1
PODMÍNKY A KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ KE STUDIU
V NAVAZUJÍCÍCH MAGISTERSKÝCH
STUDIJNÍCH PROGRAMECH
NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY
PRO AKADEMICKÝ ROK 2019/2020
PŘÍLOHA Č. 2 – INFORMACE O ODBORNÝCH
A TALENTOVÝCH ZKOUŠKÁCH
Informace o odborné přijímací zkoušce z anglického jazyka
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterský studijní program Učitelství anglického
jazyka pro ZŠ.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 12,00
bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 12,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Písemná přijímací zkouška z anglického jazyka je na úrovni Advanced (C1). Zkouška se skládá z testu
s výběrem odpovědí (50 otázek) z oblasti slovní zásoby, mluvnice a porozumění textu. Několik otázek
zjišťuje základní orientaci uchazečů v oblasti reálií anglicky mluvících zemí. Požadovaná úroveň
odpovídá mezinárodní zkoušce CAE (tj. úrovni C1 podle Evropského referenčního rámce). Konkrétně to
znamená, že uchazeč rozumí relativně dlouhým a složitým faktografickým či literárním textům a rozpozná
jejich styl, specializovaným článkům i odborným instrukcím. Dokáže se vyjadřovat plynule a spontánně
ve společenském i pracovním styku, aniž by musel často hledat vhodná slova. Je schopen přesně
formulovat myšlenky a názory, jasně a podrobně popsat i složitá témata, rozvinout podstatné body
a vhodně uzavřít svůj projev, a to jak ústně, tak písemně.
Informace o odborné přijímací zkoušce z českého jazyka a
literatury
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterské studijní programy:
- Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným
mateřským jazykem,
- Učitelství českého jazyka a literatury pro ZŠ.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
2
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 40 otázek, maximální počet získaných bodů je 40. Na práci s testem je vyhrazeno 50
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 15,00
bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 15,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Test prověří znalosti získané v bakalářském studiu oboru Český jazyk a literatura se zaměřením na
vzdělávání, popř. oboru Pedagogické asistentství českého jazyka a literatury pro základní školy nebo
oborů příbuzných.
Požadavky jsou zahrnuty v tematických okruzích bakalářské státní závěrečné zkoušky:
– znalosti z dílčích disciplín současného českého jazyka: z fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe,
lexikologie a tvoření slov, stylistiky a znalosti ze základů slavistiky a staroslověnštiny (viz
www.ped.muni.cz/katedry-a-instituty/cesky-jazyk/studium/statni-zaverecne-zkousky, tematické okruhy
oboru Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání)
– znalosti z historie české literatury od počátku 19. století do roku 1989, literatury pro děti a mládež od
počátku 19. století do současnosti a z literární teorie (viz www.ped.muni.cz/katedry-a-instituty/ceskyjazyk/studium/statni-zaverecne-zkousky,
tematické okruhy oboru Český jazyk a literatura se zaměřením
na vzdělávání)
DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA
 ČECHOVÁ, M.; KRČMOVÁ, M.; MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové
noviny, 2008.
 ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011.
 ČERMÁK, F. Morfématika a slovotvorba češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
 Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002 (event. další vydání).
 FILIPEC, J.; ČERMÁK, F. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985.
 GREPL, M.; KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.
 KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. 3. vydání. Ostrava: FF OU, 2010. (Lze
čerpat i ze starší publikace: KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie českého jazyka. Brno: UJEP, 1984.)
 LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986 (s. 1–
53 – opakování o hláskovém vývoji praslovanštiny).
 Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia,
1986.
 Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia, 1986.
 Mluvnice češtiny 3. Skladba. Praha: Academia, 1987.
 KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. a kol. Nový encyklopedický slovník češtiny [online].
Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2016. Dostupné z: https://www.czechency.org/
 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. Praha:
Karolinum, 1994.
 PETR, J. Základy slavistiky. Praha: SPN, 1984.
 PRAVDOVÁ, M.; SVOBODOVÁ, I. a kol. Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia, 2014.
 Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 2012.
3
 RUSÍNOVÁ, Z. Současná česká morfologie. Brno: Masarykova univerzita, 1993
 RUSÍNOVÁ, Z. Tvoření slov v současné češtině. Brno: Masarykova univerzita, 1990.
 ŠTÍCHA, F. a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia, 2013.
 VEČERKA, R. Staroslověnština. Praha: SPN, 1984.
 VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc: UP v Olomouci a
nakladatelství Euroslavica, 2006.
 Internetové zdroje: Informační zdroje pro výzkum a výuku češtiny. www.ujc.cas.cz/infoz/
------------------------
 ČERVENKA, M. a kol. Slovník básnických knih. Praha: Čs. spisovatel 1990.
 Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Čs. spisovatel, 1987.
 Čeští spisovatelé 19. století. Praha: Čs. spisovatel, 1971.
 Čeští spisovatelé z přelomu 19. a 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1972.
 DOKOUPIL, B.; ZELINSKÝ, M. a kol. Slovník české prózy 1945–1994. Ostrava: Sfinga 1994.
 MACHALA, L. a kol. Panorama české literatury. Praha: Euromedia Group, k. s., 2015.
 HAMAN, A. Trvání v proměně. Praha: ARSCI, 2007.
 HAMAN, A. Česká literatura 19. století. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2002.
 HAMAN, A. Úvod do studia literatury a interpretace díla. Jinočany: H & H, 1999.
 HODROVÁ, D. a kol. …na okraji chaosu… Praha: Torst, 2001.
 JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945–1989, 1–4. Praha: Academia, 2007, 2008.
 JANOUŠEK, P. a kol. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012.
 JANOUŠEK, P. a kol. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, 2. Praha: Brána, 1995, 1998.
 KOŽMÍN, Z.; TRÁVNÍČEK, J. Na tvrdém loži z psího vína. Brno: Books, 1998.
 LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Jinočany: H & H, 2002.
 MACURA, V. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H & H, 1995.
 MUKAŘOVSKÝ, J. a kol. Dějiny české literatury, 4. Praha:Victoria Publishing, 1995.
 NOVÁK, A. Stručné dějiny literatury české. Olomouc: R. Promberger, 1946.
 NOVÁK, J. V.; NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.
 PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Praha: Academia, 2010.
 PETRŮ, E. Úvod do studia literární vědy. Olomouc: Rubico, 2000.
 POLÁČEK, J. a kol. Průhledy do české literatury 20. století. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.
 Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé. Praha: Libri, 2012.
 ŠUBRTOVÁ, M. a kol. Pohádkové příběhy v české literatuře pro děti a mládež 1990–2010. Brno:
Masarykova univerzita, 2011.
 TOMAN, J. Konstanty a proměny moderní české poezie pro děti (tvorba – recepce – reflexe). České
Budějovice: Nakladatelství Vlastimil Johanus, 2008.
 URBANOVÁ, S. a kol. Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století. Olomouc:
Votobia, 2004.
 VLAŠÍN, Š. a kol. Slovník literárních směrů a skupin. Praha: Orbis, 1976.
 VODIČKA, F. a kol.: Dějiny české literatury 2,3. Praha: Nakladatelství Československé akademie
věd, 1960, 1961.
 WELLEK, R.; WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc: Votobia, 1996.
4
Informace o odborné přijímací zkoušce z hudební výchovy
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterský studijní program Učitelství hudební
výchovy pro ZŠ a SŠ
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 10 bodů.
Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 10 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Obsahem testu jsou otázky týkající se následujících tematických okruhů:
 rytmicko-monomelodický sloh (počátky hudby, hudba orientálních kultur, řecká hudba, duchovní
a světská hudba středověku)
 polymelodický sloh (počátky vícehlasu, ars antiqua, ars nova, nizozemské školy)
 melodicko-harmonický sloh (baroko, klasicismus, romantismus)
 vývoj opery
 programní hudba
 hudba 20. století (hlavní směry a jejich představitelé, syntéza po r. 1960)
 harmonie
 nauka o hudebních formách
 nauka o hudebních nástrojích
 hlasová výchova (základní pojmy)
DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA
 KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 9. vyd. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon, 1996.
 JANEČEK, Karel. Harmonie rozborem. Praha: SHN, 1963.
 HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.
 SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: Togga, 2001.
 SEHNAL, Jiří a Jiří VYSLOUŽIL. Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost,
2001.
 ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.
 SZABOLCSI, Bence. Dejiny hudby od praveku po koniec 19. storočia. Bratislava: ŠHN, 1962.
 KOHOUTEK, Ctirad. Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton, 1976.
 RACEK, Jan. Středověká hudba. Brno: Rovnost, 1946.
 EINSTEIN, Alfred. Hudba v období romantizmu. Bratislava: Opus, 1989.
 ČERNÝ, Jaromír. Hudba v českých dějinách: od středověku do nové doby. 2. vyd. Praha:
Supraphon, 1989.
 HERZFELD, Friedrich. Musica Nova. Praha: Mladá fronta, 1966.
 MARTÍNKOVÁ, Alena (ed.). Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985.
 POHANKA, Jaroslav. Dějiny české hudby v příkladech. Praha: SNKLHU, 1958.
5
 KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice intonace a rytmu. Praha: Supraphon, 1990.
 KOLÁŘ, Jiří. Intonace a sluchová výchova. Praha: SPN, 1980.
 SEDLÁK, František. Psychologické zvláštnosti vokální intonace. Estetická výchova, 1972/3, č. 7. s
175.
 FALTUS, Leoš. Řízená improvizace doprovodu lidových písní. Praha: SPN, 1982
 BROŽ, Jaroslav. Základy dirigování. Praha: Panton, 1982.
 KOLÁŘ, Jiří. Sborový zpěv a řízení sboru. Praha: Karolinum, 1998.
 BUČEK, Miloslav. Sborový zpěv 2. Brno: MU, 1990.
 LÝSEK, František. Dětský sborový zpěv. Praha: SPN, 1958.
 FALTUS, Leoš a Miloš ŠTĚDROŇ. Formování hudby. Brno: PdF MU, 1987.
 KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. Brno: MU, 2004.
 BURLAS, Ladislav. Formy a druhy hudobného umenia. Bratislava: OPUS, 1978.
 JANÁČEK, Leoš a Jiří VYSLOUŽIL. O lidové písni a lidové hudbě. Praha: SNKLHU, 1955.
 HORÁK, Jiří. Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.
 MARKL, Jaroslav. Nejstarší sbírky českých lidových písní. Praha: Supraphon, 1987.
 RYCHLÍK, Jan. Moderní instrumentace. Praha: Panton, 1968.
 MACEK, Petr (ed.). Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon, 1997.
 FROSTOVÁ, Jana a Mária VANIAKOVÁ. Základy hlasové výchovy pro učitele I. Brno: MU, 2002.
 CHLÁDKOVÁ, Blanka. Hlasová výchova. In Havelková, Karla. Didaktika HV I. Brno: MU 1994.
Informace o odborné přijímací zkoušce pro obory se
zaměřením na odborné vzdělávání
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterský studijní obor Učitelství odborných
předmětů pro střední školy.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Okruhy otázek testu – Pedagogika
1. Pedagogika jako věda, základní pojmy v pedagogice (vymezení problému, edukace, výchova,
vzdělávání, permanentní výchova, rysy výchovy).
2. Pedagogické disciplíny, spolupráce pedagogiky s dalšími vědami.
3. Výchovný proces, pojetí, cíle, struktura, obsah.
4. Pedagogické principy a výchovné prostředky.
5. Historie pedagogiky, významné osobnosti dějin pedagogiky.
6. Hodnotová orientace současnosti a výchova.
6
7. Kázeň a ukázněnost jako společenské a pedagogické jevy. Agrese a šikana jako pedagogický
problém.
8. Alternativní výchovné koncepce. Alternativní školy.
9. Aktivita, samostatnost a tvořivost žáků středních škol. Metody rozvoje aktivní činnosti žáků.
10. Pedagogická interakce. Verbální a neverbální komunikace.
11. Pedagogická diagnostika a autodiagnostika.
12. Rodina jako výchovný činitel a vývoj vztahů mezi školou, rodinou a veřejností.
13. Mimoškolní a mimorodinná výchova. Volný čas a výchova.
14. Správa a samospráva školy a školství v ČR.
15. Pedagogický výzkum, metody pedagogického výzkumu.
Okruhy otázek testu – Psychologie
1. Předmět psychologie. Biologická, sociální a osobní determinovanost psychiky.
2. Čivost, vnímání, pozornost, paměť a představy (vymezení, vlastnosti, druhy).
3. Myšlení a inteligence (vymezení, operace, strategie, druhy).
4. Emoce a temperament (vymezení, složky, druhy, teorie, citová zralost, empatie).
5. Volní procesy (potřeby, motivace, fáze, vůle, motivace žáků).
6. Frustrace, frustrační tolerance, maladaptace, stres.
7. Poznávací procesy v dětství a prepubertě (6-12 let).
8. Vývojové změny kognitivních funkcí v dospívání. Vzdělanost a tvořivost.
9. Aspirace, zájmy a profesionální orientace.
10. Hodnoty, hodnotové vědomí a životní poslání.
11. Charakter (vymezení a typy), vývoj mravního vědomí.
12. Psychologie učení (teorie, vymezení, druhy, vědomosti, dovednosti, samostudium).
13. Duševní hygiena. Příčiny a prevence únavy. Přetěžování dětí a dospívajících.
14. Psychologie výchovy (cíle, prostředky, výchova a sebevýchova).
15. Agresivita, šikana, delikvence a toxikomanie.
DOPORUČENÁ STUDIJNÍ LITERATURA
 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.
 JŮVA, V. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-
85931-95-8.
 JŮVA, V. sen a jun. Stručné dějiny pedagogiky. 5. rozš. vyd. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-062
- X.
 MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. 1. vyd. Brno: MU, 1995. ISBN 80-210-1070-3.
 PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-399-
4.
 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 2.vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4.
 STŘELEC, S. (ED) Studie z teorie a metodiky výchovy I. 1.vyd. Brno: MSD, 2005. ISBN 80-86633-
00-4.
 ŠIMONÍK, O. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005. 140 s. ISBN 80-86633-33-0.
 ČAČKA, O. Nástin psychologie I + II. Brno: Paido, 2001, 2002. ISBN 2-1090.358,1 2-1090.358,2.
 ČÁP, J. MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 2-1086.555.
 FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-063-4.
 NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. 1.vyd. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0689-3.
7
 ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6.
Informace o odborné přijímací zkoušce pro obory Sociální
pedagogika a Sociální pedagogika a volný čas
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterské studijní obory:
- Sociální pedagogika,
- Sociální pedagogika a volný čas.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Přijímací zkouška sestává z oborového testu s výběrem odpovědí, který předpokládá znalosti v rozsahu
státní závěrečné zkoušky předmětného bakalářského studia. Předpokládá se orientace v oblasti
pedagogiky a sociální pedagogiky včetně metodologie obou disciplín, psychologie (obecná,
ontogenetická, sociální, osobnostní), sociologie a sociální práce, antropologie a filozofie apod. Test
obsahuje cizojazyčné pojmy jednotlivých disciplín.
Upozornění: Předpokladem navazujícího magisterského studia sociální pedagogiky je znalost cizího
jazyka (angličtiny nebo němčiny)na úrovni B1 (podle Evropského referenčního rámce), tedy v minimálním
rozsahu státní maturitní zkoušky, na kterou navazuje práce s odborným cizojazyčným textem.
Informace o odborné přijímací zkoušce z inkluzivní
(speciální) pedagogiky
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterské studijní programy
- Logopedie,
- Speciální pedagogika,
- Speciální pedagogika pro učitele ZŠ a SŠ.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 22,00
bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 22,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Obsah a rozsah je dán okruhy ke státní závěrečné zkoušce v bakalářském studiu speciální pedagogiky
s uvedenou doporučenou literaturou. Podrobněji na webových stránkách Katedry speciální a inkluzivní
pedagogiky.
8
Informace o odborné přijímací zkoušce z logopedie
a surdopedie
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterský studijní program Logopedie.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 40 otázek, maximální počet získaných bodů je 40. Na práci s testem je vyhrazeno 50
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 10,00
bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 10,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Obsah a rozsah je dán okruhy ke státní závěrečné zkoušce v bakalářském studiu oboru speciální
pedagogika – komunikační techniky (soubor .pdf).
Informace o odborné přijímací zkoušce z výtvarné výchovy
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterské studijní programy:
- Galerijní pedagogika a zprostředkování umění,
- Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Podmínkou pro přijetí ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu je umístění mezi
nejlepšími uchazeči v pořadí, které vznikne vyhodnocením ústní (písemné) zkoušky vědomostí a
vyhodnocením oborových předpokladů (talentu). Pořadí uchazečů bude stanoveno pomocí bodového
hodnocení součtem bodů získaných ze zkoušky vědomostí (A) a posouzení oborových předpokladů
(talentu) (B).
A) Zkouška vědomostí
Uchazeči, kteří podali přihlášku do navazujícího magisterského studia, prokážou úroveň svých vědomostí
písemnou (ústní) zkouškou, která je pro stávající studenty bakalářského studia katedry VV PdF MU
současně součástí závěrečné státní zkoušky. Tematické okruhy jsou uvedeny v oddíle „Dokumenty ke
stažení“ v souboru „Navazující magisterské studium – přijímací zkouška“ na www stránkách Katedry
výtvarné výchovy PdF MU pod odkazem http://www.ped.muni.cz/kvv/cz/studium/byt-magistrem.
B) Prokázání oborových předpokladů
Talent uchazeče posoudí komise na základě předloženého portfolia, které ve formě složky s vytištěnými
dokumentacemi formátu A4 nebo A3 musí obsahovat dokumentaci prokazatelně autorských výtvarných,
teoretických i dalších odborných aktivit uchazeče (originály, fotodokumentace, přehled publikačních
aktivit, pedagogické projekty aj.). Především jsou nutné tyto dokumentace:
 základní biografické údaje (mj. absolvovaná studia a obory, na něž se uchazeč hlásí)
9
 přehled dosavadní činnosti v oboru (výstavy, realizace, publikace, vedení dílen a kurzů, účast na
sympoziích, studijní cesty atp.)
 přiměřený rozsah výběrové obrazové dokumentace vlastní tvorby s popiskami (název, technika,
rozměry, rok vzniku)
V odůvodněných případech může komise přistoupit k pohovoru s uchazečem nad portfoliem. Elektronická
forma dokumentace nebude z organizačních důvodů přijímána. V případě elektronicky zaměřené tvorby
předloží uchazeč alespoň dílčí informaci v podobě vytištěných dokumentací na formátu A4 nebo A3.
Studenti katedry VV PdF MU portfolio odevzdají vedoucímu katedry nejpozději do 30. dubna šestého
semestru bakalářského studia. Portfolio zůstává majetkem studenta, který je obdrží zpět v den závěrečné
zkoušky. Uchazeči z jiných škol přinesou portfolio v den písemné (ústní) zkoušky, po jejímž absolvování
si je opět odnesou. Zvláštní termín přijímací zkoušky pro absolventy bakalářského studia na katedře
výtvarné výchovy tudíž není vypisován!
Informace o odborné přijímací zkoušce ze základů věd
o člověku
Zkoušku vykonají uchazeči o navazující magisterské studijní programy:
Galerijní pedagogika a zprostředkování umění,
Speciální pedagogika pro učitele základních a středních škol,
Učitelství anglického jazyka pro základní školy,
Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy,
Učitelství ČJ a literatury pro ZŠ a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem,
Učitelství dějepisu pro základní školy,
Učitelství francouzského jazyka pro základní školy,
Učitelství fyziky pro základní školy,
Učitelství hudební výchovy pro základní a střední školy,
Učitelství chemie pro základní školy,
Učitelství matematiky pro základní školy,
Učitelství německého jazyka pro základní školy,
Učitelství občanské výchovy pro základní školy,
Učitelství přírodopisu pro základní školy,
Učitelství ruského jazyka pro základní školy,
Učitelství technické a informační výchovy pro základní školy,
Učitelství výchovy ke zdraví pro základní školy,
Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy,
Učitelství zeměpisu pro základní školy.
Termín konání zkoušky bude uveden v e-přihlášce.
ZÁKLADNÍ POPIS TESTU
Písemný test má 50 otázek, maximální počet získaných bodů je 50. Na práci s testem je vyhrazeno 60
minut. Vždy je správná právě jediná odpověď z nabízených. Za správnou odpověď uchazeč obdrží 1 bod.
Za chybnou odpověď je uchazeči odečteno 0,25 bodu. Za žádnou odpověď, strojově nečitelnou odpověď
či více vyznačených odpovědí současně je uděleno 0 bodů. Hranice úspěšnosti je stanovena na 25,00
bodů. Uchazeči, kteří dosáhnou méně než 25,00 bodů, budou hodnoceni jako neúspěšní.
10
DALŠÍ INFORMACE K PŘÍPRAVĚ NA ZKOUŠKU
Podrobnosti v dokumentu na stránkách Katedry pedagogiky:
http://www.ped.muni.cz/pedagogika/wp-content/uploads/2018/10/Obsahove-okruhy-nastaveni-
testu_upraveno_jaro-2018oprava.docx