XXII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ 22nd INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.CONFERENCE PROCEEDINGS Place: Velké Bílovice (Czech Republic) June 12-16, 2019 Publisher: Masarykova univerzita (Masaryk University Press), Brno Edited by: Viktorie KLÍMOVÁ Vladimír ŽÍTEK (Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic) Vzor citace / Citation example: AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 1–5. ISBN 978-80-210-9268-6. DOI. AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 22nd International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University Press, 2019. pp. 1–5. ISBN 978-80- 210-9268-6. DOI. Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check. Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and originality of the articles. © 2019 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-9268-6 (online : pdf)       XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   100 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-12 VÝVOJ POČTU PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY Development of the number of enterprises in regions of the Czech Republic PETRA CHMIELOVÁ KAMILA TUREČKOVÁ Katedra ekonomie a veřejné správy Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě Department of Economics and Public Administration School of Business Administration in Karvina Silesian University in Opava  Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Czech Republic E-mail: chmielova@opf.slu.cz, tureckova@opf.slu.cz Anotace Cílem článku je provedení prvotního průzkumu podnikatelského prostředí v krajích České republiky. S ohledem na cíl práce bude v rámci tohoto prvotního výzkumu provedena analýza registrovaných ekonomických subjektů, jejich celkový počet, vznik a zánik v letech 2010 až 2017 v jednotlivých krajích České republiky na základě čehož jsou použity údaje poskytující Eurostatem pro statistické srovnání regionů (NUTS) doplněné o údaje z Českého statistického úřadu. Pomocí analýzy byl v jednotlivých krajích zjištěn dlouhodobý vývoj poklesu počtu nově vznikajících ekonomických subjektů a taktéž dlouhodobý vývoj nárůstu zaniklých subjektů. V rámci zkoumání je ve všech případech patrná dominance metropolitní Prahy a Středočeského kraje. Klíčová slova podnikání, podnikatelské prostředí, kraj Annotation The aim of the article is to conduct an initial survey of the business environment in the regions of the Czech Republic. With regard to the objective of this research, an analysis of registered economic entities, their total number, establishment and termination in 2010 to 2017 in individual regions of the Czech Republic will be carried out based on which data provided by Eurostat for statistical comparison of regions (NUTS) supplemented o data from the Czech Statistical Office. The analysis revealed a long-term development of the decline in the number of emerging economic entities in the individual regions and also a long-term development of the growth of extinct entities. In all cases, the dominance of metropolitan Prague and the Central Bohemian Region is evident in all cases. Key words entrepreneurship, business environment, region JEL classification: R23 1. Úvod Podnikání je neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Od Schumpetera se podnikání považuje za významný faktor hospodářského růstu a konkurenceschopnosti ekonomik a faktorů rozhodování ve veřejném pořádku. Ekonomická aktivita země začala být více závislá na počtu osob, které byly ochotny se osamostatnit a zahájit samostatnou podnikatelskou činnost. Samotný vstup do podnikání je velmi složitý a je ovlivněn jednak vnitřními osobnostními charakteristikami, ale také vnějšími podmínkami podnikání. Jedná se o proces tvorby něčeho nového, něčeho, co má hodnotu, čemu věnujeme nezbytný čas a úsilí a předpokládáme přijetí finančních i dalších rizik, ale také obdržení určité odměny v podobě peněžního nebo osobního uspokojení (Hisrich, Peters, Shepherd, 2010; Bygrawe, Hofer, 1992). XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   101 Každá podnikatelská činnost je ovlivněna mnoha externími a interními faktory, které jí více či méně ovlivňují. Lukeš a Stephen (2004) identifikovali externí rámcové podmínky, jako jsou mj. úroveň vzdělání, vládní politika a podpůrné programy, dostupnost kapitálu, fyzická infrastruktura, výzkum a vývoj, které ovlivňují úspěch malých a středních podniků. Podmínky jsou zpravidla v jednotlivých zemích odlišné, a to je poté právě buď výhodou nebo nevýhodou pro podnikatele těchto zemí (Schwab, 2009). Cílem článku je provedení prvotního průzkumu podnikatelského prostředí v krajích České republiky. S ohledem na cíl práce bude v rámci tohoto prvotního výzkumu provedena analýza registrovaných ekonomických subjektů, jejich celkový počet, vznik a zánik v letech 2010 až 2017 v jednotlivých krajích České republiky na základě čehož jsou použity údaje poskytující Eurostat pro statistické srovnání regionů (NUTS) doplněné o údaje z Českého statistického úřadu. V rámci dalšího výzkumu budou publikovány studie zaměřující se na identifikaci klíčových aspektů vedoucích ke snazšímu zahájení podnikání a identifikaci faktorů ohrožujících vznik podnikatelské činnosti, což úzce souvisí také s následnou kvalitou podnikatelského prostředí. Tento článek je proto vhodné vnímat jako prvotní průzkum pro částečnou představu stavu podnikatelského prostředí na území České republiky. 2. Teoretická východiska Jak uvádí Petříček (2006), podnikatelské prostředí formují jak makroekonomické charakteristiky, tak situace ve finančním sektoru regulovaném prostřednictvím monetární politiky, která do značné míry určuje přístup podniků ke kapitálu. Pro zkvalitňování nejen podnikatelského prostředí na území municipalit se využívají různé finanční nástroje veřejných financí. Ekonomické výsledky podnikatelského sektoru budou záviset i na tom, do jaké míry je kvalitní podnikatelské prostředí – jinými slovy řečeno, stát má kvalitní prostředí, jestliže vhodně podporuje podnikání, pokud má odpovídající legislativu a současně efektivní vymahatelnost práva a flexibilní státní a veřejnou správu. V každém státě jsou podmínky pro podnikání a samotné podnikatelské prostředí odlišné, pro různé obory podnikání příznivé či naopak nepříznivé. Samotný pojem podnikatelské prostředí je velmi široký a může být chápán mnoha způsoby. Podnikatelské prostředí lze definovat jako široký souhrn vnějších vlivů, které ovlivňují růst, výkonnost a konkurenceschopnost podnikatelských subjektů (Odehnal a Michálek, 2011). Jiná definice říká, že podnikatelské prostředí je souhrnem jednotlivých faktorů charakteru ekonomického, politického, právního, technologického, sociálního a kulturního. Zmíněné faktory mají značný dopad na kvalitu podmínek podnikatelského prostředí, ve kterém podnikatelské subjekty rozvíjejí svoje aktivity a podstatným způsobem ovlivňují jejich konkurenceschopnost, výkonnost, růstový potenciál a determinují atraktivitu dané země pro zahraniční investory (viz např. Kalinská, 2010). Podnikatelská činnost je spojena se založením podniku a jeho udržením. Nejen pro rozvoj regionu je významným nositelem aktivní podnikatelská činnost. Lukeš et al. (2013) uvádějí, že zatímco nová podnikatelská aktivita je podstatná pro dynamiku hospodářství, již zavedená podnikatelská aktivita a jedinci, kteří déle podnikají, zajišťují stabilitu v soukromém sektoru. Davidsson et al. (2002) prokázali, že nové firmy rostou rychleji než firmy zavedené a přispívají tak výrazným způsobem k tvorbě pracovních míst a nahrazují pokles míst ve velkých firmách. Lukeš et al. (2013) uvádějí, že z pohledu hospodářské politiky je potřebné vědět, jak se nová podnikatelská aktivita v jednotlivých zemích vyvíjí a v jakých oblastech se začíná podnikat. Tyto informace mohou přispět k lepšímu zacílení hospodářské politiky zaměřené na podporu podnikání. Firmy, zejména malé a střední podniky, hledají komparativní výhody využívání nabízených podpor podnikání v daných obcích či regionech. Škála nabízených podpor je však limitována a podnikatelskými subjekty nerovnoměrně využívána. Problematikou malých a středních podniků jakožto pilíře většiny vyspělých ekonomik v návaznosti na kvalitu podnikatelského prostředí se zabývali Sloka et al. (2011). Rozvoj malých a středních podniků má zvláštní význam v situaci hospodářského poklesu a nárůstu nezaměstnanosti. Dle autorů je nezbytné podporovat rozvoj malých a středních podniků což závisí na podnikatelském prostředí, v němž působí. Studie analyzuje návrhy na zlepšení podnikatelského prostředí. Některé z problémů jsou následující – neuspořádaná legislativa, nestabilní ekonomické prostředí, nedostatek financí apod. V tomto ohledu Cumming, Johan a Zhang (2014) nebo Gawel (2010) naznačují, že podnikání má výrazně pozitivní dopad na ukazatele jako jsou HDP/ob., export a patenty na obyvatele a také pozitivní dopad na úroveň zaměstnanosti. Možnými vztahy mezi některými ukazateli podnikatelského prostředí mezi vybranými členskými státy Evropské unie se ve své studii zabývá Tvrdoň (2013). Dle odborné literatury existují důkazy, že přísné regulační podmínky na trhu s výrobky by mohly negativně ovlivnit produktivitu a hospodářský růst. Mezi hlavní pozorované ukazatele regulace podnikatelského prostředí patří legislativa na ochranu zaměstnanců, regulace trhu výrobků a usnadnění podnikání. Ve studii byly nejprve srovnány tyto obchodní regulace (referenční rok 2008). Empirické výsledky XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   102 ukázaly, že ve Velké Británii a Irsku existovala příznivá úroveň obchodní regulace. K vyhodnocení souvislostí byl použit neparametrický přístup. Hodnoty Spearmanova korelačního koeficientu naznačují, že existuje pozitivní korelace mezi jednotlivými hodnoceními, zejména mezi regulací trhu s produkty a snadností podnikání. Zapojení České republiky do integračních procesů vytvořilo vhodné podmínky pro posílení hospodářského růstu a tím i zvýšení ekonomické úrovně země, ale i jednotlivých regionů a jejich podnikatelského prostředí. Wokoun (2014) ve svém výzkumu prezentuje návrh klíčových úkolů pro regionální rozvoj a podnikatelské prostředí ve vztahu k Evropské unii, a to nejen pro období 2014-2020, ale i pro následující období. Jiné předložené návrhy mohou přispět ke zlepšení politiky soudržnosti a strategií regionálního rozvoje v zemi. V podstatě by měly být podporovány dlouhodobé cíle, jako je zvyšování konkurenceschopnosti českých regionů, zejména s cílem pomoci jim lépe se přizpůsobit strukturálním a globálním změnám a životnímu prostředí včetně dopravní infrastruktury s důrazem na zaměstnanost. Do budoucna by se Česká republika měla zaměřit na harmonický rozvoj celé země a jednotlivých regionů (regiony soudržnosti) a investovat co nejvíce v závislosti na oblastech pomoci EU. V současném období 21. století jsou lokalizační faktory v literatuře Blažek a Uhlíř (2002) vymezeny jako faktory na úrovni národní a regionální, jejichž primárním úkolem je podílet se na zvyšování přirozené atraktivity regionů. Blažek a Uhlíř (2002) na národní úrovni řadí mezi lokalizační faktory makroekonomickou a politickou stabilitu země, stabilní cenovou úroveň a tzv. tržní potenciál. Na regionální úrovni pak dostatek kvalifikovaných pracovních sil, dostatek pozemků, cen pozemků, kvalitu infrastruktury, blízkost vědecké a výzkumné základy, kvalitu životního prostředí a možnosti dopravního spojení. Takto vymezené lokalizační faktory poskytují prvotní informaci o prostředí, ve kterém ekonomické subjekty realizují svoje obchodní a výrobní činnosti. Faktory podnikatelského prostředí teoreticky a empiricky vymezené autory Odehnalem a Michálkem (2011) představují možné zdroje konkurenční výhody regionů, jež mezi sebou soutěží o potenciální investory schopné realizovat své aktivity v jednotlivých lokalitách. Podnikatelské prostředí chápáno jako prostorové okolí je tak hodnoceno na základě přístupu aplikovaného ve studiích Portera (1998), Skokana (2004), Viturky (2007), kteří potvrzují jeho úlohu v procesu hodnocení konkurenceschopnosti jednotlivých regionů a států. Některé výzkumy se zase snaží odpovědět na otázku, jakou roli hraje podnikatelské prostředí při podpoře nebo omezení růstu firmy. V těchto studiích se poukazuje na řadu faktorů, které jsou chápány jako bariéry růstu – např. nedostatečné fungování finančních trhů, nedostatečná bezpečnost a prosazování vlastnických práv, špatné poskytování infrastruktury, neúčinná regulace a zdanění a podobně. Při použití údajů z průzkumu o relativním významu různých prvků podnikatelského prostředí autoři Avyagari, Demirgüc-Kunt a Maksimovic (2008) uvádí, že ačkoli podnikatelské prostředí představuje řadu překážek ovlivňující růst dané firmy, ne všechny překážky jsou stejně omezující. Některé ovlivňují růst firmy pouze nepřímo prostřednictvím svého vlivu na jiné překážky. Pomocí analýzy s využitím metodiky zaměřené na acyklický graf a regresi, zjišťují, že pouze překážky související s financemi a nestabilitou politiky přímo ovlivňují růst firmy, přičemž finanční výsledek je nejvíce robustní. Z metodického pohledu lze empirické studie zaměřující se na hodnocení podnikatelského prostředí klasifikovat do dvou skupin: a) studie primárně hodnotící obecné ekonomické prostředí sledovaných zemí (např. World Bank, 2008 nebo Schwab, 2009a, 2009b) studie hodnotící regionální podnikatelské prostředí (např. Cambridge Econometrics, 2003; Kahoun, 2007; Martin, Kitson a Tyler, 2006; Viturka, 2007). 2.1 Faktory ovlivňující kvalitu podnikatelského prostředí a samotné podnikání Nalezení faktorů majících vliv na rozvoj a kvalitu podnikatelského prostředí, stávajících podniků a vedoucích ke vzniku nových podniků je v rámci kvalitního podnikatelského prostředí primárním cílem. Otázkám faktorů podnikatelského prostředí je věnována pozornost ve všech vyspělých zemích světa. Malé a střední podniky jsou hybnou silou ekonomiky. Jejich podpora a správné zacílení na vybrané faktory se projeví následně v celkové ekonomické situaci země (Malach a kol., 2005). V rámci tabulky č. 1 jsou, na základě rešerše odborné literatury a řady studií zabývajících se touto problematikou, shrnuty faktory autorů, kteří dokládají důležitost zabývat se tématikou podnikatelského prostředí, což je důležité pro samotné podnikání. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   103 Tab. 1: Nejvýznamnější faktory ovlivňující kvalitu podnikatelského prostředí Zdroj: vlastní zpracování na základě analýzy odborných studií Shrnutí výše zmíněných zjištění spěje k závěru, že faktory, které značným způsobem ovlivňují úspěch podnikatelské činnosti můžeme shledat ve třech klíčových oblastech, jako je (i) osobnost podnikatele, jeho předpoklady, osobní vlastnosti a kvalifikace, (ii) prostředí, ve kterém se podnikání odehrává, tj. kvalita podnikatelského prostředí a (iii) podnikové činnosti a management firmy (van Praag, 2005; Osterwalder et al., 2010; Zott et al., 2011). 3. Data a metodika S ohledem na cíl práce bude v rámci tohoto prvotního výzkumu provedena analýza registrovaných ekonomických subjektů, jejich celkový počet, vznik a zánik v letech 2010 až 2017 v jednotlivých krajích České republiky na základě čehož jsou použity údaje poskytující Eurostat pro statistické srovnání regionů (NUTS) doplněné o údaje z Českého statistického úřadu. Primární průzkum podnikatelského prostředí Česka vychází také z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu. Jak již bylo zmíněno, pomocí CZ-NUTS je vyjádřena klasifikace územních celků v rámci České republiky. Pro účely prvotního průzkumu podnikatelského prostředí je pozornost zaměřena na oblast NUTS 3, do které spadají kraje České republiky. V rámci dalšího výzkumu bude pozornost zaměřena také na nižší územní celky. V rámci tohoto průzkumu je nutné podotknout, s ohledem na získávání dat, že ne všechny registrované ekonomické subjekty skutečně podnikají. Například v Registru ekonomických subjektů existují nezaniklé společnosti a fyzické osoby, které nevykazují žádné tržby anebo nemají žádné zaměstnance. Na základě veřejně dostupných zdrojů nelze počty těchto pasivních ekonomických subjektů zjistit přesně a jejich počty jsou pouze odhadované, avšak i přes tento fakt je možné si vytvořit určitou představu o vzniku a zániku a celkovém počtu ekonomických subjektů napříč Českou republikou. Zdrojem odhadu aktivních a pasivních ekonomických subjektů jsou právě výsledky statistických šetření, která pravidelně uveřejňuje Český statistický úřad. 4. Vývoj počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích České republiky Lidé na území České republiky stále častěji začínají podnikat. V roce 2017 vzniklo podruhé v historii nejvíce registrovaných ekonomických subjektů, avšak předchozí rok byl ve znamení historicky negativního rekordu, kdy za dobu své existence zaniklo nejvíce obchodních společností. První pohled na vývoj počtu ekonomických registrovaných subjektů představuje tabulka č. 2, která uvádí roční počty vzniku a zániku ekonomických subjektů v letech 2010 až 2017 v jednotlivých krajích České republiky. Z tabulky je viditelný celkový meziroční příbytek ekonomických subjektů ve všech krajích kromě Karlovarského a Ústeckého kraje, kde nastává meziroční celkový úbytek registrovaných subjektů. Počty nově založených ekonomických subjektů ročně vykazují dlouhodobě mírné poklesy ve všech krajích kromě Hlavního města Prahy, kde se jedná o kolísavý trend a převahou nárůstů nově vzniklých subjektů. Naproti tomu roční hodnoty zániků ekonomických subjektů jednotlivých krajů vykazují rovněž kolísavý trend s občasně značnými výchylkami nárůstu počtu zaniklých subjektů, v některých případech i o několik tisíc, než je počet nově vzniklých subjektů v daný rok. Příkladem může být hned jako první Hlavní město Praha, kdy v roce 2013 lze vidět až o 6 395 více zaniklých subjektů než nově vzniklých. Rok 2013 je jediným rokem, kdy se jednalo o převahu zaniklých subjektů nad nově vzniklými. Extrémním případem je Středočeský kraj, který vykazuje až o 11 322 více zaniklých subjektů Skupiny faktorů Faktory Autor Legislativní faktory neuspořádaná legislativa Sloka et al. (2011) Ekonomické faktory nestabilní ekonomické prostředí, nedostatek finančních prostředků, Wokoun (2014), Viturka (2007), Sloka et al. (2011) Infrastrukturní faktory kvalita silnic a železnic, informační a komunikační Wokoun (2014) Pracovní faktory dostupnost pracovních sil, kvalita pracovních sil, flexibilita pracovních sil Viturka (2007) Lokalizační faktory makroekonomická a politická stabilita země, cenová úroveň, tržní potenciál Blažek a Uhlíř (2002) Faktory mikroekonomické konkurenceschopnosti konkurenceschopnost, rivalita firem, firemní strategie, tvorba inovací, lidské zdroje Porter (1998), Skokan (2004), Viturka (2007) Obchodní faktory blízkost trhů, blízkost významných zákazníků nebo firem, podpůrné služby, přítomnost podobných (zahraničních) firem Viturka (2007), Viturka a kol. (2010) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   104 v daném roce než nově vzniklých. Naproti tomu kraj Olomoucký vykazuje v roce 2013 pozitivum v převaze nově vzniklých subjektů nad zaniklými až o hodnotu 403 a taktéž kraj Moravskoslezský, který převažuje se vzniklými subjekty o 1 344. Tab. 2: Registrované subjekty, vznik a zánik ekonomických subjektů – územní srovnání v letech 2010-2017 Zdroj: Eurostat kraj / období 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Hlavní město Praha celkem 506 273 529 377 544 840 540 360 557 736 573 682 590 338 606 843 vzniklé subjekty 27 024 29 801 26 667 26 045 25 141 25 475 26 346 28 620 zaniklé subjekty 10 079 8 578 10 359 32 440 10 646 10 865 11 665 14 569 Středočeský celkem 307 761 317 598 323 025 314 688 319 758 324 905 330 506 336 540 vzniklé subjekty 13 517 13 455 11 705 10 688 9 561 10 316 10 507 11 188 zaniklé subjekty 6 564 5 456 6 584 22 010 7 021 7 119 7 138 7 629 Jihočeský celkem 155 762 158 543 160 091 159 363 160 786 162 106 163 411 164 927 vzniklé subjekty 6 919 6 471 5 671 5 395 4 946 5 001 4 882 5 113 zaniklé subjekty 3 501 3 473 3 452 7 870 3 970 3 864 3 669 3 777 Plzeňský celkem 144 632 147 419 147 750 141 202 142 307 143 478 144 545 145 763 vzniklé subjekty 6 286 5 503 4 576 4 159 3 852 4 074 4 137 4 412 zaniklé subjekty 2 404 2 616 3 253 9 645 3 074 3 136 3 277 3 454 Karlovarský celkem 82 322 83 396 83 103 76 802 76 602 75 921 75 772 75 620 vzniklé subjekty 3 030 2 971 2 433 2 438 2 123 2 084 1 990 1 999 zaniklé subjekty 1 447 1 641 1 776 8 302 2 144 2 461 1 936 2 095 Ústecký celkem 176 422 178 718 179 126 172 030 173 415 173 878 174 240 174 708 vzniklé subjekty 6 989 7 028 6 259 6 107 5 683 5 444 5 616 5 492 zaniklé subjekty 5 131 4 026 4 517 14 186 4 915 4 665 4 839 5 105 Liberecký celkem 117 230 118 766 119 908 114 472 115 262 116 006 116 675 117 854 vzniklé subjekty 4 439 3 889 3 660 3 219 2 959 3 256 3 325 3 316 zaniklé subjekty 2 270 1 911 1 937 8 484 2 326 2 178 2 366 2 348 Královehradecký celkem 132 423 134 689 135 372 133 970 135 019 136 566 137 930 139 199 vzniklé subjekty 5 730 5 147 4 910 4 450 3 843 4 274 4 178 4 044 zaniklé subjekty 2 936 2 648 2 751 6 956 2 768 2 665 2 742 2 827 Pardubický kraj celkem 112 121 114 072 115 333 115 116 116 363 117 554 118 810 120 124 vzniklé subjekty 5 202 4 520 4 356 3 942 3 461 3 900 3 985 3 764 zaniklé subjekty 2 788 2 420 2 514 6 023 2 391 2 510 2 670 2 630 Vysočina celkem 103 510 105 185 106 578 107 395 108 800 110 643 111 816 113 143 vzniklé subjekty 4 950 4 365 4 050 3 682 3 376 3 916 3 610 3 667 zaniklé subjekty 2 439 2 421 2 220 3 984 2 073 2 086 2 286 2 308 Jihomoravský celkem 283 202 291 162 294 308 295 523 300 204 304 729 309 786 314 742 vzniklé subjekty 13 988 13 650 11 807 11 159 10 709 10 887 11 626 11 752 zaniklé subjekty 6 621 5 875 6 515 12 576 6 868 6 963 7 070 7 597 Olomoucký celkem 136 229 138 970 135 201 137 119 138 347 139 097 140 735 142 182 vzniklé subjekty 5 933 5 447 4 798 4 619 4 099 4 270 4 452 4 504 zaniklé subjekty 3 122 2 751 2 900 4 216 2 933 3 257 2 939 3 303 Zlínský celkem 134 374 136 725 138 269 138 197 138 832 140 175 141 070 142 502 vzniklé subjekty 5 711 5 268 4 768 4 233 3 842 4 442 4 217 4 470 zaniklé subjekty 3 127 2 731 2 576 5 411 3 133 3 076 3 189 3 150 Moravskoslezský celkem 245 290 248 824 244 750 248 500 250 028 250 213 251 898 254 525 vzniklé subjekty 10 757 10 137 9 292 9 151 8 294 9 053 8 988 9 467 zaniklé subjekty 6 481 5 938 6 416 7 807 6 746 7 910 6 892 6 909 XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   105 Důvodem, proč v roce 2013 vznikla situace, kdy byla několikatisícová převaha zaniklých ekonomických subjektů nad nově vzniklými může být například přeregistrace a aktualizace údajů podnikatelů fyzických osob a u zahraničních osob. V rámci dalších let se mohlo jednat o reakci na zavádění elektronické evidence tržeb. Vznik nových podniků patří mezi hlavní indikátory dynamiky podnikatelského sektoru. V podstatě reflektuje velmi důležitou dimenzi podnikání v dané zemi, konkrétně schopnost zahajovat zcela nové podnikání. Z ekonomického pohledu jsou pro ekonomiku mnohem důležitější podniky se zaměstnanci než podniky bez zaměstnanců. Následující tabulka zachycuje vznik podniků v daném roce, které zaměstnávaly alespoň jednoho pracovníka. Při pohledu na tabulku č. 3 je patrné, že v rozpětí let 2010 až 2012 a v roce 2017 bohužel nebyla data v databázi Eurostat ani Českém statistickém úřadu dostupná, proto můžeme pracovat pouze s dostupnými daty pro roky 2013 až 2016. Vzhledem k celkovému počtu opět dominuje Hlavní město Praha spolu se Středočeským krajem. V těchto zmíněných krajích výrazně převládají podniky s počtem zaměstnanců od 1 až 9 oproti podnikům s počtem zaměstnanců 10 a více. Co se týká ostatních krajů, je rovněž patrná převaha mikropodniků se zaměstnanci od 1 do 9. S ohledem na počet obyvatel nejsou mezi jednotlivými kraji v rámci nově vzniklých podniků výrazné odchylky. Podniky s 10 a více zaměstnanci vykazují ve všech zmíněných krajích velmi nízké zastoupení. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   106 Tab. 3: Vzniklé podniky v letech 2010-2017 Zdroj: Eurostat, Regional business demography Poslední tabulka ukazuje takzvané přežití podniků, které byly založeny v čase t-3 do roku t. V této tabulce jsme abstrahovali od podniků, které nemají žádného zaměstnance, kterých je z celkového počtu přeživších firem naprostá většina. Zbylé přeživší firmy, které zaměstnávaly alespoň jednoho zaměstnance jsou zachyceny v tabulce kraj / období 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Hlavní město Praha celkem NA NA NA 8 240 3 603 8 765 7 091 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 7 746 3 474 8 579 6 928 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 494 129 186 163 NA Středočeský celkem NA NA NA 1 899 1 237 2 585 2 154 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 1 836 1 199 2 555 2 133 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 63 38 30 21 NA Jihočeský celkem NA NA NA 958 705 1 568 1 112 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 934 689 1 559 1 094 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 24 16 9 18 NA Plzeňský celkem NA NA NA 739 474 1 025 923 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 722 454 1 017 916 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 17 20 8 7 NA Karlovarský celkem NA NA NA 458 269 623 482 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 444 256 619 477 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 14 13 4 5 NA Ústecký celkem NA NA NA 1 093 817 1 879 1 382 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 1 054 796 1 863 1 365 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 39 21 16 17 NA Liberecký celkem NA NA NA 609 380 923 782 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 591 372 917 769 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 18 8 6 13 NA Královehradecký celkem NA NA NA 712 506 1 012 825 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 690 502 1 003 814 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 22 4 9 11 NA Pardubický kraj celkem NA NA NA 650 482 998 827 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 631 470 989 817 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 19 12 9 10 NA Vysočina celkem NA NA NA 562 418 904 690 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 544 408 898 678 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 18 10 6 12 NA Jihomoravský celkem NA NA NA 2 505 1 508 3 111 2 813 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 2 427 1 478 3 062 2 775 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 78 30 49 38 NA Olomoucký celkem NA NA NA 1 043 708 1 652 1 281 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 1 010 694 1 637 1 270 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 33 14 15 11 NA Zlínský celkem NA NA NA 869 609 1 294 1 015 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 842 596 1 282 1 005 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 27 13 12 10 NA Moravskoslezský celkem NA NA NA 2 077 1 296 3 013 2 342 NA 1 až 9 zaměstnanců NA NA NA 2 020 1 261 2 993 2 320 NA 10 a více zaměstnanců NA NA NA 57 35 20 22 NA XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   107 č. 4. V této tabulce je patrná opět dominance metropolitní Prahy a Středočeského kraje. Mezi jednotlivými velikostmi podniků, co se týká počtu zaměstnanců a uvedenými lety nejsou značné rozdíly. Tab. 4: Přežití podniků založených v období t-3 do roku t Zdroj: Eurostat, Regional business demography kraj / období 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Hlavní město Praha celkem 10 963 NA NA 16 625 16 664 14 510 13 453 NA 1 až 9 zaměstnanců 2 394 NA NA 3 076 4 002 3 735 2 959 NA 10 a více zaměstnanců 252 NA NA 227 196 241 216 NA Středočeský celkem 6 335 NA NA 8 396 7 771 6 540 6 477 NA 1 až 9 zaměstnanců 798 NA NA 761 811 747 627 NA 10 a více zaměstnanců 87 NA NA 51 43 36 37 NA Jihočeský celkem 3 111 NA NA 3 921 3 326 2 908 2 961 NA 1 až 9 zaměstnanců 381 NA NA 363 367 362 32 NA 10 a více zaměstnanců 30 NA NA 23 18 28 15 NA Plzeňský celkem 2 510 NA NA 3 868 3 171 2 385 2 321 NA 1 až 9 zaměstnanců 316 NA NA 338 331 269 231 NA 10 a více zaměstnanců 25 NA NA 19 15 18 8 NA Karlovarský celkem 1 381 NA NA 1 832 1 459 1 135 1 132 NA 1 až 9 zaměstnanců 216 NA NA 188 200 173 137 NA 10 a více zaměstnanců 13 NA NA 12 10 15 8 NA Ústecký celkem 3 464 NA NA 4 142 3 564 2 926 2 810 NA 1 až 9 zaměstnanců 471 NA NA 441 418 354 339 NA 10 a více zaměstnanců 42 NA NA 35 22 25 23 NA Liberecký celkem 2 177 NA NA 2 653 2 297 1 901 1 931 NA 1 až 9 zaměstnanců 301 NA NA 249 248 217 214 NA 10 a více zaměstnanců 29 NA NA 16 23 17 9 NA Královehradecký celkem 2 723 NA NA 3 284 2 908 2 526 2 296 NA 1 až 9 zaměstnanců 326 NA NA 314 253 260 231 NA 10 a více zaměstnanců 19 NA NA 14 12 15 11 NA Pardubický kraj celkem 2 367 NA NA 2 791 2 604 2 296 2 221 NA 1 až 9 zaměstnanců 290 NA NA 263 239 245 213 NA 10 a více zaměstnanců 17 NA NA 16 10 14 12 NA Vysočina celkem 2 234 NA NA 2 842 2 502 2 070 1 988 NA 1 až 9 zaměstnanců 257 NA NA 233 216 179 166 NA 10 a více zaměstnanců 20 NA NA 9 12 4 7 NA Jihomoravský celkem 6 469 NA NA 7 815 7 329 6 379 5 875 NA 1 až 9 zaměstnanců 1 025 NA NA 1 000 965 1 013 887 NA 10 a více zaměstnanců 87 NA NA 64 62 55 40 NA Olomoucký celkem 2 816 NA NA 3 106 2 954 2 369 2 310 NA 1 až 9 zaměstnanců 379 NA NA 350 355 342 308 NA 10 a více zaměstnanců 42 NA NA 22 21 10 16 NA Zlínský celkem 2 798 NA NA 3 183 3 095 2 667 2 429 NA 1 až 9 zaměstnanců 376 NA NA 331 330 340 304 NA 10 a více zaměstnanců 40 NA NA 22 17 12 17 NA Moravskoslezský celkem 5 525 NA NA 5 964 5 324 4 649 4 565 NA 1 až 9 zaměstnanců 845 NA NA 810 723 68 9 675 NA 10 a více zaměstnanců 54 NA NA 37 43 26 23 NA XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   108 5. Závěr Vzhledem k časovému vývoji vzniku a zániku ekonomických subjektů v letech 2010 až 2017 lze vidět v jednotlivých krajích dlouhodobý vývoj poklesu počtu nově vznikajících ekonomických subjektů a taktéž dlouhodobý vývoj nárůstu zaniklých subjektů. Byl zjištěn celkový meziroční příbytek ekonomických subjektů ve všech krajích kromě Karlovarského a Ústeckého kraje, kde nastává meziroční celkový úbytek registrovaných subjektů. Počty nově založených ekonomických subjektů ročně vykazují dlouhodobě mírné poklesy ve všech krajích kromě Hlavního města Prahy, kde se jedná o kolísavý trend a převahou nárůstů nově vzniklých subjektů. V metropolitní Praze a Středočeském kraji výrazně převládají podniky s počtem zaměstnanců od 1 až 9 oproti podnikům s počtem zaměstnanců 10 a více. Co se týká ostatních krajů, je rovněž patrná převaha mikropodniků se zaměstnanci od 1 do 9. S ohledem na počet obyvatel nejsou mezi jednotlivými kraji v rámci nově vzniklých podniků výrazné odchylky. Podniky s 10 a více zaměstnanci vykazují ve všech zmíněných krajích velmi nízké zastoupení. Tento článek vznikl jako prvotní průzkum podnikatelského prostředí s ohledem na míru celkových registrovaných ekonomických subjektů napříč Českou republikou a počtem jejich vzniklých a zaniklých subjektů. Na základě získaných informací lze provést jejich následné uplatnění při identifikaci podnikatelského prostředí, míry bankrotů ekonomických subjektů v regionech České republiky a dalších výzkumech zaměřujících se na tuto problematiku. Literatura [1] AVYAGARI, M., DEMIRGÜC-KUNT A., MAKSIMOVIC, V., (2008). How Important Are Fnancing Constraints? The Role of finance in the Business Environment. The World Bank Economic Review, vol. 22, no. 3, pp. 483-516. ISSN 0258-6770. DOI 10.1093/wber/lhn018. [2] BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D., (2002). Teorie regionálního rozvoje: nástin – kritika – klasifikace. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-0384-5. [3] BYGRAVE, W. D., HOFER, C. W., (1992). Theorizing about entrepreneurship. Entrepreneurship Theory and Practice, vol. 16, no. 2, pp. 13–22. ISSN 1540-6520. DOI 10.1177/104225879201600203. [4] CAMBRIDGE ECONOMETRICS, (2003). A Study on the Factors of Regional Competitiveness: A Draft Final Report for the European Commission. [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/studies/pdf/3cr/competitiveness.pdf. [5] CUMMING, D., JOHAN, S., ZHANG, M., (2014). The economic Impact of Entrepreneurship: Comparing International Datasets. Corporate Governance: An International Review, vol. 22, no. 2, pp. 162-178. ISSN 1467-8683. DOI 10.1111/corg.12058. [6] DAVIDSSON, P., KIRCHHOFF, B., HATEMI, J. A., GUSTAVSSON, H., (2002). Empirical analysis of growth factors using Swedish data. Journal of Small Business Management, vol. 40, no. 4, pp. 332–349. ISSN 0047-2778. DOI 10.1111/1540-627X.00061. [7] WORLD BANK, (2008). Doing Business. Comparing Regulation in 178 Economies. [online]. [cit. 2019-02- 17]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/WBG/DoingBusiness/Documents/Annual- Reports/English/DB08-FullReport.pdf. [8] GAWEL, A., (2010). The Relationship between Entrepreneurship and Unemployment in the Business Cycle. Journal of International Studies, vol. 3, no. 1, pp. 59-69. ISSN 2464-8310. DOI 10.1016/j.techfore.2006.04.003. [9] HISRICH, R. D., PETERS, M. P., SHEPHERD, D. A., (2010). Entrepreneurship. New York: McGrawHill/Irwin. ISBN 978-0078029196. [10]KAHOUN, J., (2007). Ukazatele regionální konkurenceschopnosti v České republice. [online]. [cit. 2019-02- 23]. Dostupné z: www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/ working-paper/gf_WPNo507.pdf. [11]KALÍNSKÁ, E., (2010). Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3396-8. [12]LUKEŠ, M., STEPHEN, U., (2004). Malé a střední podniky v ČR a faktory jejich úspěchu. In Pokroky ve výzkumu malých a středních podniků v ČR a na Slovensku. Sborník příspěvků. Praha: Oeconomica. ISBN 80- 245-0739-0. [13]LUKEŠ, M., ZOUHAR, J., JAKL, M., OČKO, P., (2013). Faktory ovlivňující vstup do podnikání: začínající podnikatelé v České republice. Politická ekonomie, vol. 61, no. 2, pp. 229–247. ISSN 0032-3233. [14]MALACH J. a kol., (2005). Jak podnikat po vstupu do EU. Praha: Grada. ISBN 80-247-0906-6. [15]MARTIN, R., KITSON, M., TYLER, P., (2006). Regional competitiveness. London: Routledge. ISBN 978- 11360-1246-4. [16]ODEHNAL, J., MICHÁLEK, J. (2011). Empirická analýza regionálního podnikatelského prostředí vybraných zemí EU. Politická ekonomie, vol. 59, no. 2, pp. 242-262. ISSN 2336-8225. DOI 10.18267/j.polek.783. [17]OSTERWALDER, A., PIGNEUR, Y., CLARK, T., (2010). Business model generation: a handbook for visionaries, game changers and challengers. Hoboken, NJ: Wiley. ISBN 978-047-0876-411. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   109 [18]PETŘÍČEK, V., (2006). Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha: Corona. ISBN 80-90363- 6-1. [19]PORTER, M. E., (1998). The competitive advantage of nations. New York: Free Press. ISBN 00-2925-361- 6. [20]SCHWAB, K., (2009). The Global Competitiveness Report 2009–2010. World Economic Forum 2009. ISBN 978-92-95044-25-8. [21]SKOKAN, K., (2004). Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis. ISBN 80-7329-059-6. [22]SLOKA, B., KANTANE, I., GRANTINS, A., VILCINA, A., (2011). Challenges for SMEs Development in Salaspils Municipality. In Economic Science for Rural Development: Sustainability. Latvia: Latvia University of Agriculture, pp. 214-220. ISSN: 1691-3078. [23]TVRDOŇ, M., (2013). Relationship between some Idicators of Business Environment: Evidence from the European Union. Journal of Economics, Business and Management, vol. 1, no. 3, pp. 244-247. ISSN 2301- 3567. DOI 10.7763/JOEBM.2013.V1.53. [24]VAN PRAAG, M., (2005). Successful enterpraunership: confronting economic theory with empirical evidence. Northampton, MA: E. Elgar. ISBN 978-80-969813-1-1. [25]VITURKA, M., HALÁMEK, P., KLÍMOVÁ, V., TONEV, P., ŽÍTEK, V., (2010). Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3638-9. [26]VITURKA, M., (2007). Konkurenceschopnost regionů a možnosti jejího hodnocení. Politická ekonomie, vol. 55, no. 5, pp. 637–658. ISSN 2336-8225. DOI 10.18267/j.polek.617. [27]WOKOUN, R., (2014). Regional Development of the Czech Republic in Relation to the European Union. In XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 371-377. ISBN 978-80-210-6840-7. [28]ZOTT, C., AMIT, R., et al., (2011). The Business Model Recent Developments and Future Research. Journal of Management, vol. 37, no. 4, pp. 1019-1042. ISSN 0149-2063. DOI 10.1177/0149206311406265. Příspěvek byl zpracován v rámci grantu SGS/xx/2019 „Brownfieldy v urbánním a rurálním prostoru: geografické, ekonomické, podnikatelské a veřejnosprávní souvislosti a jejich význam pro regionální rozvoj (BURAN 2)".