XXII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
12. – 14. 6. 2019
Velké Bílovice
Regionální disparity determinant zdravotního
stavu obyvatelstva Kraje Vysočina a Ústeckého
kraje v roce 2006 a 2016
Dana Hübelová
Michal Hořínek
Alice Kozumplíková
PROČ zdravotní stav?
• Zdraví a zdravotní stav populace jsou důležitou dimenzí
udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti regionů (EC, 2014).
• Zdraví obyvatelstva se považuje za jeden z nejdůležitějších
ukazatelů rozvoje regionu.
• Zdravotní stav je indikátor vyjadřující mezioborové vazby
sociálních, environmentálních, ekonomických (Barton, Grandt,
2006), ale i politických procesů (Fraser, George, 2015).
Determinanty zdravotního stavu
• Demografické: nemocnost, úmrtnost, potratovost, index stáří,
migrace, …
• Ekonomické: nezaměstnanost, výše příjmu, výše sociálních
dávek, …
• Zdravotnické intervence: lékaři, zdravotnický personál,
ordinace, …
• Sociální: sociální statut, sociální deprivace, …
• Individuální a genetické
Cíl, výběr ukazatelů a metody
• Cíl: zhodnotit regionální disparity a změnu
demografických a socioekonomických determinant
zdravotního stavu a zdravotnických intervencí v 5 okresech
Kraje Vysočina a 7 okresech Ústeckého kraje (záměrný výběr
krajů), rok 2006 a 2016
• Ukazatele: celkem 18 determinant (sub-indikátorů) ve
třech oblastech: 1) demografická (11 sub-indikátorů), 2)
socioekonomická (2 sub-indikátory) a 3) zdravotnické
intervence (4 sub-indikátorů)
• Metody: 1) kompozitní indikátor (korelační matice, standardizace
min-max metoda, přidělení vah) a 2) shluková analýza
Výsledky - hodnocení determinant zdravotního stavu
Výsledné pořadí KI determinant zdravotního stavu obyvatelstva v roce
2006 (vlevo) a 2016 (vpravo)
• Okres Pelhřimov (KI 65,3): pozitivní hodnoty - nízký podíl dětí
narozených s váhou do 2 500 g (6,2 %), nízký podíl samovolných
potratů (21,4 %), nízká kojenecká úmrtnost (1,4 ‰) a nízká úmrtnost
na novotvary (25,6 %), nejnižší podíl nezaměstnaných osob (3 %) a
nízké příspěvky na bydlení (149 Kč na obyvatele).
• Okres Most (KI 38,2): negativní hodnoty - nejvyšším podíl živě
narozených dětí s porodní váhou do 2 500 g (10,7 %) a
nezaměstnaných osob (14,8 %), nejvyššímu čerpání příspěvků na
bydlení (638 Kč na obyvatele) a pouze 4,28 ordinací stomatologů na
10 000 obyvatel.
Výsledky - hodnocení determinant zdravotního stavu 2006
• Okres Havlíčkův Brod (KI 65,7): pozitivní hodnoty - nejnižší
kojenecká úmrtnost (1,2 ‰), nejnižší podíl úmrtí na novotvary
(23,5 %) a nemoci trávící (2,6 %) soustavy a dýchací soustavy
(4,7 %) a nejvíce ordinací stomatologů (5,5 na 10 000 obyvatel).
• Okres Děčín (KI 32,2): negativní hodnoty - nadprůměrný podíl
narozených dětí s váhou do 2 500 g (12,6 %), nejvyšší podíl úmrtí
na novotvary (28 %) a nemoci dýchací soustavy (6,9 %), nejvyšší
podíl rozvodů na 100 sňatků (68,2 %) a nejnižší počet lékařů
praktiků pro dospělé (2,8 na 1 000 obyvatel starších 20 let).
Výsledky - hodnocení determinant zdravotního stavu 2016
Výsledky - hodnocení determinant zdravotního stavu
Změny KI determinant zdravotního stavu v roce 2006 a 2016, okresy Kraje
Vysočina a Ústeckého kraje
Výsledky - hodnocení determinant zdravotního stavu
Shlukování sub-indikátorů zdravotního stavu obyvatelstva
v roce 2006 (vlevo) a 2016 (vpravo)
2006 – 5 shluků 2016 – 3 shluky
Příklad: kvalitativní shrnutí výsledků shlukové analýzy (pro rok 2016)
Shrnutí výsledků – regionální disparity
• Pozitivní demografický a ekonomický stav obyvatelstva v
okresech: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov a Litoměřice
• Negativní situace v okresech: Chomutov, Most a Louny
• Jednoznačně příznivější determinanty zdravotního stavu
obyvatelstva v Kraji Vysočina
• K dané situaci přispívá zejména:
o klesající nezaměstnanost
o přesun zaměstnanců do sektoru služeb
o zlepšení ukazatelů zdravotnických intervencí
Shrnutí výsledků – dekompozice
• Pozitivní vývoj mezi lety 2006 a 2016 byl zejm. u sub-indikátorů:
o pokles podílu nezaměstnaných osob ve věku 15–64 let
o prodloužení střední délky života
o pokles podílu úmrtí na nemoci oběhové soustavy a novotvary
 Negativní vývoj u následujících sub-indikátorů:
o stěhování obyvatel mimo zájmové okresy
o stárnutí populace
o nárůst podílu narozených dětí s váhou do 2 500 g
o nárůst podílu samovolných potratů na všech potratech
o mírný nárůst kojenecké úmrtnosti
Shrnutí výsledků
Kritické zhodnocení studie
• Výběr sub-indikátorů:
o inspirace Index zdraví (Euro-Healthy)
o odborné zdroje
• Přidělení vah sub-indikátorům:
o odborné zdroje / vliv na zdravotní stav populace
• Relativně nízký počet jednotek pro shlukovou analýzu:
o objektivní existence shluků
• Rozšíření o environmentální a individuální sub-indikátory.
Závěry
• Nepříznivý trend vývoje zejm. demografických determinantů se
projevil v hodnotách KI mezi roky 2006 a 2016 došlo ke
snížení hodnot KI u všech okresů mimo Havlíčkův Brod, Jihlavu a Ústí
nad Labem
• Ačkoliv u některých sub-indikátorů dochází v čase k jejich zlepšení,
mezi jednotlivými okresy stále přetrvávají značné disparity
• Informace o vývoji a současném stavu faktorů zdraví a zdravotního
stavu obyvatelstva jsou elementární podmínkou pro tvorbu
veřejných politik a pro rozhodování na úrovni státní správy a
samosprávy
Děkuji za pozornost