XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
78
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-9
MLADÍ LIDÉ A TRH PRÁCE: PŘÍPADOVÁ STUDIE
REGIONŮ VE STÁTECH VISEGRÁDSKÉ SKUPINY
Young people and the labour market: A case study of the regions in the
Visegrad Group countries
MIROSLAV KOPÁČEK1
LUCIE HORÁČKOVÁ2
1
Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy
2
Katedra financí a účetnictví
Fakulta sociálně ekonomická
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
1
Depart. of Regional Develop. and Public Adminis.
2
Department of Finance and Accounting
Faculty of Social and Economic Studies
University of J. E. Purkyně in Ústí nad Labem
 Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem, Czech Republic
E-mail: miroslav.kopacek@ujep.cz, lucie.horackova@ujep.cz
Anotace
Cílem příspěvku je zhodnotit postavení mladých lidí na trhu práce se zaměřením na NUTS2 regiony států
Visegrádské skupiny. Hlavní použitou metodou je výpočet multikriteriálního indikátoru, který je složen z pěti
dílčích indikátorů, a to předčasné ukončení vzdělávání a odborné přípravy, obyvatelstvo mimo zaměstnání
i odbornou přípravu, míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti mladých a týdenní odpracované hodiny při plném
úvazku, pro které jsou dostupná data v potřebné časové řadě pro analyzovanou věkovou skupinu v databázi
Eurostat. Současní mladí lidé reprezentující tzv. generaci Y se potýkají na trhu práce se specifickými problémy
plynoucí z charakteristických znaků jejich povahy. Z hlediska situace v jednotlivých NUTS2 regionech Visegrádské
skupiny je možné konstatoval, že nejlepší situace je v České republice. Velmi vzájemně podobnou situaci vykazuje
Polsko, Maďarsko a Slovensko, kde je možné pozorovat citelnou územní diverzifikace úrovní jednotlivých regionů.
Nejhorší situace je celkově v regionech, které mají v Polsku, Maďarsku a na Slovensku společnou hranici s
Ukrajinou a polský přímořský region Warmińsko-mazurskie.
Klíčová slova
trh práce, mladí lidé, generace Y, Visegrádská skupina, NUTS2 region
Annotation
The objective of this work is to evaluate the position of young people on the labour market, focusing on the NUTS2
regions of the Visegrad Group countries. The main deployed method consists of a calculation of the multi-criterion
indicator, which is a component of five sub-indicators: early termination of education and practical training,
people outside of employment and practical training, employment rate, rates of unemployment of the young, and
weekly full-time worked hours, for which there are available data about the analyzed age group in the Eurostat
database for the required time periods. Today’s young people representing “Generation Y” on the market are
struggling with specific problems stemming from the characteristic features of their nature. From the point of view
of the situation in individual NUTS2 regions of the Visegrad Group, it is possible to state that the best situation
is in the Czech Republic. Poland, Hungary and Slovakia show a very similar situation where it is possible
to observe a considerable territorial diversification if the levels of individual regions. The worst situation is
in those regions of Poland, Hungary and Slovakia that have a common border with Ukraine, and in the Polish
coastal region of Warmińsko-mazurskie.
Key words
labour market, young people, Generation Y, Visegrad group, NUTS2 region
JEL classification: A12, J40, R12
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
79
1. Úvod
Mladí lidé tvoří vždy významnou skupinu produktivního obyvatelstva každého státu. Jedná se o skupinu populace,
která s postupem času po několik let bude ať z pohledu agregátní poptávky, či agregátní nabídky, hnací silou
hospodářství státu (Holman, 2013). V současné době jsou evropští mladí lidé přicházející na trh práce
reprezentováni tzv. generací Y, též označovanou jako generace mileniálů, jejíž pojmenovaní poprvé uvedli mezi
veřejnost Strauss a Howe (1991). Nejprve tak pojmenovali generaci dětí narozenou v 80. letech a 90. letech
20. století. Později rozšířili tuto generaci i o děti narozené až do roku 2000 (Strauss, Howe, 2000). Generace Y
vyjma obecných charakteristických znaků typických pro mladé lidi má, jakožto každá generace, své další typické
znaky. Mileniálové žijící ve vyspělých státech světa jsou charakterističtí tím, že žijí v hojnosti, v prostředí bez
hranic, neohroženi bezprostředními válečnými konflikty a již od narození jsou obklopeni moderními,
telekomunikačními prostředky. Žijí v tzv. virtuálním světě, kde se odehrává majoritní část jejich života
(Boughzala, 2014). Vyznačující se také svojí nadšeností, chutí poznávat nové, touze mít vše co nejdříve a v té
nejvyšší možné kvalitě. Tyto jejich vlastnosti jsou příkladem kladně přijímány na trhu spotřebních statků a služeb,
kdy právě svojí konzumací stimulují výrobce k neustále snaze produkovat dokonalejší výrobky a poskytovat
dokonalejší služby (Roth, 2018). Není tomu ovšem již tak na trhu práce, kde často, alespoň v případě jejich
počáteční snahy začlenit se do pracovního procesu, narážejí hned na několik pomyslných překážek stojících mezi
nimi a zaměstnavateli (Barbuto, Gottfredson, 2016).
2. Mladí lidé a jejich obtíže na trhu práce
Evropští mileniálové jsou velice sebevědomou generací, což je by se dalo paradoxně označit za první překážku,
která jim brání vstoupit na pracovní trh. Sebevědomí získávali mileniálové již od svých raných let, kdy jejich
rodiče, reprezentující generaci X, vychovávali své potomky v myšlence, že se narodili do doby, ve které
v důsledku rychlého technologického pokroku mohou dosáhnout všeho, čeho chtějí a to oproti nim, kteří v mládí
takovýto benefit neměli (Kraus, 2018). Oproti předešlým generacím je pro generaci Y také více dostupné
sekundární, ale především terciální vzdělávání. Mileniálové na základě jejich životního stylu hojně využívají této
možnosti, čímž si však domněle prodlužují své mladí (Ule, Leskošek, 2018). Kraus (2018) označuje generaci Y
dokonce za generaci učenců a vědců. V důsledku vysokého sebevědomí mají současní absolventi generace Y
nereálnou představu o jejich první pracovní pozici a platovém ohodnocení (Šafránková, Šikýř, 2017). Mann a
Huddleston (2017) také potvrzují poznatek Šafránkové a Šikýře (2017) a dále dodávají, že zaměstnavatelé na
přemrštěné požadavky mileniálů reagují požadavkem odborné praxe. Požadovaná odborná praxe je právě další
významnou pomyslnou překážkou bránící mladým lidem vstoupit na pracovní trh, jelikož současní absolventi jsou
povětšinou vybaveni pouze teoretickými znalostmi. Absolventi mající přemrštěné představy o jejich prvních
pracovních pozicích se zpravidla marně po určitou dobu ucházejí o práci. Po určitém čase i oni krátkodobě ustoupí
ze svých přemrštěných požadavků a nastoupí z jejich pohledu na méně lukrativní pracovní pozice, ovšem to jen
za účelem získání požadované odborné praxe. Po odpracování určité krátké doby se však mladý jedinec opět začne
ucházet o lukrativnější pracovní pozici a nyní již s určitou pracovní praxí často zpravidla přechází k jinému
zaměstnavateli. Důsledkem je pracovní fluktuace znamenající pro zaměstnavatele především jen vynaložené úsilí
spjaté se zaškolením nového pracovníka a nikoliv již odměnu v podobě loajálního zaměstnance. Dwyer a Azevedo
(2016) potvrzují, že loajalita vůči zaměstnavateli je generaci Y spíše cizí, jelikož pokud nastane nesoulad mezi
nároky zaměstnavatele a jejich osobním životem, často raději změní zaměstnavatele, než aby přizpůsobili práci
svůj osobní život. Mileniálové považují zpravidla práci pouze za nezbytný nástroj k přežití, nikoliv jako smysl
života. Lze tedy říct, že vysoké požadavky, se kterými mladí jedinci generace Y přicházejí na trh práce, často
přímo úměrně neodpovídají jejich vynaloženému pracovnímu úsilí (Barbuto, Gottfredson, 2016). Jak uvádí
Hardoy et al. (2018), zaměstnavatelé před neloajálními současnými absolventy generace Y dávají raději přednost
již stabilním a zkušeným pracovníkům starších ročníků generace Y, případně i jedincům z generace X. Autoři
nastiňují řešení této situace v možnosti poskytovat na mzdy mladých pracovníků státní dotace. Na základě dotace
by již čerstvý zaměstnanec nemusel znamenat pro zaměstnavatele takovou hrozbu.
Kobylinska, Rollnik-Sadowská a Samul (2017) upozorňují na další klíčovou pomyslnou překážku, která brání
mladým jedinců generace Y vstoupit na trh práce a tím je degradace terciálního vzdělávání. Uvádějí, že z důvodu
snadné dostupnosti a velkého počtu vysokoškolských absolventů mezi mileniály, není již vysokoškolský titul
považován za klíčový benefit na trhu práce, jakož tomu bylo dříve. Zaměstnavatelé si dnes raději vybírají své
zaměstnance především pomocí jiných kritérií často spojenými s tzv. měkkými dovednostmi a především na
základě již zmíněných praktických zkušeností, čímž potvrzují závěry Manna a Huddlestona (2017). Odborná
praxe je tudíž pro zaměstnavatele lukrativnějším benefitem, než vysokoškolské vzdělání, které se dnes spíše stává
minimem v boji o lukrativnější pracovní posty (Gorlich, Katznelson, 2018). I z tohoto důvodu jsou mileniálové
při studiu na vysoké škole postupně nuceni využívat tuzemské a zahraniční pracovní stáže či jiné obdobné drobné
pracovní pobídky (Ule, Leskošek, 2018). Gorlich a Katznelson (2018) upozorňují na další znepokojující
skutečnost plynoucí z vysokého počtu vysokoškolských absolventů a tím jsou obtíže z pohledu nabízeného
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
80
množství práce, kde vzniká značný převis vysokoškolsky vzdělaných jedinců nad jedinci s výučním listem, kdežto
zaměstnavatelé hojně poptávají právě jedince s učňovským vzděláním. Z toho důvodu apelují na nutnost urychleně
odstranit negativní pověst učňovského vzdělávání a stabilizovat tím tak trh práce. Mann a Huddleston (2017)
z toho důvodu navrhují změnit středoškolské a vysokoškolské obory tak, aby se zpravidla teoretické obory staly
obory praktičtějšími. Studenti by se tím již v rámci studijního procesu stávali více konkurenceschopní a nemuseli
by alespoň tuto potřebnou odbornou praxi získávat často nad rámec svých studijních povinností.
Vyjma odstranění čistě teoretických oborů z evropských systémů vzdělávání navrhují Hardoy et al. (2018) zavést
také bezplatné odborné vzdělávání přímo na trhu práce a to v podobě tzv. profesních tréninků. Mladému jedinci
by v rámci takovýchto tréninků bylo pomáháno získat pracovní pozici. Příkladem by se mohlo jednat o pomoc ve
formě nabídky rekvalifikace, která by primárně reagovala na potřeby poptávky daného pracovního trhu a snažila
by se tím tak snížit nevyvážené množství nabízené práce na trhu. S profesními tréninky se ztotožňují i Eichhorst
a Rinne (2018), kteří však pojmenovávají ten proces jako tzv. aktivní program a říkají, že je nutné, aby tyto
systémy navázaly kontakt s jedinci již od jejich raného věku, a to z důvodu, aby dokázaly stimulovat jedince již
ve fázi vzdělávání k takové oblasti na trhu práce v rámci níž je příkladem právě nejvyšší poptávka po
zaměstnancích. Tím by se již ve fázi vzdělávacího procesu mohl případně alespoň z části regulovat nesoulad mezi
nabízeným a poptávaným množství práce. Myšlenku též sdílí i Roberts (2018), který dodává, že obdobné systémy
jsou dnes nutností a měly by se nacházet v každém evropském státu. Eichhorst a Rinne (2018) také uvádějí, že
fáze přechodu mladých absolventů ze vzdělávacího procesu do zaměstnání je klíčová nejen z pohledu vývojové
fáze jedince, ale také je to důležitý okamžik pro každý stát. Pokud se totiž v této vývojové fázi jedince nepodaří
mladého člověka dostatečně stimulovat k pracovnímu procesu, je pravděpodobné, že jedinec nezíská pracovní
návyk a v budoucnu se stane jakousi brzdou ekonomického růstu daného státu, což je pro stát značně nežádoucí
stav. Jak uvádí McTier a McGregor (2018) stát by měl v této záležitosti intervenovat, jelikož bez správného a
vhodného začlení mladých lidí do pracovního procesu, nemůže následně ani očekávat svůj hospodářský růst. Dle
Eichhorsta a Rinneho (2018) by stát měl především zamezit demotivačnímu nastavení systému sociálních
transferů pro mladé lidi. Tento systém by měl mladého jedince stimulovat k zapojení se do pracovního procesu,
nikoliv ho podporovat v jeho ekonomické pasivitě. Pokud i přesto v tomto pohledu nastane pasivita mladého
jedince, měla by ho postihnout sankce a to v podobě nízkých sociálních transferů. Současní absolventi dle McTier
a McGregor (2018) i přes jejich značné předpoklady stát se dobrými pracovníky, jsou dnes paradoxně, minimálně
v prvotní fázi snahy o uplatnění se na trhu práce, zaměstnavateli odmítáni. Mileniálové se proto na evropských
trzích práce řadí často mezi tzv. rizikové skupiny, což pro evropské státy znamená značně znepokojující situaci,
jelikož, čímž vyšší počet mladých nezaměstnaných jedinců stát vykazuje, tím je pro tento stá vyšší riziko nižšího
hospodářského růstu.
Na základě definování pomyslných překážek, s nimiž se musí mladí lidé na trhu práce potýkat, byl také definován
cíl tohoto výzkumu, který spočívá ve zhodnocení postavení mladých lidí na trhu práce se zaměřením na NUTS2
regiony států Visegrádské skupiny prostřednictvím výpočtu multikriteriálního indikátoru.
3. Metodologie a data
Jak uvádí Smolík (2010), mládí nemá striktně definované věkové hranice. Tyto obtíže vycházejí již z nejednotné
definice mládí, jelikož na mládí lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Pro tento výzkum byla využita ontogenezická
definice, která mládí definuje jako období mezi ukončeným přechodem vývojového stádia závislosti, neboli
dětství, a počátkem období nezávislosti, tedy dospělosti, kdy v rámci tohoto rozmezí jedinec reprodukčně dozrává
(Vágnerová, 2015). Z ontogenezické definice mládí vychází příkladem i Průcha, Walterová a Mareš (1995),
kteří z pohledu pedagogického periodizují mládí jako období mezi 15 až 25 lety věku jedince. Ovšem jak uvádí
Smolík (2010) periodizace mládí se liší, a to na základě aktuálního vědního oboru, který mládí právě analyzuje.
Jelikož je pro výzkum využíváno dat z Evropského statistického úřadu, tak je mládí periodizováno dle jeho
metodiky jako období mezi 15 až 24 lety věku jedince (Eurostat, 2018b).
Jelikož na základě provedené rešerše literatury bylo definováno hned několik pomyslných překážek, se kterými
se musejí mladí lidé na trhu práce vypořádávat, bylo také zapotřebí zvolit i větší množství relevantních indikátorů,
na základě nichž by se daly definované pomyslné překážky alespoň rámcově kvantifikovat. Nutno podotknout,
že relevantní indikátory byly vybírány nejen pro jejich schopnost kvantifikovat definované překážky, ale také
na základě dostupnosti dat pro analyzované regiony v potřebné časové řadě. Na základě analýzy jednotlivých
indikátorů byl následně vypočten modifikovaný multikriteriální indikátor (Chabičovská et al., 2012), který je
pro tento výzkum považován za klíčovou metodu. Jak uvádí Singh et. al. (2009), pomocí kombinace jednotlivých
indikátorů a možnosti jejich sjednocení pod jeden klíčový indikátor je někdy zpravidla výhodnější, a to z důvodu
možnosti lépe obsáhnout šíři celé problematiky a tím i zvýšit celou její průhlednost, což v důsledku může přispět
k lepší diskuzi závěrů. Na základě výsledků získaných z výpočtu multikriteriálního indikátoru bylo následně
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
81
zhodnoceno postavení mladých lidí na trhu práce v jednotlivých NUTS2 regionech států Visegrádské skupiny.
Hodnoty dílčích indikátorů vychází ze sekundárních dat převzatých z regionální statistiky Evropského
statistického úřadu (Eurostat, 2018a). Pro výpočet multikriteriálního indikátoru byl využit následující soubor
dílčích relevantních indikátorů:
 Předčasné ukončení vzdělávání a odborné přípravy. Procentuální indikátor, který vyjadřuje podíl osob
ve věku 18 až 24 let, které dosáhly dle nomenklatury ISCED 2011 maximálně 2 stupně, a to nižšího
sekundárního vzdělání a v časovém horizontu 4 týdny před sběrem dat Eurostatu u nich neproběhla žádná
formální ani neformální vzdělávací činnost (osoby se neúčastnily formálního vzdělávání ani jiných forem
odborné přípravy, např. rekvalifikací atd.) vůči celkovému podílu osob v populaci ve věku 18 až 24 let
(Eurostat, 2018c).
 Mladé obyvatelstvo, které nemá zaměstnání ani není zařazeno v procesu vzdělávání nebo jiné odborné
přípravy. Procentuální indikátor, který vyjadřuje podíl osob splňující uvedená kritéria na celkové populaci
ve věku od 15 do 24 let.
 Míra zaměstnanosti. Procentuální ukazatel, který vyjadřuje procentuální podíl zaměstnaných osob ve věku
od 15 do 24 let vůči celkovému počtu osob v populaci v tomto věku. Tento indikátor byl mezi sledované
indikátory zařazen z důvodu, že pro mladé obyvatelstvo při vstupu na trh práce je významnou konkurenční
výhodou praxe (Kobylinska, Rollnik-Sadowská, Samul, 2017; Huddlestona 2017; Gorlich, Katznelson,
2018), ačkoliv ve věku od 15 do 24 let je významná část populace v procesu formálního vzdělávání, případně
jiné odborné přípravy.
 Míra nezaměstnanosti mladých. Procentuální ukazatel, který vyjadřuje procentuální podíl nezaměstnaných
osob ve věku od 15 do 24 let vůči celkovému počtu ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných
a nezaměstnaných) v tomto věku.
 Odpracované hodiny v zaměstnání na plný úvazek za týden. Ukazatel vyjadřuje průměrný počet
odpracovaných hodin v zaměstnání při plném úvazku, a to u zaměstnanců ve věku od 15 do 24 let.
U všech výše uvedených indikátorů byla analyzována pětiletá časová řada, a to od roku 2012 do roku 2016,
pro které byla nejaktuálnější data v databázi Evropského statistického úřadu dostupná. U dvou ukazatelů,
a to mladé obyvatelstvo, které nemá zaměstnání ani není zařazeno v procesu vzdělávání nebo jiné odborné
přípravy a u míry nezaměstnanosti mladých, nastal při analýze problém, že v databázi byla u třech regionů neúplná
časová řada pro sledované roky. K náhradě (doplnění) chybějících hodnot časové řady bylo využito aritmetického
průměru z dostupných hodnot předmětného statistického souboru (časové řady). Proces výpočtu modifikovaného
multikriteriálního indikátoru a vytvoření jednotlivých skupin dle jeho výsledných hodnot byl založen
na následujících čtyřech dílčích krocích (Chabičovská, et. al., 2012):
 Aritmetický průměr hodnot dílčích indikátorů. Pro všechny NUTS2 regiony států Visegrádské skupiny byl
vypočítán průměr hodnot jednotlivých dílčích indikátorů, které byly sledovány a definovány v předchozím
textu.
 Normování dílčích indikátorů. Hodnoty aritmetických průměrů jednotlivých dílčích indikátorů byly
přepočítány na škále od 0 do 100, přičemž maximální hodnota každého indikátoru byla rovna úrovni 100
a minimální hodnota indikátoru úrovni 0. Přepočet byl prováděn na základě následující vzorce, který má dvě
verze dle povahy indikátoru (pozitivní, negativní), který v daném kroku do analýzy vstupuje:
x = * 100 (indikátor pozitivního charakteru),
x = * 100 (indikátor negativního charakteru).
Ve výše uvedeném vzorci je xi individuální průměrná hodnota dílčího indikátoru, xmax je maximální hodnota
indikátoru a xmin minimální hodnota indikátoru. Indikátorem pozitivního charakteru se rozumí indikátor, u kterého
lze označit jeho vzrůstající absolutně vyjádřenou hodnotu za pozitivní, v rámci této analýzy se jedná o indikátor
míra zaměstnanosti. Pokud u indikátoru v absolutním vyjádření jsou žádoucí hodnoty co nejnižší, tak tento
indikátor lze označit jako indikátor negativního charakteru, což v rámci této analýzy je předčasné ukončení
vzdělávání a odborné přípravy, mladé obyvatelstvo, které nemá zaměstnání ani není zařazeno v procesu
vzdělávání nebo jiné odborné přípravy, míra nezaměstnanosti mladých a odpracované hodiny v zaměstnání na
plný úvazek za týden.
 Výpočet vícekriteriálního indikátoru. Tento krok je založen na výpočtu aritmetického průměru normovaných
hodnot jednotlivých pěti indikátorů, které jsou v rámci analýzy řešeny.
 Vytvoření kategorií dle jejich úrovně. Výsledné hodnoty multikriteriálního indikátoru pro jednotlivé NUTS2
regiony byly prostřednictvím histogramu rozděleny do pěti skupin dle dosáhnuté úrovně, a to: nadprůměrná,
mírně nadprůměrná, průměrná, mírně podprůměrná a podprůměrná.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
82
4. Zhodnocení postavení mladých lidí na trzích práce ve státech Visegrádské skupiny
Státy Visegrádské skupiny jsou Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarko. Jelikož se jedná ve všech
případech o členské státy Evropské unie, tak pro analýzu je výhodou, že lze pro všechny čtyři státy získat vzájemně
komparovatelná data, a to z Eurostatu, jelikož jednotlivé národní statistiky mohou mít metodiky odlišné. Kromě
dat zpracovaných jednotnou metodikou je výhodou Eurostatu i regionální aspekt, a to že v regionální statistice
jsou zpravidla dostupná data pro úroveň NUTS2. Státy Visegrádské skupiny nejsou z hlediska národního územně
samosprávného členění zcela jednotné, jelikož Česká republika, Slovensko a Maďarsko mají vyšší územně
samosprávné celky vymezeny na úrovni NUTS3 (ČR a Slovensko jako kraje a Maďarsko jako župy), tak Polsko
jako největší stát skupiny V4 má vyšší územně samosprávné celky nastaveny na úrovni NUTS1 (vojvodství).
Proto je vhodné použít klasifikaci NUTS, a to pro analýzu na úrovni regionu (NUTS2).
Tab. 1: Komparace států V4 z hlediska vybraných ukazatelů (průměr 2012 až 2016)
sledovaný indikátor
Česká
republika
Slovensko Polsko Maďarsko
Evropská unie
(EU 28)
Předčasné ukončení vzdělávání
a odborné přípravy (18 - 24 let)
5,8 6,5 5,4 11,8 11,5
Obyvatelstvo mimo zaměstnání
i odbornou přípravu (15 - 24 let)
8,1 13,3 11,5 13,3 12,5
Míra zaměstnanosti (15 - 24 let) 27,0 22,2 25,8 23,2 32,7
Míra nezaměstnanosti mladých
(15 - 24 let)
15,5 29,2 23,2 21,1 21,7
Týdenní odpracované hodiny
při plném úvazku (15 - 24)
38,2 39,0 38,7 39,1 32,3
Zdroj: Eurostat (2018a)
Při komparaci jednotlivých států Visegrádské skupiny s Evropskou úrovní jako celkem lze konstatovat,
že z hlediska předčasného ukončení vzdělání a odborné přípravy vykazuje Česká republika, Slovensko a
Maďarsko podprůměrných hodnot, přičemž Maďarsko má úroveň velmi obdobnou jako Evropská unie. Z hlediska
obyvatelstva mino zaměstnání i odbornou přípravu vykazuje nejlepší situaci Česká republika, ostatní státy se
pohybují s rozdílem jednoho procentního bodu kolem hodnoty Evropské unie. Míra zaměstnanosti je ve všech
státech V4 podprůměrná, přičemž vůbec nejnižší je na Slovensku a nejvyšší v České republice. Míra
nezaměstnanosti mladých je indikátor s největším rozptylem, Česká republika vykazuje nejnižší hodnotu, která je
přibližně o šest procentních bodů nižší, nežli hodnota Evropské unie, Polsko a Maďarsko vykazují hodnoty
s rozdílem jednoho a půl procentního bodu stejné jako Evropská unie. Vůbec nejvyšší nezaměstnanost mladých
je na Slovensku. Z hlediska průměrného počtu odpracovaných hodin při plném úvazku vykazují všechny čtyři
státy Visegrádské skupiny nadprůměrných hodnot oproti stavu v Evropské unii jako celku, a to poměrně výrazně,
jelikož průměr států V4 skupiny je 38,8 hodin a průměr EU28 je 32,3 hodiny. Ovšem v jednotlivých státech
V4 skupiny je situace velmi obdobná, rozdíl mezi Českou republikou, kde je situace nejlepší a Maďarskem, kde je
situace naopak nejhorší je pouze 0,9 hodiny.
Obr. 1: Histogram - četnost NUTS2 regionů států V4 z hlediska úrovní dle multikriteriálního indikátoru
Zdroj: Eurostat (2018a), vlastní výpočty a zpracování
Z hlediska četnosti jednotlivých kategorií je nejvíce zastoupena skupina, kde se dá situace označit za mírně
nadprůměrnou, a to 12. Tuto kategorii následuje skupina, ve které můžeme situaci označit jako průměrnou, a to 10.
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
nadprůměrná mírně
nadprůměrná
průměrná mírně
podprůměrná
podprůměrná
četnostkategorie
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
83
Kategorie kde je situace nejhorší – mírně podprůměrná, kterou tvoří 6 regionů a podprůměrnou, kterou vykazuje
5 regionů. Nadprůměrná situace je evidována pouze ve dvou regionech.
Obr. 2: NUTS2 regiony států V4 dle skupin podle výpočtu multikriteriálního indikátoru
Zdroj: Eurostat (2018a), vlastní výpočty a zpracování
Na základě výpočtu multikriteriálního indikátoru lze konstatovat, že nadprůměrná situace v rámci NUTS2 regionů
států Visegrádské skupiny je pouze v Praze a Jihovýchodě, tedy pouze Česká republika má na svém území regiony,
kde se dá situace označit nejlepším hodnocením. Situace v České republice je z analyzovaných států celkově
nejlepší, protože kromě regionů s nadprůměrnou situací na trhu práce pro mladé má zbylé regiony v kategorii,
ve které je situace mírně nadprůměrná a pouze jeden region (Severozápad) vykazuje hodnotu mírně
podprůměrnou. Území ostatních států je poměrně diverzifikované. Situace na území Slovenska se zhoršuje ve
směru od západu na východ, od situace mírně nadprůměrné až po podprůměrnou. Obdobně je na tom i Maďarsko,
kde na severu a západě státu regiony vykazují situaci mírně nadprůměrnou a průměrnou a naopak na jihu a
východě je situace v regionech mírně podprůměrná až podprůměrná. Situace v Polsku je nejlepší ve střední oblasti
země a ve vojvodstvích, která sousedí s českým regionem Moravskoslezsko. Z hlediska komplexního hodnocení
NUTS2 regionů ve státech V4 lze konstatovat, že vůbec nejhorší situace je v regionech v periferních částech
území, a to hlavně v regionech, které mají společnou hranici s Ukrajinou a jednom polském přímořském regionu.
Z hlediska nejlepší situace v rámci sledovaných indikátorů vykazuje nejlepší stav Praha, která vykázala hned
ve třech indikátorech nejlepší hodnoty. Oproti tomu nejhorší situace je v maďarském Észak-Magyarország
a polském Podkarpackie, neboť oba dva tyto regiony vykázaly shodně ve dvou sledovaných indikátorů z pěti
celkových nejhorší hodnoty.
Závěr
Na základě provedené rešerše bylo zjištěno hned několik příčin vedoucích k nezaměstnanosti současných mladých
lidí. Některé z nich již plynou ze samotných charakteristických znaků specifické generace Y, která stále dnes
přichází na trh práce. Jedna z hlavních příčin plyne z jejich vysokého sebevědomí, v důsledku něhož přicházejí
na trh práce s nereálnými představami o jejich první pracovní pozici a platovém ohodnocení. V důsledku těchto
přemrštěných požadavků je po mladých lidech zaměstnavateli požadována odborná praxe, kterou však mladí lidí
spíše nedisponují. S tím je spjata i druhá příčina vycházející z oblastí vzdělávání. Hojně je upozorňováno
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
84
na degradaci terciálního vzdělávání a nutnost restrukturalizace evropského vzdělávacího procesu a jeho oborů,
které by se měly modifikovat na obory praktické.
Z hlediska situace na trhu práce pro mladé obyvatelstvo v jednotlivých NUTS2 regionech Visegrádské skupiny
na základě aplikace multikriteriálního indikátoru je možné konstatoval, že nejlepší situace je v České republice,
jelikož zde má sedm z osmi celkových NUTS2 regionů situaci, kterou lze označit minimálně za nadprůměrnou.
Navíc Česká republika disponuje dvěma NUTS2 regiony, a to Praha a Jihovýchod, kde je situace v řešené
problematice vůbec nejlepší ze všech NUTS2 regionů Visegrádské skupiny. NUTS2 Střední Čechy, který tvoří
území mezi Prahou a Jihovýchodem v žebříčku všech analyzovaných regionů se umístilo na třetím místě, ovšem
dle hodnoty multikriteriálního indikátoru už spadá do druhé nejvyšší kategorie. Situace ve zbylých třech zemích,
a to v Polsku, Maďarsku a na Slovensku je vzájemně velmi obdobná ve smyslu citelné územní diverzifikace úrovní
jednotlivých regionů, kde na území jednotlivých států lze nalézt regiony, které jsou mírně nadprůměrné,
až po regiony velmi podprůměrné. Vůbec nejhorší situaci vykazují regiony, které mají v Polsku, Maďarsku
a na Slovensku společnou hranici s Ukrajinou a polský přímořský region Warmińsko-mazurskie. NUTS2 regiony,
které mají na svém území hlavní město nebo s územím hlavního města bezprostředně sousedí, tak vykazují
zpravidla minimálně mírně nadprůměrnou situaci, přičemž jedinou výjimkou je Budapešť a region
Közép-Magyarország, který vykazuje situaci průměrnou.
Literatura
[1] BARBUTO, J. E., GOTTFREDSON, R. K., (2016). Human Capital, the Millennial's Reign, and the Need For
Servant Leadership. The Journal of Leadership Studies, vol. 10, no. 2, pp. 59-63. ISSN 1935-2611. DOI:
10.1002/jls.21474.
[2] BOUGHZALA, I., (2014). You: What Generation Y thinks about Corporate Social Networking Applications?
In Proceedings of the Annual Hawaii International Conference on System Sciences. New York: IEEE, pp.
688-696. ISBN 978-1-4799-2504-9. DOI: 10.1109/HICSS.2014.91.
[3] DWYER, R. J., AZEVEDO, A., (2016). Preparing leaders for the multi-generational workforce. Journal
of Enterprising Communities: People and Places in the Global Economy, vol. 10, no. 3, pp. 281-305.
ISSN 1750-6204. DOI: 10.1108/JEC-08-2013-0025.
[4] EICHHORST W., RINNE, U., (2018). Promoting Youth Employment in Europe: Evidence-Based Policy
Lessons. In Malo M., Moreno Mínguez A. (eds.). European Youth Labour Markets. Cham: Springer
International Publishing AG, pp. 189-204. ISBN 978-3-319-68221-1. DOI: 10.1007/978-3-319-68222-
8_13.
[5] EUROSTAT, (2018a). Database. [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/data/database
[6] EUROSTAT, (2018b). Labour market – methodology. [online]. [cit. 2018-05-03]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/web/euro-indicators/labour-market/methodology.
[7] EUROSTAT, (2018c). Metadata. [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/data/metadata
[8] GORLICH, A., KATZNELSON, N., (2018). Young people on the margins of the educational system:
following the same path differently. Educational Research, vol. 60, no. 1, pp. 47-61. ISSN 0013-1881. DOI:
10.1080/00131881.2017.1414621.
[9] HARDOY, I., RØED, K., VON SIMSON, K., ZHANG T., (2018) Initiatives to Combat the Labour Market
Exclusion of Youth in Northern Europe: A Meta-analysis. In Malo M., Moreno Mínguez A. (eds.). European
Youth Labour Markets. Cham: Springer International Publishing AG, pp. 235-251. ISBN 978-3-319-68221-
1. DOI: 10.1007/978-3-319-68222-8_16.
[10]HOLMAN, R., (2013). Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7179-861-
3.
[11]CHABIČOVSKÁ, K., GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., SVOBODOVÁ, H., (2012). Metodika
„RoIA - Přístupy k vymezování regionů vyžadujících specifickou podporu na krajské úrovni“ [online]. [cit.
2018-03-10]. Dostupné z:
http://www.regionalnirozvoj.cz/tl_files/soubory/Metodiky/metodika_vymezovani.pdf.
[12]KOBYLINSKA, U., ROLLNIK-SADOWSKA, E., SAMUL, J., (2017). Young people on the labour
market in Poland - the point of view of the employer. Oeconomia Copernicana, vol. 8, no. 4, pp. 563-
578. ISSN 2083-1277. DOI: 10.24136/oc.v8i4.34.
[13]KRAUS, M., (2018). Comparing Generation X and Generation Y on their Preferred Emotional Leadership
Style. Journal of Applied Leadership and Management, vol. 5, pp. 62-75. ISSN 2194-9522.
[14]MANN, A., HUDDLESTON, P., (2017). Schools and the twenty-first century labour market: perspectives
on structural change. British Journal of Guidance & Counselling, vol. 45, no. 2, pp. 208-218. ISSN 0306-
9885. DOI: 10.1080/03069885.2016.1266440.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
85
[15]MCTIER, A., MCGREGOR, A., (2018). Influence of Work-Welfare Cycling
and Labour Market Segmentation on Employment Histories of Young Long-Term Unemployed. Work,
Employment and Society, vol. 32, no. 1, pp. 20-37. ISSN 0950-0170. DOI: 10.1177/0950017017697857.
[16]PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., (1995). Pedagogický slovník. Praha: Portál. ISBN 80-7178-
029-4.
[17]ROBERTS, K., (2018). Explaining Education-to-Work Transitions: Thinking Backwards, Situating Agency
and Comparing Countries. Review of European Studies, vol. 10, no. 1, pp. 72-83. ISSN 1918-7173. DOI:
10.5539/res.v10n1p72.
[18]ROTH, W. M., (2018). Youth Consumerism: A Cultural–Historical Approach. In Reis G., Mueller M.,
Gisewhite R., Siveres L., Brito R. (eds.). Sociocultural Perspectives on Youth Ethical Consumerism.
Cham: Springer International Publishing AG, pp. 237-261. ISBN 978-3-319-65607-6. DOI: 10.1007/978-3-
319-65608-3_15.
[19]SINGH, R. K., MURTY, H. R., GRUPTA, S. K., DIKSHIT, A. K., (2009). An overview of sustainability
assessment methodologies. Ecological Indicators, vol. 9, no. 2, pp.189-212. ISSN 1470-160X. DOI:
10.1016/j.ecolind.2008.05.011.
[20]SMOLÍK, J., (2010). Subkultury mládeže – uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing, a. s.
ISBN 978-80-247-2907-7.
[21]STRAUSS, W., HOWE, N., (1991). Generations: The History of America's Future, 1584 to 2069.
New York: Harper Perennial. ISBN 978-0-688-11912-6.
[22]STRAUSS, W., HOWE, N., (2000). Millennials Rising: The Next Great Generation. New York: Vintage
Original. ISBN 0-375-70719-0.
[23]ŠAFRÁNKOVÁ, J. M., ŠIKÝŘ, M., (2017). Work expectations and potential employability of millennials
and post-millennials on the Czech labor market. Oeconomia Copernicana, vol. 8, no. 4, pp. 585–599.
ISSN 2083-1277. DOI: 10.24136/oc.v8i4.36.
[24]ULE, M., LESKOŠEK, V., (2018) Transition from Education to Employment: Comparative Assessment
of Youth Guarantee Policies in Slovenia, the Czech Republic and Latvia. In Malo M., Moreno Mínguez
A. (eds.). European Youth Labour Markets. Springer. Cham: Springer International Publishing AG, pp. 109-
123. ISBN 978-3-319-68221-1. DOI: 10.1007/978-3-319-68222-8_8.
[25]VÁGNEROVÁ, M., (2015). Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. Praha: Nakladatelství Karolinum.
ISBN 978-8-024-62846-2.