SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY
STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS
B 51, 2004 -- STUDIA PHILOSOPHICA
IMMANUEL KANT (22. 4. 1724 ­ 12. 2. 1804)
V letošním roce si filozofická i širší veřejnost připomněla hned dvě významná
výročí jedné z nejdůležitějších osobností dějin světové filozofie ­ 280. výročí
narození a 200. výročí úmrtí Immanuela Kanta. V zahraničí i u nás proběhla řada
filozofických konferencí věnovaných královeckému velikánovi. Připojila se
k nim i konference Fata volentem ducant, nolentem trahunt. Život a dílo Immanuela
Kanta, kterou v Brně již 9. prosince 2003 uspořádala katedra filozofie Filozofické
fakulty Masarykovy univerzity. Zúčastnili se jí pracovníci Filozofického
ústavu AV ČR v Praze, Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty
Univerzity Karlovy, katedry filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci a katedry filozofie FF MU. Přednesené a vyžádané příspěvky shrnul
sborník Kant redivivus. Průřez dílem filosofa, který edičně připravil Břetislav
Horyna a který v letošním roce také vyšel. Obsahuje texty Milana Sobotky Kant
a základní postupy osvícenství, Břetislava Horyny Krakovský fragment. K problému
dějin v transcendentálním idealismu aneb Jak jsou možné dějiny apriori?
Jindřicha Karáska Sebevědomí a syntéza. Systematické úvahy k problému struktury
a konstituce sebevědomí u Kanta, Ivana Blechy O nutném spojení. Fenomenologický
příspěvek do diskuse nad Kantovým dědictvím, Jana Kuneše 1928.
Heidegger a Kant, Tomáše Marvana Körner o nemožnosti transcendentální dedukce,
Jiřího Chotaše Kantova idea věčného míru a její kritici, Josefa Kroba
Kant a kosmologie, Ondřeje Sikory Faktum rozumu a zdůvodnění morálky, Heleny
Pavlincové Kant ve filosofii Karla Vorovky, Jana Zouhara Masaryk o Kantovi
1881­1898, Pavla Materny Syntetické pojmy apriori a výběrovou bibliografii
českých překladů Kantových prací a studií českých i do češtiny přeložených
zahraničních autorů o Kantovi, kterou sestavili Karel Hlavoň a Ondřej Funda.
Sborník ukazuje na šíři záběru, kterou dnes představuje kantovská problematika
a literatura o ní. Přesvědčuje o tom, že Kant není pouze záležitostí dějin filozofie,
ale že je stále výzvou k promýšlení současných filozofických otázek a podnětem
ke kritickému myšlení, o které by měla soudobá filozofie stále usilovat.
Jan Zouhar