XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
353
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-46
KVALITA MÍSTA JAKO VYJÁDŘENÍ OBJEKTIVNÍ
DIMENZE KVALITY ŽIVOTA
Quality of place as an expression of the objective dimension of quality of
life
FRANTIŠEK MURGAŠ
Katedra geografie
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Technická univerzita v Liberci
Department of geography
Faculty of Science, Humanities and Education
Technical University of Liberec
 Universitní nám. 1, 461 17 Liberec, Czech Republic
E-mail: frantisek.murgas@tul.cz
Anotace
V příspěvku se zabýváme jedním z důležitých geografických pojmů, kterým je místo. Cílem příspěvku je nástin
konceptualizace kvality místa ve vztahu ke kvalitě života a její aplikace na hierarchické úrovni kraje. Termín
„kvalita místa“ je navržen pro označení objektivní, prostorové dimenze kvality života, tak, jak se pro označení
subjektivní dimenze běžně používá termín „spokojenost se životem“. Kvalita života je chápána jako dobrý život
prožívaný na dobrém místě, přičemž místo je považováno za dobré, když je vhodné pro prožívání dobrého života.
Mezinárodní měření kvality života - ať už je publikují instituce, nevládní organizace, součásti univerzit, thinktanky
nebo soukromé subjekty - jsou měřením zemí z hlediska jejich kvality místa. Tento přístup je aplikován na
příkladu Libereckého kraje. Potvrdilo se, že diferenciace pohody mužů a žen je odlišná od diferenciace kvality
místa. Zlepšování kvality života jako jeden z hlavních cílů veřejné politiky může být úspěšné jenom za předpokladu,
že bude zaměřeno na zlepšování kvality míst.
Klíčová slova
kvalita života, kvalita místa, dobrý život, dobré místo
Annotation
In the paper we deal with one of the important geographic terms, which is the place. The aim of the paper is
outlining conceptualization of the quality of the place in relation to the quality of life and its application at
hierarchical level of region. The term „quality of place” is proposed to designate the objective, spatial dimension
of quality of life, as a term „satisfaction with life” is commonly used to describe a subjective dimension. The
quality of life is understood to be a good life spent in a good place, where the place is considered good when it is
suitable for living a good life. International measurements of quality of life - whether they are published by public
institutions, non-governmental organizations, universities or think tanks or private entities are the repercussion
of measuring of countries in terms of their quality of place. This approach is applied to the example of the Liberec
region. It has been confirmed that the differentiation of well-being of men and women differs from the
differentiation of the quality of the place. Improving quality of life as one of the main objectives of public policy
can be successful only if it focuses on improving the quality of places.
Key words
quality of life, quality of place, good life, good place
JEL classification: I31, O15
1. Úvod
Pojem „místo” je jedním z klíčových termínů současné humánní geografie, lze jej chápat jako člověkem
transformovanou část zemského povrchu (Henderson, 2009). Místo je důležité „samo o sobě“ nebo vztažené
k jiným pojmům, např. prostor nebo kvalita, v tom případě je konceptualizováno jako „kvalita místa“, v případě
dobré kvality vystupující jako „dobré místo“. Kvalita života je jedním z konceptů, kterými se společnost
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
354
v současném období pozdní moderny usiluje o uchopení a explanaci sociální a ekonomické reality. S pojmem
„kvalita“ úzce souvisí pojem „hodnocení“, jiným vyjádřením kvality je jakost (Murgaš, 2012). Když mluvíme o
kvalitě života, vždy máme na mysli hodnocení, jak dobrý je život. Svůj život lidé hodnotí pozitivně, důkazem toho
je skutečnost, že sebevraždu páchá jenom relativně málo lidí.
Výrazným rysem kvality života je její dichotomie, kvalita života se týká jednotlivce, a zároveň celé společnosti.
Zároveň má dvě hlavní části, nazývané dimenze. Strukturu dimenzí, domén a indikátorů s příklady uvádíme
v tabulce 1.
Tab. 1: Struktura dimenzí, domén a indikátorů kvality života
Hierarchie Charakteristika Příklady
Dimenze seskupení domén pohoda, kvalita místa
Domény seskupení indikátorů
Demografická, životní prostředí,
vzdělání, vybavenost
Indikátory jednotlivé proměnné střední délka života, emise
rozvodovost, generativita
Zdroj: upravené podle Murgaš a Klobučník (2016)
Dimenze jsou dvě – subjektivní a objektivní. Dělí se na domény, které jsou seskupením proměnných, nazývaných
indikátory nebo je tvoří přímo indikátory. Subjektivní dimenzi představuje hodnocení vlastního života, které
dokáže každý člověk. Data o subjektivní dimenzi jsou primární data, zjišťované v dotazníkovém šetření.
Objektivní dimenzi tvoří vnější, geografické prostředí, ve kterém člověk žije svůj život. Vnější prostředí má
podobu fyzického prostoru, data o objektivní dimenzi jsou získávaná ze statistických zdrojů, jsou to sekundární
data. Spokojenost s vnějším prostředím je možné získávat dotazníkovým šetřením. Kvalita života, spokojenost se
životem, pohoda nebo štěstí nejsou jediné termíny, které vědci používají pro hodnocení života. Dalšími
používanými termíny pro subjektivní dimenzi jsou blahobyt (Večerník, 2016), osobní pohoda (Veenhoven, 2009;
Vittersø, 2016), pohoda (Calestani, 2009; Kearns a Andrews, 2010), spokojenost se životem (Sirgy, 2012),
subjektivní kvalita života (McCrea et al., 2011) nebo štěstí (Křivohlavý, 2013; David et al., 2013), přičemž většina
autorů tyto termíny považuje za synonyma. S tím nelze souhlasit, protože nelze ztotožňovat ani zaměňovat
jednotlivé hierarchické úrovně.
Ve zkoumání objektivní dimenze kvality života něco jako nejčastěji používaný termín neexistuje, a proto se pro
ni používají termíny jako objektivní pohoda (D´Acci, 2014; Western, Tomaszewski, 2016), ekonomická pohoda
(Fox, 2012), nebo pohoda národů (Veenhoven, 2014). Britský statistický úřad používá pojem „národní pohoda“
(Beaumont, 2011). Konceptualizace kvality života je popsána v řadě prací (Phillips, 2006; Rapley, 2008),
z českých a slovenských autorů se o konceptualizaci pokoušeli Heřmanová (2012), Murgaš (2012, 2016),
Andráško (2016).
2. Cíl a metody
Cílem příspěvku je nástin konceptualizace kvality místa ve vztahu ke kvalitě života, konkrétně k její prostorové,
objektivní dimenze kvality života. Kvalita místa je aplikována na hierarchické úrovni Libereckého kraje.
Kvalitě života jako studiu `dobrého života` se věnují různé vědní disciplíny. Důvodem, proč se jí má zabývat
geografie je její zaměření na prostor. S tím úzce souvisí fenomén dobrého místa (McCann, 2004) jako místa, ve
kterém je v různé míře prožívaný dobrý život (Veenhoven, 2014). „Místo obecně je centrálním konceptem
humánní geografie“ (Henderson, 2009, s. 539). Z toho důvodu pro objektivní dimenzi zaměřenou na prostor se
používá označení kvalita místa (Trip, 2007; Burton, 2014; Murgaš a Klobučník, 2016), Dobrým místem mohou
být sídla, regiony všech hierarchických úrovní včetně přeshraničních euroregionů (Böhm, 2014) nebo státy.
V konceptualizaci kvality života vycházíme z těchto premis:
 Kvalita života se týká života člověka. Vzniká v procesu vývoje dítěte, zaniká smrtí člověka. Hodnotit svůj
život dokáže každý člověk, který je schopný uvědomování si sebe sama.
 Když hodnotíme kvalitu svého života, hodnotíme spokojenost s ním. Vyjádřením spokojenosti je pohoda
(well-being) nebo její opak – nepohoda (ill-being). Pohodu chápeme jako synonymum dobré spokojenosti se
životem.
 Referenčním bodem, ke kterému je vztažen koncept kvality života, je pojem dobrý život, prožívaný na dobrém
místě.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
355
 Kvalita života je holistická, tvoří ji dvě dimenze: subjektivní (pohoda, well-being) a objektivní (kvalita místa,
quality of place).
 Kvalita života je dichotomická, kromě toho, že je zároveň subjektivní i objektivní, týká se jednotlivce i celé
společnosti. Je cílem i cestou k dosažení tohoto cíle.
 Dichotomie kvality života se projevuje i v přístupech ke kvalitě života. V deskriptivním přístupu je zachycen
existující stav, v preskriptivním přístupu jde o žádoucí stav. Dynamický přístup vyjadřuje vývoj kvality života,
statický přístup se jí zabývá v daném časovém období.
 Dimenze subjektivní je považována za důležitější z obou dimenzí, zjišťuje se anonymním dotazníkovým
průzkumem. Dimenze objektivní se zjišťuje ze statistických dat, hodnotit kvalitu místa ale lze dotazníkovým
šetřením.
 Existují důkazy o tom, že lidé s vysokou kvalitou života mají lepší zdraví, žijí déle, jsou více kreativní a mají
lepší vztahy s jinými lidmi (Hamplová, 2015).
 Klíčovými pojmy kvality života jsou pohoda ve významu „stupeň spokojenosti se životem“ a místo ve
významu „stupeň jeho [toho místa] kvality“.
 V kvantifikaci spokojenosti se životem nebo pohody je nejčastějším hodnocením označení jedné z hodnot 0
až 10, kdy nula znamená nejnižší možnou hodnotu a deset nejvyšší možnou hodnotu. Tato škála je známá
jako Cantrilova škála. Dalšími možnostmi jsou výběr jedné z pěti nebo sedmi možností Likertovy škály.
 Kvalita života není ekonomická kategorie, nemůže růst nebo klesat, může se jenom zlepšovat nebo zhoršovat.
Tomu odpovídá i zaužívaný anglický termín pro pozitivní změny v kvalitě života – improving.
 Štěstí není synonymem kvality života ale krátkodobý a velmi intenzivní pocit radosti, který přináší dosažení
náročného cíle. Chápeme jej jako nejvyšší dosažitelnou pohodu. Na Cantrilově škále 0 – 10 štěstí představuje
nejvyšší hodnocení deset, na sedmi stupňové Likertově škále nejvyšší hodnocení sedm.
Tab. 2: Domény a indikátory kvality života použité vybranými autory pro její měření
Autor Len Doyal,
Ian Gough
Amartya Sen Martha Nussbaum Silvia Staub-
Bernasconi
Teorie Teorie lidských
potřeb
Teorie schopností Teorie schopností Řízení lidského
života
Rok 1991 1993 2000 2007
Indikátory /
Domény
Nutriční jídlo a
čistá voda
Podpora zdraví Fyzické schopnosti
(žití dlouhého
života, tělesné
zdraví, tělesná
integrita
Fyzické zdroje
Bezpečné bydlení Výživa
Socio-ekonomické
zdroje
Nerizikové
pracovní prostředí
Mobilita
Socio-kulturní
zdroje
Mentální
schopnosti (smysly,
představivost,
myšlení, emoce,
péče, láska)
Socio-ekologické
zdroje
Bezpečný porod
Štěstí
Schopnost získávat
znalostiPřiměřená
zdravotní péče
Respekt sebe samaSignifikantní
primární vztahy
Symbolické zdroje
Fyzická bezpečnost Účast na komunitním
životě
Sociální schopnosti
(vztahy s jinými,
politická kontrola,
společný život, soc.
základy sebeúcty,
uznání jiných, hry)
Kompetence jednat
Ekonomické
zajištění
Sociální pozice
Veřejné působení
Přiměřené vzdělání
Participace v soc.
systémech
Zdroj: Upravené podle Spatscheck (2017)
Důležitou součástí zkoumání kvalita života je její měření. Spatschek (2017) uvádí přehled přístupů k měření
kvality života, jejichž autoři zastupují různorodou vědeckou orientaci (tab. 2).
Mezi premisemi uvádíme konstatování, že referenčním bodem, ke kterému je vztažen koncept kvality života, je
pojem dobrý život (Ferriss, 2010; Michalos a Robinson, 2012; Veenhoven, 2009, 2014; Widmer, 2014), vztažený
k subjektivní dimenzi kvality života, prožívaný na dobrém místě, které je vztaženo k objektivní dimenzi kvality
života. Z aspektu dobrého života je i definice kvality života - „stupeň, v jakém se prolínají různé standardy dobrého
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
356
života“ (Veenhoven, 2014: 5265). V klasickém chápaní, čerpajícím z Aristotela, dobrý život vycházel z morálních
principů. V současném období pozdní moderny není shoda na tom, co je to dobrý život. Někteří autoři za dobrý
život považují štěstí, charakterizované „snahou o pohodlí, potěšení a bohatství ve formě hmotného zboží“
(Widmer, 2014), podle Csikszentmihalyi (2015) dobrým životem je plynutí (flow) jako optimální zážitek.
Podle jiného názoru dobrý život je spojený s dobrou společností, její vytvoření je klíčem k dobrému životu.
Otázkou je, jestli pro dobrou společnost je nutná existence sociálního státu (Ferriss, 2010). „Utváření“ dobrého
života prostřednictvím dobré společnosti je přístup shora dolů. Přístup zdola nahoru na druhé straně znamená
vytváření podmínek pro dobrý život. Nabízí jej nejen tradice všech velkých světových náboženství ale i poznatky
psychologie (Murgaš a Klobučník, 2016). K nejdůležitějším patří poznání faktorů určujících zdroje pohody.
Padesát procent pohody je determinovaných geneticky, čtyřicet procent zdrojů představují cílené aktivity, tvořené
širokou varietou každodenních aktivit lidí a pouze z deseti procent je pohoda ovlivňovaná fyzickým prostředím a
demografickými a sociálními charakteristikami regionů, ve kterých lidé žijí (Lyubomirsky et al., 2005). Vnější
prostředí s jeho charakteristikami a vybaveností tvoří kvalitu miesta. I když jeho vliv na kvalitu života není velký,
na druhé straně není ani zanedbatelný.
Konceptu místa je v geografii věnovaná pozornosť. Matlovič a Matlovičová (2006) citují Harveye (1996: 298):
„Narůstá význam kvalitativních aspektů místa, zejména význam kvality života v místě, ale i význam tvorby image
a marketingu místa… Místa se musí prodávat jako dobrá místa pro život, práci a investování“. Matlovič (2007)
představuje trinitární koncepci místa se třemi úrovněmi sfér (obr. 1). „První podstatou místa je výplň části
časoprostoru, která má charakter unikátní kombinace fyzickogeograficko sférických, sociosférických
a technosférických komponentů […] Druhou podstatou místa je aréna (proces) vlastního sociálního konstruování
a formování se každodenních událostí. Třetí podstatou místa je význam, resp. nositel multiplikativních významů
(smyslů, identit) – přičemž může jít o identity individuální, skupinové, regionální, národní, civilizační nebo
univerzální (není teda vázané na některou z mírek zkoumání), Matlovič (2007: 17).
Obr. 1: Trinitární koncepce místa
Zdroj: Upravené podle Matlovič (2007)
Pro označení vnější, objektivní dimenze kvality života Murgaš a Klobučník (2016) navrhují pojem „kvalita místa“.
Kvalitu místa lze definovat jako „emocionální a kognitivní hodnocení vnějších, prostorově diferencovaných
hmotných a nehmotných podmínek pro prožívání kvality života“.
Podle Andrewse (2001: 207) „Kvalita místa je souhrnný ukazatel faktorů vnějšího prostředí, které přispívají ke
kvalitě života.“ Reilly a Renski (2008) konstatují, že kvalita místa je „veřejné dobro“ (public good) které je
faktorem ekonomického rozvoje.
Ve veřejném diskurzu je kvalita života, stejně jako štěstí mylně spojována s prosperitou. Mylně proto, protože
v počátcích zkoumání kvality života se ukázalo, že růst prosperity v šedesátých letech minulého století nepřinesl
růst spokojenosti se životem, někdy dokonce přinesl pokles. Toto poznání se stalo známým podle amerického
ekonoma Richarda Easterlina jako Easterlinův paradox (Murgaš, 2012). Růst prosperity přináší zlepšování kvality
života jenom pro lidi s nejnižšími příjmy, po dosažení určité hranice, specifické pro každou zemi se kvalita života
přestane zlepšovat. Hamplová (2015) pro Českou republiku udává tuto hranici na úrovni čistého měsíčního příjmu
čtrnáct tisíc korun na osobu.
I
Místo jako význam
Místo jako aréna
(proces vlastního
konstruování)
I. Noosférická a
kybersférická úroveň
III. Fyziosférická a
technosférická úroveň
Místo jako výplň
časoprostoru
II. Sociosférická
úroveň
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
357
Existenci kvality místa jako samostatné části kvality života odůvodňuje skutečnost, že ji lze samostatně měřit,
nezávisle na měření pohody, a to dvěma způsoby. Prvním je metoda interview, kdy se vzorky obyvatel ptáme na
jejich spokojenost s daným místem, zpravidla sídlem. Tím se získávají primární data. Druhým způsobem lze
identifikovat z dostupných statistických dat ty, které považujeme za charakteristiky kvality místa. Někdy jsou to
data o vybavenosti zkoumaného místa. Murgaš a Klobučník (2016) měřili kvalitu místa ve všech šest tisíc dvě stě
padesát jednom sídle České republiky tak, že z dostupných statistických dat identifikovali ty, které podle nich
tvoří ´zlatý standard kvality života`. Je to deset indikátorů: (i) sebevraždy, (ii) střední délka života při narození –
muži, (iii) střední délka života při narození – ženy, (iv) úmrtnost, (v) porodnost, (vi) rozvodovost, (vii) vzdělanost,
(viii) nezaměstnanost, (ix) emisní bilance a (x) generativita. Generativitou podrobně diskutuje Murgaš (2016).
Z úrovně sídel byly vypočteny hodnoty okresů a z nich hodnoty krajů (tab. 3, sloupec Hodnota 2016)
Určitým nedostatkem zkoumání a kvantifikace kvality života ať už v podobě spokojenosti se životem nebo
spokojenosti s kvalitou místa je, že vyjadřuje pouze okamžitý stav, platný v čase sběru dat. Tento handicap je
možné do určité míry odstranit opakováním výzkumu nebo použitím dat z různých měření. Pravděpodobně prvním
měřením kvality života v České republice bylo měření Mederlyho et al. (2004) za roky 1990 – 2001. Regionální
index kvality života, který ztotožnili s Human Development Indexem, autoři zkoumali na úrovni krajů
v doménách: (i) Předpoklady pro dlouhý a zdravý život, (ii) Předpoklady pro tvořivý život s dostatečným
vzděláním, (iii) Předpoklady pro přiměřenou životní úroveň. Hodnoty jejich Regionálního indexu jsou ve sloupci
„Hodnota 2004“ v tab. 3 a graficky na obr. 2. Sloupec „Hodnota 2016“ v tab. 3 a obr. 3 vyjadřují data publikovaná
Murgašem a Klobučníkem (2016).
Tab. 3: Regionální index kvality života v krajích v procentech průměru ČR
Kraj Hodnota 2004 Hodnota 2016
Praha 122,0 137,2
Jihočeský 106,5 105,9
Královehradecký 105,2 107,3
Středočeský 104,7 96,3
Plzeňský 103,6 91,2
Liberecký 101,5 95,8
Pardubický 100,0 104,6
Vysočina 99,4 119,2
Jihomoravský 97,9 110,8
Olomoucký 95,8 99,6
Zlínský 95,5 106,4
Karlovarský 94,4 68,6
Ústecký 86,5 58,7
Moravskoslezský 80,6 89,9
Zdroj: autor podle Mederly et al. (2004) a Murgaš a Klobučník (2016)
Měření Mederlyho et al. (2004) a Murgaše a Klobučníka (2016) není možné automaticky srovnávat, protože
použily odlišné indikátory. To, co srovnávat možné je, je struktura krajů v obou měřeních. Na základě toho lze
vyslovit následující konstatování: Rozdíl mezi Prahou jako krajem s nejvyšší hodnotou a Moravskoslezským
krajem jako krajem s nejnižší hodnotou v měření z roku 2004 je 41,4. Rozdíl mezi Prahou a Ústeckým krajem
v měření z roku 2016 je 78,5.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
358
Obr. 2: Prostorová diferenciace Regionálního indexu kvality života v krajích ČR v roce 2004
Zdroj: podle Mederly et al. (2004)
Obr. 3: Prostorová diferenciace Regionálního indexu kvality života v krajích ČR v roce 2016
Zdroj: upravené podle Murgaš a Klobučník (2016)
3. Výsledky
Kvalitu místa, jak jsme ji popsali v předchozím textu, jsme aplikovali ve zkoumání pohody a kvality místa
v Libereckém kraji. Výzkum probíhal v březnu až květnu 2017, zúčastnilo se ho dvě stě dvacet sedm osob, z toho
sto jeden mužů a sto dvacet šest žen. Dosažené výsledky jsou v tabulce 4. Plyne z ní, že hodnoty spokojenosti se
životem, měřené na škále 0 - 10 se na hierarchické úrovni kraje liší, a to u mužů i u žen, přičemž v hodnocení
kvality místa je rozdíl mezi muži a ženami výrazný. Tato skutečnost odůvodňuje konstatování o smysluplnosti
zkoumání a kvantifikaci kvality místa. Průměrné hodnoty spokojenosti se životem i kvality místa v Libereckém
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
359
kraji jsou vyšší, než jaké za tento kraj udávají Murgaš a Klobučník (2016). Podle nich kvalita místa v tomto kraji
byla 5,07, nejvyšší hodnotu dosáhla Praha (7,26).
Tab. 4: Hodnoty spokojenosti se životem a s kvalitou místa v Libereckém kraji v roce 2017
Muži Ženy Průměr
Spokojenost se životem 7,57 7,25 7,41
Kvalita místa 8,36 6,88 7,62
Zdroj: vlastní zpracování
Tím, že kvalita života se dostala do veřejného diskurzu, stala se nástrojem a zároveň cílem veřejné politiky.
Ukazuje se, že vliv kvality místa na spokojenost se životem není velký, platí to ale jen pro země s kvalitní veřejnou
politikou, se kterou jsou občané spokojeni. Zlepšování kvality života jako jeden z hlavních cílů veřejné politiky
může být úspěšné jenom za předpokladu, že bude zaměřeno na zlepšování kvality míst.
Závěr
Cíl příspěvku byl popsán jako nástin konceptualizace kvality místa ve vztahu ke kvalitě života, konkrétně k její
prostorové, objektivní dimenze kvality života. Konceptualizace kvality místa měla být aplikována na mezo úrovni
Libereckého kraje.
Konceptualizace kvality místa byla nastíněna jako objektivní dimenze kvality života, kterou lze kvantifikovat
dvěma způsoby. Prvním je měření indikátorů, kterými jsou data ze statistických šetření, uvedený způsob použili
Murgaš a Klobučník (2016). Druhým způsobem měření je zjišťování kvality místa v dané lokalitě v podobě
zjišťování spokojenosti se životem v sídle. Toto zjišťování mělo podobu dotazníkového šetření v sídlech na území
Libereckého kraje v roce 2017. Ukázalo se, že hodnota kvality sídel v tomto kraji jako dobrých míst pro život je
vysoká.
Literatura
[1] ANDRÁŠKO, I. (2016). Kvalita života v mestách. Východiská, prístupy, poznatky. Brno: Masarykova
univerzita. ISBN 978-80-210-8269-4.
[2] ANDREWS, C. J. (2001). Analysing Quality-of-Place. Environment and Planning B: Planning and Design.
Vol. 28, pp. 201-217. ISSN 1472-3417.
[3] BEAUMONT, J. (2011). Measuring National Well-being: A discussion paper on measures. [online]. [cit. 27.
2. 2018]. Dostupné z: http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20160106195 224/http://www
ww.ons.gov.uk/on s/dcp17176 6_240726.pdf.
[4] BÖHM, H. (2014). Comparison of Governance Forms for Cross-Border Co-operation within the EU. The
Journal of Cross-border Studies in Ireland, s. 36 – 51. ISBN 978-1-906444-30-3.
[5] BURTON, M. (2014). Quality of Place. In A.C. Michalos (Ed.), Encyclopaedia of quality of life and wellbeing
research, pp. 5312−5314. Dordrecht: Springer. ISBN 978-94-007-0752-8.
[6] CALESTANI, M. (2009). ‘Suerte’ (Luck): Spirituality and Well-Being in El Alto, Bolivia. Applied Research
Quality Life, vol. 9, no. 4, pp. 47–75. ISSN 1871-2584. DOI: 10.1007/s11482-009-9067-9.
[7] CSIKSZENTMIHALYI, M. (2015). Flow - O štěstí a smyslu života. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0918-
8.
[8] D´ACCI, L. (2014). Well-being and progress measurement. In Michalos, A. C. (Ed.), Encyclopaedia of
quality of life and well-being research, 2014, 7062−7070. Dordrecht: Springer. ISBN 978-94-007-0752-8.
[9] DAVID, S. A., BONIWELL, I. a CONLEY AYERS, A. (eds) (2013). The Oxford Handbook of Happiness.
Oxford: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-871462-0.
[10]FERRIS, A. L. (2010). Approaches to Improving the Quality of Life. How to Enhance the Quality of Life.
Dordrecht: Springer. ISBN 978-80-481-9147-5.
[11]FOX, J. (2012). The Economics of Well-Being. Harvard Business Review, [online]. [7. 1. 2018]. Dostupné z:
https://hbr.org/2012/01/the-economics-of-well-being
[12]HAMPLOVÁ, D. (2015). Proč potřebujeme rodinu, práci a přátele. Štěstí ze sociologické perspektivy. Praha:
Fortuna Libri. ISBN 978-80-7321-947-5.
[13]HENDERSON, G. (2009). Place. In Gregory, D., Johnston D., Pratt, G. & Watts, M. (eds.) The Dictionary of
Human Geography (5th ed.). Chichester: Wiley-Blackwell, pp. 539-541. ISBN 978-1-4051-3288-6.
[14]HEŘMANOVÁ, E. (2012). Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Slon. ISBN 978-80-7419-106-0.
[15]KEARNS, R. A. a ANDREWS, G. (2010). Geographies of Wellbeing. In Smith, S. J., Pain, R., Marston, S.,
Jones, J. P. III (eds.) The SAGE Handbook of Social Geographies, 2010, pp. 309-328. London: SAGE. ISBN
978-1- 4129-3559-3. DOI: http://dx.doi.org/10.4135/9780857021113.
[16]KŘIVOHLAVÝ, J. (2013). Psychologie pocitů štěstí. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-8544-8.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
360
[17]LYUBOMIRSKY, S., SHELDON, K. M. a SCHKADE, D. (2005). Pursuing happiness: The architecture of
sustainable change. Review of General Psychology, vol. 9, pp. 111–131. ISBN 1089-2680. DOI:
10.1037/1089-2680.9.2.111.
[18]MATLOVIČ, R. (2007). Hybridná idiograficko-nomotetická povaha geografie a koncept miesta s dôrazom
na humánnu geografiu. Geografický časopis, vol. 59, no. 1, pp. 3-22. ISBN 1335-1257.
[19]MATLOVIČ, R. a MATLOVIČOVÁ, K. (2006). Koncept miesta vo vývoji geografického myslenia. In Kraft,
S., Mičková, K., Rypl, J., Švec, P. a Vančura, M. (eds.): Česká geografie v Evropském prostoru, sborník
příspěvků XXI. Sjezdu České geografické společnosti. České Budějovice: Jihočeská univerzita.
[20]McCANN, J. E. (2004). ‘Best Places’: Interurban Competition, Quality of Life and Popular Media Discourse.
Urban Studies, vol. 41, no. 10, pp. 1909–1929. ISSN 0042-0980.
[21]McCREA, R., SHYY, T-K. a STIMSON, R. (2006). What is the Strength of the Link between Objective and
Subjective Indicators of Urban Quality of Life? Applied Research in Quality of Life, vol. 1, no. 1, pp. 79-96.
ISSN 1871-2584.
[22]MEDERLY, P., TOPERCER, J. a NOVÁČEK, P. (2004). Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje:
kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup. Praha: UK, Fakulta sociálních věd. ISBN 80-239-4389-8.
[23]MICHALOS, A. C. a ROBINSON, S. R. (2012). The Good Life: Eighth Century to Third Century BCE. In
K. C. Land, A. C. Michalos, M. J. Sirgy (eds.) Handbook of Social Indicators and Quality of Life Research,
pp. 23-62. Dordrecht: Springer. ISBN 978-94-007-2421-1.
[24]MURGAŠ, F. (2012). Prostorová dimenze kvality života. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-
80-7372-931-8.
[25]MURGAŠ, F. (2016). Geographical Conceptualization of Quality of Life. Ekológia (Bratislava) vol. 35, no.
4, pp. 309-319. ISSN 1335-342X.
[26]MURGAŠ, F. a KLOBUČNÍK, M. (2016) Municipalities and Regions as Good Places to Live: Index of
Quality of Life in the Czech Republic. Applied Research in Quality Life, vol. 11, no. 2, pp. 553–570. ISSN
1871-2584. DOI: 10.1007/s11482-014-9381-8.
[27]PHILLIPS, D. (2006). Quality of Life. Concept, Policy and Practice. Oxon: Routledge. ISBN 978-0-415-
3255-0.
[28]RAPLEY, M. (2008). Quality of Life Research. London: SAGE. ISBN 978-0-7619-5457-6.
[29]REILLY, C. J. a RENSKI, H. (2008). Place and Prosperity: Quality of Place as an Economic Driver. Maine
Policy Review, vol. 17, no. 1, pp. 12 -25. ISSN 1064-2587.
[30]SIRGY, M. J. (2012). The Psychology of Quality of Life. Hedonic Well-Being, Life Satisfaction, and
Eudaimonia. 2nd ed. Dordrecht: Springer. ISBN 978-94-007-4405-9.
[31]SPATSCHECK, CH. (2017). Quality of Life and Well-Being – Tasks for Social Work? Sociální práce
/Sociálna práca, vol. 17, no. 4, pp. 18-29. ISSN 1213-6204.
[32]TRIPP, J. J. (2007). Assessing quality of place: a comparative analysis of Amsterdam and Rotterdam, Journal
of Urban Affairs. Vol. 29, no. 5, pp. 501–517. ISSN 1467-9906. https://doi.org/10.1111/j.1467-
9906.2007.00362.x
[33]VEČERNÍK, J. (2016). Opomíjené aspekty na pomezí ekonomiky a společnosti. In Večerník, J. (ed.) Práce,
hodnoty, blahobyt. České reálie v evropském kontextu, pp. 11-20. Praha: Sociologický ústav AV ČR. ISBN
978-80-7330-295-5.
[34]VEENHOVEN, R. (2009). Well-Being in Nations and Well-Being of Nations. Is there a Conflict between
Individual and Society? Social Indicators Research, Vol. 91, no1, pp. 5-21. ISBN 0303-8300.
[35]VEENHOVEN, R. (2013). Notions of the Good Life. In David, S. A., Boniwell, I., Conley Ayers, A. (eds.)
The Oxford Handbook of Happiness. Oxford: Oxford University Press, pp. 161-173. ISBN 978-0-19-871462-
0.
[36]VEENHOVEN, R. (2014). Quality of Life (QOL), an Overview. In Michalos, A. C. (ed.) Encyclopedia of
Quality of Life and Well-Being Research. Dordrecht: Springer, pp. 5265-5268. ISBN 978-94-007-0752-8.
[37]VITTERSØ, J. (2016). The most important idea in the world: An introduction. In Vittersø, J. (ed.) Handbook
of eudaimonic well-being, pp. 1-26. Dordrecht: Springer. ISBN 978-3-319-42445-3.
[38]WESTERN, M. a TOMASZEWSKI, W. (2016). Subjective Wellbeing, Objective Wellbeing and Inequality
in Australia. Zeeb H, ed. PLoS ONE, vol. 11, no 10. ISSN 016-3345. doi:10.1371/journal.pone.0163345.
[39]WIDMER, M. (2014) Good Life, Theories of. In Michalos, A. C. (ed.) Encyclopedia of Quality of Life and
Well-Being Research. Dordrecht: Springer, pp. 2589-2592. ISBN 978-94-007-0752-8.
Příspěvek byl zpracován v rámci grantu Projektu SGS FP 21258 2018 Technické univerzity v Liberci.