XXII. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH
VĚDÁCH. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ
22nd
INTERNATIONAL COLLOQUIUM ON REGIONAL
SCIENCES.CONFERENCE PROCEEDINGS
Place: Velké Bílovice (Czech Republic)
June 12-16, 2019
Publisher: Masarykova univerzita (Masaryk University Press), Brno
Edited by:
Viktorie KLÍMOVÁ
Vladimír ŽÍTEK
(Masarykova univerzita / Masaryk University, Czech Republic)
Vzor citace / Citation example:
AUTOR, A. Název článku. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních
vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2019. s. 1–5. ISBN 978-80-210-9268-6.
DOI.
AUTHOR, A. Title of paper. In Klímová, V., Žítek, V. (eds.) 22nd
International Colloquium on Regional
Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University Press, 2019. pp. 1–5. ISBN 978-80-
210-9268-6. DOI.
Publikace neprošla jazykovou úpravou. / Publication is not a subject of language check.
Za správnost obsahu a originalitu výzkumu zodpovídají autoři. / Authors are fully responsible for the content and
originality of the articles.
© 2019 Masarykova univerzita
ISBN 978-80-210-9268-6 (online : pdf)
 
 
 
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
732
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-92
VÝDAJE NA SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE Z POHLEDU
REGIONÁLNÍ ANALÝZY V ČESKÉ REPUBLICE
Expenditure on social care services from the viewpoint of regional analysis in the
Czech Republic
RENATA HALÁSKOVÁ
Fakulta pedagogická
Ostravská univerzita
Faculty of Education
University of Ostrava
 Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava, Czech Republic
E-mail: renata.halaskova@osu.cz
Anotace
V souvislosti se stárnutím populace a financováním sociálních služeb je diskutovanou otázkou dostupnost a
ekonomická únosnost sociálních služeb. Cílem příspěvku je zhodnotit objem vynakládaných výdajů na vybrané
služby sociální péče s důrazem na podobnosti a rozdíly v krajích České republiky. S využitím shlukové analýzy
v letech 2010 a 2017 jsou v krajích analyzovány výdaje v přepočtu na uživatele pro čtyři služby sociální péče
určené seniorům a osobám se zdravotním postižením. Výsledky shlukové analýzy potvrdily mezi českými kraji
podobnosti, ale i výraznější rozdíly. Na základě podobnosti výdajů v přepočtu na uživatele hodnocených služeb
byly kraje rozděleny v roce 2010 do tří shluků a v roce 2017 do čtyř shluků. V roce 2010 patřily mezi více podobné
kraje prvního a druhého shluku podle výdajů vynakládaných na osobní asistenci a na pečovatelskou službu. V roce
2017 větší podobnost objemu výdajů v přepočtu na uživatele vykazovaly kraje zařazené do druhého a třetího shluku
podle výdajů určených na pečovatelskou službu a také kraje třetího a čtvrtého shluku podle výdajů na osobní
asistenci.
Klíčová slova
služby sociální péče, výdaje na služby sociální péče, kraje, Česká republika
Annotation
Availability and economic sustainability of social services are being discussed in relation to ageing of population
and financing of social services. The aim of the article is to evaluate the volume of allocated expenditure on
selected social-care services, accentuating similarities and differences in regions of the Czech Republic. By use of
cluster analysis in years 2010 and 2017, expenditure per user is analysed in four social-care services for senior
citizens and the disabled. Results of the cluster analysis confirmed both similarities and significant differences
between Czech regions. The regions were divided into three and four clusters in years 2010 and 2017, respectively,
based on similarity of expenditure per user of the evaluated services. In 2010, regions in the first and second
clusters were more similar in expenditure allocated for personal assistance and day care. In 2017, regions in the
second and third clusters were more similar in the volume of expenditure per user by expenditure allocated to day
care, as well as regions in the third and fourth clusters by expenditure on personal assistance.
Key words
social care services, expenditure on social care services, regions, Czech Republic
JEL classification: H41, H75
1. Úvod
Sektor sociálních služeb v České republice se za poledních dvacet let výrazně změnil z kvantitativního a
kvalitativního hlediska. Sociální služby jsou definovány jako činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje
pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci, můžou být poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel.
Sociální služby jsou obvykle organizovány na místní úrovni a výrazně závislé na financování z veřejných zdrojů
(Krebs, Průša, 2014; Halásková, Halásková, 2016). Trendům v oblasti sociálních služeb, způsobům poskytování
nebo možnostem efektivnějšího financování sociálních služeb se z různých pohledů zkoumání věnuje řada autorů
(Čtvrtník, Lejsal, 2013; Krebs, Průša, 2014; Mihic, Todorovic, Obradovic, 2014; Kubalčíková, Havlíková, 2015;
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
733
Průša, 2015; Halásková, 2016; Kašparová, Křupka, Jirava, 2016; Szüdi, Kováčová, Konečný, 2016; Kubalčíková,
Havlíková, 2016; Moberg, 2017).
V České republice v systému sociálních služeb postupně dochází ke změnám v odpovědnosti za sociální služby z
pozice státu na kraje, obce i jednotlivce. Stát i nadále určuje podmínky pro poskytování sociálních služeb, není
však jejich poskytovatelem, s výjimkou pěti specializovaných ústavů sociální péče. Úloha státu v oblasti sociálních
služeb spočívá v podpoře regionálních a místních samospráv, aby byly schopny hodnotit potřeby svých obyvatel
a v souvislosti s plánováním rozvoje sociálních služeb vytvářely územně dostupné sítě sociálních služeb
(Lauerman a kol., 2015; Halásková, Halásková, 2016; Pospíšil a kol., 2016). Regionální dostupnost (na krajské
úrovni) sociálních služeb v České republice je současné době velmi odlišná. Ve větších městech je dostupnost
snadnější, naopak obtížnější přístup k sociálním službám mají lidé žijící v méně zalidněných oblastech, a to
zejména ke službám pro seniory a osoby se zdravotním postižením (Langhamrová, Šimková, Sixta, 2018). Na
financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu
stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb se poskytuje krajům účelově určená
dotace ze státního rozpočtu (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). To umožnuje větší provázanost
financování sociálních služeb na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje (MPSV, 2014, Lauerman a kol.,
2015).
1.1 Cíl, data a použité metody
V souvislosti s demografickým vývojem a stárnutím populace se zvyšuje reálná potřeba spojená s poskytováním
a financováním různých druhů sociálních služeb pro seniorskou populaci. Cílem příspěvku je zhodnotit objem
vynakládaných výdajů na vybrané služby sociální péče s důrazem na podobnosti a rozdíly v krajích České
republiky. Pro analýzu byla využita data Českého statistického úřadu (Srovnání krajů v České republice) za rok
2010 a 2017. Vzhledem k dostupnosti srovnatelných dat v krajích České republiky (počet uživatelů a vynakládané
výdaje na služby sociální péče) byl zvolen jako výchozí rok 2010 a rok 2017, kdy byla k dispozici poslední
dostupná data pro hodnocené služby sociální péče. Předmětem zkoumání jsou sociální služby pro seniory a osoby
se zdravotním postižením v kontextu vynakládaných výdajů. V letech 2010 a 2017 jsou analyzovány podle objemu
výdajů čtyři služby sociální péče ambulantního a terénního typu – pečovatelská služba (PS), odlehčovací služby
(OS), osobní asistence (OA), denní stacionáře (DS). Pro analyzované služby je proveden přepočet výdajů na
jednoho uživatele. Blíže výdaje na služby sociální péče dokumentuje tab. 1.
Tab. 1: Výdaje na vybrané služby sociální péče v krajích v letech 2010 a 2017
2010 2017
výdaje na 1 uživatele služby za rok (v Kč) výdaje na 1 uživatele služby za rok (v Kč)
Kraj PS OS OA DS PS OS OA DS
PHA 16 699 87 703 39 092 254 823 29 685 88 076 88 260 189 924
STC 15 768 42 619 56 589 109 946 22 510 44 155 73 934 211 006
JHC 18 666 64 929 43 984 118 254 18 698 22 696 68 157 95 049
PLK 13 779 85 063 41 431 136 972 23 829 110 587 85 458 139 597
KVK 18 332 8 921 85 454 67 156 28 435 91 666 126 042 150 301
ULK 20 386 63 085 63 778 220 755 29 508 93 877 54 400 125 962
LBK 22 532 27 103 65 685 108 307 35 493 37 811 110 497 127 508
HKK 19 688 25 282 44 488 110 545 31 317 69 932 63 547 135 267
PAK 19 123 43 191 67 933 143 516 30 304 60 064 71 542 148 127
VYS 18 322 59 364 56 109 131 214 23 999 53 853 93 837 107 727
JHM 14 352 46 787 72 168 182 723 24 750 48 471 95 012 131 244
OLK 20 069 19 734 54 231 136 827 30 065 58 172 83 693 155 162
ZLK 17 511 37 939 14 298 90 683 29 826 50 081 71 922 105 156
MSK 19 326 57 182 64 296 132 228 24 009 29 377 71 168 119 776
Legenda: PS - pečovatelská služba, OS - odlehčovací služby, OA - osobní asistence, DS - denní stacionáře
Zdroj: Český statistický úřad (2019) a vlastní výpočty
Objektem kvantitativní analýzy je 14 krajů České republiky – Hlavní město Praha (PHA), Středočeský kraj (STC),
Jihočeský kraj (JHC), Plzeňský kraj (PLK), Karlovarský kraj (KVK), Ústecký kraj (ULK), Liberecký kraj (LBK),
Královéhradecký kraj (HKK), Pardubický kraj (PAK), Kraj Vysočina (VYS), Jihomoravský kraj (JHM),
Olomoucký kraj (OLK), Zlínský kraj (ZLK), Moravskoslezský kraj (MSK).
Na základě studia odborné literatury využíváme obsahovou analýzu při tvorbě teoretického rámce řešené
problematiky, analytické metody, vícerozměrné statistické metody a metodu komparace v empirické části a
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
734
metodu syntézy a částečné indukce při vyvozování závěrů. Pro hodnocení podobností a rozdílů krajů ČR podle
zvolených proměnných/ukazatelů – výdajů v přepočtu na uživatele pro čtyři služby sociální péče (pečovatelskou
službu, odlehčovací služby, osobní asistenci a denní stacionáře) byla použita shluková analýza. Jedná se o
vícerozměrnou statistickou metodu, která se používá ke klasifikaci objektů. Metoda slouží ke třídění jednotek (v
našem případě krajů) do skupin (shluků) tak, aby si jednotky náležící do stejné skupiny byly podobnější než
objekty z ostatních skupin. Shlukovou analýzu je možné provádět, jak na množině objektů, z nichž každý musí být
popsán prostřednictvím stejného souboru znaků, tak na množině znaků, které jsou charakterizovány
prostřednictvím určitého souboru objektů, nositelů těchto znaků. Je využito hierarchické shlukování, které vytváří
systém podmnožin, tedy větvení, zjemňování klasifikace. Hierarchické shlukování nabízí více alternativních řešení
a výsledek shlukování je možné vyjádřit dendrogramem (Garson, 2014). Existují různé přístupy, jak shlukovat
objekty na základě jejich vzdálenosti či podobnosti. V našem případě je použita Wardova metoda, která vychází
z analýzy rozptylu. Wardova metoda slučuje takové shluky, kde je minimální součet čtverců a vzdálenosti objektů
se měří čtvercovou euklidovskou vzdáleností (Řezanková, Húsek, Snášel, 2009). Metodu shlukové analýzy použili
např. Měrtlová, Prokop (2015) při posuzování úrovně regionů z pohledu ekonomických, sociálních a
environmentálních ukazatelů nebo Melecký, Staníčková (2014) pro hodnocení homogenních regionů NUTS 2 v
členských státech EU. Boxplot neboli krabicový graf, diagram je jeden ze způsobů grafické vizualizace
numerických dat pomocí jejich kvartilů. Střední “krabicová“ část diagramu je shora ohraničena 3. kvartilem,
zespodu 1. kvartilem a mezi nimi se nachází linie vymezující medián. Boxploty mohou obsahovat také linie
vycházející ze střední části diagramu kolmo nahoru a dolů, tzv. vousy, vyjadřující variabilitu dat pod prvním a nad
třetím kvartilem (Pavlík 2005). Pro zpracování dat byl využit software IBM SPSS Statistics 25.
2. Výsledky a diskuse
V krajích ČR se v rámci analýzy v letech 2010 a 2017 zaměřujeme 1) na změny objemu výdajů vybraných služeb
sociální péče připadající na jednoho uživatele a 2) na analýzu výdajů vybraných služeb sociální péče s důrazem
na podobnosti a rozdíly.
2.1 Změny výdajů vybraných služeb sociální péče v krajích ČR v letech 2010 a 2017
V regionálním srovnání v letech 2010 a 2017 jsou patrné výraznější rozdíly výdajů vynakládaných na služby
sociální péče (viz. tab. 1). Mezi nejnákladnější službu patří denní stacionáře, kde se výdaje na jednoho uživatele
pohybovaly od cca 67 do 225 tisíc Kč v roce 2010 a od cca 95 do 221 tisíc Kč v roce 2017. Naopak nejméně
nákladná je pečovatelská služba s výdaji na jednoho uživatele od cca 14 do 22,5 tisíc Kč v roce 2010 a od cca 18,7
do 35 tisíc Kč v roce 2017. Pokud se zaměříme mezi roky 2010 a 2017 na změny objemu výdajů v přepočtu na
uživatele (zvýšení nebo snížení) hodnocených služeb sociální péče z tab. 2 vyplývá, že největší změny výdajů se
projevily u denních stacionářů, dále u služeb odlehčovacích a služeb osobní asistence. Naopak za nejstabilnější je
možné podle objemu výdajů na uživatele považovat pečovatelskou službu, u které nejvýraznější zvýšení objemu
výdajů na uživatele nepřesáhlo 13 tisíc Kč.
Tab. 2: Změny výdajů pro vybrané služby sociální péče v krajích ČR v letech 2010 a 2017
změny 2017/2010 výdajů na 1 uživatele služby (v Kč)
Kraj Pečovatelská služba
(PS)
Odlehčovací služby
(OS)
Osobní asistence
(OA)
Denní stacionáře
(DS)
PHA 12 962 373 49 168 -64 899
STC 6 742 1 536 17 345 101 060
JHC 32 -42 233 24 173 -23 205
PLK 10 050 25 524 44 027 2 652
KVK 10 103 82 745 40 588 83 145
ULK 9 122 30 792 -9 378 -94 793
LBK 12 961 10 708 44 812 19 201
HKK 11 629 44 650 19 059 24 722
PAK 11 181 16 873 3 609 4 611
VYS 5 677 -5 511 37 728 -23 487
JHM 10 398 1 684 22 844 -51 479
OLK 9 996 38 438 29 462 18 335
ZLK 12 315 12 142 57 024 14 473
MSK 4 683 -27 805 6 872 -12 452
Zdroj: Český statistický úřad (2019) a vlastní výpočty
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
735
V regionálním srovnání došlo mezi roky 2010 a 2017 k největším změnám objemu výdajů na uživatele v případě
denních stacionářů (růst objemu výdajů se pohyboval cca od 2,6 do 101 tisíc Kč na jednoho uživatele). V rámci
jednotlivých krajů se nejvíce nárůst výdajů projevil především ve STC a KVK, naopak nejvýraznější snížení
výdajů na jednoho uživatele v ULK (cca o 95 tisíc Kč) a v PHA (snížení cca o 65 tisíc Kč). V případě
odlehčovacích služeb došlo k největšímu růstu výdajů na jednoho uživatele v KVK, HKK a k největšímu snížení
výdajů v JHC. Růst objemu výdajů se projevil také v případě služeb osobní asistence (cca od 3,6 do 57 tisíc Kč na
jednoho uživatele), přitom k největšímu navýšení výdajů došlo zejména ve ZLK, PHA, LBK a PLK (blíže tab. 2).
2.2 Podobnosti a rozdíly krajů podle výdajů na služby sociální péče – výsledky shlukové analýzy
S využitím shlukové analýzy a krabicového grafu jsou v letech 2010 a 2017 kraje ČR analyzovány podle objemu
výdajů v přepočtu na jednoho uživatele pro vybrané služby sociální péče: 1) pečovatelská služba, 2) odlehčovací
služby, 3) osobní asistence, 4) denní stacionáře. Rozdělení krajů do shluků podle podobnosti hodnocených výdajů
na služby sociální péče v roce 2010 a 2017 ukazuje tab. 3.
Tab. 3: Kraje ČR ve shlucích podle podobnosti výdajů na služby sociální péče v roce 2010 a 2017
rok 2010 rok 2017
Shluk Kraj ČR Shluk Kraj ČR
Shluk 1 VYS, MSK, PAK, JHC, PLK Shluk 1 PAK, OLK, ULK, HKK
Shluk 2 STC, LBK, HKK, OLK, ZLK, KVK Shluk 2 PLK, KVK
Shluk 3 ULK, JHM, PHA Shluk 3 PHA, STC
Shluk 4 LBK, JHM, VYS, ZLK, JHC, MSK
Zdroj: vlastní zpracování
Kraje ČR podle objemu výdajů vynakládaných na služby sociální péče v přepočtu na jednoho uživatele v roce
2010 zachycuje (obr. 1). Výsledky shlukové analýzy dokumentuje obr.1a) dendrogram a obr. 1b) krabicový graf
znázorňuje rozdělení krajů do tří shluků podle podobnosti (nepodobnosti) objemu výdajů na uživatele pro
analyzované služby sociální péče.
Obr. 1: Dendrogram a krabicový graf krajů ČR podle výdajů na služby sociální péče v roce 2010
a) dendrogram b) krabicový graf
Zdroj: vlastní zpracování v programu SPSS Statistics 25
První shluk tvoří pět krajů (VYS, MSK, PAK, JHC, PLK). Největší vnitřní podobnost podle objemu výdajů na
vybrané služby sociální péče připadající na jednoho uživatele představuje kraj VYS a PAK a zároveň JHC a PLK.
Menší vnitřní podobnost výdajů na jednoho uživatele vykazuje MSK a JHC zejména u služeb osobní asistence.
Kraje prvního shluku se v porovnání s ostatními kraji vyznačují v přepočtu na uživatele vyššími výdaji
vynakládanými na denní stacionáře (hodnota mediánu - 132 228 Kč na uživatele) a vyššími výdaji na odlehčovací
služby (hodnota mediánu 59 364 Kč na uživatele).
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
736
Druhý shluk představuje šest krajů (STC, LBK, HKK, OLK, ZLK, KVK). Největší vnitřní podobnost podle
objemu výdajů služeb sociální péče vykazují kraje STC, LBK a OLK. Určitou podobnost výdajů služeb sociální
péče připadající na jednoho uživatele dosahuje HKK a ZLK. Nejmenší vnitřní podobnost vykazuje KVK. Kraje
druhého shluku se v porovnání s ostatními kraji vyznačují v přepočtu na uživatele nejnižšími výdaji na odlehčovací
služby (s hodnotou mediánu 26193 Kč na jednoho uživatele), nižším objemem výdajů na osobní asistenci i nižšími
výdaji vynakládanými na denní stacionáře. V krajích druhého shluku je patrná větší rozptýlenost hodnot výdajů
v přepočtu na uživatele v případě osobní asistence (od 14 298 Kč pro ZLK do 85 454 Kč pro KVK) a u denních
stacionářů (od 67 156 Kč pro KVK do 136 827 Kč pro OLK).
Třetí shluk zahrnuje tři kraje (ULK, JHM, PHA). Podle objemu výdajů hodnocených služeb sociální péče
v přepočtu na uživatele vykazují největší vnitřní podobnost ULK a JHM, menší vnitřní podobností ULK a PHA.
Kraje tohoto shluku se v porovnání s ostatními kraji vyznačují v přepočtu na uživatele nejvyšším objemem výdajů
na služby denních stacionářů (hodnota mediánu 220 755 Kč na uživatele), vyššími výdaji na osobní asistenci a
odlehčovací služby, ale nižším objemem výdajů vynakládaných na pečovatelskou službu (s hodnotou mediánu
16 699 Kč na uživatele).
Obr. 2 zachycuje kraje ČR podle objemu výdajů vynakládaných na služby sociální péče v přepočtu na jednoho
uživatele v roce 2017. Výsledky shlukové analýzy dokumentuje obr. 2a) dendrogram a obr. 2b) krabicový graf
znázorňuje rozdělení krajů do čtyř shluků podle podobnosti (nepodobnosti) objemu výdajů na uživatele pro
analyzované služby sociální péče.
Obr. 2: Dendrogram a krabicový graf krajů ČR podle výdajů na služby sociální péče v roce 2017
a) dendrogram b) krabicový graf
Zdroj: vlastní zpracování v programu SPSS Statistics 25
První shluk tvoří čtyři kraje (PAK, OLK, ULK, HKK). Největší vnitřní podobnost objemu výdajů na vybrané
služby sociální péče připadající na jednoho uživatele dosahují PAK a OLK, menší vnitřní podobnost ULK a HKK.
Kraje v prvním shluku se vyznačují v přepočtu na uživatele vyšším objemem výdajů vynakládaných na
pečovatelskou službu a na odlehčovací služby, ale nižšími výdaji na osobní asistenci v porovnání s ostatními kraji.
Největší rozptýlenost hodnot výdajů v přepočtu na uživatele je patrná pro odlehčovací služby tj. (od 58 172 Kč
pro OLK do 93 877 Kč pro ULK).
Druhý shluk představují dva kraje (PLK, KVK), které se vyznačují v přepočtu na uživatele nejvyšším objemem
výdajů na osobní asistenci (hodnota mediánu 105 750 Kč) i nejvyššími výdaji určenými na odlehčovací služby
(s hodnotou mediánu 101 127 Kč) v porovnání s ostatními kraji. V krajích druhého shluku je patrná největší
rozptýlenost hodnot výdajů (v přepočtu na uživatele) pro služby osobní asistence tj. (od 85 458 Kč pro PLK do
126 042 Kč pro KVK).
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
737
Do třetího shluku jsou zařazeny dva kraje (PHA, STC), které se vyznačují v přepočtu na uživatele nejvyššími
výdaji vynakládanými na denní stacionáře (s hodnotou mediánu 200 465 Kč na jednoho uživatele) a vyšším
objemem výdajů pro osobní asistenci (s hodnotou mediánu 81 097 Kč na uživatele) ve srovnání s ostatními kraji.
Největší rozptýlenost hodnot dosahují výdaje v přepočtu na uživatele určené na odlehčovací služby tj. (od 44 155
Kč pro STC do 88 076 Kč pro PHA).
Čtvrtý shluk představuje šest krajů (LBK, JHM, VYS, ZLK, JHC, MSK). Největší vnitřní podobnost podle objemu
výdajů hodnocených služeb sociální péče vykazují LBK a JHM, VYS a ZLK a zároveň JHC a MSK. Menší vnitřní
podobnost objemu výdajů služeb sociální péče dosahuje VYS a JHC. Kraje čtvrtého shluku se vyznačují
v porovnání s ostatními kraji nejnižším objemem výdajů vynakládaných na pečovatelskou službu (s hodnotou
mediánu 24 380 Kč na uživatele) a nejnižšími výdaji na odlehčovací služby (s hodnotou mediánu 43 141 Kč na
uživatele). Největší rozptýlenost hodnot dosahují v přepočtu na uživatele výdaje na osobní asistenci (tj. od 68 157
Kč pro JHC do 110 497 Kč pro LBK) a výdaje určené pro denní stacionáře (od 95049 Kč pro JHC do 131 244 Kč
pro JHM).
Tab. 4: Kraje ve shlucích podle výdajů na uživatele služeb sociální péče (hodnoty mediánu) v roce 2010 a
2017
2010 2017
Medián/výdajů
na 1 uživatele
služby v Kč
kraje ČR kraje ČR
shluk1 shluk 2 shluk 3 shluk1 shluk 2 shluk 3 shluk 4
PS 18 666 19 011 16 699 30 185 26 132 26 098 24 380
OS 59 364 26 193 63 085 64 998 101 127 66 116 43 141
OA 56 109 55 410 67 778 67 545 105 750 81 097 82 880
DS 132 228 109 127 220 755 141 697 144 949 200 465 113 752
Legenda: PS - pečovatelská služba, OS - odlehčovací služby, OA - osobní asistence, DS - denní stacionáře
Zdroj: vlastní výpočty
Podle podobnosti (nepodobnosti) objemu výdajů na jednoho uživatele hodnocených služeb v roce 2010 byly kraje
rozděleny do tří shluků. Na základě hodnot mediánu (tab. 4) můžeme konstatovat, že větší podobnost v roce 2010
vykazovaly mezi sebou kraje prvního a druhého shluku podle výdajů na osobní asistenci a výdajů na pečovatelskou
službu a určitou podobnost i kraje prvního a třetího shluku podle objemu výdajů vynakládaných na pečovatelskou
službu a odlehčovací služby. Naopak větší rozdíly v objemu výdajů na služby sociální péče byly patrné mezi
druhým a třetím shlukem krajů podle výdajů určenými na denní stacionáře a výdajů na odlehčovací služby. Na
základě hodnot mediánu v roce 2017 (tab. 4) vykazovaly největší podobnost výdajů hodnocených služeb sociální
péče kraje třetího a čtvrtého shluku podle výdajů na pečovatelskou službu a výdajů na osobní asistenci. Naopak
větší rozdíly se projevily mezi kraji třetího a čtvrtého shluku podle objemu vynakládaných výdajů na denní
stacionáře a také mezi kraji prvního a druhého shluku podle výdajů na osobní asistenci a na odlehčovací služby.
V souvislosti s našimi výsledky můžeme konstatovat, že již dříve provedené analýzy, (Uhlík, Ženíšková, 2013;
Vostatek, 2013) věnované nákladům služeb sociální péče v České republice nebo na regionální úrovni, dospěly
k obdobným zjištěním.
V dalších letech by větší pozornost měla být věnována krajům ČR s nejvyšším podílem seniorské populace, což
má přímý dopad na zvýšení počtu uživatelů sociálních služeb a zvýšení veřejných výdajů na sociální služby. Nutné
je zefektivnění systému poskytování a financování sociálních služeb, zejména služeb sociální péče dlouhodobého
charakteru, a to jak služeb poskytovaných v rámci pobytových zařízení, tak služeb poskytovaných v přirozeném
prostředí občana (MPSV, 2015; Halásková, Halásková, 2017). V důsledku stárnutí populace by další opatření měla
směřovat i k eliminaci sociálních rizik (chudoba nebo sociální vyloučení) seniorů a osob se zdravotním postižením
(Kraftová, Ďuriová, 2017) na národní i regionální úrovni. S ohledem na potřebu rozvoje sociálních služeb (Průša,
2015; Langhamrová, Šimková, Sixta, 2018) se ukazuje žádoucí, realizovat další opatření i mimo oblast sociálních
služeb. Jedná se především o kvalitu bydlení seniorů (Špalková, Špalek, 2017) a dostupnost nezbytných veřejných
služeb.
3. Závěr
V souvislosti s demografickým stárnutím populace a financováním sociálních služeb je diskutovanou otázkou
dostupnost a ekonomická únosnost sociálních služeb. Cílem příspěvku bylo zhodnotit objem vynakládaných
výdajů na vybrané služby sociální péče s důrazem na podobnosti a rozdíly v krajích České republiky v letech 2010
a 2017. Na základě analýzy výdajů hodnocených služeb sociální péče patřily mezi nejnákladnější služby denní
stacionáře, naopak nejméně nákladná byla pečovatelská služba. V letech 2010 a 2017 největší změny objemu
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
738
výdajů na jednoho uživatele hodnocených služeb byly patrné zejména u denních stacionářů, služeb odlehčovacích
a služeb osobní asistence. V regionálním srovnání došlo k nejvýraznějším změnám výdajů hodnocených služeb
především v kraji Středočeském, Ústeckém a Hlavním městě Praze (změny výdajů denních stacionářů) a
v Karlovarském kraji (změny výdajů denních stacionářů a výdajů na odlehčovací služby). S využitím shlukové
analýzy v letech 2010 a 2017 byly kraje ČR hodnoceny podle podobnosti objemu výdajů vynakládaných na služby
sociální péče. Výsledky potvrdily mezi českými kraji podobnost, ale i výraznější rozdíly. Na základě podobnosti
byly kraje rozděleny podle výdajů určených na služby sociální péče v roce 2010 do tří shluků a v roce 2017 do
čtyř shluků. V roce 2010 větší podobnost objemu výdajů v přepočtu na uživatele vykazovaly kraje v prvním a
druhém shluku podle výdajů na osobní asistenci a výdajů vynakládaných na pečovatelskou službu. Větší rozdíly
se projevily zejména mezi kraji druhého a třetího shluku podle výdajů vynakládaných na denní stacionáře. V roce
2017 největší podobnost výdajů v přepočtu na uživatele vykazovaly kraje druhého a třetího shluku podle objemu
výdajů určenými na pečovatelskou službu a také kraje třetího a čtvrtého shluku podle výdajů na osobní asistenci.
Naopak mezi kraji třetího a čtvrtého shluku se projevily největší rozdíly ve výdajích vynakládaných na denní
stacionáře. Regionální analýza výdajů byla provedena jen pro vybrané terénní a ambulantní služby sociální péče
určené seniorům a osobám se zdravotním postižením. Pro komplexnější analýzu a zhodnocení výdajů služeb
sociální péče v regionálním měřítku tak zůstávají některé otevřené otázky, které můžou být námětem pro další
výzkum. Jedná se například o hodnocení efektivnosti výdajů vybraných pobytových sociálních služeb pro seniory
nebo hodnocení kvality výkonu sociálních služeb v souvislosti s demografickým stárnutím populace.
Literatura
[1] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2019). Srovnání krajů v České republice 2018. Sociální zabezpečení.
[online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/srovnani-kraju-v-ceske-republice-
2018.
[2] ČTVRTNÍK, J., LEJSAL, M., (2013). Sociální služby a způsob financování – podklad k odborné diskusi.
[online]. Praha: MPSV. [cit. 2019-02-26]. Dostupné z: http://podporaprocesu.cz/wp-content/
uploads/2013/01/Varianty-financov%C3%A1n%C3%AD.pdf.
[3] GARSON, D. G., (2014). Cluster Analysis. Asheboro, NC: Statistical Associates Publishers. ISBN 978-1-
62638-030-1.
[4] HALÁSKOVÁ, R., (2016). Development of Social Services in the Czech Republic and their Regional
Analysis. In International Scientific Conference Hradec Economic Days 2016 Conference Proceedings.
Hradec Králové: University of Hradec Králové, pp. 232-240. ISSN 2464-6059, ISBN 978-80-7435-636-0.
[5] HALÁSKOVÁ, R., HALÁSKOVÁ, M., (2017). Quantitative Evaluation of Social Services in the Czech
Republic and Regions. In 12th
International Scientific Conference Public Economics and Administration 2017.
Conference Proceedings. Ostrava: VŠB – Technical University of Ostrava, pp. 121-127. ISBN 978-80-248-
4131-1.
[6] HALÁSKOVÁ, R., HALÁSKOVÁ, M., (2016). Evaluation of Selected Social Services for the Elderly in
Regions of the Czech Republic. In 19th International Colloquium on Regional Sciences. Conference
Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 497-503. ISBN 978-80-210-8273-1. DOI
10.5817/CZ.MUNI.P210-8273-2016-64.
[7] KAŠPAROVÁ, M., KŘUPKA, J., JIRAVA, P., (2016). Region to Region Comparison of Selected Social
Services for Senior Citizens. In 20th International Conference Current Trends in Public Sector Research
2016. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University, pp. 275-283. ISSN 2336-1239. ISBN 978-80-210-
8082-9.
[8] KRAFTOVÁ, I, ĎURIOVÁ, Z., (2017). The Interregional Comparison Model of Risk of Poverty and Material
Deprivation: The Case of the Czech Republic. In 20th International Colloquium on Regional Sciences.
Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp. 20-26. ISBN 978-80-210-8587-9. DOI
10.5817/CZ.MUNI.P210-8587-2017-1.
[9] KREBS, V., PRŮŠA, L., (2014). Liberalization of the Social Care Services Financing. In 18th International
Conference Current Trends in Public Sector Research. Conference Proceedings. Brno: Masaryk University,
pp. 52-59. ISBN 978-80-210-6611-3. ISSN 2336-1239.
[10]KUBALČÍKOVÁ, K., HAVLÍKOVÁ, J., (2016). Current Developments in Social Care Services for Older
Adults in the Czech Republic: Trends Towards Deinstitutionalization and Marketization. Journal of Social
Service Research, vol. 42, no. 2. pp. 180-198. ISSN 0148-8376. DOI 10.1080/01488376.2015.1129014.
[11]KUBALČÍKOVÁ, K., HAVLÍKOVÁ, J., (2015). The potential of domiciliary care service in the Czech
Republic to promote ageing in place. European Journal of Social Work, vol. 18, no. 1, pp. 65-80. ISSN 1369-
1457. DOI 10.1080/13691457.2013.844681.
[12]LANGHAMROVÁ, J., ŠIMKOVÁ, M., SIXTA, J., (2018). Macroeconomic Impacts of the Expansion of
Social Services for Ageing Population of the Czech Republic. Politická ekonomie, vol. 66, no. 2, pp. 240-259.
ISSN 0032-3233. DOI 10.18267/j.polek.1186.
XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Sborník příspěvků Velké Bílovice 12.–14. 6. 2019
 
739
[13]LAUERMAN, J. A KOL., (2015). Minimální kritéria kvality plánování rozvoje sociálních služeb na krajské
úrovni. Praha: MPSV. ISBN 978-80-7421-118-8.
[14]MELECKÝ, L., STANÍČKOVÁ, M., (2014). Nuts 2 Regions Classification: Comparison of Cluster Analysis
and Dea Method. In 17th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno:
Masarykova univerzita, pp. 45-53. ISBN 978-80-210-6840-7. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-4.
[15]MĚRTLOVÁ, L., PROKOP. M., (2015). Cluster Analysis as a Method of Regional Analysis. In 18th
International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita, pp.
56-63. ISBN 978-80-210-7861-1. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-7861-2015-6.
[16]MIHIC, M. M, TODOROVIC, M. L, OBRADOVIC, V. L., (2014). Economic analysis of social services for
the elderly in Serbia: Two sides of the same coin. Evaluation and Program Planning, vol. 45, pp. 9-21. ISSN
0149-7189. DOI 10.1016/j.evalprogplan.2014.03.004.
[17]MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, (2015). Studie proveditelnosti: Výběr a zdůvodnění
optimální varianty financování sociálních služeb v ČR. [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné z:
http://podporaprocesu.cz/wp-content/uploads/2015/10/Studie-proveditelnosti_-Výběr-a-zdůvodnění-
optimální-varianty-financování-sociálních-služeb-v-ČR.pdf
[18]MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, (2014). Financování sociálních služeb bude
trasparentnější. [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/18407/TZ_
financovani_soc_sluzeb.pdf.
[19]MOBERG, L., (2017). Marketisation of Nordic Eldercare - Is the Model Still Universal? Journal of social
policy, vol. 46, no. 3, pp. 603-621. ISSN 0047-2794. DOI 10.1017/S0047279416000830.
[20]PAVLÍK, J., (2005). Aplikovaná statistika. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická. ISBN 80-7080-
569-2.
[21]POSPÍŠIL, D. A KOL., (2016). Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016-2025. Praha:
MPSV ISBN 978-80-7421-126-3.
[22]PRŮŠA, L., (2015). The Impact of Population Ageing on the Need for Social Care Services to 2030.
Demografie, vol. 57, no. 3, pp. 231-244. ISSN 0011-8265.
[23]ŘEZANKOVÁ, H., HÚSEK, D. SNÁŠEL, V., (2009). Shluková analýza dat. Praha: Professional Publishing.
ISBN 978-80-86946-81-8.
[24]SZÜDI, G., KOVÁČOVÁ, J., KONEČNÝ, S., (2016). Transformation of Social Care Services for the Elderly
in Slovakia. Journal of Social Service Research, vol. 42, no. 2, pp. 199-217. ISSN 0148-8376. DOI
10.1080/01488376.2015.1129014.
[25]ŠPALKOVÁ, D., ŠPALEK, J., (2017). Housing of Seniors in the Czech Republic: Challenges for Social
Services. Journal of Social Service Research, vol. 43, no. 5, pp. 580-592. ISSN 0148-8376. DOI
10.1080/01488376.2017.1345820.
[26]UHLÍK, F, ŽENÍŠKOVÁ, L., (2013). Srovnávací analýza sociálních služeb pro seniory v krajích ČR. [online].
[cit. 2018-02-20]. 45 s. Dostupné z: www.plzensky-kraj.cz/cs/system/files/users/.../mezikrajske_srovnani_
sluzeb.pdf.
[27]VOSTATEK, J., (2013). Financování a nákladovost sociálních služeb. Pobytové a terénní služby sociální
péče. Tábor: ASPSSCR. ISBN 978-80-9046-687-6.
[28]Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění.
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu IRP „IRP201918 Vytvoření studijní textové opory pro výuku předmětu
Marketing služeb“.