INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Z POHLEDU REGIONÁLNÍ POLITIKY Tá Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Vysoká škola finanční a správni, a.s. Fakulta právních a správních studií Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy XXIV. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH 1 .-3. září 2021, Brno, Hotel Rakovec Cílem regionální politiky je dosažení přiměřeně rovnoměrného vývoje regionů a lokalit s využitím jejich potenciálu a zajištění celkového rozvoje státu. Potenciál udávají sociálně-prostorové zákonitosti, které vycházejí z přírodních a sociálněekonomických podmínek. Regionální politika České republiky se řídí zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon rovněž stanovuje hlavní východiska, cíle a nástroje rozvojových plánů a programů. Po vstupu ČR do EU je česká regionální politika formovaná principy EU, které jsou platné pr všechny její členy. Oblasti zájmu se prolínají a nástroje podporují společný přístup v regionální politice. To se dotýká rovněž sféry informačních a komunikačních technologií. Zákoně. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, [online], [cit. 2019-02-02]. Dostupné z < http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/>. Význam ICT je pravidelně řazen mezi hlavní programy podpory ze strany EU zejména však cca posledních 15 let. V uplynulém programovacím období byl pro podporu samotného ICT primárni osou rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Prvním cílem bylo zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu se zaměřením na růst konkurenceschopnosti ekonomiky založený na moderních vysokorychlostních přístupových sítí k internetu. Cílem programu vysokorychlostního internetu bylo rozšíření kvalitní a bezpečné infrastruktury, která umožňuje vysokorychlostní přístup k internetu i do lokalit, kde není tento přístup zajištěn tržními subjekty. Druhým cílem bylo pomoci potenciálu ICT sektoru zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky a zajistit rozvo založený na vyvíjení a využívání vysoce inovativních ICT. Program měl zajistit progresivní rozvoj odvětví ICT. Výchozí strategické dokumenty podpory ICT Rozvoj ICT obsahují strategické dokumenty na evropské (obecné), národní i regionální úrovni. Jejich cíle a priority se často prolínají. Jejich provázanost souvisí se společnou politikou rozvoje EU. Na nižší úrovni jsou dokumenty konkrétnější a zaměřují se na specifickou problematiku regionu. Z pohledu zmíněných úrovní můžeme základní dokumenty rozdělit na: Evropské Evropa 2020 Digitální agenda pro Evropu (2010-2020) Národní Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie Digitální Česko Národní operační programy Strategický rámec rozvoje veřejné správy a eGovernmentu 2014+ Regionální: Digitální strategie krajů Dílčí regionální strategie krajů a obcí Digitální agenda pro Evropu1 z roku 2010 představuje strategický dokument Evropské komise na období 2010 - 2020, který se zaměřuje na roli a využití ICT a odstranění nejrůznějších elektronických bariér v Evropě. Hlavním cílem je zajištění udržitelného hospodářského růstu a dalšího rozvoje sociálních výhod plynoucích z jednotného digitálního trhu. Agenda nastiňuje sedm prioritních oblastí činnosti: 1) vytvoření jednotného digitálního trhu 2) zlepšení rámcových podmínek pro interoperabilitu mezi výrobky a službami v oblasti ICT 3) posílení důvěry v internet a jeho bezpečnost 4) záruka poskytování výrazně rychlejšího internetového připojení 5) podpora investic do výzkumu a vývoje 6) zvýšení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění 7) zavádění ICT k řešení společenských úkolů, jako jsou změna klimatu, zvyšující se náklady na zdravotní péči a stárnoucí populace. 'Evropská komise. Digitální agenda pro Evropu [online], [cit. 2019-02-02]. Dostupné z https://www.mpo.cz/dokument74758.html Strategické dokumenty ve vztahu k ICT na úrovni ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Národní operační programy Digitálni Česko (Skládá se ze tří strategických koncepcí: Informační koncepce České republiky (Digitální veřejná správa), Česko v digitální Evropě a Digitální ekonomika a společnost Strategické dokumenty ve vztahu k ICT na úrovni krajů Digitální strategie krajů Programy rozvoje krajů Hodnocení úrovně ICT v krajích ČR DJrt* ČR. b»|. CHP 7SJ «1« i.- i li y :) r i s I u p u k inttmoiu ko í n i 30, «. JC11 Vysokorychlostní internet: Dostupnost stabilního vysokorychlostního internetu je společným cílem napříč strategickými dokumenty. Černá místa v obrázku znázorňují oblasti, kde jsou minimálně dva poskytovatelé vysokorychlostního pripojení (nad 30 Mbit/s), kteří pokrývají nejméně polovinu adres. Šedá místa označují pouze jedno! poskytovatele a bílá místa označují lokality, kd< pokrytí není vůbec, nebo kde není pokryta polovina adres. Mapa nezahrnuje pokrytí mobilními sítěmi a vznikla na základě údajů, které ČTÚ nahlásili sami poskytovatelé. Bílá místa neznamená, že zde není žádný internet, ale absenci sítě vysokorychlostního pripojení, tzv. New Generation access - NGA. Nejlépe pokrytý je Plzeňský, Karlovarský a Zlínský kraj. Nejméně Moravskoslezský, Liberecký a Královehradecký, kde je i nejvíce pomalých přípojek (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s). Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě. ICT v domácnostech Tabulka 1 :Domácnosti s počítačem a internetem, 2017 o/ /o o/ /o o/ /o domácnostís WIFI routerem domácností domácností Kraj s PC s internetem Praha 82,4 83,2 59,3 Středočeský 79,7 81,4 63,0 Jihočeský 75,0 76,1 60,0 Plzeňský 79,3 79,3 63,2 Karlovarský 76,7 79,0 53,2 Ústecký 69,7 73,0 47,0 Liberecký 70,6 72,5 49,9 Královéhradecký 76,4 76,6 56,9 Pardubický 74,4 74,9 60,7 Vysočina 76,4 76,6 54,0 Jihomoravský 77,3 79,3 56,7 Olomoucký 70,7 72,1 55,4 Zlínský 78,1 78,4 45,6 Moravskoslezský 76,8 77,1 58,9 Průměr CR 76,8 77,9 56,9 Zdroj: ČSÚ , vlastní zpracování https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-m jednotlivci Tabulka 2: Domácnosti v krajích ČR s počítačem, 2011 až 2017, v % 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 A 2011 - 2017 Průměr ČR 63,8 66,7 69,3 71,2 73,7 75,0 76,8 13,0 Praha 70,8 72,9 75,4 77,2 79,7 80,5 82,4 11,6 Středočeský 65,0 69,5 72,8 74,5 76,1 78,2 79,7 14,7 Jihočeský 61,6 65,2 67,6 69,9 73,0 73,5 75,0 13,4 Plzeňský 64,7 66,6 67,8 70,7 75,3 77,8 79,3 14,6 Karlovarský 61,5 64,1 66,0 71,7 75,5 78,5 76,7 15,2 Ústecký 59,3 61,1 61,9 62,4 64,6 66,0 69,7 10,4 Liberecký 54,4 60,4 63,5 68,8 71,2 71,3 70,6 16,2 Královéhradecký 65,9 69,9 71,2 73,7 74,9 76,0 76,4 10,5 Pardubický 66,3 69,4 70,7 71,7 73,6 74,9 74,4 8,1 Vysočina 62,6 66,6 69,0 69,6 71,9 71,7 76,4 13,8 Jihomoravský 66,8 69,5 72,3 73,4 75,1 76,2 77,3 10,5 Olomoucký 59,2 61,5 64,2 64,1 65,6 67,3 70,7 11,5 Zlínský 62,9 63,6 69,7 72,1 75,2 77,1 78,1 15,2 Moravskoslezský 60,8 63,9 66,9 69,4 72,9 73,9 76,8 16,0 Zdroj: ČSÚ , vlastní zpracování https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech jednotlivci S nástupem nových technologií a možností prístupu k internetu je stále častěji stolní počítač nahrazován alternativními zařízeními, jako jsou mobilními telefony či tablety. To se ve statistikách projevuje nižší vybaveností domácností počítačem v porovnání s přístupem domácností k internetu a také pochopitelně ve statistikách využití mobilních zařízení pro přístup k internetu. Tabulka 3 Jednotlivci v krajích ČR používající internet na mobilním telefonu, 2012 a 2017, v % 2012 2017 /S. °A> 2012 - 2017 Průměr ČR 13,5 50,0 36,2 Praha 23,2 60,3 37,1 Středočeský 15,8 54,4 38,6 Jihočeský 8,7 46,6 37,9 Plzeňský 14,5 55,8 41,3 Karlovarský 14,3 53,1 38,8 Ústecký 1 1,6 49,9 38,3 Libe re cký 10,1 43,3 33,2 Královéhradecký 14,9 49,2 34,3 P ar dub i cký 10,8 43,4 32,6 Vysočina 1 1,1 43,1 32,0 Jihomoravský 13,3 46,8 33,5 Olomoucký 10,3 45,2 34,9 .Zlínský 10,7 47,0 36,3 Moravskoslezský 10,4 48,2 3 7 8 ■jednotlivci- ietu-pro-soukrome-ucely Prvenství ve využívání internetu na mobilních zařízeních za rok 2017 drží opět Praha, následovaná Plzeňským a Středočeským krajem. Pozorujeme zde i nadprůměrné nárůsty mezi lety 2012 a 2017. Z pohledu předchozích statistik je zajímavý Ústecký kraj, který tentokrát převyšuje průměr. Mobilní internet může jednotlivcům kompenzovat internet v domácnostech. Poslední tři příčky zaujímá Vysočina, Pardubický a Liberecký kraj. Oproti vývoji vybavenosti domácností počítačem, kde kraje s nejnižšími hodnota dosahovaly největších rozdílů v čase, zde vidíme, že kraje, které jsou nad průměre jednotlivých letech, jsou nadprůměrné i v rámci progresu. Trend je zde spíše divergentní mezi regiony. Děkuji za pozornost