1/6 Směrnice Právnické fakulty Masarykovy univerzity č. 2/2021 O studiu v doktorských studijních programech ve znění účinném od 5. 9. 2023 Podle § 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) vydávám tuto směrnici: Článek 1 Úvodní ustanovení Tato směrnice provádí ustanovení části čtvrté Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity (dále jen „SZŘ“) a stanoví některé podmínky organizace studia v doktorských studijních programech na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (dále jen „fakulta“). Článek 2 Jmenování a odvolání školitele (1) Školitele jmenuje děkan na návrh oborové rady nebo z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady, z řad profesorů a docentů. K tomuto jmenování není třeba schválení vědeckou radou fakulty. (2) V odůvodněném případě může děkan po schválení vědeckou radou fakulty jmenovat školitelem pro konkrétního studenta a konkrétní výzkumné zaměření disertační práce akademického pracovníka nebo jiného odborníka, který nemá titul profesor nebo docent, nejméně však s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr., popřípadě titulem ekvivalentním. (3) Školitele studentovi určí oborová rada (anebo oborová komise, je-li zřízena a je-li na ni přesunuta příslušná pravomoc); při tom bere v úvahu informace zjištěné přijímací komisí o případné preferenci uchazeče o studium, projevil-li ji během přijímacího řízení. (4) Děkan a oborová rada respektují při jmenování školitelů a určení školitele studentovi podle předchozích odstavců omezení maximálního počtu 5 aktivních studentů souběžně vedených jedním školitelem. Oborová rada vždy individuálně posuzuje přidělení každého nového či dalšího doktoranda k jednotlivému školiteli, a to s ohledem zejména na recentní vědecký, publikační a grantový výkon školitele, jeho pracovní kapacitu a mezinárodní odborné zkušenosti, a zohlední jeho předchozí zkušenosti ve vedení doktorandů (např. úspěšnost doktorandů, jejich odborné výsledky, další kariéru doktorandů), nikoli pouze dosažené akademické hodnosti. (5) Školitele odvolává děkan na návrh oborové rady nebo z vlastního rozhodnutí po projednání s předsedou oborové rady. K odvolání školitele není třeba schválení vědeckou radou fakulty. Článek 3 Konzultant (1) V odůvodněných případech může proděkan na návrh oborové rady (oborové komise) studentovi přidělit konzultanta, je-li to pro zdárný průběh jeho studia 2/6 nezbytné a účelné. Návrh na přidělení konzultanta obsahuje podrobné odůvodnění. Povinnosti školitele zůstávají jmenováním konzultanta nedotčeny. (2) Není-li při jmenování konzultanta určeno jinak, platí, že do jeho působnosti spadá zejména dlouhodobé a plánovité poskytování odborných konzultací a zpětné vazby studentovi, jakož i metodického vedení ve spolupráci se školitelem. O průběhu a výstupech spolupráce studenta s konzultantem student pravidelně informuje školitele, na vyžádání též oborovou radu (oborovou komisi). (3) Konzultanta může proděkan na návrh oborové rady (oborové komise) odvolat. Článek 4 Konzultační skupina (1) Každému studentovi je v průběhu prvního roku studia oborovou radou (oborovou komisí) na návrh školitele určena tříčlenná konzultační skupina, jejímž členem je vždy školitel; alespoň jeden z členů konzultační skupiny je zpravidla externí. Je-li studentovi přidělen konzultant, je členem konzultační skupiny. Není-li konzultační skupina určena a není-li oborovou radou (oborovou komisí) určeno jinak, plní funkci konzultační skupiny oborová rada (oborová komise). (2) Konzultační skupina se podílí na průběžném poskytování zpětné vazby studentovi, zejména při kontrole plnění milníků podle individuálního studijního plánu. Článek 5 Individuální studijní plány (1) Individuální studijní plán celého studia a jeho úpravy vytvářejí student se školitelem společně. Student po konzultaci se školitelem vkládá návrh individuálního studijního plánu do příslušné aplikace informačního systému do 20. února prvního roku studia. Školitel jeho znění potvrzuje do 28. února prvního roku studia. Oborová rada (oborová komise) projedná, a v případě souhlasného stanoviska schválí individuální studijní plán do 30. dubna prvního roku studia. Oborová rada studijního programu uskutečňovaného v cizím jazyce může stanovit jiné termíny pro plnění povinností podle tohoto odstavce. (2) Při sestavování individuálního studijního plánu jsou respektovány povinné předměty studijního programu, jakož i další zásady schválené oborovou radou. Nerozhodne-li oborová rada jinak, obsahuje individuální studijní plán nejméně jeden povinný milník vztahující se k přípravě disertační práce, který má být splněn nejpozději do konce čtvrtého semestru studia, a jehož plnění je spojeno s oponovanou prezentací dosavadního postupu přípravy disertační práce. Článek 6 Výzkumné zaměření disertační práce a název disertační práce (1) Název disertační práce, pod kterým je práce odevzdána do archivu závěrečné práce v informačním systému, nesmí tematicky vybočovat ze schváleného výzkumného zaměření disertační práce, které je uvedeno v individuálním studijním plánu. (2) Nejpozději do konce šestého semestru studia oznámí student příslušnému oddělení fakulty název disertační práce, pod kterým bude následně zřízen archiv závěrečné práce. Pokud se název disertační práce shoduje s výzkumným zaměřením uvedeným v individuálním studijním plánu, je archiv závěrečné práce zřízen bez dalšího. Pokud se název disertační práce s výzkumným zaměřením neshoduje, ale svým obsahem z něj nevybočuje, vyžaduje se ke zřízení archivu také souhlasné vyjádření školitele. Pokud název disertační práce svým obsahem z výzkumného 3/6 zaměření vybočuje, jedná se o změnu výzkumného zaměření; v takovém případě se ke zřízení archivu vyžaduje také souhlasné vyjádření oborové rady. Článek 7 Náležitosti disertační práce, jazyk státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce (1) Disertační práce v doktorském studijním programu uskutečňovaném v českém jazyce může být předložena též ve slovenském jazyce nebo v anglickém jazyce. Se souhlasem oborové rady lze disertační práci předložit i v jiném jazyce. (2) Nestanoví-li oborová rada jinak, řídí se obsahové a formální náležitosti disertační práce, abstraktu disertační práce, tezí disertační práce (jsou-li vyžadovány), a požadavky na publikaci původních výsledků obsažných v disertační práci úpravou uvedenou v příloze č. 1 této směrnice. Článek 8 Rozvoj pedagogických kompetencí studentů (1) V rámci rozvoje svých pedagogických kompetencí se studenti ve spolupráci se školitelem či jiným mentorem z řad akademických pracovníků zapojují do plnění pedagogických úkolů fakulty. Její náplň je po domluvě se studentem určena školitelem či jím pověřenou osobou v souladu s náplní příslušných předmětů, v jejichž rámci k plnění studijních povinností dochází. (2) Při stanovování povinností v rámci rozvoje pedagogických kompetencí školitel respektuje limit přímé výuky v rozsahu 25 výukových bloků (v délce 100 min) za celou dobu studia. Nad tento limit se student na přímé výuce podílí jen při oboustranném zájmu po vzájemné dohodě se školitelem a se souhlasem garanta příslušného předmětu a vedoucího katedry. Zapojení do přímé výuky při překročení limitu 50 výukových bloků je možné pouze v rámci pracovněprávního vztahu se souhlasem vedení fakulty. (3) Činnosti realizované při plnění pedagogických úkolů fakulty student eviduje v příslušném elektronickém přehledu, je-li ve studijním programu veden. Článek 9 Závěrečná a přechodná ustanovení (1) Výkladem jednotlivých ustanovení této směrnice a kontrolou dodržování této směrnice pověřuji proděkana pro doktorské studium a rigorózní řízení. (2) Zrušuje se směrnice č. 2/2021 o studiu v doktorských studijních programech ze dne 23. srpna 2021. (3) Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 5. 9. 2023. Příloha č. 1 - Náležitosti disertační práce V Brně dne 4. září 2023 Martin Škop, v. r., děkan 4/6 Příloha č. 1 Náležitosti disertační práce (1) Minimální rozsah disertační práce (dále také jen „práce“) činí 150 normostran, tj. nejméně 270 tis znaků (včetně mezer a poznámek) samotného textu od úvodu po závěr včetně. Ostatní součásti práce se do minimálního rozsahu nezapočítávají. (2) Práce obsahuje titulní stranu, čestné prohlášení, anotaci se seznamem klíčových slov, obsah, samotný text a seznam použitých pramenů, a to v pořadí, v jakém byly uvedeny. Volitelně může obsahovat též poděkování a další součásti. (3) Titulní strana je umístěna na samostatném listu. V horní části je uvedeno „Právnická fakulta Masarykovy univerzity“ a studovaný program. V prostřední části je uvedeno „Disertační práce“, její název a jméno autora. Ve spodní části je uveden akademický rok odevzdání práce. Je-li práce předložena v jiném než českém nebo slovenském jazyce, jsou předepsané údaje uvedeny v anglickém znění; je-li práce předložena v jiném než českém, slovenském, nebo anglickém jazyce, je název uveden také v jazyce práce. (4) Čestné prohlášení je umístěno na samostatném listu. Sestává z níže uvedeného textu (doplněného o druh a název práce) a podpisu autora. Text čestného prohlášení má následující podobu: „Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma [název disertační práce] zpracoval/a sám/sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil/a k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Je-li práce předložena v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je čestné prohlášení uvedeno v anglickém jazyce v následujícím znění: „I hereby declare that I have prepared my dissertation thesis on the topic [title of thesis] by myself. All sources that I have used to write this thesis have been cited in the footnotes and are listed in the list of sources and literature.” (5) Anotace se seznamem klíčových slov je umístěna na samostatném listu. Sestává se z české a anglické verze anotace (obvyklý rozsah každé z nich činí 500-600 znaků včetně mezer) a české a anglické verze seznamu klíčových slov (obvyklý rozsah seznamu činí 5-10 slov). Text obou jazykových verzí anotace a seznamů klíčových slov musí být shodný s těmi, jež student uvede v archivu závěrečné práce v IS MU. (6) Obsah práce je umístěn na samostatném listu nebo listech. Zahrnují se do něj kapitoly a podkapitoly, volitelně i další členění. Jednotlivé položky jsou číslovány a opatřeny údajem o straně, na které začínají. (7) Samotný text práce se obvykle člení na kapitoly, podkapitoly a oddíly. Číslování se provádí arabskými číslicemi s tím, že jednotlivé úrovně se oddělují tečkou (1 Název kapitoly, 1.1 Název podkapitoly, 1.1.1 Název oddílu). Úvod a závěr se nečíslují. Kapitola začíná vždy na nové straně. (8) Seznam použitých pramenů je umístěn na samostatném listu nebo listech. Povinně zahrnuje abecedně řazený, vzestupně číslovaný seznam bibliografických údajů veškeré literatury, která byla použita pro vytvoření práce (kritéria pro řazení jsou příjmení autora a v druhém sledu rok vydání díla). Fakultativně může být obsažen též seznam citovaných soudních rozhodnutí a jiných zdrojů, jakož i právních předpisů. Ten však musí být viditelně oddělen od seznamu literatury. (9) Formát papíru je A4, barva textu je černá. Počínaje čestným prohlášením jsou jednotlivé strany vzestupně číslovány arabskými číslicemi. První řádek v odstavci 5/6 (vyjma řádku následujícího bezprostředně po nadpisu) se odsazuje odstavcovou zarážkou vhodné délky. (10) Práce se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU v textovém formátu umožňujícím snadnou editaci v obvykle používaných textových editorech, jako je například formát .doc či .docx. Odevzdání v tištěných vyhotoveních se nevyžaduje. Náležitosti abstraktu disertační práce (1) Minimální rozsah abstraktu disertační práce (dále také jen „abstrakt“) činí 10 normostran (tj. 18 tisíc znaků včetně mezer a poznámek). (2) Abstrakt ve stručné a výstižné formě obsahuje: (1) charakteristiku tématu, vymezení cíle práce a metody použité při zpracování tématu, (2) shrnutí obsahu práce (zejména stěžejních kapitol), (3) závěry, k nimž autor dospěl. Součástí abstraktu je rovněž obsah (osnova) práce a seznam použitých pramenů. Obsah a seznam použitých pramenů se nezapočítávají do stanoveného minimálního rozsahu. (3) Abstrakt se vyhotovuje ve formátu, který akceptuje archiv závěrečné práce v IS MU. Formát papíru je A4, barva textu je černá. Jednotlivé strany jsou vzestupně číslovány arabskými číslicemi. První řádek v odstavci (vyjma řádku následujícího bezprostředně po nadpisu) se odsazuje odstavcovou zarážkou vhodné délky. (4) Abstrakt se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU. Odevzdání v tištěných vyhotoveních se nevyžaduje. Požadavky na publikaci původních výsledků Disertační práce musí obsahovat původní výsledky, buď již uveřejněné, nebo přijaté k uveřejnění. Tato podmínka je splněna jedním ze dvou následujících způsobů: (1) Celá disertační práce, resp. její zcela převažující část byla uveřejněna nebo přijata k uveřejnění. (2) Disertační práce obsahuje původní výsledky, jež byly uveřejněny nebo přijaty k uveřejnění v alespoň dvou odborných publikacích typu odborný článek (Jimp, Jsc a Jost), monografie (B), kapitola v monografii (C), stať ve sborníku (D). Teze disertační práce (1) Pokud tak stanoví oborová rada, předloží student nejpozději s přihláškou ke státní doktorské zkoušce teze disertační práce (dále také jen „teze“). Součástí státní doktorské zkoušky je také rozprava o tezích. (2) Ustanovení předchozího odstavce se neuplatní, pokud student současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce podá i přihlášku k obhajobě disertační práce a odevzdá disertační práci. (3) Teze obsahují titulní stranu s uvedením názvu disertační práce, studijního programu, jména autora, jména školitele, a samotný text v následující struktuře (s možným detailnějším členěním): 1. Úvod (obsahující stručné vymezení řešené problematiky) 2. Přehled současného stavu poznání řešené problematiky 3. Záměr disertační práce (zahrnující vymezení směrů dalšího zkoumání problematiky, vymezení cílů disertační práce, stanovení výzkumné/odborné otázky či hypotéz a základních metod řešení) 4. Seznam zdrojů 6/6 (4) Minimální rozsah tezí je 30 normostran (tj. 54 tisíc znaků) včetně mezer a poznámek.