XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
662
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-87
INDEX STRATEGIE EVROPA 2020 V ZEMÍCH V4
The Europe Strategy Index in countries V4
DOMINIKA TÓTHOVÁ1
JAN TURČÍNEK2
1
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykova univerzita
1
Depart. of Regional Economics and Administration
Faculty of Economics and Administration
Masaryk University
 Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: d.tothova@mail.muni.cz
2
Ústav informatiky
Provozně ekonomická fakulta
Mendelova univerzita v Brně
2
Department of Informatics
Faculty of Business and Economics
Mendel University in Brno
 Zemědělská 1, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: jan.turcinek@mendelu.cz
Anotace
Článek se zabývá hodnocením pokroku zemí V4 vzhledem v naplňování cílů Strategie Evropa 2020. Cílem tohoto
článku je vytvořit kompozitní index Strategie Evropa 2020 na základě vybraných prioritních oblasti stanovených
Evropskou komisí (zaměstnanost, investice do výzkumu a vývoje, klimatická změna a energie, vzdělání). Index byl
vytvořen ve 3 variantách: X1, index vypočítaný na základě hodnot evropského minima ukazatele za sledované
období a stanoveného evropského cíle; X2, index vypočítaný na základě hodnot národního minima ukazatele za
sledované období a stanoveného národního cíle; X3, index vypočítaný na základě hodnot národního minima
ukazatele za sledované období a stanoveného evropského cíle. Dosažené výsledky byly navzájem porovnány,
zachycen byl jejich vývoj od roku 2010 do 2015. V dosahování evropských cílů (X1) měly v roce 2015 nejlepší
postavení Maďarsko a Česká republika, národních cílů (X2) nejrychleji dosáhla Česká republika.
Klíčová slova
Strategie Evropa 2020, kompozitní index, země V4
Annotation
The article deals with the assessment of progress made by the V4 countries in fulfilment the objectives of the
Europe 2020 Strategy. The aim of this article is to create a composite index of the Europe 2020 Strategy based on
selected priority areas set by the European Commission (employment, R&D, climate change and energy,
education). The index was created in 3 variants: X1, an index calculated on the basis of the european minimum
for the reference period and the european target set; X2, an index computed on the basis of the national minimum
values of the indicator for the reference period and the national target set; X3, index computed on the basis of the
national minimum values of the indicator for the reference period and the european target set. The achieved
results were compared to each other, it was recorded their development from 2010 to 2015. In 2015, Hungary
and the Czech Republic were best placed to achieve the European objectives (X1). National targets (X2) were the
fastest in the Czech Republic.
Key words
Europe 2020 Strategy, composite index, V4 countries
JEL classification: C02, O18, R11
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
663
1. Úvod
Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění neboli Strategie Evropa 2020 představuje vizi pro
evropské hospodářství s výhledem do roku 2020. Nahradila tak tzv. Lisabonskou strategii, jejíž platnost končila
rokem 2010. Mezi hlavní priority Strategie Evropa 2020 patří dle Sdělení Komise (Evropská komise, 2010):
 Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích;
 Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně
 náročnou na zdroje;
 Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude
 vyznačovat sociální a územní soudržností.
V souladu se Sdělením Komise (Evropská komise, 2010) a s přijetím Strategie Evropskou radou (Evropská rada,
2010) bylo stanoveno 5 hlavních cílů, kterých má být do roku 2020 dosaženo:
 zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let na 75 %;
 investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP;
 snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů
energie v konečné spotřebě energie na 20 %, zvýšit energetickou účinnost o 20 %;
 snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do
34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání nejméně na 40 %;
 snížit počet osob ohrožených chudobou o 20 000 000.
Na základě těchto priorit byly členské státy vyzvány Evropskou radou převést tyto cíle EU do podoby cílů
vnitrostátních tak, aby byly zohledněny jejich odlišné podmínky a výchozí pozice.
Cílem tohoto článku je vytvořit kompozitní index Strategie Evropa 2020 a zjistit, jak státy zemí V4 dosahují
stanovených priorit vzhledem k evropským a národním cílům. Hodnoty jsou zde navzájem porovnány a je
zachycen jejich vývoj od roku 2010 do roku 2015.
Hlavní inspirací pro tvorbu indexu byl článek Paola Pasimeniho – The Europe 2020 Index (Pasimeni, 2011), ve
kterém navrhl nový index s cílem kvantifikovat, měřit a sledovat pokrok směřující k dosažení cílů Strategie Evropa
2020, které realizují členské státy Evropské unie. Metodicky jsme z něho vycházeli při standardizaci dat. Na
základě hlavních indikátorů sledovaných Evropskou komisí a jsme pak vytvořili vlastní originální index měřící
pokrok evropských států vzhledem k evropským i národním cílům.
The Europe 2020 Index (Pasimeni, 2011) sleduje rozdíl evropských zemí mezi stupněm přibližování se
k evropským cílům, do výpočtu ale nezahrnul stanovené cíle, ale pouze dosažené hodnoty. K sledování naplňování
cílů Evropa 2020 byl sestaven také The Europe 2020 Regional Index (Athanasoglou a Dijkstra, 2014), který měří
regionální pokrok (v regionech NUTS II) směrem k splnění klíčových cílů stanovených Evropou 2020.
Kalkulován byl pro dosahování národních cílů. K hodnocení provádění cílů Strategie Evropa 2020 zemí EU-28
vytvořili syntetický ukazatel pro měření úrovně implementace Strategie Evropa 2020 také Fura et al. (2017).
Monitorováním pokroku při plnění cílů stanovených ve třech vzájemně se posilujících prioritách inteligentního,
udržitelného a inkluzivního růstu na základě analýzy hlavních ukazatelů Strategie Evropa 2020 se zabývali Bley,
et al. (2017). Balcerzak (2015) analyzoval úroveň plnění cílů Strategie Evropa 2020 se zaměřením na nové členské
státy, které vstoupily do Evropské unie v letech 2004 a 2007 (EU-10). Hodnocením regionálního rozvoje v České
republice, v Polsku a na Slovensku v kontextu Strategie Evropa 2020 se věnovala Minarčíková (2015). Některé
studie se pak zabývají vývojem některých indikátorů začleněných do Strategie Evropa 2020 v konkrétních zemích.
V České republice například sledovala vývoj ukazatele investic do vědy a výzkumu Winklerová (2016), indikátory
v oblasti ohrožení chudobou a sociálním vyloučením např. Hloušková (2016).
2. Konstrukce indexu a metodika výpočtu
Index Strategie Evropa 2020 ukazuje míru a vývoj dosahování cílů vytyčených ve Strategii Evropa 2020.
Vzhledem k tomu, že Evropskou radou byly vymezeny tzv. evropské cíle, na základě kterých byly dále
specifikovány národní cíle, rozhodli jsme se sestavit index ve 3 variantách:
X1 = index vypočítaný na základě hodnot evropského minima ukazatele za sledované období a stanoveného
evropského cíle; úkolem indexu je vysvětlit, jak daný stát stojí v porovnání s ostatními v případě dosahování
evropských cílů.
X2 = index vypočítaný na základě hodnot národního minima ukazatele za sledované období a stanoveného
národního cíle; úkolem indexu je vysvětlit, jak daný stát stojí v dosahování svých národních cílů.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
664
X3 = index vypočítaný na základě hodnot národního minima ukazatele za sledované období a stanoveného
evropského cíle; úkolem indexu je vysvětlit, jak daný stát stojí v porovnání s ostatními v případě dosahování
evropských cílů.
Konstrukce indexů je založena na hlavních indikátorech sledovaných Evropskou komisí (viz Tab. 1). Do výpočtu
nevstupoval indikátor reflektující sociální začleňování a snižování chudoby, u kterého za daných podmínek nebyla
možná normalizace dat. I přes to považujeme výslednou podobu indexu za relevantní vzhledem k tomu, že do
výpočtu byly zahrnuty všechny ostatní hlavní indikátory. Jednotlivé kompozitní indexy (X1, X2, X2) jsou
vypočítány jako průměry subindexů, které jsou tvořeny 4 oblastmi, ve kterých má být do roku 2020 dosaženo
pokroku – zaměstnanost, investice do výzkumu a vývoje, klimatická změna a energie, vzdělání. Všechny indexy
pak byly vypočteny pro období 2010 – 2015, tedy do roku, pro který jsou dostupná všechna data pro sledované
ukazatele. Jak již bylo zmíněno v úvodu, zaměřili jsme se pouze na sledování zemí V4, tedy na Česko republiku,
Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Tab. 1: Hlavní indikátory Strategie Evropa 2020
Okruhy cílů Strategie Evropa 2020 Sledovaný indikátor
Zaměstnanost Míra zaměstnanosti – věková skupina 20 - 64
Investice do výzkumu a vývoje Podíl HDP na výdaje do výzkumu a vývoje
Klimatická změna a energie
Emise skleníkových plynů
Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné
spotřebě energie
Spotřeba primární energie
Konečná spotřeba energie
Vzdělání
Předčasné ukončení vzdělávání a odborné
přípravy – věková skupina 18 - 24
Dosažené vysokoškolské vzdělání, věková
skupina 30 - 34
Zdroj: Vlastní zpracování, Eurostat (2018a)
Při tvorbě indexů jsme vycházeli vždy z minimální hodnoty indikátoru za sledované období, do výpočtu pak byly
zahrnuty také cíle stanovené buď Evropskou komisí nebo národními státy. Zdrojem dat pro výpočty pak byly
údaje získané z Eurostatu (Eurostat, 2018b).
X1 Tento index je vypočítán na základě vztahu k evropskému minimu sledovaného ukazatele a stanoveného
evropského cíle. Index je určen na základě následujícího vzorce:
, = ,
,
Kde K představuje vybraný ukazatel, i konkrétní rok, minEK je nejnižší v Evropě dosažená hodnota konkrétního
ukazatele CEK , pak ve vzorci zastupuje stanovený cíl 2020.
X2 Tento index je vypočítán na základě vztahu k národnímu minimu a národnímu stanovému cíli. Index je určen
na základě následujícího vzorce:
, = ,
,
Kde K představuje vybraný ukazatel, i konkrétní rok, minLK je nejnižší dosažená hodnota konkrétního ukazatele
v sledované zemi, CLK pak ve vzorci zastupuje zemí stanovený cíl 2020.
V případě, že stanovený cíl je menší než národní minimum je pro výpočet indexu použit následující vzorec:
, = ,
,
X3 Tento index je vypočítán na základě vztahu k národními minimu a evropskému stanovému cíli. Index je určen
na základě následujícího vzorce:
, = ,
,
Kde K představuje vybraný ukazatel, i konkrétní rok, minLK je nejnižší dosažená hodnota konkrétního ukazatele
v sledované zemi, CEK pak ve vzorci zastupuje evropský cíl 2020.
V případě, že stanovený cíl je menší než národní minimum, je pro výpočet indexu použit následující vzorec:
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
665
, = ,
,
U ukazatelů, jejichž trend je klesající, tzn. cílem je snížení hodnoty, bylo postupováno následujícím způsobem.
Aby bylo dosaženo rostoucího indexu, tedy zlepšení, byly hodnoty ukazatelů odečteny od 100. Ukazatele, které
byly uvedené v absolutních veličinách, byly převedeny na procentní hodnoty vztažené k roku 2005. Kompozitní
indexy (X1, X2, X3) byly vypočítány jako aritmetické průměry subindexů.
3. Výsledky
Jednotlivé subindexy i kompozitní indexy nabývají kladných hodnot. Pokud se nacházejí v intervalu (0;1),
přibližují se stanoveným cílům. Dosažení hodnoty <1> znamená v daném roce dosažení stanoveného cíle tak, jak
byl předem stanoven, a hodnoty v intervalu (1; 18) znamenají u posuzovaného ukazatele překročení stanovených
cílů.
Jak vyplývá z grafického zpracování vývoje kompozitních indexů (Obr. 1), celkový trend je spíše rostoucí.
V dosahování evropských cílů v porovnání s nejnižší výchozí hodnotou na evropské úrovni (X1) se sledované
státy na začátku období pohybovaly na cca 50 – 60 %. V dalším období pak index u všech států rostl, ale jen velmi
pomalu, v roce 2015 o 15 – 20 procentních bodů. Jak plyne z vývoje indexu X2, jedině zde byla u většiny zemí
překročena hodnota 1 (u České republiky výrazně), což ukazuje na stanovení poměrně nízkých cílů na národní
úrovni vzhledem k výchozí situaci daného státu. Zajímavé výsledky ukazuje vývoj indexu X3, který znázorňuje
vývoj jednotlivých států v dosahování evropských cílů v porovnání se svým národním minimem. Zde pozorujeme
opět u všech zemí rostoucí trend, evropským cílům se nejrychleji přibližuje Česká republika, která splňuje cíle
v roce 2015 na 51 %. Následuje Polsko (39 %), Maďarsko (33 %), které si ale výrazně pohoršilo oproti
předchozímu roku, a Slovensko (29 %).
Obr. 1: Vývoj indexů X1, X2, X3 v zemích V4, 2010 - 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu (2018)
Obrázek 2 ukazuje v evropském kontextu výchozí stav (rok 2010) a stupeň dosahování jednotlivých cílů u
sledovaných zemí V4 v roce 2015. Pokroku bylo dosahováno poměrně stejnoměrně, největší změna nastala u
0,00
0,20
0,40
0,60
0,80
1,00
2010 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj indexu X1
ČR SR PL HU
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
2010 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj indexu X2
ČR SR PL HU
0,00
0,10
0,20
0,30
0,40
0,50
0,60
2010 2011 2012 2013 2014 2015
Vývoj indexu X3
ČR SR PL HU
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
666
Maďarska v oblasti vzdělávání, výraznější změny pozorujeme také u České republiky ve vzdělávání a investic do
vědy a výzkumu. Slovensko posílilo svou pozici u investic do vědy a výzkumu a v oblasti klimatické změny a
energie, Polsko pouze ve vzdělávání. V Maďarsku došlo spíše k dílčím změnám. Evropských cílů ale už bylo
dosaženo v ČR pro zaměstnanost, na Slovensku pro klimatickou změnu a energii. V Maďarsku byl evropský cíl
pro klimatickou změnu a energii dosažen již v letech 2012 – 2014, v posledním sledovaném roce však hodnota
indexu klesla pod požadovanou úroveň. V oblasti vzdělání byly cíle splněny v Polsku a Maďarsku.
Obr. 2: Profil jednotlivých subindexů X1 v zemích V4, 2010, 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu (2018)
Na obrázku 3 jsou znázorněny profily zemí v dosahování národních cílů. V oblasti zaměstnanosti dosáhla
stanoveného cíle téměř Česká republika, u ostatních států došlo oproti roku 2010 ke zlepšení (v roce 2015 cca 40
– 50% plnění. U investic do vědy a výzkumu překročila cíl opět pouze Česká republika, Slovensko dosáhlo cíle
z 97 %, Maďarsko pouze z 33 % a Polsko z 29 %. U subindexu zahrnujícího klimatickou změnu a energii došlo u
všech sledovaných zemí k výraznému překročení stanovených cílů. Na výsledku se podílely zejména indikátory
spotřeba primární energie a konečná spotřeba energie. V oblasti vzdělávání jsou u všech zemí pozorovány nejhorší
výsledky. V České republice a na Slovensku dokonce došlo během sledovaného období naopak k poklesu hodnoty
indexů, tzn. že se dané země svým stanoveným cílům vzdalovaly. Způsobeno to bylo především zvyšováním
podílu indikátoru předčasného ukončení vzdělávání a odborné přípravy.
Obr. 3: Profil jednotlivých subindexů X2 v zemích V4, 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu (2018)
0,99
0,59
0,58
0,88
0,79
0,37
0,45
0,69
0,00
0,50
1,00
1,50
Zaměstnanost
Věda a
výzkum
Klimatická
změna a
energie
Vzdělání
INDEX X1
ČR 2015
ČR 2010
SR - 2010
SR - 2015
PL 2010
PL - 2015
HU - 2010
HU - 2015
0,00
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
Zaměstnanost
Věda a výzkum
Klimatická změna a
energie
Vzdělání
INDEX X2
ČR 2015
SR - 2015
PL - 2015
HU - 2015
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
667
Obrázek 4 ukazuje míru dosahování evropských cílů na základě minimálních dosažených výsledků států.
V porovnání s indexem X1 vykazují subindexy nižší hodnoty především v oblastí klimatická změna a energie a
vzdělání. To znamená, že země V4 jsou na tom v porovnání s evropským minimem lépe, tedy že minimální
hodnoty indikátorů na národní úrovni jsou vyšší než na úrovni evropské.
Obr. 4: Profil jednotlivých subindexů X3 v zemích V4, 2015
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Eurostatu (2018)
Závěr
Článek se zabýval porovnáním států zemí V4 v dosahování stanovených cílů Strategie Evropa 2020 na evropské
i národní úrovni. Prostředkem k hodnocení bylo sestavení kompozitního indikátoru, pomocí kterého byl na základě
subindexů v preferovaných oblastech zjištěn stupeň a vývoj dosahování pokroku. V přibližování k evropským
cílům (X1) měly v roce 2015 nejlepší postavení Maďarsko a Česká republika, i když rozdíly mezi ostatními státy
byly zanedbatelné. Národních cílů (X2) nejrychleji dosáhla Česká republika, v roce 2015 byla cílová hodnota
indexu <1> překročena u České republiky, Polska a Maďarska. Získané výsledky ukazují na podhodnocené
stanovení cílů na národní úrovni především u České republiky, která u většiny subindexů překračuje stanovené
cíle, zároveň nedosahuje vždy cílů evropských.
Autoři článku si jsou vědomi rizik spojených s tvorbou a následným vyhodnocením indexu. Dílčí indikátory se
podílely na celkovém výsledku různým způsobem a ovlivňovaly tak poměrně významně celkovou hodnotu
kompozitního indexu, především z důvodu využití jednoduchého aritmetického průměru. Jiné výsledky by přinesl
výpočet indexu na základě váženého průměru, využít bychom ale museli subjektivní stanovení vah, což by mohlo
výsledky jinak zkreslit. Při hodnocení výsledků bylo problematické samotné porovnání jednotlivých indikátorů
X1 a X3. To, že indikátor vykazuje nižší hodnoty, neznamená, že je daná země horší v dosahování stanovených
cílů, ale že se k daným cílům přibližuje pomaleji z důvodu rozdílu mezi výchozími hodnotami. Pokud má daná
země minimum hodnoty indikátoru nad minimem EU, vykazuje pak nižší hodnoty daného subindexu a následně
celkového indexu.
Literatura
[1] ATHANASOGLOU, ST., DIJKSTRA, L., (2014). The Europe 2020 Regional Index. Ispra: European
Commission Joint Research Centre. ISBN 978-92-79-38977-1. DOI: 10.2788/87940.
[2] BALCERZAK, A. P.. (2015). Europe 2020 strategy and structural diversity between old and new member
states. Application of zero unitarization method for dynamic analysis in the years 2004-2013. Economics &
Sociology, vol. 8, no. 2, pp. 190 – 210. ISSN 2071-789X. DOI: 10.14254/2071-789X.2015/8-2/14.
[3] BLEY, S. et al., (2017). Smarter, greener, more inclusive? Indicators to support the Europe 2020 strategy.
Luxemburk: Publications Office of the European Union. ISBN 978-92-79-70105-4.
[4] EUROPEAN COMMISSION, (2010). Europe 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth.
COM (2010) 2020. Brussels: European Commission.
[5] EUROSTAT, (2018a). Headlines indicators: Scoreboard. [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/web/europe-2020-indicators/europe-2020-strategy/headline-indicators-
scoreboard.
0,00
0,20
0,40
0,60
0,80
1,00
Zaměstnanost
Věda a výzkum
Klimatická změna a
energie
Vzdělání
INDEX X3
ČR 2015
SR - 2015
PL - 2015
HU - 2015
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
668
[6] EUROSTAT, (2018b). Database. [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/eurostat/data/database.
[7] EVROPSKÁ RADA, (2010). Závěry Evropské rady z 17. června 2010. Dostupné z
http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13-2010-INIT/cs/pdf.
[8] FURA, B., WOJNAR, J., KASPRZYK, B., (2017). Ranking and classification of EU countries regarding their
levels of implementation of the Europe 2020 strategy. Journal of Cleaner Production, vol. 2017, no. 165, pp.
968-979. ISSN 0959-6526. DOI: 10.1016/j.jclepro.2017.07.088.
[9] HLOUŠKOVÁ, R. (2016). Ohrožení chudobou či sociálním vyloučením v méně rozvinutých regionech EU.
In XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp.
461-467. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-59.
[10]MINARČÍKOVÁ, E., (2015). Assessment of regional development in the selected EU countries in the context
of Europe 2020 Strategy. In XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno:
Masarykova univerzita, pp. 25-33. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015-2.
[11]PASIMENI, P., (2011). The Europe 2020 Index. Social Indicators Research, vol. 110, no. 2, pp. 613–635.
ISSN 1573-0921. DOI: 10.1007/s11205-011-9948-9.
[12]WINKLEROVÁ, L., (2016). Vztah mezi podporou výzkumu a vývoje a ekonomickým růstem. In XIX.
mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 296-
301. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-37.
Příspěvek byl zpracován v rámci specifického výzkumu ESF MU: Města, obce, regiony: management, procesy
a interakce v teorii a praxi (MUNI/A/0994/2017).