XXII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ 22nd INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.CONFERENCE PROCEEDINGS Place: Velké Bílovice (Czech Republic) June 12-16, 2019 Publisher: Masarykova univerzita (Masaryk University Press), Brno Edited by: Viktorie KLÍMOVÁ Vladimír ŽÍTEK (Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic) Vzor citace / Citation example: AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 1–5. ISBN 978-80-210-9268-6. DOI. AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 22nd International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University Press, 2019. pp. 1–5. ISBN 978-80- 210-9268-6. DOI. Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check. Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and originality of the articles. © 2019 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-9268-6 (online : pdf)       XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   92 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-11 REGIONÁLNÍ ROZDÍLY V REÁLNÉ EKONOMICKÉ AKTIVITĚ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2010 – 2018 Regional disparities in real economic activity of business entities in the Czech Republic between 2010 - 2018 EVA HAMPLOVÁ JAROSLAV KOVÁRNÍK Katedra ekonomie Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové Department of Economics Faculty of Informatics and Management University of Hradec Kralove  Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, Czech Republic E-mail: eva.hamplova@uhk.cz, jaroslav.kovarnik@uhk.cz Anotace Příspěvek se zaměřuje na aktuální regionální rozdíly mezi registrovanými podnikatelskými subjekty a podnikatelskými subjekty, u kterých lze identifikovat skutečnou podnikatelskou aktivitu a měří tak míru intenzity zapojení do aktivního podnikání. Pojem aktivní podnikatelská aktivita je spojen se statisticky zaznamenatelnou kategorií, kdy podnikatel vykazuje činnost z pohledu daňové správy nebo z pohledu sociálního zabezpečení. Cílem toho článku je zhodnotit, které regiony, až na úroveň okresů, jsou významné při hodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice v letech 2010 – 2018. K analýze rozdílů mezi registrovanými a aktivními podnikatelskými subjekty byly využity interní zdroje Českého statistického úřadu ke konci roku 2018, byla vytvořena mapa na základě kvantilového rozdělení statistického souboru a využito testování vzájemného vztahu mezi velikostí regionu a mírou intenzity aktivního podnikání. Příspěvek navazuje na analýzy koncentrace podnikatelské aktivity v České republice v předchozích výzkumech, rozšiřuje časovou řadu o aktuální analýzu vztahu mezi velikostí regionu a počtem aktivních podnikatelů na 1 000 obyvatel a přispívá k odhalení kauzalit vzniklých regionálních disparit podnikatelského prostředí v podmínkách České republiky. Klíčová slova podnikání, podnikatelské prostředí, národní hospodářství, region, regionální disparity Annotation This paper deals with the current regional disparities between registered business entities and business entities with real economic activity. In other words, this paper measures the intensity of engagement into economic activity. The concept of active economic activity is connected with statistically recordable category, when the entrepreneur provides activity in the perspective of either tax administration or social insurance. The aim of this paper is to evaluate what regions, up to the level of districts, are important for the evaluation of the quality of business environment in the Czech Republic in 2010 – 2018. Internal data of Czech Statistical Office at the end of 2018 have been used for the analysis of differences between registered and active business entities. Based on the quantile distribution of statistical set has been prepared the map, and the authors also have used test of mutual relation between the size of the region and the measure of intensity of economic activity. The article continues in the analysis of concentration of business activity in the Czech Republic in previous research, it enlarges time series, it adds the actual analysis of relation between the size of the region and the number of active entrepreneurs on 1000 inhabitants, and it contributes to detection of causalities of regional disparities of business environment in the condition of the Czech Republic. Key words business, business environment, national economy, region, regional disparities JEL classification: L25, L26, O10 XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   93 Úvod Podnikatelské prostředí je hodnoceno z různých pohledů a různými způsoby. Vliv makroekonomického podnikatelského prostředí na rozvoj společenské odpovědnosti podniků zkoumali ve své práci Hategan nebo Krajnakova (Hategan a kol.,2018), (Krajnakova a kol., 2018). Tito autoři zjistili, že podnikatelské prostředí může ovlivnit různým způsobem společenskou odpovědnost podniků. Jiní autoři sledovali závislost mezi počtem obyvatel a počtem podnikatelských subjektů v regionu (Botlíková, Botlík, 2014), v literatuře lze nalézt zkoumání vlastní sady indikátorů vitality podnikatelského prostředí, který by byl užitečný pro hodnocení efektivnosti regionální politiky v oblasti podpory podnikání (Šebestová a kol., 2016), či zda podnikatelské prostředí ovlivňují klastry, se svým pozitivním vlivem na ekonomickou prosperitu a inovační výkonnost (Klímová, Maděryčová, 2015). Neméně zajímavým faktorem ovlivňující podnikatelské prostředí může být rovnost pohlaví, kde je řešena problematika rozvoje a existence podnikání u mužů a žen (Klapper, Parker, 2011). Regionálně vyvážené podnikatelské klima je zásadní zejména v moderním tržním prostředí. Vývoj počtu statistických jednotek typu podnik a jejich dynamika výrazným způsobem deklarují vývoj podnikatelského sektoru, stav národního hospodářství dané ekonomiky a v neposlední řadě i regionální rozdíly v podnikání na úrovni územních jednotek (Carree, 2015). Cílem toho článku je zhodnotit, které regiony, až na úroveň okresů, jsou významné při hodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice v letech 2010 – 2018 a přispívá k odhalení kauzalit vzniklých regionálních disparit podnikatelského prostředí v podmínkách České republiky na základě rozdílné ekonomické aktivity podnikatelských subjektů. 1. Metodologie a data Při zpracování dat použitých v tomto článku byla využita interní databáze Českého statistického úřadu získaná z Registru ekonomických subjektů. Významnou přidanou hodnotou zpracovaných dat je jejich aktuálnost, neboť nejsou veřejně dostupná data za rok 2018, zároveň nejsou veřejně dostupná data v takovém detailu, který je zpracováván v tomto příspěvku tzn. úroveň okresů, vůbec než již úroveň obcí v České republice. Dle Českého statistického úřadu je podnik vykazující ekonomickou aktivitu charakteristický tím, že v roce sledování byla identifikována jeho aktivita prostřednictvím Finanční správy, Správy sociálního zabezpečení event. jiných administrativních zdrojů. Registrovaným ekonomickým subjektem je každá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační složka státu, která je účetní jednotkou. Analyzované obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti (kód 111), společnosti s ručením omezeným (kód 112), komanditní společnosti (kód 113), akciové společnosti (kód 121) a od roku 2010 i evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. Družstva zahrnují i evropské družstevní společnosti. Fyzické osoby zahrnují:  soukromé podnikatele podnikající dle živnostenského zákona (kód 101)  zemědělské podnikatele – fyzické osoby (kód 105) a  fyzické osoby provozující jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (kód 107). Soukromými podnikateli podnikajícími dle živnostenského zákona se rozumí fyzické osoby s živnostenským oprávněním. Soukromými podnikateli podnikajícími dle jiného než živnostenského zákona se rozumí zemědělští podnikatelé – fyzické osoby, členové profesních komor a další fyzické osoby, jejichž podnikatelská činnost je upravena samostatným právním předpisem. Záznamy o počtu registrovaných podnikatelských jednotek v letech 2010 – 2018 byly získány prostřednictvím Odboru informačních služeb Českého statistického úřadu a Odboru koordinace podnikových statistik a konjunkturálních průzkumů Českého statistického úřadu. Uspořádání dat pro účely tohoto příspěvku bylo zvoleno na úrovni okresů České republiky, ale vytváří se další prostor pro analýzu až na úroveň obcí. Pro hodnocení míry intenzity podnikatelské aktivity v jednotlivých okresech byla vytvořena mapa na základě posledních dostupných dat k 31. 12. 2018, pro komparaci této veličiny byla využita data k 31. 12. 2015 a 31. 12. 2010. Při přepočtu počtu aktivních podnikatelů na 1 000 obyvatel v jednotlivých okresech byla využita data Českého statistického úřadu (ČSÚ c, 2018) vždy k 1. 1. daného období. Pro regionální zhodnocení stupně intenzity podnikatelské aktivity byly použity charakteristiky uspořádané statistické řady, zejména kvartily a kvantilový graf rozptýlení – Box plot. Při hodnocení existence statisticky významného vztahu mezi velikostí okresního města a míry intenzity podnikatelské aktivity byla využita míra stupně souběžnosti výše uvedených, která byla zjišťována Pearsonovým koeficientem korelace a dosažená hladina významnosti (signifikance) testována na hladině významnosti 0,05. Z Tab. 1 o počtu registrovaných podnikatelských subjektů a skutečně aktivních je zřejmé, že vyšší stupeň intenzity podnikatelské aktivity se projevuje u právnických osob. V kraji Hlavní město Praha je pouhých 64 % aktivních podnikatelů právnických osob, což je nejméně vhledem k ostatním krajům ČR. V kategorii fyzických osob je XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   94 nejnižší intenzita ve výši 43 % v Karlovarském kraji. Naopak nejvyšší procento aktivních podnikatelů ve vztahu k registrovaným v kategorii právnických osob (84 %) i v kategorii fyzických osob (54 %) se jeví v kraji Vysočina. Podíl aktivních podnikatelských jednotek je z pohledu celé České republiky k 31. 12. 2018 tedy 52 %. Za kategorii právnických osob 70 % a za kategorii fyzických osob 50 %. Tab. 1: Počet registrovaných a skutečně aktivních podnikatelů podle územního členění CZ-NUTS 3 k 31. 12. 2018 Region Registrovaní podnikatelé FO (1) Aktivní podnikatelé FO (2) Poměr (2) / (1) Registrovaní podnikatelé PO (3) Aktivní podnikatelé PO (4) Poměr (4) / (3) Česká republika 2 133 829 1 070 582 50% 501 187 353 203 70% Praha 354 857 189 743 53% 220 462 141 468 64% Středočeský 276 194 146 978 53% 38 531 28 695 74% Jihočeský 132 237 65 599 50% 17 154 14 305 83% Plzeňský 115 348 54 018 47% 17 288 13 133 76% Karlovarský 56 886 24 739 43% 10 263 6 933 68% Ústecký 139 325 63 101 45% 20 464 13 779 67% Liberecký 95 746 43 670 46% 12 869 8 998 70% Královéhradecký 112 767 57 023 51% 14 658 11 671 80% Pardubický 97 103 49 487 51% 13 101 10 174 78% Vysočina 92 813 49 673 54% 9 926 8 297 84% Jihomoravský 232 948 118 273 51% 58 069 42 722 74% Olomoucký 113 852 54 817 48% 16 384 12 810 78% Zlínský 114 993 57 209 50% 16 711 13 364 80% Moravskoslezský 198 760 96 252 48% 35 307 26 854 76% Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b, 2018) 2. Analýza míry intenzity podnikatelské aktivity v České republice v kategoriích fyzických osob a obchodních společností v letech 2010 - 2018 Analýza míry intenzity podnikatelské aktivity byla provedena na úrovni jednotlivých 77 okresů za kategorie podnikatelských subjektů fyzických osob a podnikatelských subjektů – obchodních společností v roce 2018. Jak znázorňuje Obrázek č. 1 s jednotlivými Box ploty, míra intenzity mezi jednotlivými typy fyzických osob se významně odlišuje v rámci své střední hodnoty. Jsou zde viditelné i okresy s vysokou mírou intenzity podnikatelské aktivity v okrese Praha-západ mezi podnikateli FO podnikajících na základě živnostenského oprávnění a v okrese Klatovy mezi podnikateli provozujících jinou podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Naopak slabou míru intenzity podnikatelské aktivity u FO podnikajících na základě živnostenského oprávnění vykazují okresy Domažlice, Tachov (Plzeňský kraj) a Sokolov (Karlovarský kraj). Střední hodnota míry intenzity podnikatelské aktivity je u obchodních společností vyšší než u fyzických osob. Své specifické postavení v rámci skupiny obchodních společností mají podnikatelé veřejných obchodních společností. Medián míry intenzity podnikatelské aktivity je u toho typu ve výši 25 %, výjimky se projevují v okresech Pelhřimov, Český Krumlov a Plzeň – sever. Specifické postavení mají i podnikatelé komanditních společností. Z obrázku č. 1 je zřejmé, že komanditní společnosti mají vysoký rozptyl jednotlivých měr intenzity podnikatelské aktivity a jako jediná právní forma dosahuje svých extrémů, tj. 100 %, kdy všechny registrované komanditní společnosti jsou i aktivní, jednalo se o 17 okresů ČR, a zároveň 0 %, kdy není aktivní ani jedna z registrovaných společností. V tomto případě se jednalo o 2 okresy z kraje Ústeckého (Louny a Teplice), okres Plzeň – jih a okres Kutná hora. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   95 Obr. 1: Kvantilové grafy rozptýlení statistické řady – poměr počtu aktivních podnikatelů na počet podnikatelů registrovaných v okresech ČR v roce 2018 v kategoriích podnikatelů fyzických osob a podnikatelů obchodních společností. Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b, 2018) Míra intenzity podnikatelské aktivity se ve sledovaných obdobích a sledovaných kategoriích měnila následujícím způsobem. U kategorie fyzických osob lze pozorovat, že se medián poměru počtu aktivních podnikatelů na počet podnikatelů registrovaných v okresech ČR od roku 2010 mírně snižuje a opačný trend lze zaznamenat pro kategorii podnikatelů v obchodních společnostech. Z pohledu maximální a minimální míry intenzity podnikatelské aktivity jednotlivých okresů (Tabulka č. 2) je velmi zajímavá úroveň okresu Hlavní město Praha, který v roce 2010 figuroval jako nejslabší mezi 77 okresy České republiky v kategorii obchodních společností. Tab. 2: Míra intenzity podnikatelské aktivity v letech 2018 – 2010 za kategorii fyzických osob a kategorii obchodních společností v okresech České republiky Fyzické osoby Obchodní společnosti medián 2018 49,75 % 77,32 % medián 2015 50,42 % 74,42 % medián 2010 52,72 % 75,10 % max/min 2018 59,07 % / 40,55 % Praha – západ / Sokolov 86,93 % / 62.86 % Žďár n. Sázavou / Ústí n. Labem max/min 2015 59,17 % / 42,31 % Praha – západ / Liberec 85,81 % / 60,13 % Pelhřimov / Ústí n. Labem max/min 2010 59,66 % / 42,63 % Havlíčkův Brod / Cheb 86,07 % / 64,07 % Pelhřimov / Praha Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b, 2018) Pro účely infografické analýzy byly jednotlivé okresy České republiky rozděleny ve sledovaném statistickém souboru do kvartilů, které zobrazují míru intenzity podnikatelské aktivity a rozdělují stejně početné skupiny okresů do čtyř úrovní. Jak vyplývá z obr. 2 v zeleně podbarvené části, jsou uvedeny okresy s velmi vysokou mírou intenzity podnikatelské aktivity, zelenožlutá oblast vyznačuje okresy s vysokou mírou intenzity podnikatelské aktivity, hodnotu nízké míry intenzity podnikatelské aktivity představují okresy označené oranžově a hodnoty velmi nízké míry intenzity podnikatelské aktivity v jednotlivých okresech jsou vyznačeny červeně. Je zřejmé, že v kategorii podnikatelů fyzických osob právě kraje Praha, kraj Středočeský a kraj Vysočina dosahují vyšší míry intenzity koncentrace podnikatelské aktivity než ostatní regiony České republiky. Velmi slabou míru intenzity pak dosahují kraj Karlovarský, kraj Ústecký a kraj Liberecký. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   96 Obr. 2: Poměr počtu skutečně aktivních a registrovaných podnikatelů fyzických osob v okresech České republiky k 31. 12. 2018 Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b, 2018) Z obrázku č. 3 vyplývá, že v kategorii podnikatelů obchodních společností dosahují nejvyšší míry intenzity podnikatelské aktivity kraj Vysočina a Jihočeský kraj a naopak velmi nízké podnikatelské aktivity kraj Praha, kraj Ústecký a kraj Karlovarský. Jak bylo zmiňováno, velmi překvapivá je nízká aktivita kraje Hlavní město Praha. Tuto nízkou aktivitu reprezentují v okrese Praha nejenom podnikatelé společností s ručením omezeným, kde poměr aktivních k registrovaným je 64%, u akciových společností 77 %, u komanditních společností 61 %, ale u veřejně obchodních společností je to pouhých 21 %, tedy každá 5. veřejná obchodní společnost se sídlem v okrese Hlavní město Praha je statisticky identifikovatelná a podnikatel vykazuje činnost z pohledu daňové správy nebo z pohledu sociálního zabezpečení. Tato právnická forma vykazuje slabou aktivitu nejenom v Praze. Medián míry intenzity podnikatelské aktivity za celou Českou republiku v roce 2018 je za tuto kategorii pouhých 25 %. Maximální hodnotu míry intenzity podnikatelské aktivity za veřejné obchodní společnosti ve výši 50 % dosahuje okres Pelhřimov, minimální pak ve výši 10 % okres Cheb. V tomto okrese každá 10. veřejná obchodní společnost je aktivní, to neplatí pro formy právní subjektivity jako je komanditní společnost, společnost s ručením omezeným ani akciovou společnost. LEGENDA 1. Q 59,07 % – 51,95 % 2. Q 51,94 % – 49,76 % 3. Q 49,75 % – 47,61 % 4. Q 47,60 % – 40,55 % XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   97 Obr. 3: Poměr počtu skutečně aktivních a registrovaných podnikatelů obchodních společností v okresech České republiky k 31. 12. 2018 Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b, 2018) 3. Velikost okresu a míra intenzity podnikatelské aktivity V příspěvku (Hamplová, Kovárník, 2018) byla ověřována hypotéza o souvislosti mezi velikostí určitého regionu – okresu a obce s počtem aktivních podnikatelů na 1 000 obyvatel. Při analýze závislosti velikosti okresu se podařilo prokázat na hladině významnosti 0,05, že výše zmiňované veličiny (tab. 3) jsou na sobě závislé. Data rozšiřujeme o aktuální rok 2018. Výše korelace je v roce 2018 nejvyšší, a to 0,697 a naznačuje, že s větší územní jednotkou – okresem – roste i koncentrace podnikatelské aktivity. Znamená to, že ve větších okresech se prosazuje i vyšší počet aktivních podnikatelských jednotek na 1 000 obyvatel a naopak. Pokud byla testována stejná závislost na velikosti jednotlivých obcí České republiky a počtu aktivních podnikatelských jednotek, tato závislost nebyla prokázána. Tab. 3: Statistická závislost sledovaných jevů – velikost okresu a počet aktivních podnikatelů na 1 000 obyvatel podn./1000_2018 okres_2018 podn./1000_2018 Pearson Correlation 1 ,697** Sig. (2-tailed) 0,000 N 77 77 okres_2018 Pearson Correlation ,697** 1 Sig. (2-tailed) 0,000 N 77 77 podn./1000_2015 okres_2015 podn./1000_2015 Pearson Correlation 1 ,666** okres_2015 ,654** 1 podn./1000_2010 okres_2010 podn./1000_2010 Pearson Correlation 1 ,514** okres_2010 ,514** 1 **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b,c 2018) Při analýze závislosti velikosti regionu – okresu České republiky a míry intenzity podnikatelské aktivity byly prokázány pouze níže uvedené souvztažnosti s nízkou mírou záporné korelace (Tab. 4). Tuto skutečnost lze komentovat tak, že pouze u podnikatelů fyzických osob – zemědělských podnikatelů – lze sledovat v roce 2018 skutečnost, že v menších regionech (okresech) se zapojují intenzivněji do podnikání než v regionech větších, LEGENDA 1. Q 86,93 % – 86,27 % 2. Q 81,26 % – 77,33 % 3. Q 77,32 % – 72,59 % 4. Q 72,58 % – 62,86 % XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   98 podobný vztah lze najít u podnikatelů obchodních společností a nejsilněji se tato tendence projevila u podnikatelů společností s ručením omezeným. U ostatní kategorií fyzických osob, či právnických osob se tato souvztažnost nepotvrdila. Tab. 4: Statistická závislost sledovaných jevů – velikost okresu a míra intenzity podnikatelské aktivity Počet obyvatel okresu akt/reg 105 Pearson Correlation -,287* Sig. (2-tailed) 0.011 N 77 akt/reg obch.spol Pearson Correlation -,267* Sig. (2-tailed) 0.019 N 77 akt/reg 112 Pearson Correlation -,302** Sig. (2-tailed) 0.008 N 77 **. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). *. Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed). Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat Českého statistického úřadu (ČSÚ a,b,c 2018) Závěr Hlavním cílem příspěvku bylo regionální zhodnocení míry intenzity podnikatelské aktivity v České republice v letech 2010 – 2018. Zvolené kritérium míry intenzity zohledňuje poměr počtu aktivních podnikatelských jednotek k počtu registrovaných podnikatelů v jednotlivých okresech ČR a počet obyvatel těchto okresů. Medián hodnoceného kritéria byl analyzován za kategorii fyzických osob a jejich jednotlivých forem a za kategorii právnických osob, opět v i v dílčích kategoriích. Výsledky naznačují, že se míra intenzity aktivního podnikání v roce 2018 ve vztahu k roku 2015 i 2010 mírně snižuje v kategorii fyzických osob a naopak v kategorii právnických osob se mírně zvyšuje. V roce 2018 jsou diagnostikovány netypické okresy s velmi nízkou míry intenzity podnikatelské aktivity v okresech Domažlice, Tachov a Sokolov u podnikatelů fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění a extrémně vysoká hodnota míry aktivního podnikání v okresech Praha Západ a Klatovy v případě tzv. svobodných povolání. V kategorii obchodních společností nejsou viditelné extrémy. Pouze v kategorii veřejně obchodních společností, vykazují okresy Pelhřimov, Český Krumlov a Plzeň–sever vysokou míru podnikatelské aktivity vzhledem k průměru České republiky. Obecně byla u této formy podnikání naměřena nejmenší míra podnikatelské aktivity. Jednotlivé okresy České republiky byly pro účely měření míry intenzity aktivního podnikání a následné analýzy k 31. 12. 2018 posuzovány pomocí vytvořených kvartilů. Vytvořená mapa míry intenzity aktivního podnikání identifikuje zónu vyšší podnikatelské aktivity v okresech kraje Vysočina, kraje Středočeského, a Prahy za kategorii podnikatelů fyzických osob. Za podnikatele v obchodních společnostech jde o kraj Jihočeský a opět kraj Vysočina. Zjištěné disparity byly posuzovány v tomto příspěvku pouze z pohledu územní velikosti. Byl nalezen přímý vztah mezi počtem aktivních podnikatelských jednotek na 1 000 obyvatel a velikostí okresu, který od roku 2010 postupně zesiluje. Slabší nepřímý korelační vztah mezi velikostí obce a mírou intenzity podnikatelské aktivity byl prokázán pouze u podnikatelů fyzických osob – zemědělský podnikatel. Podobně tomu bylo i u nepřímého korelačního vztahu mezi velkostí obce a podnikateli obchodních společností. Vyšší stupeň závislosti se prokázal jen u skupiny podnikatelů společností s ručením omezeným. V této kategorii se prokázalo hodnotou korelace –0,3, že menší okresy mají vyšší míru intenzity podnikatelské aktivity. Literatura [1] BOTLIKOVA, M., BOTLIK, J., (2014). Analysis of the business environment. In 17th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 239-246. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-29. [2] CARREE, M., CONGREGADO, E., GOLPE, A., VAN STEL, A., (2015). Self-employment and job generation in metropolitan areas, 1969-2009. Entrepreneurship and Regional Development, vol. 27, no. 3-4, pp. 181-201. ISSN 0898-5626. DOI 10.1080/08985626.2015.1025860. [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – ČSÚ a, (2018). Registrované subjekty. Registr ekonomických subjektů, Praha. [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD – ČSÚ b, (2018). Subjekty se zjištěnou aktivitou. Registr ekonomických subjektů, Praha. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   99 [5] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD - ČSÚ c, (2018). Počet obyvatel ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. [online]. [2019-03-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich- see2a5tx8j. [6] HAMPLOVA, E., KOVARNIK, J., (2018). Monitoring of active business in the municipalities of the Czech Republic. In 21st International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 188-193. ISBN 978-80-210-8970-9. DOI 10.5817/ CZ.MUNI.P210-8970-2018- 24. [7] HATEGAN, C. D., SIRGHI, N., CUREA-PITORAC, R. I., HATEGAN, V. P., (2018). Doing Well or Doing Good: The Relationship between Corporate Social Responsibility and Profit in Romanian Companies. Sustainability, vol. 10, no. 4, 1041. DOI 10.3390/su10041041. [8] KLAPPER, L. F., PARKER, S. C., (2011). Gender and the Business Environment for New Firm Creation. World bank research observer, vol. 26, no. 2, pp. 237-257. DOI 10.1093/wbro/lkp032. [9] KLIMOVA, V., MADERYCOVA, L., (2015). Activity of clusters in the czech republic In 18th International Colloquium on Regional Sciences. Brno: Masarykova univerzita, pp 210-216. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015-28. [10]KRAJNAKOVA, E., NAVICKAS, V., KONTAUTIENE, R., (2018). Effect of macroeconomic business environment on the development of corporate social responsibility in Baltic Countries and Slovakia. Oeconomia Copernicana, vol. 9, no. 3, pp. 477-492 DOI 10.24136/oc.2018.024. [11]SEBESTOVA, J., CEMERKOVA, S., PALOVA, Z., (2016). Regional business environment evaluation: case of Moravian-silesian region. In 19th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 218-225. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-27. Příspěvek byl zpracován s finanční podporou Specifického výzkumu Univerzity Hradec Králové, Fakulty informatiky a managementu s názvem „Investice v podmínkách konceptu Industry 4.0”, IGA 2018 FIM UHK „Podpora pedagogické práce, technického vybavení a komunikace s odborníky“ a s podporou studentů doktorského studia na katedře ekonomie Ing. Martina Krále a Ing. et Bc. Lucie Novotné.