XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
473
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-62
SVĚTOVÉ TURISTICKÉ PROUDY 2015
World tourism flows 2015
MARTIN ŠAUER
JIŘÍ VYSTOUPIL
ANETA KRAJÍČKOVÁ
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykova univerzita
Depart. of Regional Economics and Administration
Faculty of Economics and Public Administration
Masaryk university
 Lipová 41 a, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: sauer@econ.muni.cz, vyst@econ.muni.cz
Anotace
Příspěvek se zabývá rozložením výjezdového cestovním ruchu ve světě. Cílem je analýza a hodnocení hlavních
turistických proudů. Přináší kartografickou analýzu jejich prostorové distribuce. V článku jsou identifikovány
nejvýznamnější zdrojové země mezinárodního cestovního ruchu, které stojí za dlouhodobým růstem rozvoje
mezinárodního cestovního ruchu. Výsledkem analýz je identifikace tří základních procesů, které se v mezinárodním
výjezdovém cestovním ruchu prosazují. Prvním z nich je koncentrace turistických proudů na úrovni jednotlivých
makroregionů, druhým je rostoucí počet cílových destinací, které se zapojují do mezinárodního cestovního ruchu,
a konečně třetí je stále dominantní, i když postupně oslabující postavení Evropy a s tím související posilování
východní a jihovýchodní Asie.
Klíčová slova
mezinárodní cestovní ruch, světové turistické proudy
Annotation
The paper deals with the distribution of outbound tourism around the world. The aim is to analyse and evaluate
the main tourist flows. It brings a cartographic analysis of their spatial distribution. The article identifies the most
important source countries of international tourism, which are the main cause of long-term growth of international
tourism development. The result of the analyses is the identification of three basic processes that are being
enforced in international outbound tourism. The first is the concentration of tourist flows at the level of individual
macro-regions, the other is the growing number of destinations that are involved in international tourism, and
finally the third is the still prevailing - even though gradually weakening - position of Europe and the related
strengthening of East and Southeast Asia.
Key words
international tourism, world tourist flows
JEL classification: Z32, F63
Úvod
Mezinárodní cestovní ruch je jednou z oblastí, která dobře ilustruje povahu a charakter globalizačních procesů ve
světě. Geografická organizace společnosti je dnes charakteristická vysokou mírou propojenosti na globální úrovni.
Místní události jsou tak dnes formovány ději, jež se odehrávají na míle daleko (Giddens, 1990). Jestliže globalizace
je dnes obecně spojována s novou hierarchií struktur, identifikací ekonomické provázanosti, novou prostorovou
dělbou práce či prohlubováním diverzity vývoje, pak mezinárodní cestovní ruch nejen k těmto procesům přispívá,
ale také je jejich odrazem. Podle Williamse (2009) je cestovní ruch jako globalizační proces zjevný v:
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
474
 systému rozvoje cestovního ruchu, který často primárním mechanismem pro příliv (zahraničních) investic do
nových destinací hlavně v rozvojových zemích světa.
 rozšiřujícím se geografickém dosahu destinací pro moderní účastníky cestovního ruchu, např. umisťování
vzdálených destinací na globálním trhu;
 v roli cestovního ruchu jako primární oblasti kulturní výměny – kontakt mezi turisty a residenty, jež přináší
diseminaci globálních kulturních hodnot a chování.
Vliv na globalizační procesy je dán i významem mezinárodního cestovního ruchu. Podle UNWTO (2017) tvoří
mezinárodní cestovní ruch asi 10 % celosvětového HDP a podobným rozsahem se podílí i na zaměstnanosti.
V průběhu posledních šedesáti let můžeme pozorovat jeho neustálý růst. Jestliže ještě v padesátých letech
minulého století dosahoval objemu pouhých 25 mil. mezinárodních příjezdů, dnes převyšuje více než 1,2 mld.
cestujících osob. Mezinárodní cestovní ruch se tak stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících hospodářských odvětví
světové ekonomiky. Dnes se může svým objemem srovnávat s exportem ropy, potravinářských výrobků nebo
automobilů.
I když nejvyšší příčky v návštěvnosti stále ovládají tradiční turistické destinace v čele s Francií, USA a
Španělskem, celkový obraz se pod tlakem zmiňovaných procesů mění. Dlouhodobě roste význam východní a
jihovýchodní Asie, která se stala hlavním zdrojem růstu mezinárodního turismu. Evropa sice stále patří
k nejnavštěvovanějšímu regionu na světě, ale jeho podíl neustále klesá. Příčinou je na jedné straně saturace
potenciálu, který je dlouhodobě postupně naplňován (Vystoupil a kol., 2006). A za druhé je to i povaha
mezinárodního cestovního ruchu, který se ve větším objemu odehrává v rámci vnitrokontinentálních turistických
proudů, přičemž potenciál nejlidnatějších zemí Asie není ještě zdaleka vyčerpán.
Původ, vývoj a faktory ovlivňující mezinárodní cestovní ruch popisuje ve své publikaci A.M. Williamse (2007).
Mezi zásadní faktory uvádí roli hlavních měst v prostorovém systému cestovního ruchu, rozvoj průmyslu
cestovního ruchu a především tzv. 3S produktu (package holiday), vliv technologií, zejména reservační systémy a
rozvoj dopravy, změny životního stylu a ekonomické faktory a v neposlední řadě zmiňuje otázku bezpečnosti.
Prostorové souvislosti cestovního ruchu pak ukazuje na dvou příkladech: Číně a Španělsku. Prostorové
diferenciaci mezinárodního turismu se věnuje i Mansfeld (1990), který se zabývá prostorovými interakcemi uvnitř
tzv. „tourist space“. Na tyto interakce se dívá z hlediska dvou dimenzí: agregované, s využitím obecných
charakteristik turistických toků a parciální, která se soustřeďuje na poznání socioekonomických charakteristik
návštěvníků a behaviorální segmentaci. Shaw a Williamse (2002) v rámci prostorových analýz agregovaných
ukazatelů přichází s třemi základními charakteristikami turistických proudů ve světě. První je polarizace, druhým
makroregionalizace turistických proudů a třetí charakteristikou je dominance Evropy.
V publikovaných studiích a prostorových analýzách dominantně převažuje příjezdový cestovní ruch a jeho
segmentace (Liu, Y., Li, Y., Parkpian, P., 2018; Tóth, G., Dávid, L. D., Vasa, L., 2014; Mihai, D., Simoni, S.,
2012), výjezdovému cestovnímu ruchu není věnována až taková pozornost. Proto se v následujícím textu
zaměříme na právě na analýzu hlavních výjezdových proudů. Cílem příspěvku je tedy analyzovat současné trendy
světového výjezdového cestovního ruchu a vyhodnotit jejich prostorové směřování a lokalizaci.
Metodika
Z podrobných dat Yearbook Statistics of Tourism, vydávaných Světovou turistickou organizací (WTTO) a
umožňujících mezinárodní srovnávání, bylo do souhrnných analýz a hodnocení vzato celkem 182 zemí17
.
V prvním kroku analýz bylo vybráno 14 zemí s nejvýznamnějšími turistickými výjezdy do zahraničí, a to 4
zámořské země USA, Čína, Japonsko a Kanada, následně 10 nejvýznamnějších evropských zemí (Německo, Velká
Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko, Rakousko, Polsko a Rusko) a pro srovnávací účely
také Česká republika.18
Ve druhém kroku analýz byly výjezdy ze všech 182 zemí redukovány na zahraniční
výjezdové proudy větší než 0,5 mil. výjezdů turistů/účastí. Takových výjezdových proudů bylo v roce 2015
v uvedené ročence evidováno celkem 303. Ty byly ve třetím kroku analyzovány a kartograficky vyhodnoceny
z hlediska výjezdových proudů 15 uvedených zemí na jedné straně, resp. v intra regionálním srovnání za
nejvýznamnější kontinenty z hlediska mezinárodního cestovního ruchu (Evropa, Asie a Amerika) na straně druhé.
17 V uvedeném souboru 182 zemí jich 96 eviduje příjezdy do země v kategorii 1 (turisté), 41 zemí v kategorii 2 (návštěvníci),
10 zemí v kategorii 3 (ubytovaní turisté v hotelech a jim podobných zařízeních) a 35 zemí v kategorii 4 (turisté ubytování ve
všech kategoriích ubytovacích zařízení). V případě volby mezi 1, 2 a 4 byla dána přednost kategorii 4, a to z důvodu větší
důvěryhodnosti údajů statistiky ubytování.
18 do srovnání nebylo vybráno pouze Mexiko, které vysílá pouze 1 turistický proud nad 0,5 mil. turistů (18 mil. do USA).
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
475
Velikost a intenzita cestování v mezinárodním cestovním ruchu
V roce 2015 evidovala statistika UNWTO 1189 mil. mezinárodních turistických výjezdů, a to do Evropy (604
mil.), Asie a Pacifiku (284 mil.), do Ameriky (193 mil.) a do Afriky (53 mil.), zbylých 56 mil. do zemí Středního
východu. Tyto výjezdy směřovaly s různou intenzitou zejména do turisticky atraktivních oblastí (moře, hory,
města) s významnými sousedskými efekty. V prvním kroku analýz bylo cílem vyhodnotit, odkud/ze kterých zemí
turisté nejvíce cestovali a kam. Pro srovnávací analýzu bylo vybráno 14 zemí, které se rozhodující měrou podíly
na mezinárodním cestování (15. zemí pro srovnání byla vybrána Česká republika). Z uvedených 15 zemí
vycestovalo v roce 2015 celkem 574 mil. turistů, tj. 48,3 % z celosvětového mezinárodního cestovního ruchu.
V tabulce 1 jsou uvedena srovnání jejich kvantitativních a kvalitativních výjezdových charakteristik
v mezinárodním cestovním ruchu. Zajímavé je zde srovnání intenzity výjezdů/účastí turistů ku počtu obyvatel
s indexem HDI (viz tab. 1), resp. významu uvedených zemí na mezinárodním cestovním ruchu (viz dále). V tomto
kontextu stojí za povšimnutí první místo Švýcarska v intenzitě výjezdů turistů ku počtu obyvatel, resp. dominantní
podíl výjezdů turistů z USA, Velké Británie, Německa a Číny.
Ve druhém kroku analýz byla hledána odpověď na otázku, jak významný podíl výjezdů tvoří
pravidelnější/rozhodující turistické výjezdové proudy. Za ty byly vybrány proudy větší než 0,5 mil. turistů. Ve
zmíněné ročence je zaznamenáno celkem 303 turistických proudů nad 0,5 mil. s hodnotou 613 mil. turistů, což
reprezentovalo téměř 52 % z celosvětového počtu zahraničních turistů (blíže tab. 2).
Z 303 analyzovaných proudů připadalo 200 proudů na vybraných 15 vysílajících zemí v hodnotě 434,4 mil. turistů
(tj. 66 % ze všech světových proudů nad 0,5 mil. a zároveň 72 % ze všech výjezdů turistů uvedených 15 zemí),
z ostatních zemí světa šlo o 103 turistických proudů nad 0.5 mil. s počtem 178,6 mil. turistů. Rozložení velikostí
proudů znázorňuje tabulka 2.
Tab. 2: Nejvýznamnější turistické proudy světa 2015
Turistické
proudy v mil.
Počet proudů
celkem
Počet proudů
z 15
vybraných
zemí
Počet proudů
z ostatních
zemí světa
zemí
mil. turistů
celkem
mil. turistů z
15 vybraných
zemí
mil. turistů z
ostatních
zemí světa
0,5 až 1 126 80 46 89,5 55,7 33,8
1 až 2 105 65 40 142,1 89,2 52,9
2 až 5 54 41 13 174,5 129,7 44,8
5 až 10 9 7 2 63,4 47,6 15,8
10 až 27 9 7 2 143,5 112,3 31,3
Celkem 303 200 103 613 434,4 178,6
Pramen: Yearbook of Tourism Statistics. Data 2011-2015. UNWTO, Madrid, 2017 Edition. Vlastní zpracování.
Mezinárodní turistické proudy v meziregionálním srovnání
Zajímavý pohled prostorového rozložení turistických proudů poskytuje analýza situace na jednotlivých
kontinentech (zde analyzujeme nejvýznamnější – Evropu, Asii a Ameriku).
V Evropě a do Evropy směřovalo v roce 2015 celkem přes 300 mil. turistů, a to ve 161 turistických proudech
větších než 0,5 mil., tj. 53,1 % všech světových proudů. Z tohoto počtu jich 75 % realizovali evropští turisté
(nejvíce turistických proudů z Německa – 20, z Velké Británie – 16, Francie – 10 a Itálie – 9), 12 % turisté
z Ameriky (14 z USA) a 13 % turisté z Asie a Austrálie (8 z Číny a 4 z Japonska). Ani jeden turistický proud
nesměřoval do Evropy z Afriky. Z pohledu počtu turistů představovali evropští turisté 82 %. Rozhodující
turistické proudy směřovaly zejména do Francie, Španělska, Itálie, Velké Británie, Německa a Turecka.
V Asii a do Asie směřovalo celkem 155 mil. turistů, a to v 84 proudech nad 0,5 mil. turistů, tj. 25,3 % ze všech
světových proudů. Z uvedeného počtu jich 69 % realizovali asijští turisté (nejvíce z Číny, Japonska, Koreje a
Thajska), následně 11 proudů z Evropy (4 z Ruska, 4 z Velké Británie), 11 z Ameriky (10 z USA), 5 z Austrálie a
Nového Zélandu, 1 z Afriky. Z pohledu počtu turistů představovali asijští turisté 84 %.
V Americe a do Ameriky směřovalo celkem 129 mil. turistů v 41 turistických proudech nad 0,5 mil. turistů. V
Americe tvoří většinu výjezdových proudů pochopitelně USA (9), Kanada (4), následují Argentina (3) a Brazílie
(2). Americké proudy tvoří 61 % ze všech na americkém kontinentu, evropské celkem 11 proudů, tj. 27 %.
Z pohledu počtu turistů představovali američtí turisté 80 %. V absolutních hodnotách dominují turistické proudy
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
476
mezi USA, Kanadou a Mexikem. Jde celkem o 4 proudy nad 10 mil. turistů, které tvoří 61 % všech turistických
proudů nad 0,5 mil. na americkém kontinentu či na kontinent. Nejpočetnější proudy z Evropy představují turisté
z Velké Británie (4,9 mil.) a Německa (2,3 mil.), z Asie pak z Japonska (3,8 mil.) a Číny (2,6 mil.).
Celý uvedený proces směřování/lokalizace nejvýznamnějších mezinárodních turistických proudů lze
dokumentovat a hodnotit nejen textem a tabelárně (viz tab. 3) ale především proudovými kartogramy. O tom svědčí
kartografické přílohy (obr. 1, obr. 2, obr. 3) v závěru příspěvku.
Tab. 3: TOP 20 nejvýznamnější výjezdových turistických proudů světa 2015
odkud kam
proudy turistů
v mil.
odkud kam
proudy turistů
v mil.
z USA do Mexika 26,2 z Číny do Thajska 7,9
z Kanady do USA 20,7 z Velké Británie do Francie 7,6
z Mexika do USA 18,4 z Francie do Španělska 6,7
ze Singapuru do Malajska 12,9 z Koreje do Singapuru 6,1
z USA do Kanady 12,7 z Číny do Koreje 6,0
z Německa do Rakouska 12,1 z Německa do Turecka 5,5
z Velké Británie do Španělska 11,7 z Německa do Francie 5,3
z Německa do Itálie 10,9 z Číny do Japonska 5,0
z Ukrajiny do Ruska 9,8 z Velké Británie do USA 4,9
z Německa do Španělska 8,7 Z Velké Británie do Irska 4,8
Vybrané proudy celkem 215,7
Pramen: Yearbook of Tourism Statistics. Data 2011-2015. UNWTO, Madrid, 2017 Edition. Vlastní zpracování.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
477
Tab. 1: Základní srovnání nejvýznamnějších zemí ve výjezdovém mezinárodním cestovním ruchu 2015
země USA N GB Čína F JAP I RUS KAN NL ES SUI A PL CZ
počet výjezdů/turistů
celkem v mil. 96,8 80,7 64,7 72,8 39,8 23,4 24,2 24,4 34,1 27,6 19,44 16,4 10,6 12,3 6,3
v tom (v %):
do zemí EU 24,4 75,2 65,7 14,3 61,5 20,7 67,7 35 11,6 79,3 63,6 80,9 81,4 72 83
do zemí kolem Středozem.
moře 45,2 46,3 40,7 40,8 40,6 40 30,1 43,3 54,4 35,2 44
do Evropy celkem 27,1 86,6 71,6 18,8 68,8 23,8 80,4 50,4 12,7 86,6 77,9 85,7 88,4 90,7 90
do Afriky 1,7 2,9 4,7 0,8 8,4 0,6 4,2 10,4 1,1 2,5 4,4 2,3 2,5 2,7 3,4
do Ameriky 56,4 5,1 12 4,6 11,8 18,4 5,4 2,2 76,4 5,8 12,6 6 4,2 3,2 3,1
do Asie a Oceánie 14,8 5,4 11,7 75,8 11 57,2 10 37 9,8 5,1 5,1 6 4,9 3,4 3,5
počet obyvatel v mil. 326,6 82,2 64,8 1412,5 65,1 128,4 60,5 146,5 35,6 16,9 48,6 8 8,6 38,5 10,6
HDI 0,915 0,91 0,849 0,727 0,872 0,84 0,881 0,778 0,888 0,915 0,885 0,93 0,895 0,84 0,87
účasti/počet obyvatel 0,3 0,98 1 0,05 0,61 0,18 0,4 0,17 0,96 1,63 0,4 2,05 1,23 0,32 0,6
Počet výjezdových proudů
nad 0,5 mi. turistů 33 24 25 22 14 14 10 13 8 9 8 7 4 6 3
Počet turistů ve
výjezdových proudech nad
0,5 mil. 81,1 71,3 53,0 66,1 26,8 17,8 15,2 16,5 27,1 20,5 12,7 11,8 5,9 6,4 2,1
% turistů ve výjezdových
proudech nad 0,5 ku všem
výjezdům 84 88 82 91 67 76 63 68 79 74 65 72 56 52 33
Pramen: Yearbook of Tourism Statistics. Data 2011-2015. UNWTO, Madrid, 2017 Edition. Vlastní zpracování.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
478
Závěr
Prezentovaný příspěvek analyzuje současné trendy v mezinárodním cestovním ruchu, a to z pohledu hodnocení
nejvýznamnějších světových výjezdových turistických proudů na jedné straně a srovnání významu 14
nejvýznamnějších zemí ve výjezdovém mezinárodním cestovním ruchu (srovnání doplněno o 15. zemi - Českou
republiku) na straně druhé.
V celkovém hodnocení lze identifikovat několik obecnějších charakteristik jejich prostorové organizace. Analýza
potvrdila význam vnitrokontinentálních turistických proudů pro rozvoj mezinárodního cestovního ruchu. Přestože
cestovní ruch je součástí globalizačních procesů, většina turistických proudů nejdůležitějších zdrojových zemí míří
do zemí stejného makroregionu (viz tab. 3). Dominují cesty do blízkých či sousedních destinací. Více než samotná
vzdálenost mezi zdrojovou a cílovou destinací hraje roli poloha zdrojové země. Ty země, které jsou z hlediska
turistických proudů v perifernější poloze (např. Rusko), mají tendenci se ve větší míře zapojovat do
mezikontinentálních interakcí. V tomto případě je oslaben i obvyklý faktor kupní síly a intenzity cestovního ruchu
v zemi. Druhým trendem je růst počtu destinací, do kterých výjezdové proudy míří. Proudy nad 0,5 mil. dnes tvoří
pouze asi polovinu celkového objemu mezinárodního cestovního ruchu. Stále širší spektrum destinací, které jsou
cílem mezinárodní návštěvnosti potvrzuje globální charakter cestovního ruchu. Patrný je také rostoucí význam
asijského kontinentu a celosvětově neustálý absolutní i relativní růst významu Číny (i když poměr počtu výjezdů
ku počtu obyvatel je dosud velmi nízký – jen 5 %).
Literatura
[1] GIDDENS, A. (2003). Důsledky modernity (2. vyd.). Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 978-80-7419-
035-3.
[2] LIU, Y., LI, Y. & PARKPIAN, P. (2018). Inbound tourism in Thailand: Market form and scale differentiation
in ASEAN source countries. Tourism Management, 64, s. 22-36. 10.1016/j.tourman.2017.07.016
[3] MIHAI, D., SIMONI, S. (2012). Analysing the main Indicators of global tourism flows in evolution and
structure. Scientific Bulletin – Economic Sciences, Vol. 11/ Special Issue, s. 11-19. [online]. [cit. 2018-03-21].
Dostupné z http://economic.upit.ro/repec/pdf/2012_3_2.pdf
[4] SHAW, G., & WILLIAMS, A. M. (2002). Critical issues in tourism: a geographical perspective (2nd ed.).
Malden: Blackwell. ISBN 978-0-631-22414-3
[5] TÓTH, G., DÁVID, L. D., & VASA, L. (2014). The role of transport in European tourism flows. Acta
Geographica Slovenica, vol. 54, no. 2, pp. 311-320. DOI: 10.3986/AGS54205.
[6] UNWTO (2017a). Tourism Highlights. Madrid: UNWTO, 2017 Edition. ISBN 978-92-844-1901-2
[7] UNWTO (2017b). Yearbook of Tourism Statistics. Data 2011-2015. Madrid: UNWTO
[8] WILLIAMS, S. (2009). Tourism geography: a new synthesis (2nd ed.). London: Routledge. ISBN 978-
0415394260
[9] VYSTOUPIL, J. et al. (2006). Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR ČR, 156 s. ISBN 80-
239-7256-1.
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu specifického výzkumu MUNI/A/1041/2015 „Sekundární zdroje dat
pro hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v regionech“.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
479
Obr.1: Turistické proudy z Německa, Velké Británie, Francie a Itálie (73 proudů)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
480
Obr. 2: Turistické proudy z USA a Kanady (41 proudů)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
481
Obr. 3: Turistické proudy z Číny, Japonska a Ruska (49 proudů)