MASARYKOVA UNIVERZITA
Ped. fakulta - podatelna
MJ89208
Datum/Čas    - 7 -Q3" 2012 f
Masarykova univerzita Fakulta
Habilitační obor
Posudek oponenta habilitační práce
Počet listú dokumentu:..............z...
Počet přil. o listú/sv.:................../
Počet a druh nelisl. príloh:........../
Pedagogická Speciální pedagogika
Uchazeč Pracoviště Habilitační práce
PhDr. Mgr.Barbora BAZALOVÁ, Ph.D., Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v inkluzivní škole v českém a mezinárodním kontextu
Oponent Pracoviště
doc. PaedDr. Vanda HÁJKOVÁ, Ph.D., Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Text posudku (rozsah dle zvážení oponenta)
Habilitační práce PhDr.Mgr.Barbory Bazalové, Ph.D. je zpracována na jedno z aktuálních témat současné speciální pedagogiky - téma pervazivních poruch autistického spektra (PAS) a možností inkluzivního vzdělávání žáků takto postižených. Téma vzbuzuje zájem odborníků porozumět velmi komplexnímu narušení duševního a mentálního vývoje s variabilitou projevů, hledat a nastavovat vhodné intervenční mechanismy pro edukační proces s účastí žáků s PAS. Téma je výzkumně o to naléhavější, oč markantněji narůstají počty případů s touto diagnózou v současné dětské a žákovské populaci v České republice (stejně jako v zahraničí). Velmi výstižně tuto skutečnost autorka vystihla v samotném úvodu své práce slovy ,, poruchy autistického spektra se stávají fenoménem současné doby" ( str.7).
Podobně jako jiní výzkumníci přistupuje autorka Bazalová k tématu předložené práce a výzkumu, jako k předmětu svého dlouhodobějšího badatelského zájmu a úsilí. To lze doložit její účastí v příslušně zaměřeném výzkumném týmu pracujícím v rámci výzkumného záměru řešeného pod vedením prof. Vítkové na Pedagogické fakultě MU Speciální potřeby žáků v kontextu rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kde badatelka využila příležitosti k soustředění východisek a provedení řady pilotních studií vletech 2008 až 2012 za účelem shromáždit statistické údaje o počtech dětí a žáků s PAS v Jihomoravském kraji a odhalit hlavní determinanty úspěšné integrace /inkluze těchto žáků ve školách hlavního vzdělávacího proudu.
Navazující šetření se týká diagnostiky poruch autistického spektra, podpory škol a rodin a jejich spolupráce. Vychází rovněž z teoretických konceptů, historiografických, terminologických a metodologických východisek, dostatečně popsaných a soustředěných na ploše téměř 180 stran. Posouvá poznání problematiky PAS ještě o pořádný kus dále. Velmi přehledné uvedení výsledků šetření a diskuse k nim nás přesvědčuje o korektní snaze autorky ověřit validitu dosavadních teoretických poznatků k problematice PAS , zjistit skutečné rozložení jednotlivých diagnóz rámci širokého spektra těchto poruch, sledovat poměr výskytu PAS u chlapců a dívek a porovnat tato zjištění s dostupnými výsledky tuzemských i zahraničních výzkumů. Pro oblast speciální pedagogiky i širší oblast sociálně vědní jsou přínosné autorčiny poznatky k výskytu mentálního postižení v souvislosti s PAS, k souběhu epilepsie a jiného postižení, k včasnosti a komplexnosti diagnostiky a ke spokojenosti rodičů s edukací jejich dětí s PAS, s typem školy, s poradenskými službami a s dostupností sociálních služeb.
Na první pohled zjevný potenciál obou výzkumných šetření pro samotnou vzdělávací praxi je
MU89208
zcela jistě nejsilnější devizou autorky Bazalové a předloženého spisu. Výzkumy byly v tomto případě provedeny s nej vyšší citlivostí pro potřeby všech, kteří se podporou vzdělávacích potřeb dětí a žáků s PAS každodenně zabývají - rodičů, pedagogů, poradenských pracovníků a ostatních profesionálů. Pozornosti badatelky neunikli ani hlavní aktéři vzdělávacího procesu - samotní žáci s PAS i žáci intaktní. Každé z provedených šetření je doplněno uni- i bivariační analýzou, hlavní šetření jsou vhodně doplněna subvýzkumy a případovými studiemi. V rozsáhlé přílohové dokumentaci se můžeme seznámit s průběhem všech autorčiných výzkumů, s použitými výzkumnými nástroji i s velmi přehlednou prezentací a podrobnou analýzou získaných výsledků.
Zpracování teoretických kapitol i kapitol věnovaných provedeným šetřením lze přiznat formulační jasnost, myšlenkovou návaznost a logickou utříděnost. Autorka pracuje s dostatkem odborných pramenů tuzemské i zahraniční provenience, jichž je v konečném výčtu použité literatury uvedeno přibližně 350.
Ze speciálně pedagogického hlediska považuji za přínosnou i přehledovou část věnovanou epidemiologickým studiím v českém a mezinárodním kontextu. Je pozoruhodné, že tyto studie prováděné v různých zemích dospívají prakticky k podobným výsledkům a že v České republice byl (podobně jako v jiných zemích) zaznamenán rapidní nárůst výskytu PAS v dětské populaci. Odůvodnění tohoto jevu, které nabízí autorka, je opřeno o vývoj diagnostických nástrojů a pokrok v evidenci PAS- a lze s ním jistě souhlasit.
Z hlediska zájmu o rozvoj teorie i praxe v oboru speciální pedagogika bych uvítala, kdyby autorka ve své práci uvedla i nástin možného zaměření výzkumů v dané oblasti směrem do budoucna a nabídla konkrétní témata pro další výzkumná šetření.
Dotazy oponenta k obhajobě habilitační práce (počet dotazů dle zvážení oponenta)
1. Ve své práci velmi erudované popisujete kvality inkluzivní vzdělávací praxe, ale ve chvíli, kdy formulujete návrhy opatření pro vzdělávání žáků s PAS, hovoříte s větším důrazem o praxi integrační - je to záměrné a něčím podmíněné?
2. Ve své práci formulujete sedm faktorů, které ztěžují integrované vzdělávání žáků s PAS v českých školách (str. 155), můžete je seřadit podle závažnosti a okomentovat s využitím vlastních výzkumných zjištění ?
Závěr
Habilitační práce Barbory Bazalové „Vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra v inkluzivní škole v českém a mezinárodním kontextu" splňuje požadavky standardně kladené na habilitační práce v oboru Speciální pedagogika.
V Praze 5.3.2012