XXII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ 22nd INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL SCIENCES.CONFERENCE PROCEEDINGS Place: Velké Bílovice (Czech Republic) June 12-16, 2019 Publisher: Masarykova univerzita (Masaryk University Press), Brno Edited by: Viktorie KLÍMOVÁ Vladimír ŽÍTEK (Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic) Vzor citace / Citation example: AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 1–5. ISBN 978-80-210-9268-6. DOI. AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 22nd International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University Press, 2019. pp. 1–5. ISBN 978-80- 210-9268-6. DOI. Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check. Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and originality of the articles. © 2019 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-9268-6 (online : pdf)       XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   577 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-73 MEDIÁLNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA OPATŘENÍ V DESTINACÍCH TRPÍCÍCH OVERTOURISMEM Media-spatial analysis of measures in destinations suffering from overtourism ANETA KRAJÍČKOVÁ Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Depart. or Regional Economics and Administration Faculty of Economics and Administration Masaryk University  Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic E-mail: aneta.krajickova@mail.muni.cz Anotace Jedním z nejdiskutovanějších problémů cestovního ruchu je v současnosti overtourism jako situace, kdy je v destinaci příliš mnoho návštěvníků a kvalita života místních, stejně jako zážitky návštěvníků jsou tímto negativně ovlivněny. Způsoby, jakým destinace s následky overtourismu bojují, nebo jakým způsobem se snaží jeho dopady zmírňovat, jsou různorodé a rozdílně prezentované. Cílem příspěvku je na základě analýzy 121 online příspěvků identifikovat místa, která jsou s overtourismem nejčastěji spojována. U 14 z nich jsou zkoumány skupiny implementovaných opatření, která byla implementována pro zmírnění následků nebo v boji proti overtourismu. Nejvyužívanější jsou regulace chování a stanovení maximálního počtu pro určitý časový úsek. Nejvíce mediálně viditelné destinace Benátky, Barcelona a Amsterdam využívají širokého spektra nástrojů. Významným faktorem implementace opatření je také prostorová charakteristika destinace. Klíčová slova destinace, dopady cestovního ruchu, opatření, overtourism Annotation Today, one of the most discussed issues of tourism is overtourism as a situation where there are too many visitors in the destination and the quality of life of the locals as well as the visitors' experiences are negatively affected. The way the destinations fight or how they try to mitigate the impacts of overtourism are diverse and are differently presented. The aim of this paper is to identify places that are most commonly associated with overtourism by analyzing 121 online articles. 14 destinations are selected and groups of implemented measures, taken to mitigate consequences or to fight overtourism, are examined. The most used is regulation of behavior and determination of maximum number of visitors for a certain period of time. The most media-visible destinations in Venice, Barcelona and Amsterdam use a wide range of tools. One of important factors of the regulation implementation is also the spatial characteristic of the destination. Key words destination, impacts of tourism, regulations, overtourism JEL classification: Z31, Z32, Z38 1. Úvod Cestovní ruch je rychle rostoucí průmysl s daleko dosahujícími hospodářskými, sociálními a environmentálními dopady po celém světě. Pokračující prudký nárůst počtu zahraničních turistů a především jejich koncentrace do několika destinací spolu s přidruženými problémy (over)crowdingu, lokalizované inflace a/nebo tlaku na rezidenční bydlení rozvířily celospolečenskou debatu (Olekvik, 2019). Podle World tourism organization (2018) jsou v počtech mezinárodních příjezdů v první desítce evropské destinace: Francie (1. místo/86,9 mil.), Španělsko (2.místo/81,8 mil.), Itálie (5.místo/58,3 mil), Spojené království (6. místo/37,7 mil.) nebo Německo (9.místo/37,5 mil). Není náhodou, že právě města v těchto zemích byla identifikována jako místa trpící overtourismem. Každý den navštíví Paříž 270 tisíc turistů, Londýn 400 tisíc, Benátky 65 tisíc, Barcelonu 48 tisíc, Prahu 48 tisíc, XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   578 Amsterdam 37 tisíc; v případě Benátek je počet návštěvníků o deset tisíc vyšší než počet residentů (Costa a kol, 2018). Podle Globálního etického kodexu (UNWTO, in Mack, 2019) by cestovní ruch měl vést ke zvyšování životní úrovně lidí v navštěvovaném regionu a k uspokojování jejich potřeb. V současnosti je spíše vidět opačná situace, kdy růst cestovního ruchu a další hnací síly vedou k zesílení problémů s přelidněním v mnoha destinacích. Zprávy o destinacích, které čelí výzvám s vysokou intenzitou cestovního ruchu, se rozšiřují a daly vzniknout novému termínu pro tento jev – overtourism (Weber, 2017). V souvislosti s cestovním ruchem se stal koncept overtourismu jedním z nejdiskutovanějších témat a to i díky tomu, že tento termín je snadno rozpoznatelný, a umožňuje jak místní obyvatelům, tak i turistům vyjádřit jejich pocity a obavy z nadměrné úrovně cestovního ruchu (Goodwin, 2017). Slovo overtourism bylo jako první použité na začátku tisíciletí k popisu nebezpečí nadměrného využívání přírodních zdrojů. O několik let později tento termín pronikl do médií. O rostoucím významu termínu „overtourism“ svědčí výsledky vyhledávání Google, kdy mezi lety 2000 a 2015 je možné dohledat 13 000 výsledků (0,28s), mezi lety 2016 a 2018 je to 44 100 výsledků (0,32s), za rok 2019 je to 8820 výsledků (0,31s, 18. 2. 2019). S rostoucím popularitou overtourismu se o něj začala zajímat i širší akademická sféra (Koens a kol, 2017), převážná většina článků je však z oblasti médií a naučně-populární literatury. Z tohoto důvodu je příspěvek zaměřený na online příspěvky světových médií a specializované stránky (např. The Economist, The Independent, BBC News, National Geographic, CNN Travel, Skift, Responsible Travel), které reflektují aktuální situaci a problémy. Cílem článku je na základě analýzy 121 online příspěvků z let 2018 - 2019 identifikovat nejčastěji zmiňované destinace v souvislosti s overtourismem a v těchto místech vymezit skupiny opatření, týkající se návštěvníků destinace, jejího řízení nebo rozvoje, která destinace uvedly v platnost pro zmírnění dopadů nebo boj s overtourismem. Snahou je zahrnout co nejširší spektrum příspěvků, nikoliv analyzovat veškeré dostupné online příspěvky. 2. Teoretická východiska Overtourism popisuje situaci, kdy hostitelé, hosté, místní obyvatelé nebo návštěvníci cítí, že v destinaci je příliš mnoho návštěvníků a že kvalita života v oblasti nebo kvalita zážitků se nepřijatelně zhoršila (Mack, 2017). World tourism organization (2018) předkládá definici: „dopad cestovního ruchu na destinaci nebo její část, které ovlivňuje kvalitu života občanů a/nebo kvalitu zážitků návštěvníků negativně“. Přítomnost overtourismu je možné předpokládat ve chvíli, kdy místní obyvatelé nejsou schopni projít po ulici, aniž by se otírali o ramena v davech turistů (Singh, 2018). Podle McCool a kol. (2001) nebo Milano (2017) to co se aktuálně nazývá overtourismem je pouze akumulace dopadů a jejich percepce, vnímání chování turistů a jejich interakce s rezidenty a dalšími aktéry, jakož i změny sociálního, ekonomického a fyzického prostředí. Je třeba zdůraznit, že problém se neobjevuje pouze v rozvíjejících se zemích nebo destinacích, ve kterých není aplikovaný vhodný management, ale také ve velmi rozvinutých městech nebo vyspělých destinacích (Rangus a kol. 2018). Overtourism“ nepředstavuje pouhé přeplnění v prostoru, ale zahrnuje v sobě prvek potenciálních konfliktů mezi turisty a residenty (Rangus a kol. 2018). To co se děje ve vyspělých turistických destinacích je, že lidé vyjadřují nespokojenost s cestovním ruchem, který se tak stává příčinou veškerých problémů, sociálních i osobních, a to i v případě, že nejsou zaviněny cestovním ruchem. Toto vede k iritaci vyjadřované jak verbálně, tak i fyzicky (Alvarez-Sousa, 2018). Tyto projevy pojmenoval jako první v roce 2008 katalánský antropolog Manuel Delgado Ruiz ve svém článku pro katalánský deník „El País“ jako „ Tourismphobia (Delgado, 2008). V něm naléhavě upozornil na odmítání turismu a tvrdil, že zdánlivě neomezený růst cestovního ruchu představuje vážnou hrozbu pro společenské struktury Barcelony. Jako důvod však neviděl samotnou přítomnost turistů, ale spíše špatnou koncepci politik městského rozvoje a nevyvážené plánování. Specifická situace overtourismu s sebou přináší nejen intenzivnější, ale také koncentrovanější dopady, které nejsou pozorovatelné v celé destinaci, ale mnohem častěji v některé z jejích částí, v určitém čase nebo během některých událostí. Ačkoliv existují lokality s nižší turistickou aktivitou, rezidenti stále mohou vnímat přítomnost overtourismu. To, jakým způsobem se overtourism projevuje, silně závisí na kontextu destinace, v rámci kterého také musí být řešen. V některých případech je možné se setkat nejen s tradičně negativními, ale také s pozitivními efekty. Ty jsou podle World tourism organization (2018) kulturní rozmanitost, větší nabídka „eventů“, pozitivní image města, ochrana historických částí města nebo obnova tradiční architektury. Na druhou stranu Koens a kol. (2018), Seraphin (2018b) nebo Goodwin (2017) většinu z těchto vymezují jako negativní spolu se zvyšováním cen nemovitostí, cen taxi, cen v obchodech, restauracích, kavárnách a cen hromadné dopravy. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   579 Přizpůsobení se konkrétní situaci a nalezení vhodného řešení je podmíněno neustálým sledováním a vyhodnocováním změn. Navíc je potřeba zahrnout perspektivy, které se liší podle jednotlivých zúčastněných stran, a vést neustálý dialog mezi zástupci veřejného sektoru a zástupci průmyslu cestovního ruchu (Weber a kol, 2017). Podle World tourism organization (2018) bude klíčovou součástí delegování problémů i mimo sektor cestovního ruchu. Podle Lin a kol (2017) nebo Beckertové a Bobkové (2018) je kritické zapojení místních obyvatel do diskuse. Koens a kol. (2018) tvrdí, že zůstává navzdory diskusi o nových způsobech managementu destinace důraz na zvyšování kapacit cestovního ruchu nebo zmírňování negativních dopadů. Některé destinace přijaly opatření pro zastavení příchodu turistů Seraphin a kol. (2018c), nebo se snaží implementovat nová technologická řešení jako je např. virtuální realita, která umožní plánování cest a napomáhají managementu destinace určit preference návštěvníků a pomoci při řízení (Simón a kol. 2004), navíc mohou vést ke vzniku konkurenční výhody (Gajdošík, 2019). 3. Výsledky výzkumu Na základě analýzy internetových příspěvků bylo identifikováno 14 destinací (tab. 1), které jsou v kontextu overtourismu nejčastěji zmiňované. Je třeba poznamenat, že první čtyři jsou jasně dominantní a jejich propojení s overtourismem je akceptováno i vědeckou sférou (např. Seraphin a kol, 2018a). Maya Bay na ostrově Ko Phi Phi Leh (Thajsko) a Boracay (Filipíny) jsou ostrovní destinace s křehkým ekosystémem. U obou došlo k jejich uzavření na určité období, v obou případech mu předcházelo dramatické poničení ekosystému způsobené nekontrolovaným růstem počtu návštěvníků. Tyto destinace jsou v médiích prezentovány až na výjimky společně. Pořadí destinací ve druhé desítce by doplnily především evropská města jako je Praha, Londýn, Berlín, nebo Porto, dále Bali a Tádž Mahal, jejich pořadí ztrácí vzhledem k dynamice jevu význam. Tab. 1: Nejčastěji zmiňované destinace v souvislosti s overtourismem Pořadí Destinace Pořadí Destinace 1 Benátky 8 Paříž 2 Barcelona 9 Kyoto 3 Amsterdam 10 Santorini 4 Dubrovník 11 Cinque Terre 5 Boracay; Maya Bay 12 Řím 6 Island 13 Mallorca 7 Machu Picchu 14 Mount Everest Zdroj: vlastní zpracování Podle Joppe (2018) hraje veřejný sektor klíčovou roli jak v podpoře, tak i kontrole pohybů turistů, jejich aktivitách, i v činnosti podniků, které poskytují zboží a služby související s turistickou aktivitou. Jeho cílem je především maximalizace ekonomických přínosů turistické aktivity a minimalizace potenciálních problémů pro společnost, životní prostředí, spotřebitele a podniky. Krizaj, Brodnik a Bukovec (2014) tvrdí, že průmyslu cestovního ruchu často chybí inovativní a radikální přístup a tenduje k inkrementálním inovacím (řešením), které jsou implementovány s krátkodobou vizí a zaměřeny na zákazníka. Tab. 2 ukazuje jednotlivé destinace a skupiny opatření. To, že se určitá skupina nevyskytuje, neznamená, že opatření není implementováno, ale v jeho stavu neproběhla změna nebo o něm média v daném období neinformovala. Je patrné, že nejvíce opatření bylo zavedeno v destinacích, které jsou nejčastěji spojované s overtourismem. Potenciální souvislost četností nebyla prokázána a to i s ohledem na to, že informace o opatření se často opakovala. Lze konstatovat, že destinace, které jsou mediálně vnímané jako trpící overtourismem, uplatňují širší spektrum nástrojů pro boj s ním, a to jak restriktivní jako jsou regulace ubytování, výstavby a uzavírky, tak i finanční v podobě daní a poplatků. Stejně tak se snaží využívat moderní technologie a marketingové nástroje a to především pro nalákání turistů do jiných, i méně atraktivních lokalit, nebo jako prevenci overcrowdingu. Nejméně opatření reportují média v Paříži a to i přes vysokou návštěvnost. Částečně reguluje nabídku AirBnB v některých zónách města, pravděpodobně s cílem přesunutí turistů i do jiných než centrálních částí. Nejvíce opatření zavedly dobře známé a zavedené evropské destinace. Mezi ty samozřejmě patří i Paříž, nebo Londýn, jejich prostředí se ale do značné míry liší např. od Benátek nebo Amsterdamu, jednak velikostí, tak i velikostí oblasti preferované návštěvníky. Do stejné skupiny lze klasifikovat i Kyoto, které má stejně jako Barcelona, v poměru k velikosti města, relativně malou turistickou oblast. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   580 Regulace chování úzce souvisí s tím, že cestování umožňuje turistům vystoupit ze sociálních norem (Jafari, 1987). Chování má velký vliv na přejetí turistů místními obyvateli a excesy, které nejsou výjimečné, vytváří impuls pro jejich regulaci (Alvarez-Sousa, 2018). Pokutování nevhodného chování činností nebo povinnost průvodce jsou spolu s limity počtu turistů nejčastěji přijímaným opatřením napříč destinacemi a to i s ohledem na to, že přírodní destinace nemají možnost ovlivňovat výstavbu, ubytování nebo podnikatelskou činnost. Nejméně využívaným nástrojem je omezování podnikání, které i tak často směřuje spíše k předcházení nevhodného chování. Tab. 2: Skupiny opatření přijaté ve vybraných destinacích Omezení počtu turistů Regulace AirBnB Omezení podnikání Regulace chování Daně a poplatky Marketing a technologie Uzavření některých částí Omezení výstavby Jiné Amsterdam x x x x x x x x Barcelona x x x x x x x Benátky x x x x x x x Boracay; Maya Bay x x x x Cinque Terre x x Dubrovník x x x x Island x x x x Kyoto x x x x Machu Picchu x x Mallorca x x Mount Everest x x x x Paříž x Řím x x x x Santorini x x Zdroj: vlastní zpracování V tab. 3 jsou uvedeny příklady konkrétních opatření. Tab. 3: Příklady opatření spadajících do jednotlivých skupin Skupina opatření Destinace Příklady konkrétních opatření Omezení počtu turistů Dubrovník Max. 2 výletní lodě/den a max. 5000 návštěvníků z výletních lodí/den Machu Picchu Stanovení maximálního počtu vstupenek na 5000/den Santorini Max. 8000 návštěvníků z výletních lodí/den Regulace AirBnB Amsterdam Omezení počtu nocí, které mohou místní pronajímat v rámci AirBnB z 60 na 30 za rok Island Omezení počtu nocí, které mohou místní pronajímat v rámci AirBnB na 90 za rok nebo s max. výdělkem 1 milionu islandských korun ($8785) Paříž Omezení pronájmů na 120 dní v roce v některých městských částech Omezení podnikání Dubrovník Redukce stánků se suvenýry v centru Amsterdam Zákaz "pivních kol" Řím Zákaz podávání alkoholu v barech mezi 2:00 a 7:00 Regulace chování Benátky Pokuty za plavání v kanálech, prodlévání na mostech, hluk, pikniky… Machu Picchu Návštěva pouze s průvodcem Dubrovník Pokuty za vstup do historického centra v plavkách nebo bez vrchní části oděvu Daně a poplatky Mallorca Zdvojnásobení turistické daně na 4€/osoba/den Mount Everest Zvýšení poplatku za zahraničního lezce z $10 000 na $11 000 Barcelona Obecně zvyšování daní související s cestovním ruchem Marketing a technologie Amsterdam Rebranding některých míst pro nalákání turistů i mimo centrum Amsterdam Aplikace "Discover the City" pro notifikace varující před přeplněním a navrhující alternativní atraktivity XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   581 Skupina opatření Destinace Příklady konkrétních opatření Cinque Terre Aplikace ukazující v reálném čase přeplnění a navrhující alternativní cíle Uzavření některých částí Boracay V únoru 2018 na žádost filipínského prezidenta ostrov uzavřen na 6 měsíců, do budoucna limity počtu návštěvníků Benátky Vymezení cest pouze pro turisty Řím Dočasné uzavření Španělských schodů Omezení výstavby Barcelona Zákaz výstavby nových hotelů v centru města Reykjavík Zákaz výstavby nových hotelů v centru města Boracay Regulace nové výstavby Jiné Amsterdam Rozšíření City Card pro nalákání i mimo centrum Kyoto Dřívější otevírání památek Island Založení fondu pro ochranu turistických cílů Zdroj: vlastní zpracování 4. Závěr Projevy overtourismu jsou specifické pro jednotlivé destinace stejně jako způsoby, jakým proti němu bojují. Předpokladem pro efektivní opatření je pochopení specifik jednotlivých destinací. Destinace, ve kterých je situace nejvážnější, a to nejen z pohledu médií, ale i vědecké sféry, se snaží implementovat co nejširší spektrum nástrojů a to jak finančních, regulačních i technologických. Potřeba regulace chování návštěvníků vychází z excesů v jejich chování, které pak mohou mít negativní vliv na celkové vnímání návštěvníků v destinaci toleranci místních. Do jaké míry tato řešení budou efektivní a udržitelná se ukáže až v následujících letech. Nezpochybnitelné je, že overtourism se stává problémem ve stále více destinacích, z nichž některé již musely přijmout radikální opatření pro obnovu zničených ekosystémů. V konečném důsledku ale problém neleží v jednotlivých elementech (návštěvníci, poskytovatelé ubytování), ale v zodpovědnosti řízení destinace a interakcích. S tím, jak se destinace vyvíjí, bude také nezbytná adaptace vzdělávací struktury, politických institucí a komunikačních struktur pro udržitelný a společensky odpovědný rozvoj (Alexis, 2017). Ačkoliv je overtourism velmi diskutované téma, dostupnost odborné literatury je stále velmi omezená. S tím souvisí i potřeba využití příspěvků z online médií a populárně naučné literatury. Toto s sebou samozřejmě přináší i určitá omezení, jako je neustálý vývoj a vznik nových článků, nebo také omezený výběr pro tento příspěvek. Na druhou stranu analýza médií je poměrně neobvyklým nástrojem a poskytuje tak originální vhled do problematiky. Literatura [1] ALEXIS, P., (2017). Over-Tourism and Anti-Tourist Sentiment: An Exploratory Analysis and Discussion. Ovidius University Anals, Economic Sciences Series, vol. 17, no. 2, pp. 288-293. ISSN 2393-3127. [2] ALVAREZ-SOUSA, A., (2018). The problems of tourist sustainability in cultural cities: socio-political perceptions and interests management. Sustainability, vol. 10, no. 2, pp 503. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su10020503. [3] BECKERTOVÁ, E., BOBKOVÁ, M., (2018). Příležitosti a bariéry spolupráce aktérů cestovního ruchu v mikroregionu Olomoucko. In XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 514-521. ISBN 978-80-210-8969-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018- 67. [4] COSTA, J., MONTENEGRO, M., GOMES, J., (2018). Challenges and opportunities-lessons from destinations and organizations. Worldwide Hospitality and Tourism Themes, vol. 10, no. 6, pp. 745-748. ISSN 1755-4217. DOI 10.1108/WHATT-08-2018-0057. [5] DELGADO, M., (2008). Turistofobia. [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné z: https://elpais.com/diario/2008/07/12/catalunya/1215824840_850215.html. [6] GAJDOŠÍK, T., (2019). Smart tourism: concepts and insights from Central Europe. Czech Journal of Tourism, vol. 7, no. 1, pp. 25-44. ISSN 1805-3580. DOI 10.1515/cjot-2018-0002. [7] GOODWIN, H., (2017). The challenge of overtourism. Responsible Tourism Partnership. Working Paper 4. [8] JAFARI, J., (1987). Tourism models: the sociocultural aspects. Tourism Management, vol. 8, no. 2, pp. 151- 159. ISSN 0261-5177. DOI 10.1016/0261-5177(87)90023-9. [9] JOPPE, M., (2018). Tourism policy and governance: Quo Vadis?. Tourism management perspectives, vol. 25, pp. 201-204. ISSN 2211-9736. DOI 10.1016/j.tmp.2017.11.011. XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019   582 [10]KOENS, K., POSTMA, A., PAPP, B., (2018). Is Overtourism Overused? Understanding the Impact of Tourism in a City Context. Sustainability, vol. 10, no. 12, pp. 4384. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su10124384. [11]LIN, Z., CHEN, Y., FILIERI, R., (2017). Resident-tourist value co-creation: The role of residents' perceived tourism impacts and life satisfaction. Tourism Managemet, vol. 61, pp. 436-442. ISSN 0261-5177. DOI doi.org/10.1016/j.tourman.2017.02.013. [12]KRIZAJ, D., BRODNIK, A., BUKOVEC, B., (2014). A tool for measurement of innovation newness and adoption in tourism firms. International Journal of Tourism Research, vol. 16, no. 2, pp. 113-125. ISSN 1522- 1970. DOI 10.1002/jtr.1905. [13]MACK, C., (2018). Is travel a right? – The concept of right & it's just wrong. Responsible travel [online]. [cit. 2019-03-13]. Dostupné z: https://www.responsibletravel.com/copy/overtourism-is-travel-a-right. [14]McCOOL, S. F., LIME, D. W., (2001). Tourism carrying capacity: tempting fantasy or useful reality?. Journal of sustainable tourism, vol. 9, no. 5, pp. 372-388. ISSN 0966-9582. DOI 10.1080/09669580108667409. [15]MILANO, C. et al., (2017). Overtourism and Tourismphobia: A journey through four decades’ of tourism development, planning and local concerns. Working Paper. [16]OKLEVIK, O., et al., (2019). Overtourism, optimisation, and destination performance indicators: a case study of activities in Fjord Norway. Journal of Sustainable Tourism, pp. 1-21. ISSN 0966-9582. DOI 10.1080/09669582.2018.1533020. [17]SERAPHIN, H. et al., (2018a). Community based festivals as a tool to tackle tourismphobia and antitourism movements. Journal of Hospitality and Tourism Management. ISSN 1447-6770. DOI 10.1016/j.jhtm.2018.12.001. [18]SERAPHIN, H. et al., (2018b). Over-tourism and the fall of Venice as a destination. Journal of Destination Marketing & Management, vol. 9, pp. 374-376. ISSN 2212-571X. DOI 10.1016/j.jdmm.2018.01.011. [19]SÉRAPHIN, H. et al., (2018c). Destination branding and overtourism. Journal of Hospitality and Tourism Management. ISSN 1447-6770. DOI 10.1016/j.jhtm.2018.11.003. [20]SIMÓN, F. J. G., NARANGAJAVANA, Y., MARQUES, D. P., (2004). Carrying capacity in the tourism industry: a case study of Hengistbury Head. Tourism management, vol. 25, no. 2, pp. 275-283. ISSN 0261- 5177. DOI 10.1016/S0261-5177(03)00089-X. [21]SINGH, T., (2018). Is over-tourism the downside of mass tourism?. Tourism Recreation Research, vol. 43, no. 4, pp. 415-416. ISSN 2320-0308. DOI 10.1080/02508281.2018.1513890. [22]RANGUS, M., BOŽINOVSKI, B., BRUMEN, B., (2018). Overtourism and the green policy of slovenian tourism. In Gorenak, M., Trdina, A. (eds). Responsible hostpitality: inklusive, active, green. University of Maribor, pp. 225-234. DOI 10.18690/978-961-286-226-8.13. [23]WORLD TOURISM ORGANIZATION, (2018). UNWTO Tourism Highlights. Madrid: UNWTO. ISBN 978- 98-844-1987-6. [24]WEBER, F. et al., (2017).Tourism destinations under pressure: Challenges and innovative solutions. Lucerne University of Applied Sciences and Arts Institute of Tourism ITW: Roesslimatte. DOI 10.13140/RG.2.2.31472.66566. Tento příspěvek vznikl v rámci grantu MUNI/A/1044/2018 Role veřejného a soukromého sektoru v rozvoji území.