XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ. 21ST INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES. CONFERENCE PROCEEDINGS. Place: Kurdějov (Czech Republic) June 13-15, 2018 Publisher: Masarykova univerzita, Brno Edited by: Viktorie KLÍMOVÁ Vladimír ŽÍTEK (Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic) Vzor citace / Citation example: AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5. ISBN 978-80-210-8969-3. AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1– 5. ISBN 978-80-210-8969-3. Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check. Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and originality of the articles. © 2018 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-8969-3 ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf) Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 404 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-53 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE NA PŘÍKLADU MEZINÁRODNÍHO CVIČENÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU, RAKOUSKEM A NĚMECKEM Cross-border cooperation on the example of an international exercise between the Czech Republic, Austria and Germany ŠTĚPÁN KAVAN1, 2 LENKA BREHOVSKÁ2 1 Oddělení krizového řízení Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Department of crises management Fire Rescue Service of South Bohemia  Pražská 52b, 370 04 České Budějovice, Czech Republic E-mail: stepan.kavan@email.cz 2 Ústav radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Zdravotně sociální fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2 Inst. of Radiology, Toxicology and Civil Protection Faculty of Health and Social Studies University of South Bohemia in Ceske Budejovice  Emy Destinové 46, 370 05 České Budějovice, Czech Republic E-mail: stepan.kavan@email.cz, BrehovskaLenka@seznam.cz Anotace Příspěvek reflektuje problematiku přeshraniční spolupráce se zaměřením na požární ochranu. Mezinárodní spolupráce je řešena v pohraničních oblastech Jihočeského kraje jako podpůrný a doplňkový nástroj národního systému požární ochrany na příkladu cvičení „Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017“. Cílem je příspěvku je charakterizovat jeden z realizovaných směrů přeshraniční spolupráce, který je zaměřený na požární ochranu jako jednoho z prvků ochrany obyvatelstva. Výsledným výstupem jsou reálně využitelné klady a negativa pro skutečný požární zásah v česko-rakousko-německém příhraničí s cílem minimalizace poškození života, zdraví, majetku a životního prostředí. Metodou analýzy, syntézy a na základě případové studie jsou dokladovány možnosti spolupráce v oblasti provádění hasebních a záchranných prací. Přeshraniční spolupráci lze charakterizovat časovým zefektivněním na základě představených skutečností jako přínosné řešení zabezpečení záchranných prací a zlepšení koordinace nasazení sil a prostředků při mimořádných událostech a krizových situacích v pohraniční oblasti. Klíčová slova přeshraniční spolupráce, ochrana obyvatelstva, požární ochrana, mezinárodní cvičení Annotation The contribution reflects the issue of cross-border cooperation with a focus on fire protection. International cooperation is dealt with in the border regions of the South Bohemian Region as a supporting and complementary tool of the national fire protection system on the example of the Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017. The aim of the contribution is to characterize one of the implemented cross-border cooperation directions, which is focused on fire protection as one of the elements of population protection. The result is realistically beneficial and negative for a real fire intervention in the Czech-Austrian-German border region with the aim of minimizing damage to life, health, property and the environment. The method of analysis, synthesis and the case study show the possibilities of cooperation in the field of execution of fire and rescue work. Cross-border cooperation can be characterized by a time-based streamlining on the basis of the presented facts as a beneficial solution to the security of rescue work and improved co-ordination of the deployment of forces and means in the event of emergency events and crisis situations in the border area. Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 405 Key words cross-border cooperation, civil protection, fire protection, international exercise JEL classification: I31 1. Úvod Přeshraniční spolupráce se zaměřením na požární ochranu jako jednoho z prvků požární ochrany je jednou z možností podpory a doplnění národního bezpečnostního systému. Forma mezinárodní spolupráce přispívá k celkové ekonomické, sociální a územní soudržnosti konkrétního území. Cílem přeshraničních aktivit je doplňovat programy národní a Evropské Unie jako jsou např. programy venkovského rozvoje nebo programy investic pro růst a zaměstnanost. Zaměřují se na posílení struktur spolupráce v určených oblastech souvisejících s aktivitami v rámci vybraných priorit, jejich úsilí směřuje k vytvoření společné identity, integrovaného fyzického prostoru, vyváženého rozvoje a lepších a harmonizovaných politik a správy. Myšlenku směřování účinnější evropské reakce na mimořádné události a katastrofy připravila také Evropská federace sdružení důstojníků hasičských sborů, tzv. FEU, celoevropskou strategii Fire 2020. Hlavním cílem je zvýšení požární bezpečnosti a poskytování odborných znalostí evropským kompetentním orgánům v oblasti požární bezpečnosti (Boguská, 2016). Spolupráce je v dnešní době významný prvek fungování veřejné správy a nezbytný prvek rozvoje regionů, kdy důvody pro spolupráci nejrůznějších subjektů mají základ v existenci „synergického efektu“, tedy faktu, že společně lze dosáhnout významnějšího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám (Galvasová et al., 2007). Spolupráci lze obecně považovat za součinnost určitého množství subjektů při dosahování určitého společného cíle (Dušek, 2011, 2013). Z hlediska zúčastněných partnerů, jimiž mohou být složky státní správy, jednotky samosprávy, neziskové organizace bez ohledu na jejich charakter, podnikatelský sektor či občané, můžeme rozlišit řadu forem spolupráce založených na nejrůznějších kombinacích vztahů zúčastněných subjektů a podmínek pro její naplňování (Dušek, 2012, 2015). Mezinárodní spolupráce při řešení mimořádných událostí je řešena Smlouvou mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích ze dne 14. 12. 1998 (s účinností od 1. 11. 2000) a Smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích ze dne 19. 9. 2000 (s účinností od 1. 1. 2003). V rámci těchto smluv je řešeno překračování státní hranice, dovoz a vývoz vybavení a předmětů pomoci, používání letadel, koordinace řízení, formy spolupráce, spojení aj. Ekonomickou a socio-demografickou strukturu v příhraničním regionu Jihočeského kraje lze charakterizovat jako výrazně disproporční. Rozdíly jsou patrné zejména mezi městy a venkovem, mezi Rakouskem a Německem na jedné straně a českými regiony na straně druhé. Lze zde identifikovat méně rozvinuté regiony, regiony se strukturálními problémy a vysoce dynamické regiony s inovativním ekonomickým prostředím. Kromě uvedených ukazatelů je příhraniční oblast Jihočeského kraje charakteristická svým horským georeliéfem, který znesnadňuje provádění záchranných prací a nasazení bezpečnostních složek (Svatoš, 2007). Řešení nejen mimořádných událostí v takto diverzifikovaném prostředí podporuje užití GIS systémů, které nabízí vyhodnocení informací a následné využití při rozhodovacím procesu (Blistanova et al., 2014) Oblast Třístoličníku, společné rakousko - německo – české hranice, je velmi hustě zalesněná oblast, která je intenzivně využívána pro cestovní ruch. Je zde velký pohyb turistů a horských cyklistů. Vzhledem k vysokému množství neživé dřevní hmoty, zejména na české straně kvůli napadení kůrovcem po orkánu Kyrill, se v uzavřeném lesním porostu vytvořili velké holiny, čímž je lesní podloží stále více suší a zejména v letních měsících vede k výrazně zvýšenému riziku lesních požárů. Význam mezinárodního cvičení v oblasti společné hranice dokládají příklady již realizovaných cvičení (Malerova, Pokorny, 2017) i skutečné události jako nedávný požár garáží v oblasti Dreisesselberg v březnu 2016. Z interních pracovních záznamů Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje lze identifikovat výskyt několika náročných a dlouhotrvajících lesních požárů, jako například v Jochbergu (2017), Garmisch Partenkirchen v Kramerspitze (2015) a Fahrenbergu ve Finsterau (2013). Právě tato rizika jsou velmi nebezpečná pro lidi, zvířata a životní prostředí. Bez zvláštní pomoci a spolupráce jsou hasiči často bezmocní. Myšlenka přeshraničního cvičení požárních jednotek v tomto prostoru vznikla kvůli často neprůchodnému terénu, špatné dostupnosti vody na hašení, jazykové bariéře a odlišnými komunikačními prostředky. Příprava a realizace cvičení je zároveň jednou z forem odborného vzdělávání jednotek požární ochrany (Kováčová, Vacková, 2015). Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 406 2. Cíl a metody Příspěvek na téma česko-německo-rakouské přeshraniční spolupráce na příkladu cvičení „Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017“ (ABCFFD 2017) si klade za cíl charakterizovat možnosti spolupráce v oblasti požární ochrany a vytýčit klady a zápory spolupráce pro reálné činnosti prováděné za účelem efektivní a včasné ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pozornost je zaměřena na provádění požární ochrany z pohledu zásahové činnosti, tzv. represivní činnosti, jako jednoho z prvků ochrany obyvatelstva. Omezením příspěvku je vzhledem k rozsahu nezapracování preventivních opatření požární ochrany. K dosažení vytčených cílů byla využita rešerše literárních pramenů, analýza a syntéza dostupných informací, případová studie mezinárodního česko-německého -rakousko cvičení. Případové studie popisuje a charakterizuje konkrétní příklad cvičení, tedy osvojování si vhodných přístupů v praxi. Jedná se o zkoumání předem zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu. Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti. Může však být i explanační: odhalit skryté souvislosti a vysvětlit příčiny konkrétních jevů. Podstatou případové studie je předpoklad, že důkladným prozkoumáním jednoho případu lze lépe porozumět jiným podobným případům. V případové studii lze k vysvětlení jevů, na něž se zaměřuje, využívat různých vědeckých metod (interview, studium dokumentů, statistická data, apod.) a jejich výsledků; není to však její hlavní cíl. Případová studie použitá v příspěvku je praktickým příspěvkem k danému tématu. Zpracování případové studie je založeno zejména na zkušenosti, druhořadně na analýze a aplikaci nějaké teorie, jsou tak dokladovány možnosti spolupráce zejména v oblasti provádění hasebních a záchranných prací. 3. Výsledky z cvičení „Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017“. Cvičení „Austrian Bavarian Czech Forest Fire Drill 2017“ bylo organizováno hasiči tří zemí – Česká republika, Rakousko, Německo. Za Českou republiku byl partnerem pro plánování a realizaci cvičení Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, který dále spolupracoval s Policií ČR, Krajským úřadem Jihočeského kraje, Národním parkem Šumava a dotčenými obcemi (zřizovateli jednotek požární ochrany zejména na území okresů Český Krumlov a Prachatice). Na rakouské a německé straně se cvičení zúčastnily jak hasiči, tak dále policie, armáda, zdravotní služba - Červený Kříž, horská služba, kynologové, civilní ochrana, obecní a vyšší samospráva. Území Šumavy vybrané pro realizaci cvičení se rozkládá na společné hranici České republiky s Německem a Rakouskem. Umocňuje se tak možnost společného plnění úkolů spojené s požárem v rozsáhlých lesních celcích i s ohledem na terénní náročnost (oblast Haidmüle, Nového Údolí, Trojmezí, Plechý, Smrčiny). Oblast cvičení je vyznačena na obrázku 1. Obr. 1: Oblast cvičení Zdroj: vlastní zpracování na mapových podkladech portálu google.com Cvičení ABCFFD 2017 se uskutečnilo v termínu 30. 6. - 2. 7. 2017. Charakteristika činnosti a spolupráce pro jednotky požární ochrany z území Jihočeského kraje byla v jednotlivých dnech cvičení velice rozdílná. Cílem cvičení bylo prověřit schopnost jednotek požární ochrany a ostatních zúčastněných složek hasit požár lesa v nepřístupném lesním terénu v blízkosti společné hranice České republiky, Rakouska a Německa v podmínkách chráněných lesních masivů z pohledu ochrany přírody. Definované další cíle byly:  Prověřit schopnost přeshraniční spolupráce jednotek požární ochrany při zdolávání rozsáhlého požáru včetně schopnosti řešit jazykovou bariéru zasahujících jednotek.  Prověřit spolupráci operačních středisek zúčastněných států.  Prověřit možnost použití různých vodních zdrojů. Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 407  Prověřit organizaci dopravy ve špatně přístupném terénu.  Prověřit možnost leteckého hašení pomocí vrtulníků či letadel a jejich plnění.  Prověřit záchranu osob pomocí leteckých záchranářů (zúčastněné složky Rakouska a Německa). Celé cvičení bylo organizováno jako taktické s prvky prověřovacího cvičení ve vztahu k taktické úrovni koordinace na místě zásahu velitelem zásahu a velitelů a vedoucích ostatních zúčastněných složek. Cvičení probíhalo ve třech základních etapách - rozehrách po jednotlivých dnech. Dne 30. 6. 2017 bylo v odpoledních hodinách Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (OPIS HZS JčK) požádáno Operačním střediskem v Pasově o pomoc při likvidaci lesního požáru v oblasti Trojmezná, Haidmülle - Nové Údolí, který se šíří z Německa do České republiky. Na místo byly vyslány jednotky v úrovni třetího stupně požárního poplachu v rámci Jihočeského a kraje. Hlavní činností českých jednotek bylo hašení požáru v těžko přístupném terénu Národního parku Šumava a provedení velkokapacitní dálkové dopravy vody hadicemi, až na několik kilometrů. Z české strany bylo nasazeno 10 jednotek požární ochrany, 20 kusů techniky a 68 profesionálních a dobrovolných hasičů. Dne 1. 7. 2017 bylo OPIS HZS JčK požádáno Operačním střediskem v Linci o pomoc při likvidaci lesního požáru na území Rakouska v oblasti Trojmezná, Hochficht, Schwarzenberg. Jihočeští hasiči vytvořili odřad jednotek požární ochrany z území Jihočeského kraje, který se z České republiky přesunul do rakouského Schwarzenbergu am Böhmerwald. Odtud byly potřebné síly a prostředky vysílány dle požadavků velitele zásahu. Ten zároveň vzhledem k rozsahu události zřídil mezinárodní štáb velitele zásahu, kde byli zastoupeni zástupci zasahujících složek všech zemí. Podstatnou součástí sobotních rozeher bylo využití lesních speciálů a velkoobjemových cisteren, které zajišťovaly kyvadlovou dopravu vody. Hasiči zde prověřovali různé typy plnění cisteren, například z nádrží a hydrantů používaných na místní sjezdovce v zimě pro zasněžování. Scénář cvičení předpokládal neustále šíření požáru a z hlediska taktiky provádění hasebních prací bylo nutné pro podporu pozemního hašení zařadit také letecké hašení. Letecká podpora, zajišťována vrtulníky a letadly, byla směrována k vyhledávání osob, transportu potřebných věcných prostředků jednotkám požární ochrany, transportu hasičů a zejména k leteckému hašení. Organizací letky byla pověřena armáda Rakouska – Bundesheer. Byly nasazeny letadla a vrtulníky armády Německa – Bundeswehr, armády Rakouska – Bundesheer a Letecké služby Policie České republiky. Hasební vodu vrtulníky nabíraly z Lipenské přehrady na území České republiky mezi obcemi Nová Pec a Horní Planá. Do sobotního scénáře byly vkládány rozehry, které museli hasiči, policisté a záchranáři řešit. Zároveň s hašením rozsáhlého požáru lesa v nepřístupném terénu bylo provedeno pátrání po pohřešované skupině pěti turistů. Další rozehra obsahovala vyhledání zraněného hasiče a následný transport do nemocničního zařízení. Z důvodu nemožnosti přístupu záchranářů na místo zásahu byl transport realizován přímo z terénu na nosítkách v podvěsu vrtulníku. Z české strany bylo nasazeno 8 jednotek požární ochrany, 13 kusů techniky a 48 profesionálních a dobrovolných hasičů. Dne 2. 7. 2017 se před hasičskou stanicí rakouského Schwarzenbergu am Böhmerwald uskutečnil společný nástup cvičících jednotek a bylo provedeno krátké zhodnocení cvičení jednotlivými vedoucími zúčastněných složek. Cvičení se celkem zúčastnilo 1011 hasičů ze tří zemí, 400 příslušníků armády se dvěma letadly a devíti vrtulníky, 60 policistů, 120 zdravotníků, záchranářů a ošetřovatelů, 50 členů horské služby se třemi lékaři, 10 psovodů a další krizový management – civilní ochrana, státní správa. Organizace spojení v místě zásahu, mezi veliteli a štábem byla značně komplikovaná vzhledem k různým technickým spojovacím prostředkům a frekvencím. Zejména první den cvičení se řešil problém pohybu vozidel v terénu, kdy se jednalo o rašelinový podklad. Na německé straně bylo vyzkoušeno použití dronů, které se ale dostalo do problémů s letovým provozem. Došlo k podcenění vývoje počasí ve vztahu k nasazení vrtulníků a letadel. Převážně druhý den cvičení, kdy ráno nemohly kvůli špatným povětrnostním podmínkám letecké prostředky vzlétnout, byla veškerá dodávka hasební vody závislá na kyvadlové dopravě, kterou zajišťovaly převážně české velkoobjemové cisterny. Přínosem cvičení byla rovněž realizace úkolů velitele zásahu. Mezi stěžejní činnosti patřila organizace zásahu v konkrétním místě nasazení včetně možnosti velet a spolupracovat s rakouskými a německými hasiči, zajištění kyvadlové dálkové dopravy vody pomocí cisteren a plnění cisteren z různých typů zdrojů vody (rybník, potok, vodní nádrže a systém rozvodu vody z těchto nádrží na zasněžování sjezdovek), tvorba čerpacích míst, spolupráce s leteckým hašením, plnění „vrcholových“ nádrží vodou pomocí vrtulníků, zajištění týlu pro Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 408 zasahující. Řešení uvedených úkolů bylo provedeno, jazyková bariéra byla řešena pomocí tlumočníka z OPIS HZS JčK. Pojetí ochrany obyvatelstva a řízení krizí je řešeno v multiresortní šíři a komplexnosti. K zajištění bezpečí obyvatelstva, jeho života, zdraví, majetku a životního prostředí musí orgány krizového řízení využívat dostupných sil a prostředků. Připravenost systému čelit současným i předvídatelným bezpečnostním hrozbám a s nimi spojeným mimořádným událostem a krizovým situacím nelze provádět jen s nasazením sil a prostředků bezpečnostních složek státu. Je potřeba hledat nové cesty, nástroje a postupy spočívající zejména v efektivním zapojení všech subjektů, které jsou schopny tomuto systému napomoci (Česká republika, 2013). Jednou z možných cest je i sdílení GIS systémů, které umožňují rychlé využití a průběžnou aktualizaci (Blistanova et al., 2015). Jedním z možných postupů při novém efektivním řešení zabezpečení záchranných prací a zlepšení koordinace nasazení sil a prostředků při mimořádných událostí a krizových situací v hůře dostupných příhraničních oblastech je bezpochyby přeshraniční spolupráce. (Kavan, Brehovská, 2016) Zabezpečení plošného pokrytí (tedy rozložení sil a prostředků v rámci daného území) jednotlivými záchrannými jednotkami je v příhraničních oblastech řidší ve srovnání s vnitřními částmi republiky. Malé vzdálenosti, rychlé dojezdové časy, otevřená hranice jsou jasné faktory, které jednoznačně vybízí k využívání přeshraniční spolupráce při zabezpečování záchranných prací, jakými jsou např. hašení požárů, vyprošťování zraněných osob při dopravních nehodách, velké počty zraněných osob apod. (Maléřová et al., 2016; Marcinek, Marková, 2014) Z druhé strany je potřeba vnímat ne zcela běžný systém povolávání přeshraničních jednotek, jazykovou bariéru a odlišný systém záchranných organizací a komunikace. (Kavan, 2013) Závěr V rámci cvičení ABCFFD 2017 byly procvičeny a naplněny určené úkoly. Při spolupráci zasahujících hasičů, záchranářů a také díky jejich „zapálenosti“ byla překonána jazyková bariéra. Kladně lze hodnotit i disciplinované chování civilního obyvatelstva, ať již trvale žijícího nebo turistů. Osvědčila se důkladná příprava velitelů a členů štábu, která spočívala hlavně v přípravě a sdílení mapových podkladů či prezentací z plánování cvičení, které pomáhaly překonat jazykovou bariéru. Výborně bylo řešeno týlové zabezpečení včetně stravy, doplňování pohonných hmot, zabezpečení pitného režimu, a to přímo na místě zásahu. Díky letecké podpoře probíhal kvalitní monitoring situace. Spojení a komunikace na úrovni operačních středisek byla bez komplikací, což je výsledkem nastavených komunikačních standardů a jazykové (německé) vybavenosti českých operátorů. Cvičení ABCFFD 2017 prověřilo součinnost jednotlivých bezpečnostních a záchranných složek tří zemí při zásahu na mimořádnou událost v těžko přístupném terénu lesního masivu Národních parků Šumava Böhmerwald - Bayerischer Wald. Bylo prokázáno, že jsou na obou stranách hranice obdobné technické prostředky a společný zásah je možný. Je zde ovšem patrná jazyková bariéra a velmi komplikované spojení v dané lokalitě. Také byla prověřena různá možnost dodávky vody na hašení, které je v dané lokalitě nedostatkem. Osvědčila se doprava vody velkoobjemovými cisternami, velkoobjemovým čerpáním s dopravou hadicemi a v neposlední řadě letecky. Příhraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti často bývá v ústraní vzhledem k mnohem rozsáhlejším projektům v rámci Evropské unie a jejího Mechanismu Civilní ochrany. Spolupráce příhraničních regionů není vždy dostatečně propagována, přestože je velice důležitá pro rozvoj těchto oblastí. Vedle profesní spolupráce se rovněž rozvíjí osobní kontakty a mnohá přátelství. Přestože záchranné systémy nejsou zcela totožné, na uvedené kazuistice je doloženo, že spolupráce jak v preventivní přípravné fázi, tak při společném zásahu možná je. Vzájemně záchranáře spojuje jejich cíl, kterým je především ochrana a záchrana lidského života a zdraví. Důležitým aspektem je tzv. „local safety“, tedy místní bezpečnost, kdy jsou využívány místní zdroje možné k řešení mimořádných událostí. Příkladem může být ochrana místních zdrojů vod proti působení přírodních vlivů a antropogenních událostí, což je složitý a ekonomicky náročný úkol. (Kročová, 2014) Přeshraniční spolupráce jednoznačně přispívá k rychlejšímu a efektivnějšímu zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí. Cvičení ABCFFD 2017 prokázalo, že o vzájemnou spolupráci je zájem a zúčastnění aktéři s přeshraniční pomocí počítají. Literatura [1] BLISTANOVA, M., KATALINIC, B., KISS, I., WESELY, E. (2014). Data preparation for logistic modeling of flood crisis management. Procedia Engineering, no. 69, 2014, p. 1529-1533. ISSN 1877-7058. [2] BLISTANOVA, M., BLISTAN, P., BLAZEK, J., (2015) Mapping of surface objects and phenomena using Unmanned Aerial Vehicle for the purposes of crisis, In Ecology, Economics, Education, and Legislation: Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018 409 Conference Preceedings: Volume I.:15th International Multidisciplinary scientific Geokonference SGEM 2015, Bulgaria. - Sofia, STEF92 Technology Ltd. pp 491- 499 ISBN 9786197105391. ISSN 1314-2704 [3] BOGUSKÁ D., MAJLINGOVÁ, A., MONOŠI M. (2016). Kritické miesta v súčinnosti záchranných zložiek integrovaného záchranného systému Slovenskej republiky. 1. vyd. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity. ISBN 978-80-555-1603-5. [4] Česká republika, (2013). Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 schválená usnesením vlády č. 805 ze dne 23. října 2013. [5] DUŠEK, J., (2011). Cross-Border Cooperation in the South Bohemian Region. In XIV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 188-196. ISBN 978- 80-210-5513-1. [6] DUŠEK, J., (2012). Forms of Intermunicipal Cooperation in the Central Bohemian Region. In XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků s. Brno: Masarykova univerzita, pp. 594- 605. ISBN 978-80-210-5875-0. [7] DUŠEK, J., (2013). European Grouping of Territorial Cooperation as a Way of Cross-Border Regional Cooperation Within the European Union. In XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 329-336. ISBN 978-80-210-6257-3. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-40. [8] DUŠEK, J., (2015). International Cooperation of Regional Authorities of the Czech Republic: History, Presence and Future. In XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 300-305. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015- 40. [9] GALVASOVÁ, I., et al. (2007). Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown. ISBN 80-251-20- 9. [10]KAVAN, Š. (2013). Mezinárodní cvičení Taranis 2013, (2013). In 112 Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, 10/2013. MV-generální ředitelství HZS ČR. Praha, roč. XII. ISSN 1213-7057. [11]KAVAN, Š., BREHOVSKÁ, L. (2016). Cooperation of South Bohemia and Cross-Border Regions with a Focus on Civil Protection. In XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 907-914. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016- 117. [12]KOVÁČOVÁ, L., VACKOVÁ, M., (2015). Applying Innovative Trends in the Process of Higher Education Security Personnel in Order to Increase Efficiency, In Procedia – Social and Behavioral Sciences. Oxford: Elsevier, 2015. ISSN 1877-0428. - S.120-125. [13]KROČOVÁ, Š. (2014). The Water Protection Trends in the Industrial Landscape. In Inžynieria Mineralna Journal of the Polish Mineral Engineering Society. Polish Mineral Engineering Society, Krakow, 2014, vol. XV, no. 2, pp. 171-174. ISSN 1640-4920. [14]MALÉŘOVÁ, L., ADAMEC, V., POKORNÝ, J. (2016). Expert Preparedness of Crisis Staff - Traffic Accident with Leak of Dangerous Substance. In Transport means 2016. Proceedings of the 20th international scientific conference. Lithuania. Kaunas: Kaunas University of Technology, pp. 794-797. ISSN 1822-296X. [15]MALEROVA, L., POKORNY, J., (2017). Transport of Dangerous Substance in Territory. In Proceedings of the 21th International Scientific Conference Transport Means 2017. Lithuania: Kaunas Univ Technology Press. pp. 607–610. ISSN 1822-296X. [16]MARCINEK, M., MARKOVÁ, I., Working effectiveness of hydraulic rescue equipments for firefighters . In Advanced materials research, vol. 1001 (2014), pp. 517-525. ISSN 1022-6680. [17]SVATOŠ, R. (2007), Policejní spolupráce okresů Freyung-Grafenau a Prachatice. In Bezpečné příhraničí. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha: Ústav policejně bezpečnostních studií Policejní akademie ČR v Praze, pp. 4-8.