XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
669
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-88
JAKÉ PENÍZE PŘINÁŠÍ VÍTR? EKONOMICKÝ PŘÍNOS
VĚTRNÉ ENERGIE PRO MÍSTNÍ ROZVOJ V ČESKÉ
REPUBLICE
What money does the wind bring? Economic benefits of wind energy for
local development in the Czech Republic
BOHUMIL FRANTÁL
JOSEF KUNC
STANISLAV MARTINÁT
DAN VAN DER HORST
Oddělení environmentální geografie
Ústav geoniky AV ČR v.v.i.
Department of Environmental geography
Institute of Geonics of the CAS
 Drobného 28, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: frantal@geonika.cz; kunc@econ.muni.cz; martinat@geonika.cz; vanderhorst@geonika.cz
Anotace
Cílem příspěvku je analyzovat a zhodnotit přímé ekonomické přínosy z projektů větrných elektráren pro obce v
České republice, způsoby jejich reinvestování a vnímání užitečnosti projektů. Výzkum probíhal formou semistrukturovaných
řízených rozhovorů se starosty vybraných obcí. Výše a forma finančních zisků se velmi liší v
závislosti na stáří a měřítku projektu, ale také na schopnosti vedení obcí vyjednat výhodnější podmínky. Oslovení
zástupci obcí se shodli, že i přes vnímání určitých negativních dopadů větrných elektráren ze strany části obyvatel
(narušení krajiny, občasná hlučnost), dokáží materiální dopady „peněz z větru“ investované do projektů místního
rozvoje, přesvědčit většinu obyvatel o užitečnosti větrné energie pro místní rozvoj a získat její podporu. Efekt
ekonomických benefitů na sociální akceptaci je ovšem faktorem, který je významně determinován prostorovým
rozsahem (exkluze sousedních obcí z ekonomických benefitů), časovou dynamikou (vývoj technologií, vnímání a
zkušeností v průběhu času) a perspektivou stakeholderů (rozdílné priority různých zájmových skupin).
Klíčová slova
větrná energie, ekonomický přínos, místní rozvoj, Česká republika
Annotation
The aim of the paper is to analyse and assess the direct economic benefits of wind energy projects for
municipalities in the Czech Republic, the ways of their reinvestment and the perception of the usefulness of
projects. The results are based on semi-structured managed interviews with mayors of selected municipalities.
The amount and form of financial profits varies greatly depending on the age and scale of the project, but also on
the ability of municipality leaders to negotiate more favourable conditions. The surveyed mayors agreed that,
despite the perception of some negative impacts of wind turbines (landscape disruption, noise annoyance)
reported by part of the population, the material effects of "windy money" invested into local development projects,
can convince majority of residents of the usefulness of wind energy for local development and gain its support.
The effect of economic benefits on social acceptance is, however, a factor that is significantly determined by the
spatial scale (exclusion of neighboring communities from economic benefits), time dynamics (changes of
technologies, perceptions and experiences over time) and the perspective of stakeholders (different priorities of
specific interest groups).
Key words
wind energy, economic benefits, local development, Czech Republic
JEL classification: Q42, Q56, R58
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
670
1. Úvod a teoretická východiska
Využívání obnovitelných zdrojů energie se stalo globální výzvou, která však stále vzbuzuje politické kontroverze
a konflikty na regionální a lokální úrovni. Míra realizace energetických projektů se významně liší v závislosti na
specifických technologiích, mezi různými státy i regiony v rámci jednoho státu (Painuly, Reddy, 2004; Toke et
al., 2008; Patlitzianas, Karagounis, 2011). Využívání všech energetických zdrojů je spojené s určitými pozitivními
i negativními, přímými či nepřímými dopady, projevujícími se na různých prostorových úrovních, jejichž vnímání
se liší s ohledem na perspektivu, osobní hodnoty, preference a angažovanost specifických aktérů (Frantál et al.,
2013). Projekty obnovitelných zdrojů se staly efektivním způsobem státy dotované (především díky energetické
politice EU) podpory tzv. čisté energie, která přispívá k energetické nezávislosti států, jsou předmětem
podnikatelského zájmu investorů a developerů a také potencionálním zdrojem příjmu pro zapojené obce
nacházející se často v rurálních, periferních oblastech. Na druhé straně v očích odpůrců představují tyto projekty
významný zásah do krajiny a kvality života obyvatel, potencionální hrozbu pro cestovní ruch, degradaci
zemědělské půdy a protěžovaný podnikatelský záměr, který nemůže být bez dotací konkurenceschopný.
Postoje k projektům obnovitelných zdrojů jsou dynamickým a prostorově formovaným fenoménem (Frantál,
2015; Ciervo, Schmitz, 2017). Argument, že větrná energetika představuje velkou příležitost pro místní rozvoj
(zejména v rurálních oblastech), se stal populárním politickým narativem stejně jako atraktivní linií developerů,
kteří usilují o stimulaci lokální akceptace. Nicméně rozsah, v jakém se úmysl stal realitou, je v mnoha případech
diskutabilní. V literatuře je často zdůrazňován význam zapojení lokální komunity do projektů formou
spoluvlastnictví či spolupodílnictví (shareholding) pro zvýšení akceptace projektů (Bristow et al., 2012; Warren,
McFadyan, 2010). Reálný potenciál, schopnosti a ochota venkovských komunit zapojit se do tak komplexních,
technických a supra-lokálních systémů energetického rozvoje ovládaných korporátními aktéry a politickými
nástroji působícími v širších prostorových měřítcích je často zpochybňován (Munday et al., 2011).
V tomto ohledu se zdá, že finanční kompenzace, roční výnosy z projektů odváděné do obecních rozpočtů nebo
různé formy sponzoringu poskytované investory představují převažující a často jediné formy ekonomických
benefitů pro lokální komunity. Munday a kolektiv (2011) upozorňují na to, že většina studií týkajících se konfliktů
při implementaci projektů se zaměřila na percepci pozitivních a negativních dopadů, spíše než na reálné
ekonomické přínosy a příjmové toky. Zatímco ekonomické dopady obnovitelných zdrojů na státní úrovni (např.
množství pracovních míst v rámci sektoru či nárůst daňových příjmů, viz Obr. 1), stejně jako přímé finanční
benefity z projektů, které jdou pouze několika členům místní komunity (např. zemědělci pronajímající půdu)
mohou být zjevné a měřitelné, další přímé a nepřímé dopady na místní rozvoj jsou diskutabilní a obtížně
kvantifikovatelné (Sastresa et al., 2010; Slattery et al., 2011). I pokud jsou někde dostupná konkrétnější data o
ekonomických ziscích z vybraných projektů (např. Munday et al., 2011), je otázkou, jakým způsobem obce výnosy
z projektů reinvestují, jak jsou tyto zisky vnímány místními obyvateli, do jaké míry naplňují předchozí očekávání,
a zda převáží vnímané negativní dopady.
Obr. 1: Vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren, zaměstnanosti a ročního obratu ve větrné energetice
v ČR
Zdroj: EurObserv’ER (2009-2016); vlastní zpracování
Cílem výzkumu prezentovaného v rámci tohoto příspěvku je analyzovat a zhodnotit přímé ekonomické přínosy
projektů větrných elektráren pro obce v České republice. Aktuální výzkum volně navazuje na dotazníková šetření
realizovaná v letech 2008-2009 se starosty obcí a místními obyvateli ve vybraných obcích s větrnými elektrárnami
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
671
(viz Frantál, Kučera, 2009; Frantál, 2015). Zatímco tehdejší výzkumy se zaměřily na identifikaci a klasifikaci
motivačních faktorů a rizik, které ovlivňovaly akceptaci projektů a posun ve vnímání negativních dopadů
elektráren v době plánování a krátce po výstavbě, tak tento nový výzkum se zaměřuje primárně na hodnocení
pozitivních dopadů projektů na místní rozvoj a kvalitu života obyvatel na základě jejich několikaleté zkušenosti s
provozem elektráren. Zvláštní důraz je kladen na zhodnocení specifických ekonomických přínosů projektů pro
obce a způsoby jejich reinvestování.
2. Rozvoj větrné energetiky v České republice
V České republice je rozvoj větrné energetiky oproti většině evropských států významně opožděn, zatím je využito
jen zhruba 10 % realizovatelného potenciálu větrné energie, přičemž realizace projektů se vyznačuje výraznou
regionální diferenciací (Frantál, Nováková, 2017). Rozdíly v míře implementace projektů nelze vysvětlit pouze
fyzicko-geografickými a infrastrukturními podmínkami daných území, ale souvisí i s různou mírou sociální
akceptace ze strany politiků a místních obyvatel.
Předchozí výzkumy (Frantál, Kučera, 2009; Frantál, 2015; Jánová a kol., 2017) potvrdily, že dominantním
motivačním faktorem realizace projektů větrných elektráren je pro obce potenciální ekonomický přínos. Až jako
sekundární důvod bývá uváděna podpora obnovitelných zdrojů energie ve smyslu ochrany životního prostředí a
globálního klimatu. Tento dominantně utilitární přístup a důraz na ekonomický aspekt projektů je u nás zřejmě
silnější v porovnání s některými jinými evropskými státy (např. Rakouskem, Německem, Řeckem či Irskem), kde
bývá větší význam přikládán podpoře čisté a obnovitelné energie jako alternativě ke spalování uhlí či
„nebezpečné“ atomové energii (Hauer, 2003; Katsaprakakis, 2012; Tailor, 2003).
Dřívější výzkumy (Frantál, 2015) nicméně také odhalily relativně výraznou diskrepanci v postojích zastupitelů
obcí jak ve vztahu k navrhovaným projektům, tak i co se týče zpětného hodnocení pozitiv a negativ projektů. Pro
zhruba pětinu starostů obcí, kde nebyly plány na výstavbu elektráren realizovány, byly rozhodujícími faktory
odmítnutí projektů malý ekonomický přínos pro obec (ve formě nabídky od developera), resp. protesty sousedních
obcí, které by z projektu nezískaly žádný finanční zisk (ve většině doposud realizovaných případů totiž z projektů
profitovaly pouze obce, na jejichž katastrálním území byly elektrárny postaveny). Ukazuje se, že postoje obhájců
a odpůrců větrné energie jsou značně kontrastní, i když obě strany se v zásadě shodnou, co se týče hlavních důvodů
přijetí či odporu k větrným elektrárnám v obcích - používají často podobné argumenty, ale interpretují je z vlastní
perspektivy. To dokládá výraznou ambivalenci problematiky větrné energie na lokální úrovni.
Bohužel přesné informace o konkrétních částkách, které měly být potenciálně odváděné provozovateli elektráren
do rozpočtu obcí, ve kterých se projekty nerealizovaly, jsou zpětně velice obtížně zjistitelné. Lze říci, že neexistuje
žádné obecné pravidlo týkající se finančních kompenzací obcím a částka a prostorový rozsah ekonomických
kompenzací závisí na vyjednávání a dohodě mezi investory a místními samosprávami. Zároveň je velice obtížné
se dostat ke konkrétním informacím týkajícím se reálných ekonomických zisků obcí (ať už v podobě
jednorázových kompenzací vyplacených v době schválení a výstavby elektráren či následných každoročních
výnosů z produkce, které jsou zpravidla vypláceny po dobu 20 let, kdy jsou státem garantovány výkupní ceny
elektrické energie z již postavených větrných elektráren) a způsobů, jakým byly tyto zisky využity. Záležitost je
ještě ztížena relativně častou změnou ve vedení obecních zastupitelstev, přičemž názory dřívějších a současných
zastupitelů se ve vztahu k projektům větrných elektráren mohou významně lišit.
3. Výzkumné lokality, metody a data
Metodicky se předložená studie opírá o rešerši relevantní odborné literatury, zahrnuje analýzu a interpretaci
informací z vlastního terénního šetření týkajících se ekonomických dopadů větrných elektráren na rozvoj českých
obcí a parciální syntézu poznatků. Terénní výzkum probíhal v letech 2016 a 2017 formou semi-strukturovaných
řízených rozhovorů se starosty či jinými zainteresovanými reprezentanty obcí, přičemž zahrnul jak obce, na jejichž
katastru se větrné elektrárny nacházejí, tak i vybrané obce v sousedství, které mají s elektrárnami vizuální kontakt.
Prvních deset vybraných výzkumných lokalit (viz Tab. 1), představuje převážně projekty tzv. ´dobré praxe´
(projekty, které byly realizovány relativně bezkonfliktně, kde byla vysoká míra akceptace ze strany obyvatel a
byly minimalizovány negativní dopady projektů na krajinu a životní prostředí). Tyto příklady dobré praxe byly
identifikovány na základě jejich pozitivní prezentace v odborných studiích (Mikeska, Medlík, 2007; MŽP, 2009)
či v regionálním tisku.
Vybrané projekty pokrývají širší prostor České republiky a reprezentují odlišné typy regionů a krajin. Řízené
rozhovory s jednotlivými představiteli obcí probíhaly na základě předem připraveného seznamu otázek (témat),
které byly operativně doplňovány v průběhu rozhovorů o dotazy směřované na lokální specifika. Délka
individuálních rozhovorů se pohybovala v rozpětí 45-90 minut. Představitelé obcí byli vždy s předstihem
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
672
seznámeni se základním obsahem připravovaného rozhovoru, měli tedy možnost se na rozhovor připravit a
nachystat potřebné podklady. Na základě výpovědí jsme interpretovali pohled oslovených respondentů z jejich
perspektivy. Statistické metody byly v této části výzkumu výrazně potlačeny. Jsme si vědomi limitů takto
koncipovaného výzkumu, kdy starosta obce hovoří nejen za sebe jako obyvatel dané obce, ale reprezentuje
názorovou platformu vztaženou ke všem obyvatelům obce. Tato však nemusí, a ze zkušenosti víme, že nebývá,
konzistentní.
Obr. 2: Větrné farmy v obcích (A) Pavlov, (B) Vítězná, (C) Věžnice, (D) Anenská Studánka.
Zdroj: Foto: Bohumil Frantál
Tento příspěvek lze považovat za pilotní, kvalitativně zaměřenou studii, přičemž záměrem autorů je realizovat
v tomto roce (2018) další šetření (ať už formou řízených rozhovorů či dotazníků) a obsáhnout všechny obce, na
jejichž katastru se nachází větrné elektrárny (celkem 55 obcí) s cílem získání širšího datového souboru pro
detailnější statistickou analýzu.
4. Vybrané výsledky
Všechny obce získaly za realizované projekty větrných elektráren určitý finanční obnos. Jeho výše a forma se však
velmi lišila v závislosti na stáří projektu, resp. roku instalace, na měřítku projektu (počet elektráren a jejich
technický výkon), ale také na schopnosti vedení obcí vyjednat výhodnější podmínky. Tento aspekt byl do značné
míry zásadní, a to s ohledem na nedostatek zkušeností s podobnými aktivitami, častý negativní postoj politických
autorit z krajských úřadů a obci s rozšířenou působností, nátlak developerů, vlastnictví pozemků pro výstavbu
(obecní vs. soukromý) a v neposlední řadě s ohledem na protichůdné postoje samotných obyvatel obcí. To vše za
podmínek, že vybraná lokalita splňovala meteorologické limity proudění větru a socioekonomické a
environmentální parametry hlučnosti, vzdálenosti od obydlí a silniční infrastruktury, nekonfliktní vliv na životní
prostředí (ohrožení zvěře a ptáků) či např. klimatická specifika spojená s koncentrací bouřkových a bleskových
jevů, srážkového stínu či rušení televizního signálu.
Jednorázové či pravidelné roční platby se u jednotlivých lokalit relativně významně odlišovaly. Zatímco některé
obce získaly pouze jednorázovou kompenzaci po schválení či realizaci projektu (bez následných průběžných
výnosů), jiné získávají každoročně určitý podíl z provozu a produkce energie (po dobu garantovaných výkupních
cen). Výjimečným případem je obec Věžnice, která celý projekt iniciovala a rozvíjela sama a dotáhla jej až ke
stavebnímu povolení. Vzhledem k tomu, že ovšem nedosáhla na bankovní úvěr nutný pro financování výstavby,
odprodala již hotový projekt soukromému investorovi. Aby bylo umožněno relevantní srovnání příjmů obcí, byla
spočítána celková suma, zahrnující jak jednorázové kompenzace, tak i každoroční příjmy potenciálně spočítané
na dobu 20 let provozu, což je doba garantovaných výkupních cen energie (viz Tab. 1).
Obecně lze říci, že čím je projekt starší, tím sice kumulativně doposud vygeneroval více finančních prostředků
využitelných v obecním rozpočtu, ale na druhou stranu se průměrné příjmy za jednu elektrárnu s postupem času
zvyšovaly. To bylo způsobené jak rostoucím technickým výkonem elektráren, tak právě i větší zkušeností starostů
obcí s jinými projekty v rámci regionu (možnost srovnání) a schopností vyjednat s developerem lepší podmínky.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
673
Přepočet příjmů z provozu elektráren na obyvatele relativně upřednostňuje populačně menší obce (30 tisíc na
obyvatele v případě Horních Loděnic a pouze 2,6 tisíce na obyvatele v případě Vítězné), přepočet na MW
instalovaného výkonu není (až na výjimku v podobě Věžnice) nijak zvlášť rozdílný.
Tab. 1: Obecní příjmy z projektů větrných elektráren a příklady rozvojových investic
Obec (Kraj)
Početobyvatel
(k1.1.2017)
Početelektrárena
celkovývýkon(MW)
Rokuvedení
doprovozu
Příjmyzprojektu
(specifikace)
Příjmycelkem
(mil.Kč)*
Příjmypercapita
(tis.Kč/obyv.)
Příjmypercapacity
(mil.Kč/MW
Investice
Hraničné
Petrovice
(OLK)
131 2 (1,7) 2005 Každoročně 90 000 Kč 1,8 13,7 0,9 - rekonstrukce chodníků
- příspěvek do obecního
rozpočtu
Pavlov
(VYS)
435 4 (5,7) 2006 Jednorázově 1 200 000
Kč + každoročně 140
000 Kč (+ bonusy za
nadprodukci)
4,0 9,2 0,7 - výkup pozemků pro výstavbu
rodinných domů
- rekonstrukce kanalizace a
vodovodu
- sportovní areál pro místní
fotbalový klub
Anenská
Studánka
(PAK)
180 6 (5,5) 2006/
2008
Jednorázově 400 000 za
elektrárnu (celkem
2 400 000 Kč)
2,4 13,3 0,4 - dětské hřiště
- rekonstrukce místní kaple a
kostela
- údržba místních komunikací
Pchery
(STČ) 1956
2 (6,0) 2008 Každoročně 240 000 Kč 4,8 2,5 0,8 - pouliční osvětlení
- podpora provozu místní
školky a školy
Norberčany
(OLK)
260 3 (6,6) 2007/
2012
Každoročně 300 000 Kč 6,0 23,1 0,9 - rekonstrukce autobusových
zastávek
- stanoviště pro kontejnery na
tříděný odpad
- dostavba dětského hřiště
Věžnice
(VYS)
409 2 (4,1) 2009 Jednorázově 10 000 000
Kč (za odkup hotového
projektu) + každoročně
400 000 Kč
18,0 44,0 4,4 - podpora provozu místní školy
- sportovní areál pro rodiče a
děti
- vyčištění rybníka, oprava
místních komunikací
Horní
Loděnice
(OLK)
333 9 (18) 2009 Každoročně 450 000–
500 000 Kč (v závislosti
na kurzu Eura a Kč)
10,0 30,0 0,6 - údržba alejí kolem starých
cest, renovace rybníka
- kofinancování různých
projektů
- drobné sponzorské dary (dresy
pro fotbalisty)
Krásná
(KVK)
571 5 (10) 2009/
2013
Jednorázově 5 000 000
Kč + 5 000 000 Kč po 10
letech
10,0 17,5 1,0 - sportovní hřiště
- rekonstrukce místní
infrastruktury
Dvorce
(MSK)
1324 4 (9,2) 2012 Každoročně 400 000 Kč 8,0 6,0 0,9 - dětské hřiště
- kofinancování různých
projektů
Vítězná
(HKK)
1399 1 (3,0) 2014 Jednorázově 900 000 Kč
+ každoročně 135 000
3,6 2,6 1,2 - údržba místních chodníků a
silnic
Pozn.: * Celkové příjmy zahrnující jednorázové kompenzace a sumu každoročních příjmů vyplácených po dobu 20 let.
Zdroj: vlastní výzkum a výpočty
Využití finančních prostředků vázaných na provoz větrných elektráren směřovalo dle výpovědí reprezentantů obcí
primárně do obecního rozpočtu a konkrétně do aktivit, které jsou v obci viditelné a obyvatelé je, i přes případný
odpor k výstavbě turbín, dokáží akceptovat. Mezi příklady ekonomických aktivit převažovaly obecně „prospěšné“
aktivity typu výstavba či renovace dětského hřiště, opravy a údržba místních komunikací a cest pro pěší, příspěvky
na provoz místním školkám, školám a zájmovým organizacím, opravy kostelů, čištění a obnovy obecních rybníků
apod. Někteří starostové zmínili, že peníze z elektráren nemají specifické uplatnění, ale slouží obecně jako součást
rozpočtu na provoz obce a dofinancování různých projektů. Podle zkušeností některých starostů je ovšem
smysluplné a užitečné pro akceptaci projektů (i z hlediska potenciální výstavby dalších elektráren v lokalitě, jak
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
674
tomu bylo v případě Anenské Studánky, Norberčan a Krásné) kromě reinvestování peněz do infrastruktury a
lokálních rozvojových projektů (které lidé vnímají tak, že „by se stejně musely udělat“) poskytnout místním
obyvatelům a vlastníkům rekreačních nemovitostí také nějaký přímý finanční benefit (příkladem mohou být
příspěvek od investora projektu na zakoupení satelitů pro příjem digitálního TV signálu či zrušení poplatků za
svoz komunálního odpadu pro chataře).
Samotní starostové většinou nepovažují „finanční injekce“ z větru pro obce za všespásné (z hlediska rozsahu nelze
tyto benefity srovnávat například s tím, co poskytuje společnost ČEZ obcím v zázemí jaderné elektrárny
Dukovany – viz Frantál et al., 2016), ale zejména u malých obcí a při výhodně nasmlouvaných podmínkách
kvitovali tento nestandardní příspěvek do rozpočtu s povděkem. Obecně dominoval názor, že aktuálně vnímané
pozitivní ekonomické dopady existujících elektráren převažují nad dopady negativními (část obyvatel vnímá
narušení krajinného rázu, občasně se vyskytují - zejména u starších elektráren a v případě určitých povětrnostních
podmínek - stížnosti na hluk či stroboskopický efekt). Všichni z oslovených starostů také vyjádřili názor, že by
souhlasili i s výstavbou dalších elektráren na svém území (někteří ovšem pouze s představou výrazně lepších
ekonomických podmínek). Určitým negativem pro meziobecní vztahy byla a je, v případě některých projektů,
závist ze strany okolních obcí, zvláště pokud tyto mají s turbínami přímý vizuální či jinak vjemový kontakt, ale
žádný finanční přínos. Pro českou lokální politiku a kulturu se toto ovšem zdá být celkem všudypřítomný jev.
5. Diskuze a závěry
Oslovení zástupci obcí se shodli, že i přes vnímání určitých negativních dopadů větrných elektráren (narušení
krajiny, občasná hlučnost, apod.) ze strany části místních obyvatel, zejména materiální dopady „peněz z větru“
investované obcemi do místního rozvoje (např. rozvoje infrastruktury, výstavby veřejných zařízení, zeleně nebo
podpory kulturních akcí) dokáží přesvědčit obyvatele o užitečnosti projektů a získat jejich akceptaci. V tomto
smyslu je lokální podpora větrné energie v České republice pozitivně motivována spíše socioekonomickými
faktory než environmentálními či morálními hodnotami (ekologie, čistá a bezpečná energie preferovaná před
atomovou energií) a větrné elektrárny jsou vnímané jako prostředek umožňující redukovat ekonomický úpadek a
stimulovat rozvoj venkovských obcí (podobně jako bylo reportováno například ze Spojených států amerických,
viz Slattery et al., 2012).
Náš pilotní výzkum zjistil, že průměrný roční přínos projektů větrných elektráren do obecních rozpočtů se
pohybuje okolo 300 tisíc Kč (v závislosti na celkovém instalovaném výkonu). Taková částka může představovat
významný příspěvek do rozpočtu obcí, zejména v případě obcí malých (do 500 obyvatel), pro které se roční příjmy
dle Ministerstva financí pohybují v průměru okolo 10 tisíc Kč na obyvatele. Efekt ekonomických benefitů na
sociální akceptaci projektů je ovšem faktorem, který je významně determinován prostorovým rozsahem, časovou
dynamikou a perspektivou stakeholderů. Již na takto malém vzorku projektů se ukazuje, že míra satisfakce obcí a
vnímání užitečnosti projektů je závislá na době realizace a rozsahu či kapacitě větrných farem (obce, jejichž
starostové vyjádřili menší spokojenost s přínosem projektů, byly ty s dříve realizovanými projekty, které získaly
pouze jednorázovou kompenzaci či relativně nízké výnosy, konkrétně Anenská Studánka a Hraničné Petrovice).
Více střízlivý či negativní pohled na větrné elektrárny (vnímání negativních dopadů při absenci pozitivních efektů)
byl také reportován od starostů sousedních obcí, jejichž obyvatelé mohou vidět větrné elektrárny každý den, ale
nemají z nich žádný ekonomický přínos.
V tomto ohledu by měli developeři nových projektů (ať už jde o zatím nedotčené lokality nebo o nahrazení starých
elektráren novými a výkonnějšími (re-powering) lépe kalkulovat a distribuovat finanční kompenzace mezi dotčené
obce. Vymezit takzvané „území zájmu“ a klasifikovat komunity dotčeného území na základě míry impaktů
projektů není jednoduchou záležitostí. V případech většiny realizovaných projektů i těch teprve plánovaných mají
vizuální dopady větrných elektráren na krajinu širší prostorový dosah, než mají poskytované finanční kompenzace.
V mnoha případech také zastavila realizaci projektů opozice sousedních obcí, které nejsou zahrnuty do sféry zájmu
(Přikryl, 2007). Jako pomocný plánovací a rozhodovací nástroj mohou být vhodně aplikovány nástroje GIS, které
dokáží provádět takzvanou analýzu viditelnosti, 3D vizualizace elektráren v krajině a mapy vymezující zóny
finanční kompenzace na základě budoucí viditelnosti turbín, případně mohou pomoci „racionalizovat“ plánovací
a rozhodovací proces skrze širší účast veřejnosti (Ellwood, 2006; Simao et al., 2009).
Distribuce ekonomických benefitů ještě komplikuje skutečnost, na kterou upozorňuje Aitken (2010), že komunity
místa (communities of place) nepředstavují výhradní komunity zájmu (communities of interest) a zároveň mohou
existovat rozdílné zájmy ve vztahu ke specifickým stakeholderům (zemědělci, myslivecká sdružení, vlastníci
druhého bydlení a rekreanti, podnikatelé ve sféře cestovního ruchu, atd.), jejichž priority a percepce týkající se
směřování rozvojových investic obcí se liší od zájmů stálých „běžných obyvatel“ (Bergmann et al., 2006; Silva,
Delicado, 2017). Pravděpodobně těžko se bude hledat absolutní konsensus v tom, jak a kam spravedlivě, efektivně
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
675
a smysluplně investovat získané peníze. Přesto je třeba se snažit o to, aby výše, forma a prostorová škála
ekonomických kompenzací byly již v průběhu plánování projektů navrženy v úzké spolupráci mezi developerem
a místními zastupiteli a aby byly individuálně navrženy ve vztahu ke specifickým zájmovým skupinám, čímž bude
lépe dosaženo tzv. procedurální a distributivní spravedlnosti projektů.
Literatura
[1] AITKEN, M. (2010). Why we still don't understand the social aspects of wind power: A critique of key
assumptions within the literature. Energy Policy, vol. 38, no. 4, pp. 1834-1841. ISSN 0301-4215. DOI:
10.1016/j.enpol.2009.11.060.
[2] BERGMANN, A., HANLEY, N., WRIGHT, R. (2006). Valuing the attributes of renewable energy
investments. Energy Policy, vol. 34, no. 9, pp. 1004-1014. ISSN 0301-4215. DOI:
10.1016/j.enpol.2004.08.035.
[3] BRISTOW, G., COWELL, R., MUNDAY, M. (2012). Windfalls for whom? The evolving notion of
'community' in community benefit provisions from wind farms. Geoforum, vol. 43, no. 6, pp. 1108-1120.
ISSN 0016-7185. DOI: 10.1016/j.geoforum.2012.06.015.
[4] CIERVO, M., SCHMITZ, S. (2017). Sustainable biofuel: A question of scale and aims. Moravian
Geographical Reports, vol. 25, no. 4, pp. 220-233. ISSN 1210–8812. DOI: 10.1515/mgr-2017-0019.
[5] ELWOOD, S. (2006). Negotiating Knowledge Production: The Everyday Inclusions, Exclusions, and
Contradictions of Participatory GIS Research. The Professional Geographer, vol. 58, no. 2, pp. 197-208.
ISSN 0033-0124. DOI: 10.1111/j.1467-9272.2006.00526.x.
[6] EurObserv’ER (2009-2016): The State of Renewable Energies in Europe, editions 2009 - 2016 [online]. [cit.
2018-03-20]. Dostupné z: https://www.eurobserv-er.org/.
[7] FRANTÁL, B., KUČERA, P. (2009). Impacts of the operation of wind turbines as perceived by residents in
concerned areas. Moravian Geographical Reports, vol. 17, no. 2, pp. 34-45. ISSN 1210–8812.
[8] FRANTÁL, B. (2015). Have local government and public expectations of wind energy project benefits been
met? Implications for repowering schemes. Journal of Environmental Policy & Planning, vol. 17, no. 2, pp.
217-236. ISSN 1523-908X. DOI: 10.1080/1523908X.2014.936583.
[9] FRANTÁL, B., BEVK, T., VAN VEELEN, B., HĂRMĂNESCU, M., BENEDIKTSSON, K. (2017). The
importance of on-site evaluation for placing renewable energy in the landscape: A case study of the Búrfell
wind farm (Iceland). Moravian Geographical Reports, vol. 25, no. 4, pp. 234–247. ISSN 1210–8812. DOI:
10.1515/mgr-2017-0020.
[10]FRANTÁL, B., MALÝ, J., OUŘEDNÍČEK, M., NEMEŠKAL, J. (2016). Distance matters. Assessing
socioeconomic impacts of the Dukovany nuclear power plant in the Czech Republic: Local perceptions and
statistical evidence. Moravian Geographical Reports, vol 24, no. 1, pp. 2–13. ISSN 1210–8812. DOI:
10.1515/mgr-2016-0001
[11]FRANTÁL, B., MARTINÁT, S., HALFACREE, K., WALKER, G., WOLSINK, M., VAN DER HORST,
D., MAYE, D., DAX, T., HALL, C. M., CLARK, G., KUNC, J., PETR, O., ŠAUER, M., TONEV, P.,
VYSTOUPIL, J. (2013). New Rural Spaces: Towards Renewable Energies, Multifunctional Farming, and
Sustainable Tourism. Brno: Institute of Geonics. ISBN 978-80-86407-38-8.
[12]FRANTÁL, B., NOVÁKOVÁ, E. (2017). Regionální diferenciace rozvoje větrné energetiky. Energie 21, vol.
2017, no. 4, pp. 18-20. ISSN 1803-0394.
[13]HAUER, A. (2003): Windenergie im Waldviertel. Wirtschaftsgeographische Analyse unter Berücksichtigung
der Akzeptanz durch Anrainer, Zweitwohnungsbesitzer und Urlaubsgäste. Wirtschaftsgeographische Studien,
vol. 29, no. 3, pp. 29-46. ISSN 1017-0510.
[14]JÁNOVÁ, M., KUNC, J., FRANTÁL, B. (2017). Percepce výstavby větrných elektráren na lokální úrovni:
případové studie z východních Čech. In XX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník
příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 920-928. ISBN 978-80-210-8586-2. DOI:
10.5817/CZ.MUNI.P210-8587-2017-121.
[15]KATSAPRAKAKIS, D. A. (2012). A review of the environmental and human impacts from wind parks. A
case study for the Prefecture of Lasithi, Crete. Renewable and Sustainable Energy Reviews, vol. 16, no. 5, pp.
2850-2863. ISSN 1364-0321. DOI: 10.1016/j.rser.2012.02.041.
[16]MIKESKA, M., MEDLÍK, J. (2007). Čistá energie u vás? Úspěšné příklady českých obcí a podnikatelů.
Brno: Hnutí Duha. ISBN 978-80-86834-16-0.
[17]Ministerstvo životního prostředí (MŽP) (2009). Obnovitelné zdroje energie: Příklady dobré praxe. Praha:
Ministerstvo životního prostředí. ISBN 978-80-7212-520-3.
[18]MUNDAY, M., BROSTOW, G., COWELL, R. (2011). Wind farms in rural areas: How far do community
benefits from wind farms represent a local economic development opportunity? Journal of Rural Studies, vol.
27, no. 1, pp. 1-12. ISSN-0743-0167. DOI: 10.1016/j.jrurstud.2010.08.003.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
676
[19]PAINULY, J. P., REDDY, S. (2004). Diffusion of Renewable Energy Technologies - Barriers and
Stakeholders' Perspectives. Renewable Energy, vol. 29, no. 9, pp. 1431-1447. ISSN 0960-1481. DOI:
10.1016/j.renene.2003.12.003.
[20]PATLITZIANAS, K., KARAGOUNIS, K. (2011). The progress of RES environment in the most recent
member states of the EU. Renewable Energy, vol. 36, no. 2, pp. 429-436. ISSN 0960-1481. DOI:
10.1016/j.renene.2010.08.032.
[21]PŘIKRYL, J. (2007). Jak se budují větrné elektrárny v ČR? Alternativní energie, vol. 10, no. 3, pp. 32-38.
ISSN 1803-0394.
[22]SASTRESA, E. L., USÓN, A. A., BRIBIÁN, I. Z., SCARPELLINI, S. (2010). Local impact of renewables
on employment: Assessment methodology and case study. Renewable and Sustainable Energy Reviews, vol.
14, no. 2, pp. 679-690. ISSN 1364-0321. DOI: 10.1016/j.rser.2009.10.017.
[23]SIMAO, A., DENSHAM, P. J., HAKLAY, M. (2009). Web-based GIS for collaborative planning and public
participation: An application to the strategic planning of wind farm sites. Journal of Environmental
Management, vol. 90, no. 6, pp. 2027-2040. ISSN 0301-4797. DOI: 10.1016/j.jenvman.2007.08.032.
[24]SLATTERY, M. C., LANTZ, E., JOHNSON, B. L. (2011). State and local economic impacts from wind
energy projects: Texas case study. Energy Policy, vol. 39, no. 12, pp. 7930-7940. ISSN 0301-4215. DOI:
10.1016/j.enpol.2011. 09.047.
[25]SLATTERY, M. C., JOHNSON, B. L., SWOFFORD, J. A., PASQUALETTI, M. J. (2012). The
predominance of economic development in the support for large-scale wind farms in the U.S. Great Plains.
Renewable and Sustainable Energy Reviews, vol. 16, no. 6, pp. 3690-3701. ISSN 1364-0321. DOI:
10.1016/j.rser.2012.03.016.
[26]TAILOR, D. (2003). Attitudes Towards The Development of Wind Farms in Ireland. Bandon: Sustainable
Energy Ireland. [online]. [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: https://mosart.ie/wp-
content/uploads/2016/02/Attitudes-Towards-Wind-Farm-Development-Ireland.pdf.
[27]TOKE, D., BREUKERS, S., WOLSINK, M. (2008). Wind power deployment outcomes: How can we account
for the differences? Renewable and Sustainable Energy Reviews, vol. 12, no. 4, pp. 1129-1147. ISSN 1364-
0321. DOI: 10.1016/j.rser.2006.10.021.
[28]WARREN, C. R., McFADYEN, M. (2010). Does community ownership affect public attitudes to wind
energy? A case study from south-west Scotland. Land Use Policy, vol. 27, no. 2, pp. 204-213. ISSN 0264-
8377. DOI: 10.1016/j.landusepol.2008.12.010.
Příspěvek je výstupem projektu “Výzkum sociálně-prostorové difúze projektů obnovitelné energie v České
republice: poučení pro adaptivní governanci energetického přechodu“ (GA CR No. 16-04483S).