XXI. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK
PŘÍSPĚVKŮ.
21ST
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.
CONFERENCE PROCEEDINGS.
Place: Kurdějov (Czech Republic)
June 13-15, 2018
Publisher: Masarykova univerzita, Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXI. mezinárodní kolokvium
o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2018. s. 1–5.
ISBN 978-80-210-8969-3.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 21st
International Colloquium
on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, 2018. pp. 1–
5. ISBN 978-80-210-8969-3.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the
content and originality of the articles.
© 2018 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-8969-3
ISBN 978-80-210-8970-9 (online : pdf)
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
782
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-104
DOPRAVNÍ NEHODY V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY
A JEJICH MEDIÁLNÍ OBRAZ
Traffic accidents in regions of Czech Republic a their media reflection
PETRA DANÍŠEK MATUŠKOVÁ
Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Ekonomická fakulta
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Department of Regional and Environmental Economics
Faculty of Economics
VŠB-Technical University of Ostrava
 Sokolská třída 33, 701 201 Ostrava, Czech Republic
E-mail: petra.matuskova@vsb.cz
Anotace
Stěžejní funkcí médií je filtrování informací, jejich zpracování a následné podání veřejnosti. Přestože média
poskytují pouze dílčí informace o prvcích komplexního systému, je zřejmé, že intenzitou a strukturou podávaných
informací, představují relevantní prvek, jež spoluurčuje územní image. V současnosti tak lze média považovat za
aktivního spolutvůrce reality. Cílem příspěvku je zhodnotit, zda nehodovost v regionech NUTS III v České
republice, nachází adekvátní zobrazení v regionálních příspěvcích, které se objevují v rámci zpráv, vysílaných
v národních zpravodajských zprávách. Tento článek se pokusí odhalit, zda podíl zpráv týkajících se daného tématu
v jednotlivých regionech odpovídá přítomnosti témat v územní statistice. Provedená kvantitativní analýza
neprokázala vliv reálných dopravních nehod na počet článků týkajících se nehodovosti v krajích České republiky.
Klíčová slova
televizní zpravodajství, dopravní nehody, regiony
Annotation
The main function of media is filtering, processing and providing information to the public. Media are providing
only partial information about elements of the complex system, but the intensity and structure of the providing
information is an important element that co-shapes the territorial image. Currently media can be seen as an active
cocreator of reality. The aim of this paper is to evaluate whether the traffic accidents in NUTS III regions in the
Czech Republic find their adequate portrayals in the regional contributions appearing within the national TV
news reporting. This article attempts to find out if the share of news concerning the given topic in individual
regions corresponds to the presence of the theme in territorial statistics. Quantitative analysis found out that the
distribution of contributions of traffic accidents is not significantly influenced by the number of traffic accidents.
Key words
TV news reporting, traffic accidents, regions
JEL classification: Z20, M30, R10
1. Úvod
Lokalizační faktory jsou důležitým prvkem, který přispívá k rozvoji jednotlivých území. Lokalizační faktory lze
rozdělit na ty, jež souvisí s materiální charakteristikou území (tzv. tvrdé lokalizační faktory), a ty které zahrnují s
nehmotnou složkou území (tzv. měkké lokalizační faktory). Jejich souhrn pak, mimo jiné, určuje úspěšnost
jednotlivých území. Vzhledem k tomu, že právě nemateriální charakteristiky území, jako je pověst, celková
atmosféra, či identita území, jsou značně prostorově diferencované, je jim věnována stále větší pozornost (Slach,
Rumpel, Koutský, 2013, Urminský, 2017). Je důležité podotknout, že ve vyspělých ekonomikách, je měkkým
lokalizačním faktorům přisuzován větší význam, než je tomu v České republice.
Dynamickým prvkem, který ovlivňuje proměnu prostorových struktur, jsou mentální mapy. Mentální mapy odráží
subjektivní psychologické vnímání prostoru a jsou vytvářeny pomocí absorpce a selekce informací o jednotlivých
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
783
územích. Je zřejmé, že v případě nedokonalých informací, dochází ke zkreslení výsledného prostorového obrazu
(Urminský, 2017).
Primárním zdrojem informací jsou média. Ta jsou, zejména v krátkodobém horizontu, klíčovým prvkem, jež
ovlivňují obraz a pověst dotčené oblasti. Díky tomu, jakým způsobem, formou a o čem média informují, mají
schopnost ovlivňovat publikum ve smyslu utváření, pozměnění či posílení jeho názorů. Média tak ovlivňují
chování jednotlivých subjektů stejně jako charakter prostředí (Matušková, 2017, Urminský, 2017). Jednotlivá
území se stávají v reálním světě nenápadnými, pokud se ztrácí ve světě virtuálním, tedy jsou nepřítomná
v médiích. Taková území pak přichází o investory, turisty i širokou veřejnost. Samotný fakt, že se daný region či
jiný územní celek objeví v médiích, ještě nemusí znamenat rozvojový impuls. Ten nastává především, pokud
média dané území prezentují v pozitivním světle. Pokud je dané území, navíc třeba dlouhodobě, spjaté s negativní
prezentací v médiích, dochází k utváření či posilování jeho negativního obrazu. Negativní image území, ale nemusí
mít reálné opodstatnění, a to zejména v případě, kdy reálné územní charakteristiky nekorespondují s virtuálním
obrazem, který předkládají masová média veřejnosti (Franklin a Murphy, 1998, Franklin a Murphy, 1991, De
Fleur a De Fleur, 2009, Sucháček, Seďa a Friedrich, 2013, Urminský, 2016 či Sucháček, 2014).
Souhrnně lze masová média vnímat jako relevantní prvek spoludeterminující územní image a svou úlohu zde
sehrává celkové zasazení sdělovaných informací do správného kontextu. Sdělované informace média selektují a
následně nastolují tematickou agendu. Některá témata záměrně ignorují či potlačují (agenda cutting) a naopak ta
preferována staví do popředí (agenda setting). Neméně důležitou roli sehrává koncepce gatekeepingu, která udává
princip, jakým dochází k selekci informací a jehož základní myšlenkou je, že výběr událostí pro zpracování a
zařazení do mediálních relací neprobíhá nahodile, ale podléhá zavedeným rutinám (McCombs, Shaw, 1972,
McQuail, 1994, Sucháček, 2014, Sucháček, 2016, Urminský, 2016). Právě výběr, zpracování informací,
hodnocení jevů a událostí, které podléhají jistým pravidlům týkajícím se frekvence, překvapení, kontinuity,
negativity a dalším, ovlivňují vnímání reality a spoluutváří názory a pohledy na danou situaci či region (Beníšková,
Urminský, 2016).
Sdělovací prostředky nabízejí rozsáhlou škálu témat. Mezi nejfrekventovanější sdělované informace v tištěných a
virtuálních mediích, patří bezpochyby nehodovost. Příspěvky zabývající se nehodovostí rovněž řadíme mezi
typicky tabloidní témata a ze společenského hlediska mezi témata velmi citlivá. Zároveň rychlé a v čase aktuální
poskytování informací o nehodovosti na daném území má bezpochyby vliv na dopravní situaci v konkrétním úseku
nehody i v jeho blízkém okolí. Z výše uvedených důvodů je tento článek zaměřen právě na téma nehodovosti,
které bylo publikováno v rámci zpravodajských relací televizních stanic v České republice.
Provoz na silnících a s ním spojená nehodovost závisí především na rozdělení dopravní infrastruktury a stejně tak
na její kvalitě. Neméně důležitou roli sehrává také stále narůstající intenzita dopravy. Mezi další důležité faktory,
které přímo nebo nepřímo ovlivňují vznik dopravních nehod, patří geografická poloha dotyčného regionu, velikost
populace včetně jejího ekonomického a sociálního složení a další. Dopravní nehody jsou však vždy závislé na
konkrétním prostorově-časovém kontextu (Rodrigueet al., 2006). Váží na sebe materiální a zdravotní újmy a
dotýkají se všech účastníků silničního provozu. Nehodovost je způsobena mnoha příčinami, jako je rychlá jízda,
nedodržování dopravních předpisů, nepozornosti chodců apod. Nicméně hodnocení příčin dopravních nehod není
cílem článku, proto se bude pracovat pouze s čísly odrážející nehodovost v krajích (Sucháček. Seďa, Friedrich,
Koutský, 2015).
2. Cíl článku a použité metody
K vytváření image a pověsti daného regionu nemalou měrou přispívají média, která patří k nejdůležitějším
primárním informačním pramenům. Mezi společensky vyhledávaná témata, která svou povahou přitahují
pozornost publika, patří nehodovost. Proto je v tomto článku věnována pozornost na regionální příspěvky z oblasti
nehod vysílaných v rámci národního televizního vysílání.
Cílem příspěvku je kvantitativní analýza medializace krajů České republiky v oblasti nehodovosti a následné
zhodnocení, zda skutečné dopravní nehody v regionech NUTS III v České republice, mají adekvátní obraz v
regionálních příspěvcích, které se objevují v rámci národních televizních zpráv. Předpokládá se totiž, že podíl
zpráv týkajících se nehodovosti v jednotlivých regionech NUTS III by měl odpovídat přítomnosti tématu v
územních statistikách.
Pro analýzu byla využita data společnosti Media Tenor, jenž je jednou z předních světových asociací zabývající
se monitoringem medií. Vzhledem k širokému dopadu na veřejnost byly vybrány celostátní zpravodajské relace
televize Nova, FTV Prima a České televize. Datovou základnu tvoří vysílané příspěvky o dopravních nehodách
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
784
odvysílané v období od ledna 2005 do prosince 2011 v rámci zpravodajských relací Události a Události a
komentáře České televize, Televizních novin televize Nova a Zpráv televize Prima. Druhou datovou částí jsou
statistiky nehodovosti za jednotlivé samosprávné kraje ČR a statistiky týkající se obyvatelstva, které byly získány
ze statistického úřadu a statistik Policie České republiky.
V článku bude pozornost zaměřena na ověření hypotézy, zda podíl příspěvků o dopravních nehodách odvysílaných
v rámci TV v jednotlivých regionech NUTS III odpovídá zastoupení dopravních nehod v regionální statistice.
Řečeno jinak, zda nehodovost v jednotlivých krajích České republiky adekvátně odpovídá jejich zobrazení v
regionálních příspěvcích odvysílaných v rámci národních televizních zpravodajských relací. Nástrojem pro
ověření této hypotézy bude jednak index medializace a jednak korelační analýza.
Index medializace poměřuje počet odvysílaných zpráv vzhledem k nějaké vhodné základně. Často touto základnou
bývá obyvatelstvo, které je nositelem hospodářského, společenského a kulturního dění. Můžeme totiž pozorovat
jistou souvislost mezi prostorovou distribucí obyvatel a podílem regionálních zpráv v celostátních médiích,
protože se předpokládá, že by v médiích měla veřejnost přibližně nalézt odraz svých aktivit a chování, které na
sebe váže (Sucháček, 2013). Čím větší hodnoty index dosahuje, tím více je kraj medializován.
Druhým analytickým přístupem bude korelační analýza, která umožňuje měřit sílu závislosti mezi veličinami.
Nejčastěji se pro měření závislosti používá Pearsonův korelační koeficient (r), který měří lineární závislost dvou
náhodných veličin. Je definován jako podíl kovariance obou proměnných a jejich standardních odchylek.
Korelační koeficient nabývá hodnot od -1 do 1. Čím více se hodnota korelačního koeficientu blíží jedné, tím více
jsou proměnné závislé. Hodnoty blízké nule poukazují na nezávislost jednotlivých proměnných. V případě
záporných hodnot se jedná o nepřímou závislost.
3. Dopravní nehody a jejich mediální obraz
Během sledovaného období bylo ve statistikách Policie ČR evidováno celkem 955 813 nehod. Prim v nehodovosti
v ČR drží Středočeský kraj spolu s Prahou. Samozřejmě, že tento fakt souvisí s dopravní sítí, jejíž hustota je v
blízkosti hlavního města větší a také z vysoké koncentrace obyvatel, turistů a dalších subjektů, které na sebe berou
roli účastníků silničního provozu. Mezi zbývajícími kraji jsou rozdíly v počtu dopravních nehod podstatně menší.
Určité rozdíly vznikají mezi jihem a severem naší republiky. Relativně menším počtem dopravních nehod se
vyznačuje jih země. Je nutné také upozornit na klesající trend v oblasti počtu nehod, který lze spojit s přijetím
nových legislativních opatření, které se sebou nesou přísnější postihování porušení předpisů a zejména změny v
ohlašování dopravních nehod Policii ČR.
Tab. 1: Počty dopravních nehod v krajích ČR
Region 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem
Praha a Středočeský kraj 60 396 59 302 57 738 52 304 26 766 28 060 26 461 311 027
Jihočeský kraj 13 027 11 463 11 343 9 623 3 206 2 899 3 015 54 576
Plzeňský kraj 11 800 10 538 10 151 8 968 3 217 2 813 3 107 50 594
Ústecký kraj 14 579 13 755 13 650 12 294 8 033 7 217 7 126 76 654
Královehradecký kraj 10 094 9 085 8 696 7 382 3 692 3 697 3 843 46 489
Jihomoravský kraj 18 157 16 593 16 022 14 174 3 642 5 650 5 941 80 179
Moravskoslezský kraj 20 398 19 248 18 604 16 466 8 572 7 902 8 071 99 261
Olomoucký kraj 9 962 9 658 9 545 8 386 4 407 4 156 4 274 50 388
Zlínský kraj 8 453 7 904 7 481 5 596 1 798 1 780 2 014 35 026
Vysočina 8 688 8 132 8 086 6 623 1 843 2 390 2 594 38 356
Pardubický kraj 8 233 7 788 7 747 6 814 3 501 3 357 3 582 41 022
Liberecký kraj 9 018 8 564 7 993 7 088 4 366 3 864 3 620 44 513
Karlovarský kraj 6 457 5 935 5 680 4 658 1 772 1 737 1 489 27 728
Celkem 199 262 187 965 182 736 160 376 74 815 75 522 75 137 955 813
Zdroj: Statistika Policie ČR
Pro snadnější porovnání byly počty dopravních nehod přepočteny na 10tis. obyvatel. Výsledné hodnoty shrnuje
níže uvedená tabulka.
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
785
Tab. 2: Podíl dopravních nehod v krajích ČR na 10tis. obyvatel
Region 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Roční
průměr
Praha a Středočeský
kraj
25,81 25,09 23,92 21,23 10,72 11,13 10,50 18,34
Jihočeský kraj 20,75 18,20 17,91 15,12 5,03 4,54 4,74 12,33
Plzeňský kraj 21,40 19,00 18,09 15,74 5,63 4,92 5,43 12,89
Ústecký kraj 17,71 16,71 16,42 14,71 9,61 8,63 8,61 13,20
Královehradecký kraj 18,41 16,53 15,75 13,31 6,66 6,66 6,94 12,04
Jihomoravský kraj 16,06 14,65 14,05 12,36 3,16 4,89 5,09 10,04
Moravskoslezský kraj 16,31 15,41 14,88 13,17 6,87 6,36 6,56 11,37
Olomoucký kraj 15,59 15,09 14,87 13,06 6,86 6,48 6,69 11,23
Zlínský kraj 14,32 13,40 12,66 9,46 3,04 3,02 3,42 8,48
Vysočina 17,01 15,89 15,74 12,85 3,58 4,64 5,07 10,68
Pardubický kraj 16,27 15,34 15,15 13,23 6,78 6,49 6,94 11,46
Liberecký kraj 21,02 19,88 18,42 16,21 9,94 8,78 8,25 14,64
Karlovarský kraj 21,22 19,48 18,47 15,10 5,76 5,65 4,91 12,94
Průměr ČR 19,44 18,27 17,60 15,32 7,12 7,17 7,15 13,15
Zdroj: Statistika Policie ČR
Zatímco, v případě absolutního počtu dopravních nehod, připadalo nejméně nehod na Karlovarský kraj, v přepočtu
na obyvatele, se tento kraj řadí na první příčky. Podobně je tomu u kraje Libereckého. Naopak v případě kraje
Moravskoslezského či Ústeckého, které se v absolutním počtu dopravních nehod řadili mezi kraje s vysokou
nehodovostí, se při přepočtu na obyvatele řadí spíše ke krajům, s nízkou nehodovostí. Z těchto výsledků však
nelze usoudit na příčinu tohoto stavu, ale jen poukázat na to, ve kterých krajích vzniká nejvíce nehod v přepočtu
na obyvatele.
Tab. 3: Počty zpráv o nehodách v krajích ČR odvysílaných v televizním zpravodajství
Region 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem
Praha a Středočeský kraj 347 471 191 423 414 303 137 2 286
Jihočeský kraj 165 299 20 88 225 19 9 825
Plzeňský kraj 141 141 30 114 100 17 35 578
Ústecký kraj 155 260 22 123 120 26 24 730
Královehradecký kraj 123 151 15 136 95 18 25 563
Jihomoravský kraj 171 333 53 111 124 49 61 902
Moravskoslezský kraj 167 147 42 343 269 66 41 1 075
Olomoucký kraj 91 193 20 98 139 23 18 582
Zlínský kraj 79 120 19 55 115 12 19 419
Vysočina 90 121 4 130 169 8 14 536
Pardubický kraj 101 112 12 175 121 12 27 560
Liberecký kraj 93 107 35 62 130 22 12 461
Karlovarský kraj 95 76 8 97 53 14 7 350
Průměr ČR 1 818 2 531 471 1 955 2 074 589 429 9 867
Zdroj: Media Tenor, vlastní zpracování
Ve sledovaném období bylo ve vybraných celostátních médiích celkem uveřejněno 9 867 příspěvků týkajících se
nehodovosti v krajích ČR, což představuje 18,8% podíl na celkovém počtu veškerých zveřejněných zpráv. Ve
srovnání s ostatními odvysílanými rubrikami, se tak nehodovost řadí na 2. místo z 30 zpravodajských témat. Jako
v jiných tematických oblastech, i v oblasti nehod je nejvíce medializovaným krajem kraj Středočeský spolu
s hlavním městem, a to zejména díky páteřní dopravní infrastruktuře. Dalšími často zmiňovanými kraji byl kraj
Moravskoslezský, Jihomoravský či Jihočeský. Naopak nejméně se média zajímala o kraj Karlovarský, Zlínský či
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
786
Liberecký. Je zřejmé, že počty uveřejněných zpráv o nehodách z jednotlivých krajů jsou značně diferencovány.
Ani z pohledu času, nelze najít nějaké konkrétní vývojové tendence.
Medializaci jednotlivých krajů můžeme zhodnotit pomocí indexu medializace, jeho hodnoty zobrazuje níže
uvedená tabulka
Tab. 4: Podíl odvysílaných zpráv o dopravních nehodách na 10 tis. obyvatel v krajích ČR
Region 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Roční
průměr
Praha a Středočeský kraj 1,48 1,99 0,79 1,72 1,66 1,20 0,54 1,34
Jihočeský kraj 2,63 4,75 0,32 1,38 3,53 0,30 0,14 1,86
Plzeňský kraj 2,56 2,54 0,54 2,00 1,75 0,30 0,61 1,47
Ústecký kraj 1,88 3,16 0,27 1,47 1,44 0,31 0,29 1,26
Královehradecký kraj 2,24 2,75 0,27 2,45 1,71 0,32 0,45 1,46
Jihomoravský kraj 1,51 2,94 0,47 0,97 1,08 0,42 0,52 1,13
Moravskoslezský kraj 1,34 1,18 0,34 2,74 2,16 0,53 0,33 1,23
Olomoucký kraj 1,42 3,02 0,31 1,53 2,17 0,36 0,28 1,30
Zlínský kraj 1,34 2,03 0,32 0,93 1,95 0,20 0,32 1,01
Vysočina 1,76 2,37 0,08 2,52 3,28 0,16 0,27 1,49
Pardubický kraj 2,00 2,21 0,24 3,40 2,34 0,23 0,52 1,56
Liberecký kraj 2,17 2,48 0,81 1,42 2,96 0,50 0,27 1,52
Karlovarský kraj 3,12 2,50 0,26 3,15 1,72 0,46 0,23 1,63
Průměr ČR 1,77 2,46 0,45 1,87 1,97 0,56 0,41 1,36
Zdroj: vlastní výpočty
Dle indexu medializace je nejvíce medializovaným krajem kraj Jihočeský, Karlovarský či Pardubický kraj.
Nejméně pak média jevila zájem o Zlínský či Jihomoravský kraj. Již z prostého porovnání hodnot tabulky 2 a 4
lze poukázat na nepříliš silnou vazbu mezi počtem nehod a počtem odvysílaných příspěvků o nehodovosti
v jednotlivých krajích. Zatímco Zlínský kraj v obou případech dosahuje nejnižších hodnot, například Středočeský
kraj je v médiích vzhledem k počtu nehod zmiňován podprůměrně. Jihočeskému kraji naopak média věnují
podstatně větší prostor, a to i přesto, že z pohledu nehodovosti dosahuje průměrných hodnot.
Pomocí korelační analýzy byla vypočtena závislost mezi skutečným počtem nehod a počtem zpráv, které byly o
této oblasti uveřejněny. Hodnota korelace je 0,185, což ukazuje na fakt, že nehody samotné nemají silnou vazbu
na množství zpráv odvysílaných v celostátních televizních médiích a nelze tak očekávat, že by reálná nehodovost
ovlivňovala média v tom, jak často o nich informují. Média tak spíše upřednostňují určité typy marginálních nehod
před jejich reálným počtem.
Závěr
Úspěšný rozvoj regionů závisí na mnoha faktorech. Důležitost vnitřní vybavenosti regionů je nezpochybnitelná,
přesto vnímání regionu širším okolím jako je obyvatelstvo, místní podniky či investoři, nabývá na svém významu.
Jsou to právě média, která díky své úloze poskytovat informace a díky širokému dopadu na veřejnost, ovlivňují
obtížně uchopitelnou územní image. Je tedy zřejmé, že zkoumání obsahu a intenzity publikovaných zpráv médii
patří k významným prvkům pro cílování a aplikaci nástrojů regionálního marketingu.
Cílem článku bylo zjistit, zda vybrané téma nachází v médiích obraz, jež odpovídá reálným územním statistikám.
Zpravodajství informující o nehodovosti v jednotlivých krajích České republiky patří bezpochyby k těm, která
přitahují pozornost obyvatel. Tím, že nehodovost na sebe váže materiální a zdravotní újmy, se stávají pro
posluchače velmi atraktivní. Tohoto faktu jsou si média vědoma, proto co do počtu odvysílaných zpráv, se
nehodovost řadí na druhé místo v porovnání s ostatními tématy.
Středočeský kraj spolu s hlavním městem je oblastí s největším počtem dopravních nehod, a to zejména díky husté
silniční síti i množstvím účastníku silničního provozu. Stejně tak i další velké metropole či území, kterými
prochází páteřní komunikace v naší zemi, jsou spojeny s vyšší nehodovostí. Přestože z pohledu absolutního počtu
uveřejněných zpráv je Středočeskému kraji a Praze věnovaná primární mediální pozornost, v porovnání se
Sborník příspěvků XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Kurdějov 13.–15. 6. 2018
787
skutečným počtem nehod však tento kraj nenachází odpovídající mediální projekci. Stejně je na tom také Ústecký
kraj. Naopak mediální reflexe Jihočeského kraje, Vysočiny či kraje Pardubického se jeví, z pohledu reálné
nehodovosti, jako přehnaná. Korelační analýza však nepotvrdila stanovenou hypotézu, že obsah příspěvků
v televizním vysílání koresponduje se skutečnými událostmi v regionech České republiky.
Literatura
[1] BENÍŠKOVÁ, T., URMINSKÝ, J., (2016). Mediální reflexe hospodářského života v krajských městech. In
XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp.
804-810. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-103.
[2] DE FLEUR, M. L., DE FLEUR, M., (2009). Mass Communication Theories: Explaining Origins, Processes,
and Effects. London: Pearson. ISBN 0-205-33172-6.
[3] FRANKLIN, B., MURPHY, D. (1991). What news? The market, Politics and Local Press. London:
Routledge. ISBN 978-0415061728.
[4] FRANKLIN, B., MURPHY, D., (1998). Making the Local News: Local Journalism in the Context. London:
Routledge. ISBN 978-04-151-6803-8.
[5] GALTUNG, J., RUGE, M., (1965). The Structure of Foreign News. The Presentation of the Congo, Cuba and
Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. Journal of Peace Research, Vol. 2, No. 1, pp. 64-91. ISSN
0022-3433. DOI: 10.1177/002234336500200104.
[6] MATUŠKOVÁ, P.D., (2017). Mediální prezentace sportu v regionech České republiky. In XX. mezinárodní
kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 751-758. ISBN 978-
80-210-8586-2. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8587-2017-98.
[7] MCCOMBS, M.E., SHAW, D.L., (1972). The Agenda-Setting Functions of the Mass Media. Public Opinion
Quarterly, vol. 36, no. 2, pp. 176-187. ISSN 0033-362X. DOI: 10.1086/267990.
[8] MCQUAIL, D., (1994). Mass communication theory: An introduction. London: Sage. ISBN 978-
0803977853.
[9] RODRIGUE, J.P., COMTOIS, C., SLACK, B., (2006). The Geography of Transport Systems. London:
Routledge, 2006. ISBN 0-415-35441-2
[10]SLACH, O., RUMPEL, P., KOUTSKÝ, J. (2013). Profilace měkkých faktorů regionálního rozvoje. Ostrava:
ACCENDO. ISBN 978-80-904810-7-7.
[11]SUCHACEK, J., (2013). Krajská města v médiích: kvantitativní a kvalitativní aspekty. In XVI. mezinárodní
kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 563-569. ISBN 978-
80-210-6257-3. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-71.
[12]SUCHACEK, J., (2014). European Themes within National TV News Reporting in the Czech Republic. In
Proceedings of the 2nd International Conference on European Integration. Ostrava: VŠB – TUO, pp. 644-
650. ISBN 978-80-248-3388-0.
[13]SUCHACEK, J., (2015). TV Reporting and Self-governing Regions in the Czech Republic. In 5th Central
European Conference in Regional Science. Košice: Technical University of Košice, pp. 979-986. ISBN 978-
80-553-2015-1.
[14]SUCHACEK, J., (2016). Virtual Weakness of Europe of Regions: the Case of the Czech Republic. In
Proceedings of the 3rd International Conference on European Integration 2016, Ostrava: VŠB-TUO, pp.
918-925. ISBN 978-80-248-3911-0.
[15]SUCHACEK, J., SEDA, P., FRIEDRICH, V., (2013). Media and Regional Capitals in the Czech Republic:
A Quantitative Perspective. In Proceedings of the 11th International Conference Liberec Economic Forum
2013. Liberec: Technical University of Liberec, pp. 532-541. ISBN 978-80-7372-953-0.
[16]SUCHACEK, J., SEDA, P., FRIEDRICH, V., KOUTSKY, J., (2015). Regional Dimension of Security and
Accidents nad their TV Reflection in the Czech Republic. Transformations in Business and Economics, vol.
14, no. 3C, pp. 544-563. ISSN 1648-4460.
[17]URMINSKÝ, J., (2016). Hospodářská politika v regionech jako mediální téma: kvantitativní a kvalitativní
pohled. In Region v rozvoji společnosti 2016. Brno: Mendelova Univerzita, pp. 1026-1033. ISBN 978-80-
7509-459-9.
[18]URMINSKÝ, J., (2017). Ekonomiky regionů v televizním zpravodajství. Sborník příspěvků z mezinárodní
vědecké konference Region v rozvoji společnosti 2017, Brno: Mendelova Univerzita, pp. 926-936.
Tento článek vznikl za finanční podpory Studentské grantové soutěže EkF VŠB-TU Ostrava v rámci projektu
SP2018/92 Vybrané hmotné a nehmotné aspekty vývoje regionů III.