XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
618
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-81
GREEN MANAGEMENT HOTELU JAKO NÁSTROJ
OCHRANY DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU:
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Green Management in a hotel as a tool for tourism destination protection:
a case study
PETR SCHOLZ
KRISTÝNA VEVERKOVÁ
Katedra cestovního ruchu
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Department of Travel & Tourism
College of Polytechnics Jihlava
 Tolstého 16, 586 01 Jihlava, Czech Republic
E-mail: petr.scholz@vspj.cz
Anotace
Dopad celosvětového růstu cestovního ruchu na životní prostředí se stal hlavním tématem v oblasti hotelnictví.
Většina ubytovacích zařízení začíná mít environmentální uvědomění a cítí, že by se hotely a penziony měly více
angažovat v udržitelných postupech a přispět tak ke zlepšení životního prostředí na lokální i národní úrovni. Cílem
příspěvku je analyzovat uplatňování environmentálních opatření ve vybraném zahraničním hotelu, který
nedisponuje žádným environmentálním certifikátem, přesto ale uplatňuje některé prvky green managementu. Data
byla sesbírána prostřednictvím kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů a byla doplněna zjištěními ze
záměrných pozorování v období od května do října 2016. Byla použita metoda analýzy, matematické a statistické
metody. Zkoumané ubytovací zařízení považuje za nejpřínosnější prvek zavedení biopotravin a nakupování
certifikovaných a šetrných produktů k životnímu prostředí.
Klíčová slova
green management, hotelnictví, ubytovací zařízení přátelské k životnímu prostředí
Annotation
The impact of global tourism growth on the environment has become a major theme in the hotel industry. Most
accommodation facilities have begun to have environmental awareness and feel that hotels and guest-houses
should be more involved in sustainable practices, contributing to the improvement of the local and national
environment. The aim of the paper is to analyze the application of environmental measures in a selected foreign
hotel, which has no eco-friendly certificate; nevertheless it applies some elements of green management. The data
was collected through qualitative semi-structured interviews and were supplemented by findings of observed
intentions from May to October 2016. We used the method of analysis, mathematical, and statistical methods. The
surveyed accommodation facility is considered to be the most beneficial part of organic food introduction and the
purchase of certified and environmentally friendly products.
Key words
eco-friendly accommodation facility, green management, hotel industry
JEL classification: L83, Q56
Úvod
Provozovat ubytovací zařízení, které uspokojí každé potřeby nejnáročnějšího hosta, vytvoří si nezapomenutelnou
image na trhu a jeho konkurenceschopnost odráží všechny své konkurenty, není snadný úkol. Navíc, s trvalými
snahami o udržitelnost rozvoje prostředí, ve kterém cestovní ruch a především hotelnictví hrají značně podstatnou
roli, šance o úspěšnosti se často rozplynou. Nicméně, nemusí to nutně znamenat jasný neúspěch. V dnešní době
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
619
informačně-komunikačních technologií se v cestovním ruchu objevuje mnoho utilit, praktik a prvků. Ty
napomáhají manažerům právě taková úspěšná ubytovací zařízení vést a těšit se z radosti nejen spokojených hostů,
ale také z kvality životního prostředí, ke kterému ubytovací zařízení přispívá. Host se může rozhodovat mezi
dvěma typy ubytovacích zařízení, která jsou zaměřená na uplatnění kroků green managementu. Prvním typem
jsou ubytovací zařízení, která svými činnostmi dokázala splnit náročná kritéria pro environmentální certifikaci a
tu následně získala. Druhou skupinou ubytovacích zařízení jsou environmentálně aktivní a šetrné objekty
k životnímu prostředí, které uplatňují nespočet prvků green managementu, avšak nevlastní environmentální
certifikát z důvodu finanční indispozice (Belešová, 2014). Hotel proto nemusí být nutně certifikovaný, aby mohl
být environmentálně aktivní a napomáhat tak zlepšit kvalitu životního prostředí ve svém okolí. Prostřednictvím
těchto aktivit může rozšířit povědomí hostů o green managementu, a tím obecně zvyšovat poptávku po
environmentálních prvcích v ubytovacích zařízeních. Ubytovací zařízení také může hosty vyzvat k dodržování
prvků a opatření nejen v hotelu, ale i v jejich každodenním životě, což přinese pozitivní změny nejen v oblasti
hotelnictví (Bohdanowicz, 2005, Scholz & Voráček, 2016). Můžeme konstatovat, že hosté ubytovaní
v certifikovaných hotelech, které jsou šetrné k životnímu prostředí, mají vyšší očekávání v porovnání s hosty, kteří
zůstávají v hotelech bez ekoznačky. Nicméně certifikaci nebo ekoznačku musí hosté přijmout jako smysluplnou,
spolehlivou a užitečnou, jinak jejich rozhodnutí mezi produkty se zaměřením na životní prostředí a klasickými
produkty nebývá jednoduché. Označení takového produktu by se mělo sestavit prostřednictvím jednotné značky,
která je hostům dobře známá. Značka se potom stane významným znakem, prostřednictvím kterého se bude host
rozhodovat v rámci svých preferencí. Na celém světě je zaznamenáno přibližně 465 ekoznaček, které označují jak
služby, tak i výrobky šetrné k životnímu prostředí (Buckley, 2002). V cestovním ruchu je objeveno okolo 140
ekoznaček, ze kterých se alespoň 50 soustřeďuje na ubytovací zařízení (EMAS, 2016). Nejrozšířenější ekoznačkou
v Evropské unii je Evropská květina (The Flower).
1. Green management v ubytovacích zařízeních
Cestovní ruch je odvětví, které má značný hospodářský význam a objevují se stále jeho nové způsoby rozvoje
(Linderová & Janeček, 2017). Butler (2008) uvádí, že v současné době se trendy v cestovním ruchu (především
na trhu pohostinských a ubytovacích zařízeních) neustále vyvíjí a manažeři nalézají nové způsoby, jak
zharmonizovat nabízený vyšší standard se soustředěním na environmentální opatření. Některá ubytovací zařízení
se navíc snaží propojit green management s cestováním znevýhodněných osob (Janeček, 2015; Linderová, 2016).
Yasin & Zimmerer (1995) uvádějí, že implementace programů, které jednají o aktivitách hotelu v rámci životního
prostředí, přináší ubytovacímu zařízení větší spokojenost hostů, dokonce i větší spokojenost zaměstnanců.
Poukazují především na ekonomické výhody, konkrétně větší zisky a nižší provozní náklady. S tímto tvrzením
souhlasí Butler (2008), který konstatuje, že green management přináší pravděpodobné finanční úspory a stává se
tak tvůrcem velké image podniku.
Řada opatření v ochraně životního prostředí je směřována na snížení spotřeby energií (Chan & Lam, 2003;
Khemiri & Hassairi, 2005; Ali et al., 2008, Scholz, 2014; Wan, Chan & Huang, 2017), vody (Deng & Burnett,
2002; Gössling et al., 2015; Reddy & Wilkes, 2015), chemických prostředků, kancelářského materiálu, omezení
tvorby odpadu, zvyšování podílu přírodních materiálů, estetizaci prostředí, snižování hluku a emisí apod. (Wie &
Shanklin, 2001; Chan & Lam, 2001; Hillary, 2004; Patúš & Gúčik, 2004; Bohdanowicz, 2005; Mensah, 2006;
Chen & Hsieh, 2011). Můžeme konstatovat, že ubytovací zařízení při výběru opatření na úsporu postupují různě.
Některá se rozhodují dle toho, co je právě nejnaléhavější, jiná se zase zaměřují na opatření, které přinesou největší
úsporu při nejnižších nákladech. Existuje mnoho způsobů, jak jít zelenou cestou. Environmentální odpovědnost
na sebe bere mnoho forem, včetně řízení energie nebo recyklačních postupů, vypínání světel, sledování používání
klimatizačních jednotek, nebo recyklace odpadů (Bansal & Roth, 2000). Při nákupu surovin a produktů by
ubytovací zařízení měla preferovat regionální výrobky a speciality, snažit se o podporu místní infrastruktury,
umožňovat trvalé vzdělávání zaměstnanců při práci s novými technologiemi, dodržovat prvky green
managementu. Měla by také přátelskou formou zvyšovat environmentální povědomí svých hostů. Nezbytná je
separace odpadu a opakované použití recyklovaného materiálu. Při výstavbě nového ubytovacího zařízení je
opodstatněné pouvažovat nad výstavbou tzv. pasivní budovy, která zejména eliminuje tepelné ztráty. Ubytovací
zařízení investují finanční prostředky i do osvětlení, kde mohou dosáhnout výrazných úspor (Scholz & Linderová,
2016).
2. Cíl a metody zkoumání
Cílem příspěvku je analyzovat uplatňování prvků green managementu ve vybraném zahraničním hotelu, který
nedisponuje žádným environmentálním certifikátem, přesto ale uplatňuje některé prvky green managementu.
V návaznosti na cíl byla stanovena výzkumná otázka: Která environmentální opatření mají pro daný hotel největší
přínos?
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
620
Data byla sesbírána prostřednictvím kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnanci TOP
managementu. Rozhovory probíhaly v období od května do října 2016 a byly prováděny osobně autory. Jednalo
se celkem o čtyři setkání a každé z nich trvalo přibližně 45-60 minut. Takto sesbíraná data byla doplněna
záměrnými pozorováními. Jednalo se např. o školení zaměstnanců, pracovních postupů při nakládání s odpadem,
úklidu a jiných činnostech provozu hotelu.
Na základě polostrukturovaných rozhovorů, byly vytvořeny čtyři kategorie (tab. 1), které se týkaly
environmentálních opatření. Byla vytvořena hodnotící škála v rozmezí 1-5 bodů (1 - nejméně přínosné opatření,
2 - méně přínosné opatření, 3 - ani nepřínosné/ani přínosné opatření, 4 - přínosné opatření, 5 - nejvíce přínosné
opatření). Každé opatření mohlo získat maximálně 5 bodů, tj. každá kategorie celkem 30 bodů. Byla použita
metoda analýzy, matematické a statistické metody.
3. Výsledky zkoumání
Zkoumaný hotel je lokalizován na jednom z Baleárských ostrovů a je zařazen do třídy First Class. Disponuje 241
pokoji se samostatnou koupelnou, satelitní televizí, minibarem, klimatizací a Wi-Fi připojením. Součástí hotelu je
Spa&Wellness centrum, které nabízí termální bazény, sauny, horké prameny a parní lázně, vířivky a vybavení pro
masážní a kosmetické procedury. Hotel je otevřen po dobu 240 dní v roce (od března do října) v provozu 24/7,
přestože k maximálnímu pohybu hostů dochází od května do září.
TOP management hotelu si je vědom rostoucího významu životního prostředí, a proto již v roce 1994 byl podnik
součástí vyvinutí programu baleárskou vládou pro zlepšení energetické účinnosti. To byla inspirace k zavedení
systému řízení ochrany životního prostředí. Cílem bylo přezkoumat obvyklé procesy hotelu, které vedou k snížení
nebo odstranění dopadu na životní prostředí.
Tab. 1: Environmentální opatření green managementu v jednotlivých kategoriích
Kategorie 1
- likvidace odpadu recyklováním,
- dobře informovaný personál s environmentálně šetrným přístupem k ŽP,
- písemné doporučující štítky pro hosty,
- školení zaměstnanců,
- informovanost o stavu životního prostředí na webu,
- zahrnutí zaměstnaneckých inovací do plánů.
Kategorie 2
- klidná poloha hotelu,
- přírodní materiály v budově hotelu,
- zařízení hotelu z přírodních materiálů,
- dostatečné množství zeleně (vně i uvnitř hotelu),
- matrace a ložní prádlo z přírodních materiálů,
- sympatické barvy uvnitř i vně hotelu.
Kategorie 3
- efektivní využití energie v hotelu,
- efektivní využití vody v hotelu,
- automatické ovládání světel na chodbách,
- recyklování vody a užití šedých vod,
- zavedení automatických spořičů vody,
- pořizování všech nových strojů se systémy regulace.
Kategorie 4
- využití výrobků certifikovaných ekoznačkou,
- vyvážená a pestrá strava,
- čerstvá příprava jídel,
- příprava tradičních menu s lokálními potravinami,
- vegetariánská, bezlepková strava,
- pěstování bylin na zahradě hotelu.
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Hotel disponuje čtyřmi certifikacemi (EMAS, ISO 9001, ISO 14 001 a Q - národní certifikace jakosti pro podniky
cestovního ruchu s prvky ochrany životního prostředí). Ačkoliv je hotel aktivní v získávání certifikací, nevlastní
žádnou z ekoznaček jako je The Flower, Green Globe nebo The Green Key. Je to z důvodu skutečného přesvědčení
o řízení udržitelného hotelu, a tím jak se i prezentuje na trhu. TOP management hotelu se domnívá, že certifikace
managementu jakosti se stává pro hosty zajímavější, a proto neuskutečnil prozatím kroky pro získání ekoznačky.
Environmentální aktivity a využívání některých šetrných forem řízení je pro ně dostačující marketingový faktor.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
621
Kategorie 1. Pro zkoumaný hotel mají dle TOP managementu největší přínosy opatření v oblasti likvidace odpadu
recyklováním, personální environmentální uvědomělost a s tím spojené školení zaměstnanců (obr. 1).
Obr. 1: Uplatňování jednotlivých opatření v kategorii 1
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Tato školení jsou brána důsledně, jejich program je podrobný a povinnost účasti náleží každému zaměstnanci.
Harmonogram je rozdělen tak, aby stálí i noví zaměstnanci obdrželi dostatečné a věcné množství informací, které
rozvinou jejich uvědomělost. Za přínosná opatření byly ohodnoceny doporučující nápisy pro hosty na pokojích
(obrázek 2). Ty jsou vybaveny štítky o úsporném využívání energií, vody a klimatizací. Opatření bylo označeno
jako důležité kvůli relevantnímu zájmu hotelu o vzbuzení pocitu radosti, obnovení duševních sil a relaxace.
Iniciativa hostů o aktivity green managementu je uvnitř hotelu neustále připomínána a tato poptávka je
zapracována do environmentálních plánů.
Obrázek 2: Jednotlivé štítky v pokoji pro hosta
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Důležité jsou také informace o environmentálním stavu na webových stránkách a zavedení personálních inovací
do environmentálních plánů. Webové stránky hotelu poskytují značné množství informací, ovšem údaje o
environmentálním stavu jsou těžko dohledatelné. Konstatujeme, že s tímto ohodnocením zcela nesouhlasíme. Na
první pohled se web může jevit, že informovanost o environmentálním snažení je pro daný hotel nepodstatná a
svůj zájem směřují na propagaci produktů a hotelu jako takového. Ohodnocení opatření zapojení zaměstnaneckých
inovací do environmentálních plánů nicméně souhlas získává. Nápady a návrhy jsou na proběhlých školeních
vyslyšeny a mnoho z nich bývá inspirací pro ředitele kvality a životního prostředí. Některé nápady pak mohou být
začleněny do plánu následujícího roku. Tato kategorie obsahující opatření o důležitosti zaměstnanecké
uvědomělosti, spolupráce s hosty a odpadovém hospodářství získala 25 bodů, tj. 83 %.
Kategorie 2. Za nejvíce přínosná opatření dle hodnotící škály byly označeny sympatické barvy zdí, matrace a ložní
prádlo z přírodních materiálů a klidná poloha zkoumaného hotelu (obrázek 3). K vytvoření příjemného pocitu
v interiéru hotelu jsou využívány sympatické barvy zdí a doplňků. Skupiny alergiků a náročných hostů jsou v
dnešní době neustále rozrůstány. Relevance ložního prádla z přírodních materiálů je proto nutná. Zcela ale
nesouhlasíme s ohodnocením bodu klidné polohy hotelu. Ten je obklopen třemi dalšími ubytovacími zařízeními
a pláž, která je považována za dominantu hotelu, je největší na ostrově. Tato fakta vypovídají o vysoké frekvenci
návštěv hostů a stálých obyvatel, což se neshoduje s představou o klidné poloze. Tuto situaci není TOP
management schopen změnit, neboť pláž je označována jako veřejné prostranství a nelze si ji nárokovat pouze pro
své hotelové hosty. Přírodní materiály v hotelu získaly průměrné hodnocení. Vybavení z přírodních nebo šetrných
materiálů k životnímu prostředí je značně komplikované sehnat na aktuálním trhu za přijatelné ceny. S ohledem
na finanční investice se hotel zaměřuje na vybavení, kterým nejen uspokojí náročné hosty, ale také finanční plány.
Průměrné hodnocení získala opatření, která se týkala přírodních materiálů v budově a dostatečné zeleně. Hotel byl
likvidace odpadu recyklováním
dobře informovaný personál s "eko" přístupem k ŽP
písemné doporučující štítky pro hosty
školení zaměstnanců
informovanost o stavu ŽP na webu
zahrnutí zaměstnaneckých inovací do plánů
1 2 3 4 5
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
622
postaven v době, kdy na green management nebyl kladen takový důraz, proto není zatím považováno za efektivní
konstrukce zrušit a substituovat je těmi ze šetrných materiálů. V případě novostaveb je hotel zainteresován k
použití přírodních a šetrných materiálů. O dostatečnou zeleň je pečováno v rámci environmentálních opatření a
projektů. Biologickou rozmanitost se hotel snaží v posledních 10 letech realizovat mnoha prvky pro udržení
biodiverzity prostřednictvím zahradničení. V hotelových zahradách jsou původní rostliny, jako je aloe vera,
heřmánek, rozmarýn a tymián. Komplikace však nastávají s výběrem vhodných rostlin s ohledem na geografickou
polohu lokality hotelu. Proto jsou upřednostňovány rostliny s nízkou spotřebou vody (bonsaje). Součástí zahrad
jsou taky kulinářské byliny jako bazalka, máta nebo oregano. Ze zahrad byly odstraněny sezónní květiny, které
by se musely každý rok obměňovat za nové sazeničky a jejich údržba je komplikovaná a náročná na spotřebu
vody. Sezónní květy (muškáty) zůstaly pouze v květináčích terasy podzemního a bazénového baru. Díky zřízené
zahradě se povedlo zařídit kompost o velikosti 2 m2
, který má vlastnosti správného domácího kompostu. Tato
kategorie zabývající se tématikou přírodních materiálů v budovách a vybavení hotelu získala také 25 bodů, tj.
83 %.
Obr. 3: Uplatňování jednotlivých opatření v kategorii 2
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Kategorie 3. Za nejvíce přínosné opatření bylo vyhodnoceno efektivní využívání energie a vody. S tím je spojeno
zavedení automatických spořičů a pořizování nových strojů s regulacemi spotřeby (obrázek 4). Všechna tato
opatření pracují efektivně a šetrně k životnímu prostředí. Také budou sloužit ke snížení provozních nákladů i v
budoucnosti. Opatření obdržela nejvyšší hodnocení především z důvodu ekonomických úspor. Neméně důležitým
opatřením bylo označeno užití šedých vod. Systém kapkového zavlažování je na této vodě závislý, čímž je
dokazována nutná potřeba šedých vod. Zabudování čisticích zásobníků je však komplikováno další investicí a
technickou úpravou hotelu. Tato kategorie zaměřena na efektivní využívání vod a energií získala 28 bodů, tj. 95%
přínos pro hotel.
Obr. 4: Uplatňování jednotlivých opatření v kategorii 3
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Kategorie 4. Můžeme konstatovat, že všechna opatření jsou označena za stejně přínosná, dokonce všechna získala
nejvyšší ohodnocení (obrázek 5). Největším smyslem této kategorie bylo vytvoření projektu Aportam. Název
vychází ze španělského slova aportar, (v překladu přinést, podílet se či něčím přispět). Projekt je přispěvatelem k
udržitelnosti produktů a lokálních farmářů na ostrově a jeho cílem je ukázat, že i provozováním hotelu je
podporován udržitelný rozvoj oblasti, ve které byl hotel postaven. Hotel je schopný pravidelně platit farmářům
vyšší ceny za nabízené produkty po delší dobu. Farmářům tak přináší vyšší příjmy na potřebné náklady spojené
s pěstováním. Hotel si tak nebývale udržuje svou konkurenční pozici i přesto, že jeho náklady jsou prokazatelně
vyšší. Na druhou stranu, hosté dokáží tyto obchodní praktiky s lokálními farmami ocenit. V době snídaní, obědů
a večeří je poskytnuta strava z čerstvých ingrediencí. Každý den jsou určeny určité druhy masa, těstovin a dalších
pokrmů, které na požádání kuchaři připraví před hostem a ten se může těšit z komplexního zážitku. Tato kategorie
obsahující biopotraviny a nákup certifikovaných a šetrných produktů získala 100% přínos pro hotel.
1 2 3 4 5
klidná poloha hotelu
přírodní materiály v budově hotelu
zařízení hotelu z přírodních materiálů
dostatečná zeleň
matrace a ložní prádlo z přírodních materiálů
sympatické barvy uvnitř i vně hotelu
1 2 3 4 5
efektivní využití energie
automatické ovládání světel na chodbách
efektivní využití vody
recyklace vody a užití šedých vod
zavedení automatického spořičů vody
pořizování nových strojů s regulací
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
623
Obr. 5: Uplatňování jednotlivých opatření v kategorii 4
Zdroj: Zpracováno na základě polostrukturovaných rozhovorů, 2016.
Z uvedených grafů vyplývá, že zmiňovaná opatření jsou pro zkoumaný hotel přínosná. Všechny kategorie získaly
více jak 80 %, (83 %; 83 %; 93 % a 100 %), což značí důležitost zavedení jednotlivých environmentálních opatření
v hotelu. Konstatujeme, že většina opatření získala plný počet bodů, tj. 5. Ukazuje to, že majitelé dbají na ochranu
životního prostředí a biodiverzity. Také zaměstnanci jsou seznámeni s filozofií green managementu a napomáhají
chránit životní prostředí v okolí. Přinášejí tak značné finanční úspory, což je přínosné pro zavedené
environmentální a finanční plány.
Závěr
Hostů v ubytovacích zařízeních, kteří jsou šetrní k životnímu prostředí, stále přibývá. Jejich pozornost a nadšení,
aby mohli alespoň malým dílkem přispět k ochraně planety, nepřetržitě stoupá. Pokud hotel nebo penzion uspěje
svými praktikami pro obdržení environmentální značky, dokazuje tím, že pečuje o své prostředí stejně jako o
komfort a radost hosta. Takto si ubytovací zařízení získávají úctu, respekt a publicitu nejen od zájemců, ale také
od partnerů, dodavatelů a v neposlední řadě i od zaměstnanců. Z případové studie vyplývá, že některá
environmentální opatření jsou dobrá, některá dokonce výborná.
Co se týče výzkumné otázky, tak hotel shledává za nejpřínosnější opatření zavedení biopotravin a nakupování
certifikovaných a šetrných produktů k životnímu prostředí. Dále je důležitá uvědomělost hostů o
environmentálních aktivitách. Pokud environmentální povědomí hostů neustále poroste, poptávka po green
managementu se pravděpodobně zvýší. Ubytovací zařízení tak mohou green management začlenit do svých
politik. Nesmí být však opomíjena zaměstnanecká uvědomělost pro vytvoření smysluplných, efektivních a
reálných opatření pro ochranu životního prostředí se stálou myšlenkou na udržení si nabídnutého komfortu
hostům.
Literatura
[1] ALI, Y., MUSTAFA, M., AL-MASHAQBAH, S., MASHAL, K., MOHSEN, M., (2008). Potential of energy
savings in the hotel sector in Jordan. Energy Conversion and Management, vol. 49, no. 11, pp. 3391-3397.
ISSN 0196-8904. DOI: 10.1016/j.enconman.2007.09.036.
[2] BANSAL, P., ROTH, K., (2000). Why Companies Go Green: A Model of Ecological Responsiveness.
Academy of Management Journal, vol. 43, no. 4, pp. 717-736. ISSN 0001-4273. DOI: 10.2307/1556363.
[3] BELEŠOVÁ, S., (2014). Ekologické prvky ako súčasť sociálnej zodpovednosti hotelov. In M. Gúčik (ed.).
Folia Turistica 4. Banská Bystrica: UMB ‒ Ekonomická fakulta, pp. 49-54. ISBN 978-80-557-0697-9.
[4] BOHDANOWICZ, P., (2005). European Hoteliers' Environmental Attitudes: Greening the Business. Cornell
Hotel and Restaurant Administration Quarterly, vol. 46, no. 2, pp. 188-204. ISSN 1938-9663. DOI:
10.1177/0010880404273891.
[5] BUCKLEY, R. (2002). Tourism ecolabels. Annals of Tourism Research, vol. 29, no. 1, pp. 183-208. ISSN
0160-7383. DOI: 10.1016/S0160-7383(01)00035-4
[6] BUTLER, J. (2008). The Compelling „Hard Case“ for „Green“ Hotel Development. Cornell Hospitality
Quarterly, vol. 49, no. 3, pp. 234-244. ISSN 1938-9655. DOI: 10.1177/1938965508322174.
[7] CHAN, W. W., LAM, J. C., (2001). Environmental accounting of municipal solid waste originating from
rooms and restaurants in the Hong Kong hotel industry. Journal of Hospitality and Tourism Research, vol.
25, no. 4, pp. 371-385. ISSN 1557-7554. DOI: 10.1177/109634800102500402.
[8] CHAN, W. W., LAM, J. C., (2003). Energy-saving supporting tourism sustainability: A case study of hotel
swimming pool heat pump. Journal of Sustainable Tourism, vol. 11, no. 1, pp. 74-83. ISSN 0966-9582. DOI:
10.1080/09669580308667194.
1 2 3 4 5
využití certifikovaných produktů
vyvážená a pestrá strava
čerstvá příprava jídel
příprava tradičních menu
vegetariánská, bezlepková strava
byliny pěstované na zahradě
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
624
[9] CHEN, H., HSIEH, T., (2011). An environmental performance assessment of the hotel industry using an
ecological footprint. Journal of Hospitality Management and Tourism, vol. 2, no. 1, pp. 1-11. ISSN 2141-
6575. DOI: 10.5897/JHMT.
[10]DENG, S., BURNETT, J., (2002). Water use in hotels in Hong Kong. International Journal of Hospitality
Management, vol. 21, no. 1, pp. 57-66. ISSN 0278-4319. DOI: 10.1016/S0278-4319(01)00015-9.
[11]EMAS. (2016). [online]. [cit. 2018-01-01]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/databaze-emas/databaze-
emas
[12]GÖSSLING, S., HALL, C. M., SCOTT, D., (2015). Tourism and Water. Bristol: Channel View Publications.
ISBN 978-1-84541-498-6.
[13]HILLARY, R., (2004). Environmental management systems and the smaller enterprise. Journal of Cleaner
Production, vol. 12, no. 6, pp. 561-569. ISSN 0959-6526. DOI: 10.1016/j.jclepro.2003.08.006.
[14]JANEČEK, P. (2015). Seniors´ Perception of Travel Barrier: A Case of Czech Republic. In K.S. Soliman
(ed.). Proceedings of the 26th International Business Information Management Association Conference:
Innovation Management and Sustainable Economic Competitive Advantage: From Regional Development to
Global Growth. Madrid: International Business Information Management Association, pp. 220-229. ISBN
978-0-9860419-5-2.
[15]KHEMIRI, A., HASSAIRI, M., (2005). Development of energy efficiency improvement in the Tunisian hotel
sector: a case study. Renewable Energy, vol. 30, no. 6, pp. 903-911. ISSN 0960-1481. DOI:
10.1016/j.renene.2004.09.021.
[16]LINDEROVÁ, I. (2016). Accessibility of Unesco Heritage for Disabled Visitors in the Czech Republic. In.
S. Pachrová & M. Doležalová (eds.). Proceedings of the 11th International Conference on Topical Issues Of
Tourism: Local Heritage and Tourism. Jihlava: College of Polytechnics Jihlava, pp. 234-245. ISBN 978-80-
88064-21-3.
[17]LINDEROVÁ, I., JANEČEK, P. (2017). Accessible Tourism for All - Current State in the Czech Business
and Non-Business Environment. E & M Economics and Management, vol. 20, no. 4, pp. 168-186. ISSN 1212-
3609. DOI: 10.15240/tul/001/2017-4-012.
[18]MENSAH, I., (2006). Environmental management practices among hotels in the greater Accra region.
International Journal of Hospitality Management, vol. 25, no. 3, pp. 414-431. ISSN 0278-4319. DOI:
10.1016/j.ijhm.2005.02.003.
[19]PATÚŠ, P., GÚČIK, M., (2004). Manažment ubytovacej prevádzky hotela. Banská Bystrica: Slovak-Swiss
Tourism. ISBN 80-88945-84-4.
[20]REDDY, M. V., WILKES, K., (2015). Tourism in the Green Economy. New York: Routledge Taylor &
Francis Group. ISBN 978-0-415-70921-7.
[21]SCHOLZ, P., (2014). Uplatňování prvků ekologického managementu v ubytovacích zařízeních v České
republice. Ekonomická revue cestovného ruchu, vol. 47, no. 1, pp. 42-52. ISSN 0139-8660.
[22]SCHOLZ, P., LINDEROVÁ, I., (2016). Green management v ubytovacích zařízeních jako faktor
regionálního rozvoje v Kraji Vysočina. In Sborník příspěvků z XIX. mezinárodního kolokvia o regionálních
vědách. Brno: Masarykova univerzita, pp. 1095-1101. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI:
10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-141.
[23]SCHOLZ, P., VORÁČEK, J., (2016). Organizational culture and green management: innovative way ahead
in hotel industry. Measuring Business Excellence, vol. 20, no. 1, pp. 41-52. ISSN 1368-3047. DOI:
10.1108/MBE-12-2015-0057.
[24]WAN, Y. K. P., CHAN, S. H. J., HUANG, H. L. W., (2017). Environmental awareness, initiatives and
performance in the hotel industry of Macau. Tourism Review, vol. 72, no. 1, pp. 87-103. ISSN 1660-5373.
DOI: 10.1108/TR-06-2016-0016.
[25]WIE, S. H.,& SHANKLIN, C. W., (2001). Cost effective disposal methods and assessment of waste generated
in foodservice operations. Foodservice Research International, vol. 13, no. 1, pp. 17-39. ISSN 1748-0159.
DOI: 10.1111/j.1745-4506.2001.tb00027.x.
[26]YASIN, M. M., ZIMMERER, T. W. (1995). The role of benchmarking in achieving continuous service
quality. International Journal of Contemporary Hospitality Management, vol. 7, no. 4, pp. 27-32.