3 77/23 7/6 54/46 8/5 62/38
PLK 10/3 77/23 8/5 62/38 6/7 46/54 3/10 23/77
KVK 5/8 38/62 0/12 0/92 0/12 0/92 1/11 8/85
ULK 7/5 54/38 8/4 62/31 8/4 62/31 8/4 62/31
LBK 9/4 69/31 9/3 69/23 8/5 62/38 6/7 46/54
HKK 10/3 77/23 8/5 62/38 6/7 46/54 6/7 46/54
PAK 9/4 69/31 10/3 77/23 10/2 77/15 11/2 85/15
VYS 6/6 46/46 10/2 77/15 9/3 69/23 7/6 54/46
JHM 12/1 92/8 9/4 69/31 5/8 38/62 2/11 15/85
OLK 9/4 69/31 10/3 77/23 10/3 77/23 10/2 77/15
ZLK 9/4 69/31 9/3 69/23 7/6 54/46 6/7 46/54
MSK 9/4 69/31 9/4 69/31 8/5 62/38 9/4 69/31
∑ 68/31 62/35 52/46 45/53
Zdroj: vlastní výpočty
Zhodnocení výsledků
• Na nižších úrovních mzdové diferenciace převažovaly
konvergenční procesy nad divergenční.
– D1 (68/31); M (62/35); P (52/46); D9 (45/53)
(„čistě“ divergenční - bez změny pozic převažovaly již na úrovni P)
• Na úrovni 1. decilu mzdové diferenciace nebyly mezi
většinou regionů, až na výjimky, zásadní rozdíly, na
dalších úrovních byla skladba vazeb pestřejší.
• Se zvyšující se úrovní mzdové diferenciace byly
konvergenční procesy substituovány divergenčními, a to
se vzrůstající intenzitou.
Závěry
• PHA, STČ, PLK, JHM - se vzrůstající hladinou mzdové
diferenciace docházelo k intenzivnější substituci
konvergenčních vazeb vazbami divergenčními.
• LBK, HKK, ZLK - … dtto s nižší intenzitou.
• ULK, MSK, OLK - relativně stabilní struktury vazeb na
všech úrovních mzdové diferenciace; se zbytkem ČR
převážně konvergovaly.
• PAK, VYS, JHČ, KVK - různé typy odchýlení od výše
uvedených „společných vzorců“.
A co dál …
• Analýza vývoje disparit mezi konkrétními dvojicemi
regionů odhalila zajímavé souvislosti, které přinášejí
další otázky:
– „společné vzorce“ (PHA, JHM, STČ, PLK; LBK, HKK,
ZLK; ULK, MSK, OLK) a „odchylky“ (PAK, VYS, JHČ,
KVK) – co je jejich příčinou?
– Existují „konvergenční kluby“ v prostředí regionů ČR?
… => Rozšíření o další relevantní indikátory socio-ekonomického
rozvoje s cílem odhalit příčiny vzešlých závěrů,
– za významnou příčinu disparit v příjmech v ČR bývá
označována vzdělanost (Večerník, 2009).
Děkuji Vám za pozornost!
Kontakt:
Pavel Zdražil (Pavel.Zdrazil@upce.cz)
Ústav regionálních a bezpečnostních věd
Fakulta ekonomicko-správní,
Univerzita Pardubice
Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, Česká republika,
+420 466 036 702