XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
508
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-66
VYBRANÉ STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU
MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V OBDOBÍ 2012–2016
Selected tourism statistics of the Moravian-Silesian Region in 2012–2016
PATRIK KAJZAR
Katedra cestovního ruchu a volnočasových aktivit
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Opavě
Department of Tourism and Leisure Activities
School of Business Administration in Karvina
Silesian University in Opava
Univerzitní nám. 3, 733 40 Karviná, Czech Republic
E-mail: kajzar@opf.slu.cz
Anotace
Příspěvek se věnuje problematice vybraných statistik cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji za období 2012
– 2016. Jedná se zejména o kapacitu hromadných ubytovacích zařízení, návštěvnost v hromadných ubytovacích
zařízeních, počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí a čisté využití lůžek (ČVL) a využití
pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v krajích. Cílem příspěvku je zhodnotit vybrané
statistiky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. V příspěvku je použita metoda analýzy, syntézy, komparace.
V Moravskoslezském kraji se nachází jak vhodné přírodní podmínky, tak i tradice a řada kulturních památek.
Nesmíme zapomenout ani na oblast lázeňství, která je využívána turisty, kteří dávají přednost lázeňským pobytům.
Tito turisté v Moravskoslezském kraji nacházejí množství míst nabízejících wellness pobyty či špičkový servis
moderních lázeňských komplexů. V období 2012 – 2016 došlo ke zvýšení počtu turistů v Moravskoslezském kraji.
Cestovní ruch představuje odvětví s vysokým potenciálem růstu, nejen v Moravskoslezském kraji, ale také v celé
České republice.
Klíčová slova
vybrané statistiky, cestovní ruch, Moravskoslezský kraj
Annotation
The paper deals with the selected statistics of the tourism in the Moravian-Silesian Region in 2012 - 2016. This is
mainly the capacity of collective accommodation establishments, the occupancy in collective accommodation
establishments, the number of guests in collective accommodation establishments by country and the Net use of
beds (NUB) and use of rooms (UR) at hotels and similar accommodation establishments in regions. The aim of
this paper is to evaluate selected statistics of the tourism in Moravian-Silesian Region. In the paper is used the
method of analysis, synthesis, comparison. The Moravian-Silesian region has both good conditions, traditions and
a number of cultural monuments. We must not forget the spa area that is used by tourists who prefer spa stays.
These tourists in the Moravian-Silesian Region will find a number of places offering wellness stays or top services
of modern spa complexes. In the period 2012 -2016 the number of tourists in the Moravian-Silesian Region
increased. Tourism is a sector with high growth potential not only in the Moravian-Silesian Region but also
throughout the Czech Republic.
Key words
selected statistics, tourism, Moravian-Silesian Region
JEL classification: L83
Úvod
Příspěvek se bude věnovat vybraným statistikám cestovního ruchu Moravskoslezského kraje v období
2012 – 2016. Podle Zedkové a Kajzara (2013) v průběhu desetiletí zaznamenal cestovní ruch pokračující růst a
prohlubování diverzifikace mezi jednotlivými regiony, aby se posléze cestovní ruch stal s jedním z nejrychleji se
rozvíjejících hospodářských odvětví na světě. V současné době nestačí pro přilákání turistů jen klasická nabídka
různých turistických atraktivit, ale tyto turistické atraktivity musí být doplněny o další různé doplňkové služby a
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
509
produkty cestovního ruchu. (McKercher, 2017, Mckercher a Koh, 2017) Moravskoslezský kraj není jen místem
pro návštěvu přírodních či kulturních památek, ale turisté zde navštěvují jak lázeňská zařízení, tak i v rámci
kulinářského cestovního ruchu mohou turisté vyzkoušet řadu místních specialit. (Čuka a Václavínková, 2014)
Navštívená destinace je hodnocena turisty také podle gastronomie, resp. z nich získaných zážitků, protože jak
ukazují některé výzkumy, gastronomie ve vybraných destinacích dokáže ovlivnit celkový dojem z návštěvy
daného místa a někteří turisté se kvůli gastronomie vracejí zpátky. (Kivela a Crotts, 2006).
Jak uvádí Legierská (2007, s. 19) statistika cestovního ruchu je oborovou statistikou, jejíž páteří jsou údaje o
kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu (zařízení, která pravidelně
či nepravidelně poskytují přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu) a o účastnících zahraničního
cestovního ruchu vč. dat z hraniční statistiky. Cílem příspěvku je zhodnotit vybrané statistiky cestovního ruchu
v Moravskoslezském kraji za období 2012 – 2016 a poukázat na to, že také počet turistů, kteří navštíví tento kraj,
se zvyšuje.
1. Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji
Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky a tvoří jednu z nejvíce okrajových částí. Na severu
a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na
Slovensku. V rámci krajského uspořádání ČR je lemován Olomouckým krajem a na jihu se letmo dotýká kraje
Zlínského. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní spolupráce ve výrobní sféře, rozvoji
infrastruktury, v ochraně životního prostředí, v kulturně-vzdělávací činnosti a především v oblasti turistického
ruchu. Za tímto účelem působí na území kraje v současné době 4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a
Těšínské Slezsko. (Čuka a Václavínková, 2014)
Jak uvádí Kajzar (2014) Moravskoslezský kraj nabízí řadu kulturních památek, od hradů, zámků, až po místní
gastronomii v rámci kulinářského cestovního ruchu. Nesmíme zapomenout ani na lázeňský a venkovský cestovní
ruch, který se stává čím dál více populárnější u řady turistů, kteří do Moravskoslezského kraje zavítají. Turistické
služby pro zahraniční návštěvníky jsou výrazně levnější v porovnání s dalšími zeměmi EU, ukazatele výkonnosti
hotelů a pohostinství rostou hlavně v Praze. Praha pak stále hraje klíčovou roli v koncentraci zahraničních
návštěvníků, kteří přijedou hlavně z Německa a vzdálenějších destinací. V regionech pak stále převažují domácí
návštěvníci, výjimku pak tvoří příhraniční oblasti (Kostková, Pellešová, Botlíková, 2015). Významným
dokumentem podporující cestovní ruch v Moravskoslezském kraji je Strategie řízení cestovního ruchu, která byla
vytvořena pro nastavení efektivního modelu řízení cestovního ruchu na území kraje, včetně řízení lidských zdrojů
působících napříč subjekty v cestovním ruchu, byla aktualizována v roce 2017.
Podle ČSÚ (2017) se počet hostů Moravskoslezského kraje, kteří ve 3. čtvrtletí 2017 navštívili hromadná
ubytovací zařízení, v kraji meziročně zvýšil o 7,1 %, o což se zasloužili jak návštěvníci z ciziny, jichž proti
stejnému období minulého roku přibylo 6,1 %, tak i domácí turisté, kterých se ubytovalo o 7,3 % více. Obdobný
trend lze vysledovat i v případě počtu přenocování – celkově v tomto období byl počet přenocování meziročně o
6,5 % větší, u domácích návštěvníků představovalo zvýšení 6,7 % a počet přenocování zahraničních návštěvníků
byl vyšší o 5,5 %. Ve 3. čtvrtletí 2017 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení Moravskoslezského kraje 299
482 hostů, z nichž více než pětina byla ze zahraničí. Celkový počet hostů tak byl o 7,1 % větší než ve stejném
období předchozího roku. Regionálně přibylo návštěvníků ve všech krajích České republiky. Nejvyšší meziroční
přírůstek hostů celkem zaznamenal Ústecký kraj (o 16,8 %), ve kterém nejvíce vzrostl rovněž počet návštěvníků
z domova. Více než 10% nárůst zaznamenala ubytovací zařízení také v Karlovarském (+12,3 %) a v
Jihomoravském kraji (+10,8 %). Nejvíce návštěvníků ze zahraničí dorazilo na Vysočinu (nárůst o 22,0 %).
V Moravskoslezském kraji činil nárůst zahraničních návštěvníků (+4,3 %), což řadí Moravskoslezský kraj v tomto
období na 8. příčku ze 14 krajů.
2. Použité metody
V příspěvku jsou použity sekundární prameny Českého statistického úřadu, týkajících se vybraných statistik
cestovního ruchu Moravskoslezského kraje a to zejména kapacita hromadných ubytovacích zařízení, návštěvnost
v hromadných ubytovacích zařízeních, počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí a čisté
využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v krajích. Vybrané
statistické ukazatele cestovního ruchu jsou graficky zpracovány. Cílem příspěvku je zhodnotit vybrané statistiky
cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. V příspěvku autor využívá jak metodu analýzy, syntézy, tak i
komparace.
3. Vybrané statistiky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
510
Prvním statistickým ukazatelem cestovního ruchu Moravskoslezského kraje, který si podrobněji rozebereme, je
kapacita hromadných ubytovacích zařízení v krajích. Jak uvádí Legierská (2007, s. 20) údaje o ubytovacích
zařízeních jsou získávány ze Seznamu hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a ze šetření o kapacitách a
návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení. Český statistický úřad shromažďuje tyto informace z dotazníků s
měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou. Na druhé straně je však problém najít vybrané statistické ukazatele
cestovního ruchu v rámci jednotlivých měst, protože mezi hlavní problémy, s nimiž se manažeři městského
cestovního ruchu potýkají, patří dostupnost a srovnatelnost informací o průzkumu cestovního ruchu pro své vlastní
město, včetně svých největších konkurentů. (Wöber, 2000)
V České republice počet HUZ od roku 2012 postupně klesá. V roce 2012 si turisté mohli vybrat z více jak 10 000
zařízeních, kde mohli přenocovat. V roce 2013 to již bylo jen 9 970 zařízeních a v roce 2016 počet HUZ klesl na
9 200. S poklesem HUZ souvisí také klesající počet pokojů a počet lůžek, kdy v roce 2012 dosáhl počet pokojů
přibližně 217 000 a počet lůžek 560 000. V roce 2013 jejich počet pokojů a počet lůžek poklesl na 215 000, resp.
na 554 500. V roce 2016 dosáhl počtu 207 000 pokojů a počtu 533 500 lůžek. Vývoj počtu HUZ
v Moravskoslezském kraji reflektuje vývoj v České republice, kromě počtu míst pro stany a karavany, kdy v České
republice dochází k poklesu z 50 000 v roce 2012 na 48 700 v roce 2016, v Moravskoslezském kraji naopak
dochází k jejímu růstu z hodnoty 1 800 v roce 2012, na hodnotu 2 100 v roce 2016. Jinak v Moravskoslezském
kraji také dochází k poklesu počtu HUZ. V roce 2012 se nacházelo v Moravskoslezském kraji 628 HUZ s počtem
12 400 pokojů a počtem necelých 32 000 lůžek. Oproti roku 2012 došlo v roce 2016 k poklesu na 572 HUZ
s počtem 11 500 pokojů a počtem 30 000 lůžek, viz obr. 1.
Obr. 1: Kapacita HUZ v Moravskoslezském kraji v období 2012 – 2016
Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ
Dalším statistickým ukazatelem, který autor v příspěvku rozebírá, je návštěvnost v hromadných ubytovacích
zařízeních v krajích. Českou Republiku v posledních letech navštěvuje více a více turistů, což dokládají
pravidelné zveřejňované informace z Českého statistického úřadu. V roce 2012 Českou Republiku navštívilo
celkem 15 098 817 hostů, z toho bylo 7 647 044 zahraničních návštěvníků a 7 451 773 domácích návštěvníků.
V roce 2016 Českou republiku již navštívilo celkem 18 388 853 hostů, z toho zahraničních bylo 9 321 440 a
domácích 9 067 413. Se zvyšujícím počtem návštěvníků v České republice, je také spojený zvyšující se počet
přenocování, kdy došlo od roku 2012 ke zvýšení s hodnoty 43 278 457 na hodnotu 49 696 957 v roce 2016.
Zvyšující počet přenocování v České republice je patrný jak u domácích, tak i zahraničních návštěvníků. Stejný
vývoj spočívající ve zvyšování počtu turistů se projevuje také v Moravskoslezském kraji. Jak je z obr. 2 patrné,
dochází od roku 2012 ke zvyšování počtu návštěvníků v Moravskoslezském kraji, a to konkrétně v roce 2012 tento
kraj navštívilo celkem 698 746 hostů, z toho zahraničních návštěvníků bylo 153 028 a domácích 545 718. Počet
přenocování v roce 2012 dosáhl v Moravskoslezském kraji hodnoty 2 015 211. V roce 2016 se počet návštěvníků
zvýšil na hodnotu 816 653, z toho zahraničních návštěvníků bylo 179 041 a domácích 637 612. Také počet
přenocování se v roce 2016 zvýšil na hodnotu 2 350 517,
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
511
Obr. 2: Návštěvnost v HUZ Moravskoslezského kraje v období 2012 – 2016
Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ
Dalším statistickým ukazatelem cestovního ruchu Moravskoslezského kraje, je počet hostů v hromadných
ubytovacích zařízeních podle zemí v Moravskoslezském kraji. V České republice od roku 2012 se počet hostů
v HUZ neustále zvyšuje. V roce 2012 navštívilo Českou republiku celkem 15 098 817 hostů, z toho 7 451 773
hostů tvořili rezidenti. V roce 2014 se počet hostů v České republice zvýšil celkem na 15 587 076, z toho rezidentů
bylo 7 491 191. V roce 2016 se počet hostů v České republice již zvýšil na 18 388 853, z toho domácích rezidentů
bylo 9 067 413. Nejvíce zahraničních hostů přijelo do České republiky v roce 2016 z Německa a to celkem 1
881 095, jejich počet se od roku 2012 zvýšil z 1 521 246, dále pak ze Slovenska, jejich počet se od roku 2012
zvýšil ze 435 595 hostů a dále nejvíce zahraničních hostů přijelo také z Polska a to celkem 541 332, jejich počet
se od roku 2012 zvýšil ze 401 997. V rámci Moravskoslezského kraje se celkový počet hostů v HUZ zvýšil od
roku 2012 z celkového počtu 698 746 hostů, z toho rezidentů přijelo 545 718 na celkový počet 816 653 hostů
v roce 2016, z toho rezidentů přijelo 637 612, viz obr. 3.
Obr. 3: Celkové počty hostů a rezidentů v České republice a v Moravskoslezském kraji v období 2012 – 2016
Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ
Na rozdíl ve srovnání s Českou republikou, nejvíce zahraničních hostů do Moravskoslezského kraje v roce 2016
přijelo ze Slovenska a to 38 882 hostů, z Polska 37 669 hostů a z Německa 23 070, viz obr. 4. Jak se vyvíjely
jejich počty, lze vysledovat v následujícím obrázku.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
512
Obr. 4: Celkové počty vybraných zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v období 2012 –2016
Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ
Posledním ukazatelem, který autor v příspěvku rozebírá, je čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v
hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v krajích. Čisté využití lůžek (ČVL) se vypočítá jako podíl počtu
přenocování za sledované období a součinu průměrného počtu lůžek k dispozici s počtem provozních dnů. Využití
pokojů (VP) – se vypočítá jako podíl počtu realizovaných pokojodnů (tj. počtu obsazených pokojů za jednotlivé
dny sledovaného období) a součinu průměrného počtu pokojů k dispozici s počtem provozních dnů. Oba ukazatelé
se udávají v %. V České republice se ukazatel (ČVL) zvýšil od roku 2012 z 34,8 % na 46,5 % v roce 2016.
Ukazatel (VP) v České republice se naproti tomu od roku 2012 zvýšil z 38,6 % na hodnotu 46,4 % v roce 2016.
Také v Moravskoslezském kraji došlo ke zvýšení hodnot obou ukazatelů, sice v menším rozsahu, ale i přesto
v roce 2012 dosáhl ukazatel (ČVL) hodnoty 22 % a v roce 2016 došlo k jejímu zvýšení na 32,7 %. Ukazatel (VP)
v Moravskoslezském kraji dosáhl hodnoty v roce 2012 23,2 %, v roce 2016 došlo k jejímu zvýšení na hodnotu
31 %.
Obr. 5: Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v České
republice a v Moravskoslezském kraji v období 2012 – 2016
Zdroj: Vlastní zpracování podle ČSÚ
Závěr
Cílem příspěvku bylo zhodnotit vybrané statistiky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Na základě
provedené analýzy můžeme konstatovat, že v České republice počet HUZ od roku 2012 postupně klesá. Vývoj
počtu HUZ v Moravskoslezském kraji reflektuje vývoj v České republice, kromě počtu míst pro stany a karavany,
kdy v České republice dochází k poklesu z 50 000 v roce 2012 na 48 700 v roce 2016, v Moravskoslezském kraji
naopak dochází k jejímu růstu z hodnoty 1 800 v roce 2012, na hodnotu 2 100 v roce 2016.
Dalším statistickým ukazatelem, který autor v příspěvku rozebíral, byla návštěvnost v HUZ. V roce 2016 Českou
republiku navštívilo celkem 18 388 853 hostů, z toho zahraničních bylo 9 321 440 a domácích 9 067 413. Stejný
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
513
vývoj spočívající ve zvyšování počtu turistů se projevuje také v Moravskoslezském kraji, kdy v roce 2016 se počet
návštěvníků zvýšil na hodnotu 816 653, z toho zahraničních návštěvníků bylo 179 041 a domácích 637 612. Také
počet přenocování se v roce 2016 zvýšil na hodnotu 2 350 517. V rámci Moravskoslezského kraje se celkový
počet hostů v HUZ zvýšil od roku 2012 z celkového počtu 698 746 hostů, z toho rezidentů přijelo na 545 718 na
celkový počet 816 653 hostů v roce 2016, z toho rezidentů přijelo 637 612. Nejvíce zahraničních hostů přijelo do
Moravskoslezského kraje v roce 2016 ze Slovenska, Polska a Německa.
Posledním ukazatelem, kterému se autor v příspěvku věnoval, byl ukazatel čistého využití lůžek (ČVL) a využití
pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v krajích. V České republice se ukazatel (ČVL)
pohyboval na úrovni 46,5 % v roce 2016 a ukazatel (VP) na hodnotě 46,4 %. Také v Moravskoslezském kraji
došlo ke zvýšení hodnot obou ukazatelů, kdy v roce 2016 ukazatel (ČVL) se pohyboval na úrovni 32,7 % a
ukazatel (VP) v Moravskoslezském kraji dosáhl hodnoty 31 %.
Literatura
[1] ČSÚ, (2017). Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2017. [online]. [2018-01-05].
Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/cestovni-ruch-v-moravskoslezskem-kraji-v-1-az-3-ctvrtleti-2017.
[2] ČSÚ, (2016). Cestovní ruch - časové řady [online]. [2018-01-22]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr.
[3] ČUKA, P., VÁCLAVÍNKOVÁ, K., (2014). Regionální gastronomie v Moravskoslezském kraji jako
prostředek pro podporu cestovního ruchu. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník
příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 887-894. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI:
10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-115.
[4] KAJZAR, P. (2014). Cultural Tourism and World Heritage. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních
vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 901-906. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI:
10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-117.
[5] KAJZAR, P., VÁCLAVÍNKOVÁ, K. (2016). Předpoklady zážitkového turismu v Moravskoslezském kraji
se zaměřením na venkovský a industriální cestovní ruch. In XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních
vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 1008 – 1015. ISBN 978–80–210–8273–1. DOI:
10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-130.
[6] KIVELA, J., CROTTS, C. J., (2006). Tourism and Gastronomy: Gastronomy's Influence on How Tourists
Experience a Destination, Journal of Hospitality & Tourism Research, vol. no. 30, pp. 354–377. ISSN
10963480.
[7] KOSTKOVÁ, M., PELLEŠOVÁ, P., BOTLÍKOVÁ, M., (2015). Development of Consumption in Czech
Tourism In The Time of Changing the Monetary Policy. Innovation Management and Sustainable Economic
Competitive Advantage:From Regional Development to Global Growth. International Business Information
Management Association, pp. 480-488. ISBN 978-0-9860419-5-2.
[8] LEGIERSKÁ, Y., (2007). Statistika v cestovním ruchu. Praha: MMR ČR.
[9] McKERCHER, B., KOH, E. (2017). Do attractions “attract” tourists? The case of Singapore. International
Journal of Tourism Research, vol. no. 19, pp. 671-671. ISSN 1522-1970. DOI: 10.1002/jtr.2138.
[10]McKERCHER, B., (2017) Do Attractions Attract Tourists? A Framework to Assess the Importance of
Attractions in Driving Demand. International Journal of Tourism Research, vol. no. 19, pp. 120-125. ISSN
1522-1970. DOI: 10.1002/jtr.2091.
[11]WÖBER, K, W. (2000). Standardizing city tourism statistics. Annals of Tourism Research, vol. no. 27, pp.
51-68. ISSN 0160-7383. DOI: doi.org/10.1016/S0160-7383(99)00054-7.
[12]ZEDKOVÁ, A., KAJZAR, P. (2013). Cultural destinations as one of the most important generators of
tourism. Scientific Papers of the University of Pardubice. Series D, vol. 20, no. 29, pp. 191-202. ISSN 1804-
8048.
Tento článek vznikl za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Institucionální podpory
na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace v roce 2018.