Školní biologické pokusy
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Zrněnka (metodický list pro učitele)

upraveno podle DP M. Plchové, 2003

Doporučení	laboratorní práce
Věk	od 6. třídy
Trvání	30–45 minut
Organizace	individuální práce, popřípadě práce ve dvojicích (dle počtu mikroskopů a pomůcek)

Cíl

Podívat se na jednobuněčnou zelenou řasu. Vyrobit mikroskopický preparát, pozorovat jej a nakreslit. Umět popsat stavbu buňky (buněčná stěna, buněčná membrána, cytoplazma, jádro, chloroplast). Vědět, že v chloroplastech je zelené barvivo chlorofyl (zeleň listová), které využívá rostlina při fotosyntéze

Materiál a pomůcky

Zrněnku obecnou (Pleurococcus vulgaris) můžeme najít jako zelené povlaky na kamenech, na kůře stromů, v každém ročním období. Kameny nasbíráme nebo uloupneme kousky kůry s tímto zeleným povlakem.

Teoretický úvod

Zrněnka je jednobuněčná řasa. Žije na skalách nebo borce stromů, kde vytváří zelené povlaky. Tyto povlaky můžeme pozorovat v každém ročním období. Najdeme ji v lese, na zahradách, ale i v městském prostředí. Jejímu drobnému tělu říkáme stélka. Pouhým okem nedokážeme tělo zrněnky rozlišit, musíme ho pozorovat pod mikroskopem.

Zrněnka se vyživuje jako všechny zelené rostliny: Z okolního prostředí přijímá vodu a oxid uhličitý. Z nich vlivem slunečního záření za přítomnosti zeleně listové vzniká v těle zrněnky cukr a do okolního prostředí se uvolňuje kyslík. Tomuto ději říkáme fotosyntéza. Fotosyntéza probíhá jedině na světle a zrněnka tak získává látky bohaté na energii. Rozkladem cukru naopak zrněnka uvolňuje energii stále potřebnou ke svému životu. Tomuto rozkladu říkáme dýchání. Potřebuje k němu kyslík a naopak do okolí uvolňuje oxid uhličitý.

Kromě výživy a dýchání buňka zrněnky postupně roste a vyvíjí se. Dospělé buňky se množí. Z jedné buňky mateřské vznikají dělením buňky dceřinné.

Doporučené zvětšení: 15 × 20

Poznámky

Před vlastním pozorováním je vhodné nakreslit zrněnku na tabuli nebo ji ukázat na nástěnném obrazu (meotaru).

Náměty

Pokud máme dostatek času, mohou žáci zkoumat zelený povlak na kůrách různých druhů stromů a přesvědčit se, že se jedná vždy o tu stejnou řasu, zrněnku.

Zhodnocení vlastní práce

Obtížnost úlohy, porozumění

Snadná úloha, žáci ji bez obtíží porozuměli.

Problémy při práci

Přesto, že to byla jedna z prvních laboratorních prací, kterou žáci dělali, vedli si dobře. U některých mikroskopů nefungovalo největší zvětšení. Naštěstí škola má i dva mikroskopy s větším zvětšením, než mají mikroskopy žákovské, a tak se děti mohly podívat i na mnou vyrobený preparát.

Zájem dětí

Myslím, že žáci pracovali se zájmem.

Zhodnocení laboratorních listů

Nejčastější chyby

1. Žáci často psali, že zrněnka má barvu černozelenou nebo hnědozelenou. Proto jsem se další hodinu k tomuto tématu vrátila a vysvětlila jim, že tato barva je způsobena tím, že na podložní sklíčko seškrábli i kousky kůry.
2. Někteří nenapsali, kolik buněk má řasa zrněnka. Opět jsme se k tomu vrátili. Děti často nevyužívají místo, které mají v laboratorním protokolu na nákres, obrázky jsou malé. Je třeba, děti na to upozornit.

Použitá literatura pro tvorbu laboratorního listu

1. Černík V. a kol., 1999
2. Kvasničková D. a kol., 1993
3. Kočárek E., 1998
4. Jurčák J. a kol., 1997a

Materiály k nakopírování

Laboratorní práce: Zrněnka

Zde je k nahlédnutí laboratorní list k tématu:

Pokud se nezobrazí prohlížeč s náhledem laboratorního listu, ale pouze prázdná oblast, je třeba nainstalovat FlashPlayer 10 nebo vyšší