Role univerzit v regionálním rozvoji: ČR a jižní Morava v kontextu EU Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně 14.6.2018, Kurdějov XXI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Připravil: Pavel Ptáček Socioekonomické efekty působení univerzit: • krátkodobé vlivy: zanikly by se zrušením univerzity • dlouhodobé vlivy: tvorba nových znalostí, zvyšování kvality lidského kapitálu a celkový ekonomický rozvoj a atraktivitu města nebo regionu (Caffrey a Isaacs, 1971, Rehák a kol., 2015). • přímé a zprostředkované (indukované). Měnící se role univerzit v globálním kontextu • Rozvojová role nebo regionální zapojení univerzit je rozvíjeno v západních zemích již 50 let • Vzrůstá význam „třetí a čtvrté role” univerzit Současné výzvy: • Masifikace tercierního vzdělávání • Neoliberalizace vzdělávání Čtvrtá role univerzit • Neustále narůstající očekávání ohledně role univerzit ve společnosti: “...expectations have increased exponentially and demands are originating from a much wider range of stakeholders. Universities are now given progressively more important roles in economic expansion, social development, better forms of political organization and governance, plus providing education for more students, and developing and transferring technology to industry. The capacity of universities to respond is insufficient, in both the developed and developing worlds”. (Göransson, Maharajh and Schmoch 2009, p. 83) Model „triple helix“ a pozice univerzit v něm: Regionální zapojení a rozvojová role univerzit: • Univerzity často zdůrazňují svoji mezinárodní roli ALE • Jsou zakořeněny v domácím regionu a přispívají k posílení jeho socioekonomické pozice • Děje se to skrze vytváření místních pracovních příležitostí, diverzifikaci místní ekonomiky a lákání místních investorů • Zapojení má různé formy (výzkum, rozvoj infrastruktury, vzdělávání, partnerství s podnkatelským sektorem, inovace a partnerství s mínstními komunitami) Integrativní role univerzit v rámci regionálního inovačního systému: • Budování excelentního výzkumu a lákání partnerů z vnějšku • Důležité instituce v rámci systému správy a samosprávy • Vzdělávání informovaných a kvalifikovaných občanů pro veřejné instituce • Poskytování nových myšlenek pro staré průmyslové obory • Hrají roli velkého globálně zaměřeného hráče, který vytváří poptávku po inovativních řešeních • Poskytuje konzultace a aktivně vytváří progresivní prostředí Regionální zapojení univerzit v kontextu postkomunistických zemí • Druhá role univerzit až po r. 1989 • Důvodem poměrně ostré rozdělení mezi výukou a výzkumem (podnikový-aplikovaný, základní-AV) • Rozvoj vztahů mezi univerzitami a podnikatelským sektorem jako nový fenomén • 'horizontal brain drain’: odchod často podnikavých lidí z univerzitní půdy do soukromého sektoru Regionální zapojení univerzit v kontextu postkomunistických zemí • V posledních letech se budování vztahů mezi univerzitami a podnikaltelským sektorem stalo prioritou, ALE: • Nedostatek výzkumníků • Nedostatečná ochrana intelektuálního vlastnictví • nedostatečná reflexe potřeb souromého sektoru a podnikavosti • Současní zaměstnanci přesyceni naplňováním první a druhé role univerzit (výuka, výzkum) Regionální zapojení univerzit v kontextu postkomunistických zemí • Nenaplnila se očekávání ze strany univerzit k roli nadnárodních společností (spill over efect v oblasti výzkumu) • VaV aktivity ponechány většinou v zahraničí • Relativní slabost domácích průmyslových odvětví • Marginalizace aplikovaného sektoru VaV u domácích odvětví • Slabá a málo profesionální role veřejného sektoru (jak na státní, tak často regionální a místní úrovni) Případová studie Brna a Jihomoravského kraje Případová studie Brna a Jihomoravského kraje • Brno ma po Praze druhou největší koncentraci VaV aktivit, vysokých škol a inovací v průmyslovém sektoru • Univerzity hrají důležitou roli jako nedílná součást Triple Helix a další dobře fungujícící podpůrné institucionální infrastruktury • Brno představuje pozitivní příklad využití VaV potenciálu univerzit v (středo)evropském kontextu • Vhodný profil univerzit (vysoký podíl technických a přírodovědných disciplín) • Soulad mezi VaV profilem univerzit a poptávkou ze strany podnikatelského sektoru Případová studie Brna a Jihomoravského kraje • Problémy s konverzí tradičních průmyslových odvětví v 90. letech a odchod velkého zahraničního investora v r. 2002 jako „spouštěcí mechanismus” • Vznik krajské samosprávy • Nalezení společného zájmu všech „vláken šroubovice” a jejich dlouhodobé prosazování (bez ohledu na změnu jejich reprezentace) • Dlouhodobost, kontinuita, „fungující chemie” mezi klíčovými aktéry • Základní principy mechanismů nastavených v roce 2002-2003 fungují dodnes 2003: Vznik Jihomoravského Inovačního Centra (JIC) • V současnosti jedna s vedoucích organizací svého druhu v regionu střední Evropy • Klíčové faktory úspěchu: • Nepolitické vedení (dlouhodobost) • Od začátku štědrá podpora ze strany kraje a města • Podnikatelská organizační struktura (firemními klienty hodnocena velmi pozitivně) • První institucionalizační krok spolupráce „triple helix“ • Cíl: vytvoření a kultivace „inovačního ekosystému“ Klíčové milníky inovační politiky JMK Zdroj: JIC (2017) Případová studie Brna a Jihomoravského kraje • Dramatické zvýšení regionálních výdajů na (2015: 3,7 % , ČR: 2,0%, Praha: 2,9% • 2015: 40% výdajů na VaV – VŠ (role fondů EU) • Hlavní obory VaV aktivit jak na VŠ tak i v podnikatelském sektoru: strojírenství, elektrotechnika, jemná mechanika, IT, biotechnologie Vybrané nepřímé dopady RIS JMK na ekonomiku kraje Zdroj: JIC (2017) Celkové výdaje na vědu a výzkum v Jihomoravském kraji podle sektoru financování (2005-2015) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Soukromý neziskový Vysokoškolský Vládní Podniktelský Podíl výzkumných pracovníků ve firmách dle krajů a jejich podíl na ČR (2008- 2015) 2008 2015 změna 2008-15 HC FTE HC FTE absolutně % ČR celkem 15 471 13 253 19 882 16 766 4412 100,0 Praha 5 187 4 321 5 619 4 357 432 9,8 Středočeský 2 605 2 385 2 554 2 443 -51 -1,2 Jihočeský 230 194 283 247 53 1,2 Plzeňský 482 435 874 806 393 8,9 Karlovarský 106 104 76 71 -30 -0,7 Ústecký 274 235 321 240 47 1,1 Liberecký 446 422 808 685 362 8,2 Královéhradecký 515 445 659 570 144 3,3 Pardubický 997 926 1 102 953 105 2,4 Vysočina 428 374 499 443 71 1,6 Jihomoravský 2 020 1 615 4 008 3 403 1988 45,1 Olomoucký 645 500 872 737 226 5,1 Zlínský 780 673 1 009 804 229 5,2 Moravskoslezský 755 626 1 197 1 006 442 10,0 Podíl JMK na ČR 13,1 12,2 20,2 20,3 x x Zdroj: JIC (2017) Podíl firem (do 50 zaměstnanců) s 5 a více výzkumnými pracovníky (2005-2014) 2005 2014 Počet firem Podíl na ČR Počet firem Podíl na ČR Praha 45 38,5 60 24,2 Středočeský 11 9,4 21 8,5 Jihočeský 4 3,4 4 1,6 Plzeňský 6 5,1 8 3,2 Karlovarský 0 0,0 2 0,8 Ústecký 0 0,0 5 2,0 Liberecký 1 0,9 12 4,8 Královéhradecký 2 1,7 13 5,2 Pardubický 4 3,4 9 3,6 Vysočina 1 0,9 5 2,0 Jihomoravský 23 19,7 64 25,8 Olomoucký 11 9,4 14 5,6 Zlínský 1 0,9 10 4,0 Moravskoslezský 8 6,8 21 8,5 ČR celkem 117 100,0 248 100,0 Zdroj: JIC (2017) Jihomoravský kraj 2004 vs. 2014 Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Vybrané dosažené výsledky RIS JMK Zdroj: JIC (2017) Jihomoravský kraj je líhní nových technologických firem Zdroj: JIC (2017) Hlavní závěry: • v některých regionech ČR, zejména v Jihomoravském kraji, bylo dosaženo značného pokroku (spíše se vymyká z rámce postkomunistických zemí) • rozdíly mezi regiony se spíše prohloubí a s nimi se i prohloubí rozdílnost rolí univerzit v nich • synergický efekt s větším zapojením podnikatelského sektoru do univerzitní vědy a výzkumu lze očekávat spíše v metropolitních než v nemetropolitních regionech Hlavní závěry: • Spolupráce mezi univerzitami a podnikatelským sektorem bude dlouhodobě úspěšná a udržitelná tam, kde specializace příslušných vysokých škol je v souladu s odvětvovým zaměřením a inovačním potenciálem společností působících v regionu • klíčovou pro míru úspěchu v oblasti přenosu inovací mimo univerzity je fungující podpůrná institucionální infrastruktura • INSTITUTIONS MATTER!!! Děkuji za pozornost! pavel.ptacek@mendelu.cz