K osobitým rysům řady mladých lidí patří zvídavost. Okolní svět je plný záhad, kuriozit a zvláštností, které přímo volají po vysvětlení. Zdravě zvědavému člověku nedají spát, což je pro něj důvodem přijít jim na kloub. Tak pro něj začíná nikdy nekončící pouť za řešením malých záhad všedních dnů. Motivační úlohy uložené v databázi Ve dvou se to lépe táhne přinášejí na mnohé z nich odpovědi. Jejich prostřednictvím lze nahlédnout do říše přírody, jednotlivých oblastí přírodních věd i obyčejného každodenního života, leccos se dozvědět a při řešení zábavných forem úloh se ještě pobavit. Zobrazit celý text…
Od roku 1976 autorský kolektiv Chemické olympiády (CHO) kategorie C a D, rekrutující se z pracovníků katedry chemie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, inicioval vznik zábavných motivačních úloh a prakticky se podílel na jejich vzniku tvorbou soutěžních úkolů teoretických a praktických částí školních, okresních a krajských kol CHO a tímto způsobem i jejich účinnost prakticky ověřoval. Výzkumy na chemických olympionicích a následné výzkumy prováděné na školách jihomoravského regionu jednoznačně prokázaly, že motivační úlohy posilují zájem žáků o učební předmět chemie, neboť zajímavost předložených problémů navozovala na školách atmosféru zdravé ctižádosti pro jejich řešení.
Zjištěná skutečnost se stala podnětným impulsem k tvorbě souboru zábavných chemických úloh, vhodných pro zařazování do výuky chemie na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií. Do tvorby motivačních úloh s chemickou tématikou se postupně zapojovali i další učitelé, vědecké síly a diplomanti přírodovědných kateder. Banka úloh, vznikající průběžně na katedře chemie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, je během posledního desetiletí vytvářena s cílem zkvalitnit didaktickou připravenost budoucích učitelů ke vzbuzování zájmu žáků vhodným zařazováním motivačních úloh, které se pro žáky stanou nejen zdrojem zábavy, ale především nenásilnou formou učení.
Učitelský kolektiv katedry usiluje o to, aby studenti – budoucí učitelé – nechápali motivaci jen jako izolovaný prvek či nějaký vnější přídavek na oživení vyučování, ale systematickou, účinnou strategii, která určí celkovou atmosféru, v níž se bude výuka chemie rozvíjet.
Zábavné chemické úlohy vytvořené a shromažďované od roku 1976 do současnosti byly a jsou převáděny do počítačové formy databáze chemických motivačních úloh, což umožní podle přání uživatele rychlé třídění úloh podle zvolených kritérií, která zahrnují výběr učiva, zábavné formy úloh, obtížnost úloh, jejich časovou náročnost a interdisciplinaritu.
Sestavit odborně a didakticky správně zábavnou úlohu je práce velmi namáhavá a značně časově náročná. Lze stěží požadovat od učitelů základních škol, aby si sami soubor takových úloh vytvářeli. Úlohy v uvedené databázi, vznikající na PdF MU, kromě zábavného i odborného zadání obsahují také klíč správných odpovědí, údaje o časové náročnosti a o jejich tématickém zařazení. K posouzení náročnosti úloh na myšlení žáků byla použita Bloomova taxonomie učebních úloh, zejména její první tři stupně postihující pamětní reprodukci získaných poznatků, jednoduché myšlenkové operace s poznatky a složitější myšlenkové operace s poznatky.
Pro běžné použití motivačních úloh ve výuce chemie se osvědčilo používání různých typů časově nenáročných chemických doplňovaček, pro větší rozmanitost diferencovaných podle tvaru a způsobu doplňování legend na čtvercovky, obdélníkovky, netradičně tvarované doplňovačky umístěné např. do chemického nádobí, jednoduché a oboustranné hřebenovky, roháčky, chemické kruhy, hvězdovky, buňkovky, řetězovky, ornamentovky apod.
Mezi úlohami stejného typu si může učitel vybrat úlohy s identickým obsahovým zaměřením, ale rozlišené různou náročností. K oblíbeným úlohám vhodným pro školní a mimoškolní chemickou zájmovou činnost patří efektní chemické pokusy, nazývané chemická kouzla. Vyvolání hlubokého a opravdového zájmu žáka však nesmí být zaměřeno pouze na vnější vizuální efekty, ale především na jejich vhodnou a odborně i didakticky přiměřenou interpretaci.
Praxe prokázala, že s velkým zaujetím řeší žáci motivační úlohy typu chemických mikrodetektivek, zeber, otazníků, šifer i rébusů, ve kterých sami vystupují v roli úspěšných detektivů. S chutí pracují ve skupinkách, konfrontují si mezi sebou předpokládaná řešení, při nichž nenásilnou formou uplatní své chemické poznatky, fantazii, důvtip a kombinační schopnosti.
Jednou z cest, jak pomoci žákům při vytváření uceleného obrazu skutečnosti, který by jim umožnil jednak orientovat se v životě, jednak získávat další dílčí a podrobnější informace, je důsledné a uvědomělé využívání mezipředmětových vztahů.
Do třetí databáze Ve dvou se to lépe táhne je zařazeno přibližně 250 motivačních zábavných úloh interdisciplinárního charakteru, čímž se zásadně liší od předchozích dvou dílčích databází Chemie hrou a Poznáváme taje chemie, které preferují pouze úlohy jednooborové, s chemickou tématikou. Také uspořádání úloh doznalo změnu. Jednooborové úlohy jsou vystřídány dvouoborovými úlohami, řazenými podle tématických celků a mikrocelků Rámcového vzdělávacího plánu (RVP). Vzhledem k velkému rozsahu je předkládaná dílčí databáze Ve dvou se to lépe táhne podle použitých přírodovědných vzdělávacích oborů rozdělena do čtyř samostatných dílů: chemie – zeměpis (první díl), chemie –přírodopis (druhý díl), chemie – matematika (třetí díl) a chemie – fyzika (čtvrtý díl). Dalších zhruba 250 motivačních úloh představuje čtvrtá dílčí databáze (Chvilka chemie nikoho nezabije), zahrnující zábavné motivační úlohy tří-, čtyř- a pětioborové.
Teoretická část dílčí databáze Ve dvou se to lépe táhne diskutuje v úvodní kapitole význam používání motivačních úloh ve školní práci a naznačuje možnosti využívání zábavných forem učebních úloh v motivačních, expozičních i fixačních fázích vyučovacích hodin. Zároveň na konkrétních příkladech seznamuje uživatele s nejznámějšími typy zábavných motivačních úloh, způsoby jejich řešení i možnostmi praktického použití.
S funkcí databázového systému seznamuje kapitola 2, podrobně vysvětluje vyhledávání úloh podle kódu, doplněného výstižným názvem úlohy, uvádí a zdůvodňuje výběrová (třídicí) kritéria, která byla při konstrukci motivačních úloh použita.
Poslední, třetí kapitola teoretické části databáze se zabývá mezipředmětovou tématikou a naznačuje jeden ze způsobů, jak umožnit žákům uplatňovat poznatky, jež získali v ostatních předmětech, zejména přírodovědných. Učitel si podle potřeb zvolí z databáze úlohy, při jejichž řešení žáci uplatní jednak dovednosti transferu vědomostí z jednoho předmětu do druhého (např. úlohy, u nichž k řešení byla použita nápověda nejen z chemie, ale také ze zeměpisu), jednak dovednost spojovat poznatky z různých předmětů. Učitel si na způsobu řešení může ověřit, nakolik jsou žáci schopni poznatky získané v různých přírodovědných předmětech třídit, spojovat do systémů a aplikovat na příkladech z každodenního života.
Společný pohled do historie přírodovědných předmětů dokazuje, že přírodní vědy ve svých počátcích neexistovaly samostatně, ale byly součástí jediné vědní disciplíny (filosofie). Počáteční bezděčná integrace přírodovědných poznatků společně posouvala všechny vědy dopředu, až vykrystalizovaly v samostatné vědní obory.
Závěr třetí kapitoly se zabývá současným stavem mezipředmětových vztahů na základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií a především interdisciplinárními relacemi vzdělávacího oboru chemie s dalším přírodovědným oborem. Předložený první díl chemie – zeměpis podrobně diskutuje zařazení chemických a geografických poznatků do databáze podle typu úloh a podle chemického obsahu RVP. Stěžejní částí databáze je banka zábavných motivačních úloh s autorským řešením, která je určena studentům vysokých škol, vzdělávajících učitele aprobace chemie s cílem zkvalitnit jejich didaktickou připravenost k povzbuzování zájmu žáků. Rovněž poslouží učitelům chemie základních a středních škol, odborným pedagogickým pracovníkům zaměřeným na práci s mládeží v mimoškolní zájmové činnosti, v přírodovědných sekcích Centra volného času, Institutů a Domů dětí a mládeže, Domů ekologické výchovy a dalších chemicky orientovaných zájmových útvarů. V neposlední řadě může být použitá k bezděčnému učení žáků, studentů a všech zájemců o chemii, pro které budou motivační úlohy sloužit jako zdroj zábavy.
Ve výsledcích anket a průzkumů zaměřených na zájmovou činnost lidí všech věkových kategorií se potvrzuje, že jsme národ luštitelů. O odhalené skutečnosti svědčí i počty uchazečů přihlášených do televizních soutěží, pořadů typu A–Z kvízů. Naše zábavné úlohy uvedené snahy podporují, neboť si uvědomujeme, že zvědavý člověk se nikdy nenudí.
Budeme vděčni studentům, učitelům ze školní praxe i svým kolegům za všechny připomínky, které budou využity v dalším vydání.
V Brně, 2010
Autorky