XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
141
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-17
ANALÝZA VYBRANÝCH INOVAČNÍCH REGIONŮ
V NIZOZEMSKU A HLAVNÍ FAKTORY JEJICH ÚSPĚCHU
Analysis of selected innovation regions in the Netherlands and the main
factors of their success
SOŇA RASZKOVÁ
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykova univerzita
Department of Regional Economics and Development
Faculty of Economics and Administration
Masaryk University
 Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: 405401@mail.muni.cz
Anotace
Článek se zabývá otázkou úspěšnosti regionálních inovačních systémů. Pozornost je zaměřena na vybrané
inovační regiony v Nizozemsku a na určení jejich hlavních determinantů, které mají vliv na úspěšnost těchto
regionů. Analýza je provedena prostřednictvím případových studií dvou inovačně významných nizozemských
regionů, a to regionu Severní Brabantsko a Jižní Holandsko. Mezi hlavní příčiny úspěchu těchto regionů, na
základě výsledků analýzy, patří kvalitní výzkumná infrastruktura, podpůrné inovační nástroje a přítomnost
špičkových klastrů. Významnou úlohu hraje také aplikování konceptu trojité šroubovice tzn. spolupráce mezi
firmami, univerzitami a místními vládami. Analýza také prokázala fakt, že každý region je specifický a jeho úspěch
záleží i na historickém vývoji a náhodě.
Klíčová slova
Nizozemsko, inovace, regionální inovační systémy, Severní Brabantsko, Jižní Holandsko
Annotation
The paper deals with successful regional innovation systems. The attention is paid to selected innovation regions
in the Netherlands and to the identification of the main determinants that have impact on their success. The
analysis is carried out through case studies of two innovative and outstanding Dutch regions, namely North
Brabant and South Holland. The main causes of their success include their high-quality research infrastructure,
supportive innovation tools and the presence of top clusters. An important role is played by the application of the
triple helix concept, ie. cooperation among companies, universities and local governments. The analysis also
showed the fact that each region is specific and its success depends on historical development and lucky chance.
Key words
Netherlands, innovation, regional innovation systems, North Brabant, South Holland
JEL classification: O31, R11
1. Úvod
V posledních letech se hovoří o inovacích jako o hlavních determinantech ekonomického růstu regionů.
Vědomosti, vzdělávací procesy a inovace jsou chápány jako důležité faktory určující komparativní výhody
regionů. (Nonaka, Takeuchi, 1995) Koncept regionálních inovačních systémů je relativně nový, poprvé se objevil
na počátku 90. let (Cooke, 2002). Castells (1996) se zmiňuje, že regionální inovační systémy mohou aktivovat
potenciální zdroje a informace, zvýšit flexibilitu a snížit nejistotu, a tak optimalizovat regionální inovační
prostředí. Cooke (1998) považuje "regionální inovační systémy" za systémy, které podporují interaktivní učení
mezi organizacemi v prostředí. Asheim a Isaksen (2002) ukázali, že regionální inovační systémy jsou důležitými
nástroji při studiu rozvoje ekonomiky. Regionální inovační systémy zvyšují kolektivní inovační kapacitu, ale
mohou také působit v boji proti známému efektu, který je nazýván jako technologický lock-in. (Asheim, 2007)
Cooke (2010) dále zdůraznil, že regionální inovační systémy mohou posílit hospodářský růst, zaměstnanost a
konkurenceschopnost.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
142
Protože se regiony nevyznačují stejnými charakteristikami a jsou často velmi odlišné, neexistuje jediný správný
model, který bychom mohli aplikovat na všechny. Akademici se také zabývají definováním determinantů úspěchu
jednotlivých regionálních inovačních systémů, jde například o práce Sternberga (1996), Wolfeho (1999),
Doloreaux (2002), Wal a kol. (2007) aj. Nejprve se akademické práce zaměřovaly jen na popis určitých faktorů
úspěšnosti regionů. Fritsch a Schwirten (1999) zkoumali spolupráci mezi průmyslem a univerzitním prostředím a
ve své práci uvedli, že jejich kooperace stimuluje rozvoj regionu a jde tudíž o významný faktor ovlivňující
úspěšnost regionálních inovačních systémů. Albino a kol. (1998) potvrdili, že geografická blízkost je klíčovým
rysem při vývoji regionálních inovačních systémů. Inovační výkonnost regionu záleží také na kvalitě jeho
institucionálního rámce a na úrovni ekonomického rozvoje (Klímová a Žítek, 2012). Powell a kol. (2002)
upozorňují na důležitost finančních zdrojů a konstatují, že fondy rizikového kapitálu jsou nezbytné pro inovační
výkonost regionů. Nijkamp (2007) zase zkoumal důležitost výzkumu a vývoje.
Komplexním definováním faktorů úspěšnosti regionálních inovačních systémů se zabýval např. Sternberg (1996),
který určil 10 hlavních faktorů ovlivňujících jejich rozvoj. Mezi tyto faktory patří blízkost trhu, regionální lidské
zdroje, vliv velkých podniků, průmyslové sítě, regionální prostředí, instituce výzkumu a vývoje, rizikový kapitál,
podnikatelský duch a související výstupy založené na technologii, technologické systémy a primární inovátoři.
Wolfe (1999) vymezil 5 klíčových rysů, které jsou důležité pro úspěch regionálního inovačního systému. Jedná
se o existenci lídra, který by mobilizoval jednotlivé subjekty v regionu. Dále také hovoří o občanské uvědomělosti
zejména o existenci formálních i neformálních sítí vytvářejících spolupráci a vztahy v regionu. Vědecká a
technologická infrastruktura, zdroje financí (rizikový kapitál aj.), místní politické struktury a efektivní veřejný
sektor představují další determinanty úspěchu regionálních inovačních systémů. Doloreux (2002) zmiňuje spíše
vnitřní mechanismy, které jsou podmínkami dosažení úspěšného a efektivního RIS. Jedná se o interaktivní učení
(které umožňuje jednotlivým subjektům zvýšit své know-how) a produkci znalostí, jenž vyžaduje velkou důvěru
mezi jednotlivými aktéry v systému. Dále považuje za důležitou prostorovou blízkost, která snižuje transakční
náklady, urychluje sdílení znalostí a informací a zvyšuje důvěru mezi aktéry. Poslední prvek, sociální zakotvení,
se zaměřuje na vztah mezi interaktivním a kolektivním učením a povahou výměny znalostí mezi firmami a
institucemi. Wojnicka a kol. (2002) ve svém článku definují 5 rysů úspěšných inovačních systémů. Zmiňují
ekonomiku, především vysokou úroveň podnikání a diverzifikovanou úroveň exportu, dále také aktivitu výzkumu
a vývoje, která souvisí s třetím rysem – infrastrukturou výzkumu a vývoje. Důležitým znakem úspěšnosti RIS je
také politika, která na základě společných konzultacích a strategiích řídí systém, a sociální sítě tzn. silné interakce
mezi jednotlivými subjekty. Z českých akademiků se problematikou úspěšných faktorů RIS zabýval Karel Skokan
(2005), dle jeho definice je úspěšný RIS ten, který vykazuje vysoké HDP a export společně s vysokými
soukromými výdaji na VaV. V okolí úspěšného RIS se nachází mnoho podniků ze znalostně náročných odvětí a
také má vysoký podíl kvalifikovaných pracovníků. V regionu navíc působí silné VaV centra a instituce,
spolupracující s podniky. Wal a kol. (2007) zmiňují, že nejdůležitější pro úspěšnost RIS je kvalitní výzkum a
vývoj, který je doplněn o kvalitní vzdělávací systém, bez těchto prvků by dle autorů nebylo možné realizovat
úspěšný RIS. Investice a vhodné podnikatelské prostřední, instituce na podporu inovací a agentury poskytující
poradentství jsou na základě studie autorů také velmi prospěšné pro fungování RIS. Lundvall (2010) zdůraznil, že
rozmanitost a blízkost výkonných a znalostních zdrojů inovačních systémů jsou faktory, které rozhodují o úspěchu
nebo selhání těchto systémů.
Cílem článku je za pomocí metod analýzy a syntézy determinovat faktory, které ovlivňují úspěšnost a efektivitu
regionálních inovačních systémů na příkladě vybraných a výkonných regionálních inovačních systémů
v Nizozemsku. Determinanty úspěchu jsou zkoumány prostřednictvím případových studií dvou inovačně
významných holandských regionů. Jde o region Severní Brabantsko nacházející se na jihozápadě země a region
Jižní Holandsko. Získané poznatky mohou sloužit i jako inspirace pro výzkum českých regionálních inovačních
systémů.
2. Jižní Holandsko
Jižní Holandsko (Zuid Holland) je region se silnou pro-inovační atmosférou. Výzkum Evropské komise Regional
Innovation Scoreboard zařadil region na pozici inovačního lídra, jde o nejlepší možné hodnocení. Do této kategorie
spadají ty regiony, které mají inovační výkonnost o 20 % vyšší, než je průměr EU28. (European Innovation
Scoreboard, 2017) Jižní Holandsko se nachází v západní části země u pobřeží Severního moře, je nejlidnatější
provincií v zemi, žije zde 3 622 203 obyvatel, 21, 3 % z celého NIzozemska. (Eurostat, 2017) Geografické
znázornění regionu je patrné z obrázku č.1.
HDP této provincie dosahoval v roce 2016 150, 675 miliard eur, nejvíce ze všech provincií, a tvořil 21,4 % HDP
země. (Eurostat, 2017) V regionu mají své ústředí (nebo alespoň významnou pobočku) velké firmy (Shell, DSM,
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
143
Siemens), ale sídlí zde i značné množství malých firem a start-upů (Exact, Ampelmann, Mapper, Aiborne aj.).
(Regional Innovator Monitor Plus: Zuid-Holland, 2018) V Rotterdamu, největším městě Jižního Holandska, se
nachází přístav, který je jednou z nejdůležitějších křižovatek evropského obchodu pro kombinovanou vodní,
silniční a železniční dopravu a v roce 2017 odbavil 467,4 milionů tun zboží. (Port of Rotterdam, 2017)
Rotterdamský region má také největší koncentraci zpracovatelského průmyslu v Nizozemsku a sídlí zde řada
ropných rafinérií (Shell, ExxonMobil, BP, Kuwait Petroleum) a mnoho dalších chemických odvětví. Hlavní město
provincie Den Haag je oficiálním místem pobytu krále a sídlem vlády a což z něj činí holandské politické
a administrativní centrum. Leiden se zaměřuje na biologické vědy a biotechnologie a Delft na technologie,
robotiku, strojírenství. Na západě regionu Jižní Holandsko působí rozsáhlé zahradnické odvětví (zemědělství,
květinářství), které je velmi důležité pro nizozemskou ekonomiku kvůli vývozu. (Regional Innovation Monitor
Plus: Zuid-Holland, 2018) Region v roce 2015 exportoval zboží v hodnotě 72,5 miliard eur, 24 % celkového
vývozu země. Export vrostl mezi lety 2014-2015 o 17,7 %, je to o 8 % více než růst exportu Nizozemska (9,1 %).
Kromě firem v oblasti petrochemického, logistického a energetického průmyslu, jsou zde zastoupeny i firmy
z prostředí biotechnologie a lékařské technologie (Astellas, Biomarine, Pfizzer). Pro konkurenceschopnost
regionu je důležitý také Hi-tech sektor (Thales, Huawei, 3M). V regionu se nachází také silné inovační klastry:
Greenports (zemědělství), Mainport (námořnictví a logistika), Medical Delta (zdravotnictví), Security Delta
(bezpečnost). (Regiomonitor, 2017) Existence regionálních klastrů je dle De Bruijna (2004) velmi důležitou pro
inovační aktivitu tohoto regionu, protože spolupráce firem v rámci klastrů podporuje inovační procesy vně
provincie.
Obr. 1: Poloha inovačního regionu Jižní Holandsko
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Jižní Holandsko má silný inovační potenciál také díky vysoké úrovni výzkumu a vývoje (VaV). Inovace v Jižním
Holandsku jsou dle de Bruijna (2004) řízeny lidskými zdroji, především vysoce vzdělanou pracovní sílou, a
vysokou úrovní výzkumu a vývoje a podílů zaměstnanců ve výzkumu a vývoji k celkovému počtu zaměstnanců,
který je mnohem vyšší než v jiných částech země. Celkové výdaje na VaVj v roce 2016 byly nejvyšší ze všech
provincií ve výši 3,168 092 miliard eur, což je 23 % celkových vnitrostátních výdajů na výzkum a vývoj ve stejném
roce. (Eurostat, 2017) Ve VaV bylo v roce 2015 zaměstnáno 28 031 pracovníků. S vysokou úrovní VaV v regionu
souvisí jeho značná výzkumná sféra. Nachází se zde tři univerzity ve městech Leiden, Delft a Rotterdam. Leiden
univerzita (LEI) se zaměřuje především na oblast zdravotnictví a biologických věd. Součástí univerzity je i Leiden
Medical Centre a Leiden Bio Science Park. (Universiteit Leiden, 2017) Technická univerzita v Delftu (TUD) je
největší technickou univerzitou v zemi zabývající se výzkumem v strategických vědeckých oblastech například
ve strojírenství, biotechnologii, mikroelektronice, robotice aj. Součástí univerzity je tzv. RoboValley, hub
robotiky, kde spolu spolupracují start-upové společnosti a výzkumníci v oblasti robotechniky. (TU Delft, 2017)
Univerzita Erasma Rotterdamského (EUR) v Rotterdamu se zaměřuje především na ekonomii a lékařství.
(Regiomonitor, 2017) Mezi výzkumné ústavy v provincii patří např. výzkumné laboratoře TNO (Delft, Leiden),
Estec (Evropský vesmírný výzkum) a DELTARES, institut pro aplikovaný výzkum v oblasti vody. Nachází se
zde také šest univerzit aplikovaných věd. (Regional Innovation Monitor Plus: Zuid-Holland, 2018).
V regionu sídlí mnoho firem, které investují do VaV. Nejvíce investuje společnost KPN (438 mil euro,) Janssen
Biologics (318 mil. euro) Royal Dutch Shell (314,9 mil. euro) aj. (Regiomonitor, 2017) Rozmanitost těchto
společností ilustruje inovační sílu silných odvětví v regionu a naznačuje, že zde i existuje mnoho příležitostí pro
meziodvětvové inovace. V regionu se také nachází velké množství rychle rostoucích společností (cca 630). Jde o
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
144
firmy, které vykazují za období tří let alespoň 20 % ročního růstu tržeb a mají alespoň 10 zaměstnanců.
(Snelgroeiende bedrijven stadsregio Rotterdam, 2016). Region je v tomto směru lídrem v Nizozemsku, nabízí tak
inovativní prostřední pro ambiciózní a inovativní podnikatele. V roce 2015 bylo 16, 3 % všech holandských
patentů registrováno právě v tomto regionu (1159 patentů). (European Patent Office Annual Report, 2015).
Úspěch regionu také spočívá v aplikování konceptu triple helix, např. v rámci Regionální rady Zuidvleugel, která
sdružuje znalostní instituce, průmysl a vládu a zaměřuje se na stimulaci inovačního podnikání a výzkumu.
(Economic Board Zuid-Holland, 2018) Dalším úspěšným příkladem aplikace konceptu trojité šroubovice je
zřízení agentury Innovation Quarter, která úzce spolupracuje s významnými podniky, vzdělávacími a výzkumnými
institucemi a vládními organizacemi a podporuje technologický rozvoj, podnikání a investuje do začínajících
společností například pomocí 3 fondů, které vznikly za účelem podpory těchto programů. (Innovation Quarter,
2018) Jednotlivé autority také využívají různé inkubátory a inovační centra za účelem podpory vzniku a šíření
inovací. Jde například o YES! Delft: největší evropský technologický inkubátor, Cambridge inovační centrum
(CIC) v Rotterdamu, Podnikatelské centrum Erasmus (ECE), BIoPartner Centrum Leidenn, ESA BIC. (Regional
Innovation Monitor Plus: Zuid-Holland, 2018) Provincie se věnuje i hodnocení inovační aktivity a na základě
společné iniciativy Regionální rady Zuidvleugel, provincie Jižní Holandsko, Rotterdamsko-haagské metropolitní
oblastí a agentury InnovationQuarter pravidelně zveřejňuje Ekonomický monitor Jižního Holandska, naposled
zveřejněný v roce 2017. (Regiomonitor, 2017) Hlavní strategický dokumentem je Rámcová dohoda 2015-2019,
která nastiňuje vývoj regionu do budoucna. (Regional Innovation Monitor Plus: Zuid-Holland, 2018)
2. Severní Brabantsko
Provincie Severní Brabantsko (Noord-Brabant), hl. město 's-Hertogenbosch, se nachází na jihu Nizozemska, žije
zde 1 116 260 obyvatel a HDP regionu bylo v roce 2016 107,888 miliard eur. (Eurostat, 2017) Geografickou
polohu znázorňuje obrázek č.2. Region Severní Brabantsko se v hodnocení Regional Innovation Scoreboard
Evropské Komise pravidelně umisťuje na prvních příčkách a stejně jako region Jižní Holandsko spadá do
kategorie inovačních leaderů. (European Innovation Scoreboard, 2017)
Obr. 1: Poloha inovačního regionu Severní Brabantsko
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování
Region se prezentuje jako ekonomicky rychle rostoucí region s hlavním průmyslovým centrem ve městě
Eindhoven. Průmyslová historie regionu sahá až ke konci 19. stol, kdy došlo k založení firmy Philips (elektronika
a elektrotechnika) a DAF (nákladní automobily a dodávky). Region se během 80.-90.let minulého století potýkal
se značnými strukturálními problémy, výše zmíněné velké firmy, které tvořily páteř ekonomiky regionu, musely
propustit značné množství lidí. (Philips v roce 1990 propustil 65 000 zaměstnanců). Firma DAF skončila své
působení bankrotem, ale díky finanční injekci z veřejných prostředků mohla na trhu dále operovat. Malé a střední
podniky v regionu byly velmi závislé na těchto dvou společnostech a po krizi si zástupci místních subjektů
uvědomili problém regionu, jenž spočíval v podmíněnosti na velkých firmách, a proto se zavázali k vytvoření
nové strategie, která by onu závislost snížila. Politická podpora se zaměřila na podporu vytváření úspěšných
klastrů schopných světové konkurence. Nová strategie také podporovala zvýšení spolupráce mezi vládou,
průmyslem a výzkumem. (Boekholt, Jager, 2009).
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
145
Oblast má největší výdaje na VaV per capita (1139,9 eur) i zaměstnanost ve VaV (34 747 pracovníků) ze všech
regionů v Nizozemsku. (Eurostat, 2017) Téměř 50 % veškerých soukromých výdajů na výzkum a vývoj se
realizuje v této provincii. (Lagendijk, Boekema, 2008) Největšími investory do VaV v rámci soukromého sektoru
je firma Philips, investovala v roce 2016 820 mil. euro (nejvíce v celém Nizozemsku) a také firma ASML, která
investovala 744,4 mil. euro a firma NXP Semiconductors s investicí 236,9 mil. euro. (Regiomonitor, 2017)
Provincie Noord-Brabant má 466 rychle rostoucích společností; 17 procent z celkového počtu rychle rostoucích
společností v Nizozemsku. (Snelgroeiende bedrijven in Noord-Brabant, 2016) Oblast se specializuje na
automobilový průmysl, mechatroniku, vědy živé přírodě (zdravotnické zařízení, biotechnologie,) soustředící se
především v městě Den Bosch. Informační a komunikační technologie (mikroprocesorová a nanoelektronika,
vestavěné systémy), různé formy elektroniky v Eindhovenu a biobázová ekonomika se soustředí do kampusu
v Bergen op Zoom. Region je také silný v oblasti energie, životního prostředí a dopravy a různých forem
polymerní elektroniky a technologie materiálů (včetně textilií a povlaků). (Lagendijk, Boekema, 2008) Důležité
jsou především špičkové klastry, které sdružují firmy v různých oblastech např. Sports & Technology (sportovní
inovace), Brainport Industries (hi-technologie), Cooperation Slimmer Leven 2020 (zdravotnictví & technologie);
Automotive NL (mobilita), Food Tech Brainport (potravinářství & technologie); DITSS (bezpečnost). (European
Cluster Collaboration platform, 2018)
V regionu se nachází dvě univerzity, Technologická univerzita v Eindhovenu, zaměřující se na energetiku,
zdravotnictví a mobilitu. (Eindhoven University of Technology, 2017). Univerzita v Tilburgu působící především
v humanitních a společenskovědních oborech. (Tilburg University, 2017). V provincii také sídlí Design Academy
Eindhoven a několik univerzit aplikovaných věd. V provincii působí i výzkumná centra např. TNO Průmysl &
Technologie, Holst centrum (veřejno-soukromý výzkumný ústav elektroniky) a řada výzkumných ústavů se
silnými vztahy s univerzitami (např. Holandský institut polymerů, Centrum pro translační molekulární medicínu).
Nejdůležitějším soukromým výzkumným místem je Hi-Tech Campus v Eindhovenu se 163 špičkovými
společnostmi. (Regional Innovation Monitor Plus: North-Brabant, 2018) Společnost Phillips vybudovala tento
kampus v roce 1998, později byl kampus zpřístupněn i dalším technologickým firmám tak, aby bylo možné
profitovat z koncentrace výzkumných aktivit a dosáhnout větších synergických výsledků. Areál se zaměřuje na
otevřené inovace, síť firem a znalostních ústavů spolu úzce spolupracuje a snaží se vzájemně využívat znalostní a
technologickou infrastrukturu za účelem dosažení účinnějšího vývoje technologií. Úspěšnost nových iniciativ,
které vyvstávají z otevřených inovací, je podstatně vyšší než míra úspěšnosti uzavřených výzkumných center.
(ERIS WG Final Report, 2008) S výzkumnou aktivitou regionu souvisí i vysoký počet registrovaných patentů,
v roce 2015 region podal 3 381 patentových žádostí (47,7 % země). (European Patent Office Annual Report, 2015)
Firmy, které se nachází v areálu Hi-tech v Eindhovenu jsou odpovědné za takřka všechny 40 % všech patentových
návrhů. (Abreu a kol., 2011). V provincii se také nachází automobilový areál Helmon, jedná se o národní a
mezinárodní hotspot pro automobilovou a inteligentní mobilitu, ve kterém působí 30 společností a 25 zkušebních
zařízení. (Regional Innovation Monitor Plus: North-Brabant, 2018).
V provincii také dochází ke spolupráci na základě konceptu trojité šroubovice, jsou zde i důležité organizace jenž
podporují rozvoj regionu např. Brabant Development Agency, která spravuje podpůrné programy a fondy
rozvíjející region. Mezi tyto fondy patří inovační fond na financování malých a středních podniků, energetický
fond, fond čistých technologií, fond Biobased Brabant a vodní fond. Další organizací je Brainport Development,
která propojuje mezinárodní společnosti, malé a střední podniky s univerzitami a výzkumnými ústavy a
politickými subjekty v regionu. Jednotliví aktéři v rámci své kooperace vyvíjejí iniciativy podporující region a
stimulující inovační proces v něm. (Zee, 2013). Regionální rozvojová společnost západní části Noord-Brabant
(NV REWIN) se zaměřuje na posílení odvětví logistiky a ekonomiky prostřednictvím stimulace soukromých
investic. Důležitým hráčem je také Sociálně-ekonomická rada (SER) Brabant. V regionu najdeme i velké množství
inkubátorů, jejímž úkolem je podporovat růst počtu podniků především z high-tech odvětví, jde např. o inkubátor
Catalyst, který se zaměřuje na podporu firem v oblasti biomedicíny, chemického inženýrství. Twinnig inkubátor
je zaměřený na společnosti soustředící se v oblasti informačních a komunikačních technologií. inkubátor
Inkubátor Beta I (informační technologie) a Beta II (design a energetika) jsou rovněž důležitými v rámci podpory
inovačního prostředí. (Launch Your Business, 2016). Region má i vlastní strategii, která je shrnuta v rámci
dokumentu Brainport 2020 Strategy: Top Economy and Smart Society, ve kterém si provincie nastiňuje cíl být
jedním ze tří nejinovativnějších regionů v Evropě. (Brainport Development, 2011).
Závěr
Cílem příspěvku bylo zmapovat faktory, které formují úspěšné regionální inovační systémy. Jako zkoumané
jednotky byly zvolené dva regiony v Nizozemsku: Severní Brabantsko a Jižní Holandsko. Během výzkumu obou
nizozemských regionů bylo zjištěno několik faktorů, jenž se podílely značnou mírou na úspěchu těchto
regionálních inovačních systémů.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
146
Mezi hlavní faktory úspěchu regionů je tedy možné na základě analýzy zařadit kvalitní výzkumnou infrastrukturu.
V obou dvou regionech se nachází univerzity, jenž se zabývají výzkumem a v rámci něj spolupracují s firmami a
kladou důraz na aplikaci výsledků jejich činnosti v praxi např. v Leiden Science Parku (Jižní Holandsko) nebo
v Hi-tech kampusu v Eindhovenu (Severní Brabantsko). Nachází se zde i soukromá výzkumná centra a oba
regiony mají vysokou patentovou aktivitu. Oba dva regiony se vyznačují propracovanou a diverzifikovanou
průmyslovou infrastrukturou a orientací na hi-tech odvětví, jsou zde zastoupeny velké mezinárodní společnosti i
malé a střední podniky a také velké množství start-upů. Důležité jsou také výdaje na výzkum a vývoj, jak ze
soukromých, tak veřejných zdrojů a kvalifikovaná pracovní síla. Zásadní je i existence nástrojů podporující
inovace v regionu, například inovačních center, inkubátorů či jiných agentur, které poskytují finanční a jinou
podporu aktérům inovačního systému. V neposlední řadě je nutné zmínit existenci klastrů, jak můžeme vidět
například na příkladu Severního Brabantska, strategie zaměřená na podporu vzniku klastrů byla velmi zdařilá a
měla vliv na úspěšnost regionu. V obou regionech působí velké množství klastrů, které jsou velmi diverzifikovány,
soustředí se jak na oblast bezpečnosti, tak například na sportovní technologie. Klastry přispívají k přenosu a toku
znalostí mezi firmami a urychlují rychlost přenosu, čímž dochází k zachycení důležitých znalostí a zvyšují
možnosti inovací v regionech. Takováto odlišnost může být velmi důležitá například v době krize. Na vývoj
regionů má ale vliv i náhoda a jejich historie, např. u regionu Severní Brabantsko, u kterého patřičná reakce
politických zástupců na strukturální problémy v regionu přispěla k inovačnímu úspěchu v současnosti. Na
příkladu Severního Brabantska se ještě potvrzuje poznatek zmíněný Wolfem (1999), který klade důraz na
přítomnost inovačního lídra pro úspěch regionu. V tomto případě jde o firmu Philips, která region značně vede
dopředu. U regionu Jižní Holandsko vidíme také, že je důležité politické vedení, která si uvědomuje že orientace
jen na tradiční petrochemický průmysl by mohla vést k efektu technologického lock-in, a proto se strategie
zaměřuje na podporu nových sektorů. V regionu Jižní Holandsko dochází rovněž k monitoringu jednotlivých
aktivit a inovačního vývoje, tento prvek má taktéž vliv na úspěšnost systému. Tvorba strategického dokumentu,
který by nastiňoval cíle a vizi do budoucnosti regionu, je také významným aspektem síly regionu. Jako poslední
zbývá zmínit spolupráci mezi jednotlivými aktéry inovačního systému. Oba dva regiony jsou příkladem aplikace
konceptu trojité šroubovice. Spojení firem a dalších aktérů inovačního systému podněcuje výměnu znalostí a
pomáhá zrychlovat tok vědomostí a informací a také přenos technologie a inovací.
Úspěch analyzovaných regionů je také přikládán jejich jedinečným podmínkám, ostatní regiony se mohou spíše
jen inspirovat jednotlivým prvky systému, které byly zmíněné jako důležité a aplikovat je s ohledem na místní
specifické podmínky. Nicméně, tyto regiony představují ideální modely, na základě, nichž by se regiony například
i v České republice mohly orientovat a uplatnit je na své místní podmínky.
Literatura
[1] ABREU, M., GRINEVICH, V., KITSON, M. and M. SAVONA, (2011). The Changing Face of Innovation
Policy: Implications for the Northern Ireland Economy. Working paper. [online] [cit. 2018-03-25]. Dostupné
z: http://eprints.soton.ac.uk/357116/1/innovation_- _final_report.pdf.
[2] ALBINO, V., GARAVELLI, A.C., SCHIUMA, G., (1998). Knowledge transfer and inter-firm relationship
in industrial districts: the role of the leader firm. Technovation, vol. 19, no. 1, pp. 53-63. ISSN 0166-4972.
DOI: 10.1016/S0166-4972(98)00078-9.
[3] ASHEIM, B.T., ISAKSEN, A., (2002). Regional innovation systems: the integration of local ‘sticky and
global’ ubiquitous knowledge. The Journal of Technology Transfer, vol. 27, no. 1, pp. 77-86. ISSN 1573-
7047. DOI: 10.1023/A:1013100704794.
[4] ASHEIM, B., (2007). Differentiated knowledge bases and varieties of regional innovation systems,
Innovation: The European Journal of Social Science Research, vol. 20, no. 3, pp. 223-241. ISSN 1469-8412.
DOI: 10.1080/13511610701722846.
[5] BOEKHOLT, P., JAGER D., (2009). South-East Brabant. A regional innovation systém in transition. In
COOKE, P. N., HEIDENREICH, M., BRACZYK, H-J.(eds.), Regional Innovation Systems: The Role of
Governance in a Globalized World. 2 nd. New York: Routledge, pp. 45–62. ISBN 978-0415303699.
[6] BRAINPORT DEVELOPMENT, (2011). Brainport 2020 Strategy. [online]. [cit. 2018–03-24]. Dostupné z:
http://www.Brainportdevelopment.nl/wp- content/uploads/2011/09/1314270519-bp2020-summary-24-08-
2011.pdf.
[7] CASTELLS, M. (1996), The Rise of the Network Society. Oxford: Blackwell. ISBN 978-1405196864.
[8] COOKE, P. (1998), “Introduction: origins of the concept”, in Braczyk, H.J., Cooke, P. and Heidenreich, M.
(eds), Regional Innovation Systems: The Role of Governances in aGlobalized World, London: UCL Press,
pp. 2-25. ISBN 1857286898.
[9] COOKE, P., (2002). Regional innovation systems: general findings and some new evidence from
biotechnology clusters. The Journal of Technology Transfer, vol. 27, no. 1, pp. 133-145. ISSN 1573-7047.
DOI: 10.1023/A:1013160923450.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
147
[10]COOKE, P., (2010). Regional innovation systems: development opportunities from the ‘green turn’,
Technology Analysis & Strategic Management, vol. 22, no. 7, pp. 831-844. ISSN 1465-3990. DOI:
10.1080/09537325.2010.511156.
[11]de BRUIJN, P., (2004). Mapping innovation: Regional dimensions of Innovation and networking in the
Netherlands. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, vol. 95, no. 4, pp. 433-440. ISSN 1467-
9663. DOI: 10.1111/j.1467-9663.2004.00320.x
[12]DOLOREAUX, D., (2002). What we should know about regional systems of innovation. Technology in
Society, vol. 24, no. 3, pp. 243-263. ISSN 0160-791X. DOI: 10.1016/S0160-791X(02)00007-6.
[13]ECONOMIC BOARD ZUID-HOLLAND, (2018). Introduction of the Economic Board Zuid-Holland.
[online]. [2018-03-23]. Dostupné z: https://www.economicboardzuidholland.nl/english/.
[14]EUROPEAN CLUSTER COLLABORATION PLATFORM, (2018). Brainport Development. [online].
[2018-03-23]. Dostupné z: https://www.clustercollaboration.eu/cluster-networks/brainport-development.
[15]EUROPEAN INNOVATION SCOREBOARD. (2017). Maastricht: Maastricht Economic and Social
Research Institute on Innovation and Technology. ISBN 978-92-79-67685-7.
[16]EUROSTAT (2017). Database. [online]. [cit.2018-02–23]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/data/database.
[17]EUROPEAN PATENT OFFICE ANNUAL REPORT 2015, (2016). European Patent Office. [online]. [cit.
2018-03-25]. Dostupné z: www.perssupport.nl/persbericht/97740/nederland-breekt-meerdere-records-met-
octrooiaanvragen-in-2015.
[18]ERIS WG, (2008). Innovative Regions in Europe. Final Report. [online]. [cit.2018-02–23]. Dostupné
z:https://www.stmwi.bayern.de/fileadmin/user_upload/stmwi/Publikationen/Effective_Regional_Innovation
_Systems.pdf.
[19]FRITSCH, M., SCHWIRTEN, C., (1999). Enterprise-university co-operation and the role of public research
institution in regional innovation system. Industry and Innovation, vol. 6, no. 1, pp. 69-83. ISSN 1469-8390.
DOI: 10.1080/13662719900000005.
[20]INNOVATION QUARTER, (2018). Innovate & Invest in West Holland. [online]. [2018-03-23]. Dostupné z:
https://www.innovationquarter.nl/en/about-us/organization/.
[21]KLÍMOVÁ, V., ŽÍTEK, V. (2012). Selected aspects of the innovation environment in the South Moravian
and the Moravian-Silesian Regions. In Proceedings of the 1st International Conference on European
Integration 2012. Ostrava: VŠB - Technical University of Ostrava, pp. 117-130. ISBN 978-80-248-2685-1.
[22]LAGENDIJK, A., BOEKEMA, F., (2008) Global Circulation and Territorial Development: South-east
Brabant from a Relational Perspective. European Planning Studies, vol. 16, no. 7, pp. 925-939. ISSN 1469-
5944. DOI: 10.1080/09654310802163710.
[23]LAUNCH YOUR BUSSINES, (2018). Companies. [online]. [cit. 2018-03-25]. Dostupné z:
http://portal.launchyourbusiness.nl/Companies
[24]LUNDVALL, B. (2010). National systems of innovation: Toward a theory of innovation and interactive
learning. London: Anthem Press. ISBN 1843318822.
[25]NIJKAMP, P., (2007). Success and outreach of scientific research. In F. Zwetsloot, & R. in 't Veld (eds.),
Connecting Science and Society. The Hague: Science Alliance. pp. 190-207. ISBN 0262194716.
[26]NONAKA, I., TAKEUCHI, H., (1995). The Knowledge- creating Company. How Japanese Companies
Create the Dynamics of Innovation. New York/Oxford: Oxford University Press. ISBN 978019509269.
[27]PORT OF ROTTERDAM, (2017). Facts & figures about the port. [online]. [cit. 2018-02-23]. Dostupné z:
https://www.portofrotterdam.com/en/the-port/facts-figures-about-the-port.
[28]POWELL, W., KENNETH, K., BOWIE, J., SMITH DOER, L., (2002). The spatial clustering of science and
capital: accounting for biotech firm venture capital relationship. Regional Studies, vol. 36, no. 3, pp. 291-305.
ISSN 1360-0591. DOI: 10.1080/00343400220122089.
[29]REGIONAL INNOVATOR MONITOR PLUS: NORTH BRABANT, (2018) European Commission:
Growth [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-
innovation-monitor/base-profile/north-brabant.
[30]REGIONAL INNOVATOR MONITOR PLUS: ZUID-HOLLAND, (2018). European Commission:
Growth [online]. [cit. 2018-02-23] Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regionalinnovation-monitor/base-profile/zuid-
holland.
[31]REGIOMONITOR, (2017). Regiomonitor 2017, Economie in transitie. [online]. [cit. 2018-02-23] Dostupné
z: https://www.economicboardzuidholland.nl/wp-content/uploads/2017/06/Regiomonitor-2017.pdf.
[32]SKOKAN, K., (2005). Systémy inovací v regionálním rozvoji, Ekonomická revue, vol. 8, no. 4, pp. 12-25.
ISSN 1212-395.
[33]SNELGROEIENDE BEDRIJVEN STADSREGIO ROTTERDAM, (2016). Erasmus Centre for
Entrepreneurship Erasmus Universiteit Rotterdam. [online]. [cit. 2018-02-23].Dostupné z: https://ece.nl/wp-
content/uploads/ECE-Rapportage_Stadsregio_Rotterdam_Augustus_9_2016.pdf
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
148
[34]SNELGROEIENDE BEDRIJVEN IN NOORD-BRABANT, (2016). Erasmus Centre for Entrepreneurship
Erasmus Universiteit Rotterdam. [online]. [cit. 2018-02-23]. Dostupné z:
https://www.bom.nl/uploads/content/file/Scale-up%20dashboard%20Brabant%20-
%20zonder%20namen.pdf
[35]STERNBERG, R., (1996). Regional growth theories and high-tech regions. International Journal of Urban
and Regional Research, vol. 20, no. 3, pp. 518-538. ISSN 1468-2427. DOI: 10.1111/j.1468-
2427.1996.tb00331.x.
[36]TILBURG UNIVERSITY, (2018). About Tilburg University. [online]. [cit. 2018-03-25] Dostupné z:
https://www.tilburguniversity.edu/
[37]TU DEFT, (2017). Facts and Figures. [online]. [cit. 2018-02-23] Dostupné z:
https://www.tudelft.nl/en/about-tu-delft/facts-and-figures.
[38]UNIVERSITEIT LEIDEN, (2017). About Leiden University. [online]. [cit. 2018-02-23] Dostupné z:
https://www.universiteitleiden.nl/en/about-us.
[39]UNIVERSITY OF TECHNOLOGY EINDHOVEN, (2017). About the University. [online]. [cit. 2018-02-23].
Dostupné z: www.tue.nl/en/university/about-the-university.
[40]WAL, S., SCHEFFER, M., THONON, I., (2007). Exploring successful regional innovation systems in
Europe: Final report. Technopolicy Network. [online]. [cit. 2018-02-23] Dostupné z:
http://www.technopolicy.net/images/pdfs/exploring%20succesful%20regional%20innovation
%20systems%20in%20europe.pdf.
[41]WOJNICKA, E., ROT, P., TAMOWITZ, P., & BRODZICKI T. (2002). Regional Innovation System in the
Pomeranian Province of Poland. In 6th International Conference on Technology Policy and Innovation, pp.
12-15. Kansai Science City.
[42]WOLFE, A. D., (1999). Globalization, information and communication technologies and local and regional
systems of Innovation, In Rubenson, K., Schutze, H., (eds). Transition to the knowledge society: Conference
Proceedings. Vancouver: University of British Columbia Press. [online] [cit. 2018-02-23]. Dostupné
z:http://sites.utoronto.ca/progris/publications/pdfdoc/1999/Wolfe99_RegInnovation.pdf.
[43]ZEE, F., (2013). Netherlands, Brainport Eindhoven: Top Technology Region Spreading its Wings. [online].
In OECD. Innovation-Driven Growth In Regions: The Role Of Smart Specialisation. [cit. 2016-11-23].
Dostupné z: http://www.oecd.org/sti/inno/smart- specialisation.pdf.
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu Inovační politika a rozvoj regionálních inovačních systémů
(MUNI/A/0921/2017).