XXII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH
VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ
22nd
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL
SCIENCES.CONFERENCE PROCEEDINGS
Place: Velké Bílovice (Czech Republic)
June 12-16, 2019
Publisher: Masarykova univerzita (Masaryk University Press), Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních
vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 1–5. ISBN 978-80-210-9268-6.
DOI.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 22nd
International Colloquium on Regional
Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University Press, 2019. pp. 1–5. ISBN 978-80-
210-9268-6. DOI.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and
originality of the articles.
© 2019 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-9268-6 (online : pdf)
 
 
 
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
657
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-83
REGENERACE BROWNFIELDŮ V ODVĚTVÍ KULTURY
V ČESKÉ REPUBLICE
Regeneration of brownfields in the cultural sector in
the Czech Republic
KAMILA TUREČKOVÁ
PETRA CHMIELOVÁ
Katedra ekonomie a veřejné správy
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Opavě
Department of Economics and Public Administration
School of Business Administration in Karvina
Silesian University in Opava
 Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Czech Republic
E-mail: tureckova@opf.slu.cz, chmielova@opf.slu.cz
Anotace
Cílem předloženého příspěvku je analyzovat regenerované brownfieldy na území České republiky, jejichž současné
využití spadá do odvětví kultury. Obsahem práce je analytický rozbor vybraného souboru obnovených areálů a
budov definovaného řadou charakteristik s cílem nalézt společné znaky v jejich procesu regenerace pro kulturní
sektor. Pilotní výzkum v této oblasti se opírá o primárně vytvořenou databázi původních brownfieldů, resp.
příkladů dobré praxe, které v současné době slouží jako muzea, galerie, knihovny, kulturní domy a komunitní
centra, zázemí pro divadelní a koncertní činnost apod. Vzešlé závěry následně mohou najít paralelu v ekonomickospolečenské
realitě a mít praktickou relevanci k doposud existujícím brownfieldům a současně jimi lze obohatit
teoretickou oblast regenerace brownfieldů o další aspekty.
Klíčová slova
brownfield, kultura, regenerace, rozvoj, Česká republika
Annotation
The aim of this paper is to analyse regenerated brownfields in the Czech Republic, whose current use belongs
within the cultural sector. The content of the thesis is an analytical analysis of a selected set of renewed sites and
buildings defined by a series of characteristics to find common features in their regeneration process for the
cultural sector. Pilot research in this area is based on the originally created database of originals brownfields,
which means examples of good practice currently taking as museums, galleries, libraries, cultural houses and
community centres, background for theatre and concert activities, etc. The resulting conclusions can find a parallel
in the economic and social reality and have practical relevance to existing brownfields and at the same time, the
theoretical field of brownfield regeneration can be enriched by other aspects.
Key words
brownfield, culture, regeneration, development, Czech Republic
JEL classification: P25, R11, R58
1. Úvod
Národní strategie pro regeneraci brownfieldů (CzechInvest, 2008) či dříve Alker et al. (2000) definují brownfield
jako nemovitost, která je nedostatečně využívána, zanedbaná, případně i kontaminovaná, která vzniká jako
pozůstatek průmyslových, zemědělských, rezidenčních, vojenských či jiných aktivit. Ferber et al. (2006) označuje
za brownfieldy nemovitosti, které jsou ovlivněny předchozím využitím, jsou opuštěné nebo nevyužívané, mají
možné problémy s kontaminací, obvykle se nacházejí v zastavěných územích (v blízkosti sídelních celků) a ke
svému návratu k smysluplnému využití potřebují aktivní (soukromé či veřejné) intervence. Areály, objekty,
budovy či pozemky se staly brownfieldy například z (1) důvodů nevyužívání průmyslových zón v urbanizovaném
území, (2) nevyužitých administrativních objektů ve vnitřních zónách municipalit, zejména měst, (3) opuštěných
objektů Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, (4) opuštěných areálů ozbrojených složek (armády), (5)
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
658
nevyužívaných zemědělských objektů, (6) pozůstatků ukončení důlní činnosti těžby nerostných surovin
(Kadeřábková a Piecha, 2009), (7) objektů občanské vybavenosti, v nichž provozovaná činnost se stala neefektivní
(ekonomicky nevýhodná, resp. ztrátová) nebo (8) nemovitostí různého typu, které nejsou využívány z důvodů
nevyjasněných vlastnických vztahů. V České republice máme dle odhadů okolo 12 tisíc těchto lokalit a areálů
s celkovou rozlohou až 38 tisíc hektarů s různým stupněm znečištění (CzechInvest, 2008), které jsou relikty
důsledků uměle zdržovaného vývoje restrukturalizace z období před rokem 1989 a zejména strukturálních změn
v českém hospodářském prostoru vzniklých v následujících letech (Kunc et al., 2014). Důvodů, proč se angažovat
ve znovuvyužívání brownfieldů, je celá řada. Mezi klíčové patří zejména skutečnost, že regenerace brownfieldů
přispívá k trvale udržitelnému urbanistickému rozvoji (Vráblík, 2009; Pakšiová, 2016), omezuje negativní vlivy
suburbanizace s urban sprawl (Jackson, 2002) a zachovává lokální, časovou a urbanistickou kontinuitu sídelních,
sociálně-společenských a environmentálních struktur dané krajinné sféry.
Cílem předloženého příspěvku je analyzovat regenerované brownfieldy na území České republiky, jejichž
současné využití spadá do oblasti veřejného sektoru. Výstupem je identifikace charakteristik a společných
vlastností reurbanizovaných brownfieldů vymezujících jejich využitelnost konkrétně v odvětví kultury.
Problematika brownfieldů je široce vědecky zkoumána jak v mezinárodním, tak i českém prostoru. Zde
jsou brownfieldy studovány taktéž různými vědními disciplínami a z různých úhlů pohledu. Pro ukázku
zmiňme studie zabývající se souvislostmi brownfieldů s architekturou a městským plánováním (Vojvodíková,
2014; Kirschner, 2006; Bergatt Jackson, Votoček, 2010; Navrátil et al., 2018); environmentálně a geograficky
laděné studie (Kuda a Smolová, 2007; Kunc a Tonev, 2008; Klusáček et al., 2011; Duží a Jakubínský, 2013;
Frantál, 2015; Osman et al., 2015; Martinát et al., 2015) či studie ekonomů (Smolík, 1999; Ryvaldová a Žižka,
2006; Klíma, 2007; Melecký, 2013; Staníčková, 2015; Turečková et al., 2018 nebo Turečková a Nevima, 2018).
Vzhledem ke zvolenému tématu příspěvku doplňme ještě mezinárodní studie a vědecké texty, které zkoumaly
vztah mezi brownfieldy, udržitelností a společenskou odpovědností (MacGregor Pelikánová, 2019) a brownfieldy
a kulturou (např. Sain et al, 2018; Groth a Corijn, 2005; Heatherington et al, 2019; Krivý, 2013; Jakob, 2013;
Marková a Slach, 2013 či Markusen a Gadwa, 2010).
Kultura jako nástroj regenerace brownfieldů se začal uplatňovat v 70. – 80. letech minulého století ve Spojených
státech amerických odkud se s odstupem času přesunul na evropský kontinent (Andres a Gresillon, 2011). V této
oblasti existují dva základní přístupy ke kulturním aktivitám spojenými s opuštěnými či nedostatečně využívanými
areály: (1) kulturní instituce jako výsledek procesu regenerace brownfieldu a (2) kreativní a kulturní aktivity
umělců, kteří svojí spontánní činností existující brownfield přetvářejí a postupně regenerují (Andres, 2011).
V kontextu cíle práce nás bude zajímat první přístup, kdy je původní brownfield obnoven do objektu (areálu)
využívaného pro kulturní aktivity.
2. Použité metody a zdroje dat
Příspěvek se v teoretické rovině opírá o rešerši zdrojů k problematice brownfieldů a odvětví kultury, a to pouze
v základní dimenzi. Dílčí oblasti problematiky brownfieldů (terminologie, typologie, kategorizace, institucionální
zajištění, financování apod.) jsou ve velkém množství zpracovány v řadě vědeckých publikací, proto dále v textu
budou krátce vybrány pouze ty teoretické konsekvence, které mají paralelu v aplikační části příspěvku. Z pohledu
vlastníků a majitelů brownfieldů rozlišujeme standardně 3 typy subjektů: (1) soukromé, (2) veřejné a (3) smíšené,
přičemž smíšené vlastnictví je problematické a jeho četnost je minimální. Pokud bychom klasifikovali brownfieldy
z pohledu jejich lokalizace, tak tyto se nacházejí v (1) zastavěném území měst (jak v (1A) centrální tak (1B)
příměstské zóně) či na (2) území obcí. V našem výzkumu nejsou zařazeny brownfieldy nacházející se (3) mimo
urbanizované území. Z pohledu bezpečnosti a ekologického dopadu byla většina brownfieldů (1) bez kontaminace
(ekologické zátěže), výjimečně s (2) lehkou či (3) těžkou ekologickou zátěží. Původní využití bylo zjednodušeno
a kategorizováno podle ekonomických sektorů na (1) zemědělské (jízdárna, sýpky, zemědělské usedlosti), (2)
průmyslové (průmyslové objekty, výrobny, továrny), týkající se poskytování (3) služeb (lázně, obchodní a bytové
objekty, vybrané objekty bývalé občanské vybavenosti) a na skupinu (4) ostatní, kdy se jednalo o využití
areálů těžko zařaditelné do předchozích skupin, protože je svým původním účelem přesahovalo (jednalo se
o církevní stavby – fary, kostely, kláštery, zvonice; části dvorců, školská zařízení, plynojemy a vodárenské
věže apod.). Revitalizace brownfieldů probíhala zejména procesem regenerace a rekonverzí, ojediněle pak byla
využita sanace.
Samotný analytický rozbor a generalizace jeho výsledků v kontextu regenerace brownfieldů vychází z konkrétní
zkušenosti autorů a profesní znalosti dané problematiky. Vzhledem k relativně malému počtu analyzovaných
objektů není v příspěvku využito specifických statistických a ekonometrických metod. Přesto práce s daty
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
659
vykazuje prvky data miningu. Takto vzešlá zjištění mohou přispět k poznání procesů a klíčových prvků, které jsou
vlastní právě obnově opuštěných areálů a budov k účelům zařazeným do sektoru kultury.
Pilotní výzkum je proveden na primárních datech vzešlých z vlastní vytvořené databáze regenerovaných
brownfieldů na území České republiky vybraných podle charakteru jejich nové funkce, která obsahově spadá do
odvětví kultury. Kulturní oblasti, vymezené Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu
(NIPOS) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a mající návaznost na třídy CZ NACE, byly zúženy vzhledem
k hmotné vazbě k obnovené nemovitosti. Svým charakterem patří do skupiny „hmotného kulturního dědictví“,
kam patří muzea, galerie, archivy či knihovny, dále pak do skupiny „interpretačního umění a audiovizuálních
médií“, které se týká divadel, kin a koncertních aktivit a nakonec do „správy kultury“, kam lze zařadit kulturní,
komunitní a multifunkční domy a centra.
Vlastní databáze regenerovaných brownfieldů byla vytvořena na základě veřejně dostupných dat získaných
z internetu kombinací různých typů zdrojů (případové studie, novinové články, architektonické soutěže,
prezentace úspěšných rekonstrukcí, internetové stránky měst a obcí, internetové stránky jednotlivých
regenerovaných nemovitostí, český statistický úřad, mapy (mapy.cz) apod.) a to zcela náhodně (bez specifických
kritérií výběru). U jednotlivých regenerovaných brownfieldů se zjišťovala obec a její velikost, na jejímž území je
brownfield lokalizován, kraj, původní využití, rok vzniku a zániku brownfieldu, důvod vzniku brownfieldu,
současný a minulý majitel, zda k regeneraci byly využity veřejné dotace, zda byl brownfield kontaminován, jakou
má brownfield rozlohu, jak je vzdálený od centra obce, od krajského města a od nejbližší dálnice, jaká je atraktivita
lokality a rozsah veřejných služeb v místě, kde se brownfield nachází aj. Zjištěné charakteristiky byly
kategorizovány do jednotlivých skupin pro usnadnění práce s daty. Metodou filtrace bylo vybráno 60
požadovaných objektů napříč všemi kraji České republiky, tak aby jejich současné využití spadalo do odvětví
kultury (podmínka výběru). Celkem se v současné době nachází v autorské databázi celkem 225 reurbanizovaných
objektů s různým účel současného využití. Upravená a zjednodušená databáze je uvedena v Tabulce A
v Appendixu na konci článku. Prezentace zjištění vyplývajících z výzkumu a data miningu jsou uvedeny
v následující kapitole.
3. Analýza regenerovaných brownfieldů pro účely kultury
Smyslem tohoto příspěvku je najít společné znaky brownfieldů, které byly regenerovány pro aktivity spadající
do odvětví kultury. Lokalizace vybraných 60-ti bývalých brownfieldů je zobrazen v Obrázku 1.
Obr. 1: Lokalizace regenerovaných brownfieldů
Zdroj: vlastní databáze, vlastní zpracování a úpravy (2019)
Regenerované brownfieldy jsou rozmístěny nerovnoměrně mezi kraji České republiky, tak jak byly vyfiltrovány
z vlastní databáze podle účelu současného využití. Nejvíce těchto objektů se nachází v Libereckém kraji (13) a
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
660
Moravskoslezském kraji (10). Co je podstatné, vybrané regenerované brownfieldy se relativně rovnoměrně
nacházejí napříč všemi velikostmi municipalit, na jejichž katastrálním území se nacházejí (viz Tabulka 1). Tomu
odpovídá i dostupnost veřejných služeb v dané obci.
Tab. 1: Přehledový informační list o vybraných brownfieldech (celkem 60)
Zjišťovaný údaj Kategorie Počet brownfieldů
Velikost obce
do 1 tis. obyvatel
1000 – 5000
5000 – 10 tis. obyvatel
10000 – 100 tis. obyvatel
nad 100 tis. obyvatel
15
15
9
11
10
Dostupnost veřejných služeb v municipalitě
vysoká
průměrná
nízká
25
15
20
Původní využití nemovitosti
zemědělství
průmysl
služby
ostatní
7
10
23
20
Období vzniku brownfieldu
před rokem 1990
1990 - 2000
po roce 2000
20
32
8
Období regenerace brownfieldu
před rokem 2000
2000 – 2010
po roce 2010
4
22
34
Stáří brownfieldu
do 10 let
do 20 let
do 30 let
nad 30 let
12
22
14
12
Původní vlastnictví
soukromé
smíšení
veřejné
28
1
31
Současné vlastnictví
soukromé
veřejné
20
40
Nový účel regenerovaného brownfieldu
muzeum, galerie
divadlo, kino, koncertní sál
komunitní a kulturní centrum, kulturní dům
ostatní
23
11
17
9
Rozloha nemovitosti
do 0,1 ha
0,1 - 0,5 ha
0,5 – 1 ha
nad 1 ha
21
24
7
8
Vzdálenost k centru obce
do 1 km
1-2 km
3-5 km
nad 5 km
34
12
7
7
Vzdálenost ke krajskému městu (úřadu)
do 10 km
do 30 km
do 50 km
nad 50 km
12
16
15
17
Vzdálenost k nejbližší dálnici (sjezdu)
do 10 km
do 30 km
do 50 km
nad 50 km
11
23
14
12
Atraktivita lokality
vysoká
průměrná
nízká
23
17
20
Zdroj: vlastní databáze, vlastní zpracování a úpravy (2019)
Malé obce obvykle nemají prostředky zajistit v obci lékaře, dentistu, sportoviště, veškerá vzdělávací zařízení pro
povinnou školní docházku či dopravní dostupnost prostřednictvím hromadné dopravy a další. Tyto obce současně
disponují nízkou občanskou vybaveností jiných služeb (pošta, obchod, pohostinství, lékárna aj). Mimo jednu obec
do 5000 obyvatel (30 obcí), měly všechny dostupnost veřejných služeb nízkou (19) či průměrnou (10). Naproti
tomu obce (mimo 2) nad 10000 obyvatel měly zajištění veřejnými službami vysoké (19). Co se týče atraktivity
lokality, ve které se daný regenerovaný brownfield nachází, neplatí, že kulturní objekty najdou své uplatnění pouze
na turisticky či urbanisticky zajímavých místech. Řada regenerovaných brownfieldů (16) se nachází v malých
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
661
municipalitách (do 5 tis. obyv.) mimo hlavní turistická a návštěvnická centra, v nichž je nabídka veřejných služeb
dosti omezená.
Kulturní objekty se nejčastěji vybudovaly na místech objektů, které dříve byly využívány pro aktivity zařazené
do terciálního sektoru, sektoru služeb (23) a do skupiny ostatní (20), kde nelze jednoznačně definovat sektorové
zařazení původní aktivity. Podle očekávání bylo nejvíce objektů (32) opuštěno v období let 1990–2000 změnou
politicko-ekonomického systému a regenerováno po roce 2010 (34), kdy se již propracoval systém vícezdrojového
financování zejména za přispění finančních prostředků z evropských fondů a dotačních programů jednotlivých
ministerstev a regionálních municipalit. Nemovitosti měly statut brownfield ponejvíce po dobu 10–20 let (22)
a původními vlastníky byly soukromé a veřejné instituce více méně ve stejném poměru. Tento poměr se upravil
před zahájením regenerace objektů, kdy se zvýšil poměr veřejného vlastníka objektu k soukromému na 3:1.
Na sledovaném souboru brownfieldů tak můžeme tvrdit, že změna majitele nemovitosti byla jednou z hlavních
příčin obnovy nevyužitých areálů. Tuto skutečnost dokládá důvod, proč vybrané objekty byly ponechány bez
užitku: u 38 objektů tomu bylo z ekonomických důvodů, kdy se jednalo o chátrající budovy na jejichž obnovu
chyběly finanční prostředky. 22 objektů z těchto 38 bylo v soukromém vlastnictví, přičemž 14 z 22 z nich před
regenerací prošlo změnou vlastníka ze soukromého na veřejný subjekt. Obdobný trend změny majitelů proběhl
také u brownfieldů (10), u nichž byly na vině jejich neutěšeného stavu nevyjasněné a problematické majetkové
a vlastnické vztahy. Objekty se staly brownfieldy také z důvodů přírodních katastrof (4) a ostatních důvodů
(ukončení činnosti, přesídlení, poškození apod.) (8).
Regenerované brownfieldy se nejčastěji transformovaly v muzea, galerie a expozice (23), v kulturní, komunitní
a multifunkční centra a kulturní domy (17), v kina, divadla a koncertní prostory (11) a na knihovny, archivy a jiné
(9). Velikostně se jednalo spíše o menší objekty do padesáti arů (45 objektů), které se nacházely ve velmi malé
vzdálenosti od centra municipality (radnice, obecní úřad): do dvou kilometrů to bylo 46 budov, nad tři kilometry
to bylo 14 objektů. Lokalizace brownfieldů vzhledem ke vzdálenosti ke krajskému městu (úřadu) a vzdálenosti
k nejbližšímu nájezdu na dálnici byla prostorově uniformní (až na jednu eventualitu, kdy se celkem 23 objektů
nacházelo mezi 10-30 km od dálničního přivaděče).
Podíváme-li se na objekty (17), které dnes slouží jako kulturní domy, kulturní, komunitní a multifunkční centra,
pak v přibližně 80 % jsou nyní tyto nemovitosti ve vlastnictví veřejného subjektu (příslušné obce), přičemž před
znovuvyužitím daného objektu to bylo jen v 35 %. Vždy se jednalo o rozlohou malé objekty v docházkové
vzdálenosti (do 2 km) od centra obce, které byly regenerovány povětšinou až po roce 2010. O značně zanedbané
stavby a areály, které byly opuštěné více jak 30 let se v 85 % musel opět postarat veřejný sektor, a to za pomoci
finančních prostředků z dotačních programů veřejných institucí nebo EU. Zajímavé je, že 11 původně
veřejných objektů bylo převedeno před regenerací do soukromých rukou, zatímco opačně to bylo 18 areálů.
Ze všech 60 brownfieldů byly jen 2 kontaminovány, oba sanoval veřejný sektor a oba se nacházejí na území
Ostravy. U 10 brownfieldů nebyly při regeneraci využity finanční prostředky z veřejných zdrojů, u zbývajících 50
objektů tomu bylo přesně naopak.
Zemědělské objekty byly průměrně nevyužívané 40 let, průmyslové 11 let a budovy, v nichž se dříve poskytovaly
služby 18 let. Skupina ostatních brownfieldů (20) tvořena 15 církevními a panskými areály byla opuštěná
průměrně 22 let. Areály rozlohou větší než jeden hektar jsou v poměru 4:1 ve vlastnictví soukromých
subjektů a jedná se o rozsáhlejší areály spojující více kulturních aktivit najednou obvykle kombinující venkovní
expozice s muzeem a interaktivními exponáty doplněné příležitostně divadelními a koncertními vystoupeními.
Co je ale zajímavé, je skutečnost, že čím dále od centra municipality se daný objekt nachází, tím častěji
je v soukromém vlastnictví a opačně. Další zajímavostí je, že čím dříve po roce 1989 byly brownfieldy
regenerovány, tím s větší pravděpodobností se jednalo o soukromý majetek. Doplňme poslední specifikum
regenerovaných brownfieldů za účelem kulturních aktivit a to tu, že soukromí majitelé využívají regenerované
budovy zejména pro muzejní a expoziční činnosti spojené s další doplňkovou činností (kavárna, restaurace,
penzion) a naproti tomu veřejnoprávní vlastníci využívají regenerované objekty nejčastěji v podobě komunitního
a kulturního centra a kulturního domu (celkem 13 objektů nacházejících se v nejužším centru obce).
Závěr
Výše uvedený text se pokusil na vybrané skupiny 60-ti regenerovaných brownfieldů lokalizovaných na území
České republiky, jejichž současné využití spadá do odvětví kultury, stanovit společné znaky a trendy, které jsou
těmto nemovitostem vlastní před procesem regenerace a/nebo po něm. Vhledem k malému počtu objektů nebyly
využity specifické a sofistikované metody statistické analýzy, ale obecné metody vědecké práce a analýzy
dat. Mezi zjištěnými závěry, které šlo jednoznačně definovat, patří: (1) vzdálenost regenerovaného kulturního
brownfieldu má souvislost v vlastnictvím, čím blíže centru municipality se daný objekt nachází, tím častěji
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
662
je ve veřejném vlastnictví a opačně, (2) soukromá iniciativa v regeneračním procesu byla výraznější
ve vzdálenější minulosti, naproti tomu regenerace brownfieldů v posledních letech byly řízena veřejnou institucí
a nakonec (3) soukromé subjekty využívají regenerované brownfieldy více jako muzea a expoziční prostory
zatímco veřejný subjekt dává přednost kulturním domům a multifunkčním centrům pro komunitní a kulturní
aktivity.
Odstranění lokálních negativních externalitních projevů, jež jsou s brownfieldy výrazně spjaty, lze dosáhnout
v podstatě pouze přeměnou brownfieldů v reurbanizované objekty, které prostřednictvím svého ekonomického
přínosu a tvorbou pozitivních externalit přispějí k rozvoji daného města či regionu a promítnou se do zvýšení
životního standardu, spokojenosti a kvality života jeho obyvatel (Turečková a Chmielová, 2018). Kulturní využití
opuštěných existujících areálů, budov a objektů tento přínos dále umocňuje, protože je významným faktorem
života občanské společnosti, který podstatnou mírou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji
intelektuálního, emociálního a morálního kreditu každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací
funkci (MK ČR, 2015).
Literatura
[1] ALKER, S., JOY, V., ROBERTS, P., SMITH, N., (2000). The definition of brownfield. Journal of
Environmental Planning and Management, vol. 43, no. 1, pp. 49-69. ISSN: 0964-0568. DOI
10.1080/09640560010766.
[2] ANDRES, L., (2011). Alternative Initiatives, Cultural Intermediaries and Urban Regeneration: the Case of La
Friche (Marseille). European Planning Studies, vol. 19, no. 5, pp. 795-811.
[3] ANDRES, L., GRESILLON, B., (2011). Cultural brownfields in European cities: a new mainstream object
for cultural and urban policies. International Journal of Cultural Policy, vol. 19, no. 1, pp. 40-62.
[4] BERGATT JACKSON, J., VOTOČEK, J., (2010). Metodika inventarizace brownfieldů v úrovni ORP.
[online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: Dostupné z: http://www.usti-nadlabem.cz/files/Metodika.pdf.
[5] CzechInvest, (2008). Národní strategie regenerace brownfieldů. [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné z:
http://www.cityinvestczech.cz/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf.
[6] DUŽÍ, B., JAKUBÍNSKÝ, J., (2013). Dilemma of Brownfields Redevelopment in Post-Communist Cities.
The Case Study of Ostrava: the Czech Republic. Human Geographies, vol. 7, no. 2, pp 53-64. ISSN 1843-
6587.
[7] FERBER et al., (2006). Sustainable brownfield regeneration: CABERNET network report. Nottingham:
University of Nottingham.
[8] FRANTÁL, B., (2015). Have local government and public expectations of wind energy project benefits been
met? Implications for repowering schemes. Journal of Environmental Policy & Planning, vol. 17, no. 2, pp.
217-236. ISSN 1523-908X.
[9] GROTH, J., CORIJN, E., (2005). Reclaiming Urbanity: Indeterminate Spaces, Informal Actors and Urban
Agenda Setting. Urban Studies, vol. 42, no. 3, pp. 503-526.
[10]HEATHERINGTON, C., JORGENSEN, A., WALKER, S., (2019). Understanding landscape change in a
former brownfield site. Landscape research, vol. 44, no. 1. pp. 19-34. DOI 10.1080/01426397.2017.1374359.
[11]JACKSON, J., (2002). Urban Sprawl. Urbanismus a území rozvoj, vol. 5, no. 6. pp. 21-28.
[12]JAKOB, D., (2013). Reorganizing cultural policy as panacea for Berlin's urban and economic woes. Global
perspectives. New York: Routledge.
[13]KADEŘÁBKOVÁ B., PIECHA M., (2009). Brownfields: Jak vznikají a co s nimi. Praha: C.H.Beck. ISBN
978-80-7400-123-9.
[14]KIRSCHNER, V., (2006). Regenerace brownfields jako odpověď na zastavování krajiny kolem měst.
Urbanismus a územní rozvoj, vol. 9, no. 2, pp. 34–39. ISSN 1212-0855.
[15]KLÍMA, J., (2007). Deprimující zóna nebo brownfields? [online]. [cit. 2018-02-03]. Dostupné z:
http://denik.obce.cz/ go/clanek.asp?id=6291640.
[16]KLUSÁČEK, P., KREJČÍ, T., KUNC, J., MARTINÁT, S., NOVÁKOVÁ, E., (2011). The post-industrial
landscape in relation to local self-government in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports, vol.
19, no. 4, pp. 8-28. ISSN 1210–8812.
[17]KRIVÝ, M., (2013). Don’t Plan! The Use of the Notion of ‘Culture’ in Transforming Obsolete Industrial
Space. International Journal of Urban and Regional Research, vol. 37, no. 5, pp. 1724-1746.
[18]KUDA, F., SMOLOVÁ, I., (2007). Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů
do území. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava. ISBN 978-80-248-1371-4
[19]KUNC, J., TONEV, P., (2008). Funkční a prostorová diferenciace brownfields – příklad města Brna.
Regionální studia, vol. 2, no. 1, pp. 30-37. ISSN 1803-1471.
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
663
[20]KUNC, J., MARTINAT, S., TONEV, P., FRANTAL, B. (2014). Destiny of urban brownfields: Spatial
patterns and perceived consequences of post-socialistic deindustrialization. Transylvanian Review of
Administrative Sciences, vol. 10, no. 41, pp. 109-128.
[21]MacGREGOR PELIKÁNOVÁ, R., (2019). Corporate Social Responsibility Information in Annual Reports
in the EU – Czech Case Study. Sustainability, no. 11, pp. 237.
[22]MARKOVÁ, B., SLACH, O., (2013). Governance kulturou tažené urbánní regenerace: Případová studie
Černá louka v Ostravě. Sociální studia, vol. 10, no. 4, pp. 127-142. ISSN: 1214-813X.
[23]MARKUSEN, A., GADWA, A., (2010). Arts and Culture in Urban or Regional Planning: A Review and
Research Agenda. Journal of Planning Education and Research, vol. 29, no. 3, pp. 379-391. ISSN: 0739-
456X.
[24]MARTINÁT, S. et al., (2015). Spatial relations and perception of brownfields in old industrial region: case
study of Svinov (Ostrava, Czech Republic). Organization and Environment, vol. 27, no. 2, pp. 181-201. ISSN:
1086-0266.
[25]MELECKÝ, L., (2013). Use of DEA Approach to Measuring Efficiency Trend in Old EU Member States. In:
Liberec Economic Forum 2013: proceedings of the 11th international konference. Liberec: Technical
University of Liberec, 2013, pp. 381-390. ISBN 978-80-7372-953-0.
[26]Ministerstvo kultury ČR, 2015. Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020. [online]. [cit. 2018-02-09].
Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/mk/strategie/statni-kulturni-politika-na-leta-2015-2020-s-
vyhledem-do-roku-2025?typ=download.
[27]NAVRATIL, J., PICHA, K., MARTINAT, S., NATHANAIL, P. C., TURECKOVA, K., HOLESINSKA, A.,
(2018). Resident’s preferences for urban brownfield revitalization: Insights from two Czech cities. Land Use
Policy, vol. 76, no. 1, pp. 224-234. ISSN: 0264-8377. DOI 10.1016/j.landusepol.2018.05.013.
[28]OSMAN C, et al., (2015) Integrity of the yeast mitochondrial genome, but not its distribution and inheritance,
relies on mitochondrial fission and fusion. Proc Natl Acad Sci U S A, vol. 112, no. 9, pp. 947-956. ISSN 0027-
8424.
[29]PAKŠIOVÁ, R., (2016) Reporting of non-financial information on companies in the context of sustainable
development in Slovakia. In: Účetnictví a auditing v procesu světové harmonizace. Mezinárodní vědecká
konference. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, pp. 153-160.
[30]RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M., (2006). Regenerace brownfieldu: studie proveditelnosti. Liberec: VÚTS.
ISBN 80-239-7245-6.
[31]SAIN, M, BUKVIC, I. B., HARSANJI, M., (2018). Economic analysis of brownfield investments in cultural
and creative industries. In: 7th International scientific symposium economy of eastern Croatia – Vision and
Growth. Osijek: University J. J. Strossmayer, pp. 670-678. ISSN: 1848-9559.
[32]SMOLÍK, D., (2003). Některé ekonomicko ekologické problémy využití bývalých průmyslových ploch na
území Ostravsko-karvinského regionu. Ekonomická revue, vol. 6, no. 2, pp. 96-99. ISSN 1212-3951.
[33]STANÍČKOVÁ, M., (2015). Classifying The EU Competitiveness Factors using Multivariate Statistical
Methods. In: 2nd Global Conference on Business, Economics and Management and Tourism. Procedia
Economics and Finance, vol. 23, pp. 313-320. ISSN 2212-5671.
[34]TUREČKOVÁ, K., CHMIELOVÁ, P., 2018. Brownfieldy v regionálním rozvoji a v externalitní teorii. In
XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp.
302-308. ISBN 978-80-210-8969-3.
[35]TUREČKOVÁ, K., NEVIMA, J., (2018). Perceiving the impact of brownfields on the real estate prices: a
case study from four locations in the Czech Republic. Geographia Technica, vol. 13, no. 2, pp. 138-151. ISSN
2065-4421. DOI 10.21163/GT_2018.132.11.
[36]TUREČKOVÁ, K., NEVIMA, J., ŠKRABAL, J., MARTINÁT, S., (2018). Uncovering patterns of location
of brownfields to facilitate their regeneration: Some remarks from the Czech Republic. Sustainability, vol. 10,
no. 6, pp. 224-234. ISSN: 2071-1050. DOI 10.3390/su10061984.
[37]VOJVODÍKOVÁ, B., et al., (2014). Brownfieldy – a co s nimi souvisí. Praha: European Science and Art
Publishing. ISBN 978-80-87504-23-9.
[38]VRÁBLÍK, P. et al., (2009). Metodika revitalizace území pro hospodářský, sociální a environmentální rozvoj
v postižených regionech. [online]. Dostupné na: http://fzp.ujep.cz/projekty/wd-44-07-1/dokumenty/dc03
/DC003_Metodika_revitalizace_uzemi.pdf. [cit. 2019-02-22].
Tento článek vznikl za podpory projektu SGS/xx/2019 „Brownfieldy v urbánním a rurálním prostoru:
geografické, ekonomické, podnikatelské a veřejnosprávní souvislosti a jejich význam pro regionální rozvoj
(BURAN 2)". 
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
664
Tab. A: Zjednodušená tabulka regenerovaných brownfieldů v odvětví kultury v České republice
Zdroj: veřejně dostupné zdroje, vlastní zpracování a úprava (2019)
Brownfield
Počet 
obyvatel v 
lokální 
municipalitě
Kraj
Původní 
využití 
brownfieldu
Období 
vzniku 
brownfieldu
Stáří 
brownfieldu
Důvod 
chátrání 
nemovitosti
Původní 
majitel 
brownfieldu
Období  
zahájení 
regenerace 
brownfieldu
Nový účel 
browfnieldu
Současný 
majitel 
nemovitosti
Rozloha 
nemovitosti
Kontaminac
e 
nemovitosti
Použití 
veřejných 
dotací při 
regeneraci 
brownfieldu
Vzdálenost 
nemovitosti 
od centra 
municipality
Vzdálenost 
brownfieldu 
k dálnici
Vzdálenost 
brownfieldu 
ke 
krajskému 
úřadu
Dostupnost 
veřejných 
služeb v 
lokální 
municipalitě
Atraktivita 
místní 
lokality
1 5001‐10000 Moravskoslezský služby  po roce 2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 1 3
2 5001‐10000 Královehradecký služby  1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 2 soukromý do 1 ha ne ne 3‐5 km do 50 km do 50 km 2 1
3 nad 100001 Liberecký služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 2 veřejný do 1 ha ne ano 1‐2 km do 10 km do 10 km 1 1
4 5001‐10000 Jihomoravský služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 2 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 30 km 2 2
5 10001‐100000 Jihočeský průmysl 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 10 km nad 50 km 1 1
6 do 1000 Plzeňský  zemědělství před rokem 1990 nad 30 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka soukromý 2000‐2010 4 veřejný do 1 ha ne ne 1‐2 km nad 50 km do 30 km 2 3
7 do 1000 Středočeský zemědělství před rokem 1990 nad 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný 2000‐2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 30 km nad 50 km 3 3
8 5001‐10000 Jihomoravský služby  1990‐2000 do 20 let přírodní katastrofa veřejný po roce 2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ne do 1 km do 50 km do 50 km 3 3
9 do 1000 Královehradecký ostatní 1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 1 soukromý do 0,5 ha ne ano do 1 km do 30 km nad 50 km 2 1
10 5001‐10000 Vysočina služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 3 soukromý do 0,1 ha ne ano nad 5 km nad 50 km nad 50 km 2 2
11 10001‐100000 Karlovarský ostatní po roce 2000 do 10 let přírodní katastrofa soukomý po roce 2010 1 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 30 km 1 1
12 do 1000 Jihočeský  služby  1990‐2000 do 10 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka soukromý 2000‐2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km nad 50 km nad 50 km 3 3
13 1001‐5000 Olomoucký  služby  před rokem 1990 nad 30 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka soukromý 2000‐2010 1 veřejný do 0,1 ha ne ano nad 5 km nad 50 km nad 50 km 2 2
14 nad 100001 Moravskoslezský průmysl 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 veřejný nad 1 ha ano ano 3‐5 km do 10 km do 10 km 1 1
15 5001‐10000 Královehradecký ostatní 1990‐2000 do 30 let ostatní veřejný po roce 2010 1 soukromý nad 1 ha ne ano do 1 km nad 50 km nad 50 km 1 1
16 10001‐100000 Královehradecký ostatní před rokem 1990 nad 30 let ostatní veřejný 2000‐2010 1 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 10 km do 10 km 1 1
17 1001‐5000 Ústecký  zemědělství po roce 2000 do 20 let přírodní katastrofa veřejný po roce 2010 1 soukromý do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 1 1
18 10001‐100000 Moravskoslezský ostatní před rokem 1990 nad 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 4 soukromý do 0,1 ha ne ano 1‐2 km do 50 km do 50 km 1 3
19 nad 100001 Moravskoslezský průmysl před rokem 1990 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 4 veřejný do 0,1 ha ano ano 1‐2 km do 10 km do 10 km 1 1
20 10001‐100000 Liberecký ostatní 1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 2 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km nad 50 km nad 50 km 1 1
21 1001‐5000 Moravskoslezský služby  1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 soukromý do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 30 km 3 2
22 1001‐5000 Pardubický zemědělství před rokem 1990 nad 30 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka veřejný po roce 2010 2 soukromý do 0,5 ha ne ano 1‐2 km do 50 km do 30 km 2 1
23 10001‐100000 Jihomoravský ostatní 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 50 km nad 50 km 2 1
24 10001‐100000 Liberecký ostatní 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 1 veřejný do 0,1 ha ne ano 3‐5 km do 50 km nad 50 km 1 1
25 nad 100001 Jihomoravský průmysl 1990‐2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný 2000‐2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano nad 5 km do 30 km do 10 km 1 1
26 nad 100001 Moravskoslezský ostatní 1990‐2000 do 20 let ostatní veřejný po roce 2010 2 soukromý do 0,5 ha ne ano nad 5 km do 10 km do 10 km 1 1
27 nad 100001 Jihomoravský ostatní 1990‐2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 1 veřejný do 0,5 ha ne ne 3‐5 km do 30 km do 10 km 1 2
28 nad 100001 Moravskoslezský průmysl 1990‐2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný před rokem 2000 2 soukromý nad 1 ha ne ne  3‐5 km do 10 km do 10 km 2 1
29 1001‐5000 Olomoucký  ostatní 1990‐2000 do 20 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka veřejný 2000‐2010 2 soukromý do 0,1 ha ne  ano nad 5 km nad 50 km do 30 km 3 3
30 nad 100001 Liberecký průmysl 1990‐2000 do 10 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka soukromý před rokem 2000 3 soukromý nad 1 ha ne ne 1‐2 km do 30 km do 10 km 1 1
31 5001‐10000 Liberecký služby  po roce 2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný 2000‐2010 4 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 1 1
32 1001‐5000 Liberecký ostatní 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný 2000‐2010 4 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km nad 50 km 3 2
33 do 1000 Liberecký zemědělství před rokem 1990 nad 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 3 veřejný do 0,1 ha ne ano 1‐2 km do 50 km do 30 km 3 2
34 5001‐10000 Moravskoslezský zemědělství 1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 4 soukromý nad 1 ha ne ne 3‐5 km do 30 km do 50 km 1 2
35 5001‐10000 Liberecký ostatní před rokem 1990 nad 30 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka smíšené 2000‐2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 50 km nad 50 km 1 2
36 nad 100001 Liberecký průmysl 1990‐2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý před rokem 2000 2 soukromý nad 1 ha ne ano 1‐2 km do 30 km do 10 km 1 1
37 do 1000 Liberecký služby  po roce 2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km nad 50 km do 50 km 3 1
38 nad 100001 hl. m. Praha služby  po roce 2000 do 20 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka soukromý po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano 1‐2 km do 10 km do 30 km 1 3
39 1001‐5000 Královéhradecký zemědělství před rokem 1990 nad 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 4 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km nad 50 km nad 50 km 2 2
40 10001‐100000 Plzeňský  služby  před rokem 1990 do 30 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka veřejný po roce 2010 2 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 50 km do 50 km 1 1
41 1001‐5000 Liberecký průmysl po roce 2000 do 10 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 2 soukromý do 0,5 ha ne ne 3‐5 km nad 50 km do 50 km 2 2
42 1001‐5000 Liberecký ostatní před rokem 1990 nad 30 let ostatní veřejný 2000‐2010 4 veřejný do 0,5 ha ne ano nad 5 km do 30 km do 30 km 2 2
43 do 1000 Jihomoravský služby  před rokem 1990 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný 2000‐2010 4 soukromý do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 3 3
44 10001‐100000 Liberecký služby  před rokem 1990 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý před rokem 2000 2 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 50 km nad 50 km 1 3
45 do 1000 Moravskoslezský služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 2 veřený do 1 ha ne ano 1‐2 km do 30 km do 50 km 3 3
46 do 1000 Karlovarský služby  před rokem 1990 nad 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 4 veřejný nad 1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 30 km 3 2
47 do 1000 Olomoucký  služby  1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ne do 1 km do 10 km do 30 km 3 3
48 1001‐5000 Olomoucký  ostatní 1990‐2000 do 20 let nevyjasněné vlastnické vztahy/změna vlastníka veřejný 2000‐2010 2 soukromý do 0,1 ha ne  ano nad 5 km nad 50 km do 30 km 3 3
49 do 1000 Karlovarský průmysl 1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 2 soukromý do 1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 30 km 3 2
50 do 1000 Jihočeský služby  před rokem 1990 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 2 soukromý do 1 ha ne ano do 1 km do 30 km nad 50 km 3 3
51 1001‐5000 Olomoucký  ostatní 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 4 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km nad 50 km do 30 km 3 3
52 10001‐100000 Královehradecký ostatní před rokem 1990 nad 30 let ostatní veřejný 2000‐2010 1 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 10 km do 10 km 1 1
53 do 1000 Karlovarský ostatní před rokem 1990 do 20 let přírodní katastrofa veřejný 2000‐2010 3 soukromý nad 1 ha ne ano 1‐2 km do 30 km do 30 km 3 3
54 do 1000 Ústecký  služby  před rokem 1990 do 30 let ostatní veřejný po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 3 3
55 1001‐5000 Ústecký  ostatní před rokem 1990 do 30 let ostatní veřejný 2000‐2010 2 veřejný do 0,5 ha ne ano 1‐2 km do 50 km nad 50 km 2 3
56 1001‐5000 Středočeský ostatní po roce 2000 do 10 let ostatní veřejný po roce 2010 3 veřejný do 0,1 ha ne ano do 1 km do 30 km do 50 km 2 2
57 1001‐5000 Moravskoslezský služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů veřejný po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 10 km do 10 km 2 3
58 do 1000 Jihočeský služby  1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 veřejný do 0,1 ha ne ne do 1 km do 50 km do 30 km 3 2
59 1001‐5000 Zlínský služby  1990‐2000 do 30 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý po roce 2010 3 veřejný do 0,5 ha ne ano do 1 km do 50 km do 50 km 3 3
60 10001‐100000 Pardubický průmysl 1990‐2000 do 20 let opuštěný objekt z ekonomických důvodů soukromý 2000‐2010 3 veřejný do 1 ha ne ano do 1 km do 50 km nad 50 km 1 2