P o s o u z e ii) í
habilitační práce Mgr. Sylvie   S t s u o v s k é , Dr. "Zur alttschechischen Liebeslieddichtung im Lichte des deutschsprachigen Minnesangs und der jüngeren deutschen Liebeslieddichtungn
Paní Dr. Stanovskou zvolené téma je jednak věcně i metodologicky zajímavé, jednak velmi užitečné a potřebné. Česká germanistika usiluje o objevení, charakteristiku a rozbor jazykových a literárních vztahů mezi českou a německou kulturou. Předložená práce toto úsilí podporuje a jeho záměry na vymezeném úseku realizuje.
T úvodu podává autorka diferencované vymezení a výklad pojmů Minne a Minnesang. Její aspekty jsou různé ; společenské tradice feudální společnosti oproti konvenci rytířské poezie, vztah mezi realitou a fikcí, rozdíl mezi středověkým pojetím vztahu   mezi mužem a ženou a pojetím v naší současnosti, vymezení literárního žánru a kompozice s je jimi proměnami. Zdůrazňuje se , Se "... Minne..„ in erster Linie ein rein oder vorwiegend literarisches Phänomen war" /s. 1/j nezapomínejme však, ie Minnesang jakožto podstatná vrstva dvorské kultury neměl funkci jen čistě literární / zábava, poetické povznesení, ale i prezentace básníka/ ani jen ideologickou /sebevědomí rytířského stavu, estetizace mravů a působivá "fasáda", jej legitimující/, nýbrž i poli-ticky-edukační - služba dámě v intencích Frauenminne je školou pro vazalovu službu pánovi /Herrendienst/. Tento aspekt zde zůstává mimo pozornost.
V prvním oddílu práce podává habilitantka charakteristi-
2
ku substance 8 vývoje německého Minnesangu, jeho představitele, tvůrčích prostředků, hlavních a doprovodných jevů, fází a trendů. V pohledu na Minnesang tzv. rané skupiny postupuje nejprve metodou analyzování reprezentativních písní vybraných standardních básníků„ Tyto analýzy jsou všestranné, provedené "zkušenou rukou". Na tyto jednotlivé rozbory uevazu -je pak podrobně rozpracovaná souborná charakteristika děl této rané fáze, symptomů, jež jim dominují a jež je spojují /Sc49 nn/ - vzhledem k osobám milovníků a kýžených dam, k aspektu naplnění či nenaplnění touhy, k službě dámě a je jím formám, k prostředí. Podobným způsobem postupuje i při rozebírání děl /s. 6? nn/ a podání souhrnné charakteristiky jevů a problémů/s. 97 nn/ "rýnské fáze" Minnesangu, jakož i děl a básníků skupiny, již označuje jako Mklasickou"/S.123 nn/. Poněkud stručněji, avšak s dostatečnou výpovědní hodnotou, je vypracována kapitola o pozdním Minnesangu ve 13. a 14. století a o různých tendencích, změnách motiviky a témat, o formalismu, didaktič-nosti a příznacích,jež charakterizují jeho úpadek /s.168 nn/. 0 tzv. mladší německé milostné poezii,již by bylo záhodno poněkud přesněji věcně a časově vymezit, se pak mluví v samostatné krátké kapitole. Charakteristiky jevů a tendencí, v ní obsažené, jsou jen převzaty /arcit kvalifikovaně/ z "druhé ruky" /s. 193 n/c
Tento oddíl, svědčící o plné znalosti předmětu včetně adekvátně vybrané sekundární literatury, lze označit za kvalitně do hloubky propracovaný„
Ve druhém, komparatistickém oddíle srovnává habilitantka několik staročeských milostných písní s: vybranými "odpovídá-
2
jícími " písněmi německými. Vychází z podrobných rozborů / s o-porou v sekundární literatuře/ a snáší se zodpovědět otázku -zda totiž stojí česká píseň typem, motivikou, stylem, imaginací blíše k původnímu Mimiesangu nebo k tzv. mladšímu německému básnictví. Na základě dobře podložených argumentů dochází k závěru, že "mezipozice mezi tradičním a novým... je typickým a nezaměnitelným rysem poetiky staročeských písní1' a "Se se velká část staročeské milostné lyriky zásadně liší od většiny písní mladšího německého básnictví/Mviz abstrakt/.
Vhodně komponovaný výklad, opírající se o spolehlivou znalost jak Mimiesangu, tak staročeské poezie, umožňuje přijmout autorčiny závěry jakožto oprávněné •
Habilitační práce splňuje požadavky,standardně kladené na úroveň habilitačních prací v tomto oboru0
V Olomouci 20. května 2011.
Filozofická fakulta UP
v Olomouci