9. POLITICKO-EKONOMICKÝ CYKLUS (PBC) 9.1. EMPIRICKÉ TESTY OPORTUNISTICKÉHO PBC Výsledky empirických testů -všeobecně špatné výsledky -jak na datech USA, tak na datech dalších zemí → minimální podpora pro Nordhausův cyklus v nezaměstnanosti a (v menší míře) inflaci -O něco lepší empirické výsledky při měření vlivu politického cyklu na nástroje hospodářské politiky (fiskální transfery) - Alesina-Roubini-Cohen (1997): ØData: USA 1949 - 1994 ØVe volebním roce byla míra reálného růstu HDP pouze slabě nadprůměrná (3,66% x 3,17%), míra nezaměstnanosti také pouze slabě podprůměrná (5,66% x 5,81%) a míra inflace byla prakticky shodná s průměrem (4,07% x 4,03%) → Interpretace: neexistence přesvědčivého důkazu manipulace cyklu ve volebním roce ØNaměřený rozdíl mezi průměrným tempem reálného růstu mezi první a druhou částí volebního období (2,76% x 3,59%) → Interpretace: určitá podpora pro cyklus v rámci celého období Ø Ø Ø Republikáni x Demokrati ØReálný růst HDP je výrazně vyšší v druhém (5,73% x 0,03%) a třetím roce vlády Demokratů oproti Republikánům (4,8% x 2,79%). ØNezaměstnanost je v druhém, třetím a čtvrtém období za Demokratů výrazně nižší než za Republikánů a obzvláště v roce tři a čtyři je rozdíl výrazný (4,69% x 6,43%) Ø Ø nZdroj: Alesina-Roubini-Cohen (1997) Testy PBC y ….. HDP xi …..ostatní ekonomické veličiny, které mohou ovlivnit y PDUM…..umělá politická proměnná Autoregresivní specifikace: Alesina, Roubini, Cohen (1992, 1997) ndata: 18 zemí OECD nžádné statistický významné potvrzení Nordhausova cyklu pro výstup a nezaměstnanost, nale v některých specifikacích významné pro inflaci → inflace často vykazuje povolební skok Oportunistický cyklus v MP nMonetární politika (MP): statisticky významný politický vliv na vývoj M1 → tempo růstu peněžní zásoby větší v roce před volbami (USA). Termín voleb má vliv na vývoj měnových agregátů. nŽádný statisticky významný rozdíl pro vládu demokratů x republikánů. Ø Zdroj: Alesina-Cohen-Roubini (1992) Interpretace ØZ empirických ověřování Nordhausova modelu vyplynul paradox. Změny v reálné produkci (nezaměstnanosti) nebyly politickým cyklem ovlivněny, zato inflace ano. Jak je to možné? ØMožnou interpretací je, že ve volebním roce Fed (CB USA) akomoduje fiskální politiku vlády. → Beck (1987) ØProč to dělá? Proč monetární politika před volbami akomoduje fiskální expanzi? ØNavrhovaným vysvětlením tohoto fenoménu není argument, že by se CB snažila dopomoci znovuzvolení politikovi v úřadě. ØSpíše se jako logičtější zdá vysvětlení, že CB se snaží ve volebním roce nezavdat příčinu ke kritice, že zhoršila výkonnost hospodářství (nezaměstnanost) → „laying low“ ØWooley (1986): Viditelné kroky monetární politiky ve volebním roce jsou s daleko větší pravděpodobností expanzivní než restriktivní → monetární politika tak vykazuje rysy politického oportunistického cyklu z důvodu akomodace fiskální politiky Oportunistický cyklus v FP nFiskální politika (FP): nejprůkaznější ekonometrické prokázání politického cyklu, jak v USA, tak v dalších zemích. nPolitický-rozpočtový cyklus: předvolební manipulace s fiskálními transfery. nOpět žádný významný rozdíl mezi vládou demokratů x republikánů. Shrnutí empirických výsledků ØVýsledky empirických studií naznačují určitou předvolební manipulaci s hospodářskou politikou a možný dopad těchto manipulací na inflaci, ovšem nikoliv na ekonomickou aktivitu (nezaměstnanost) ØVýsledky empirických studií nepotvrzují logiku Nordhausova modelu. Spíše naznačují fiskální předvolební manipulaci se současnou monetární akomodací. Proč ale není ovlivněna nezaměstnanost? nInterpretace (1): Oportunistický cyklus jak ve výsledcích, tak v nástrojích je empiricky slabě podložený, možná vůbec neexistuje → proč, když se voliči zajímají o agregátní ekonomické výsledky? → je extrémně obtížné načasovat politickou manipulaci hospodářství takovým způsobem, aby se výsledky nedostavily buď příliš brzo nebo příliš pozdě → závěr: politici oportunistickou manipulaci neprovádějí Proč ale není ovlivněna nezaměstnanost? nInterpretace (2): Akceptace ekonometrického prokázání politického cyklu v nástrojích a inflaci → Proč tedy nefunguje v ovlivnění reálné ekonomické aktivity → a jak potom mohou být ovlivněny výsledky voleb? nZměny inflace, pokud by byly anticipované, se nemusí projevit v ovlivnění indikátorů reálné produkce. Fiskální expanze (ať anticipovaná nebo ne) by ovšem reálný HDP ovlivnit měla! nCo s tím? → možná zdůvodnění:Reálný HDP je ovlivněn, ale výsledný efekt je statisticky slabý; fiskální expanze se promítá do růstu inflace; transfery mají voličům spíše něco signalizovat než jim zvýšit důchod. n 9.2. IDEOLOGICKÝ PBC Modely PBC nOportunistické modely → přepokládají homogenní voliče nIdeologické modely → předpokládají voliče s heterogenními zájmy (preferencemi) Hibbsův model ideologického PBC ØHibbs (1977, 1987) ØVýchodisko: politické strany mají odlišné názory na hospodářskou politiku → především pak mají odlišné preference ohledně inflace a nezaměstnanosti, a to jak v konečných cílech, tak v relativní váze odchylek inflace a nezaměstnanosti od cíle ØTyto politické strany reprezentují skupiny obyvatel s rozdílnými názory ohledně nákladů inflace a nezaměstnanosti Proč levice prosazuje nízkou nezaměstnanost? nDemokratická strana reprezentuje voliče spíše nižších vrstev, kteří vlastní především lidský kapitál, a proto jsou postihováni více náklady nezaměstnanosti. nRepublikánská strana reprezentuje spíše voliče vyšších společenských vrstev, kteří vlastní finanční kapitál a jsou postihováni náklady inflace. n nProto voliči demokratické strany mají větší averzi k nezaměstnanosti a menší k inflaci než voliči republikánské strany. n Zdroj: Hibbs (1987) Ztrátová funkce politické strany ..pro politickou stranu j, kde …….. cílová hodnota strany pro inflaci …….. cílová hodnota strany pro nezaměstnanost θj ……. relativní váha, kterou strana klade na odchylky inflace ve vztahu k odchylkám nezaměstnanosti Politické strany v Hibbsově modelu nDvě politické strany: n Levicová (L) a Pravicová (R) n nTyto strany se mohou následně lišit v cílech: a)Levice může mít nižší cíl v nezaměstnanosti b)Levice může přisuzovat vyšší váhu odchylkám nezaměstnanosti od cíle než odchylkám inflace od cíle c)Levice může mít vyšší cíl v inflaci Ø Předpoklady Hibbsova modelu nOčekávání nejsou racionální nFluktuace ekonomické aktivity vyvolané ideologickými (stranickými) rozdíly jsou vytvářeny posunem po Phillipsově křivce → Levicová strana bude během své vlády prosazovat více expanzivní měnovou politiku. nStejně jako v Nordhausově modelu je klíčovým předpokladem, že i přes formální nezávislost CB, monetární politika sleduje zájmy vlády u moci. n Fungování Hibbsova modelu n1) Phillipsova křivka: n n2) Předpoklady rozdílu mezi Levici a Pravicí: n n3) Optimální míry nezaměstnanosti: n (UL πte > πtR Fungování Alesinova modelu (1) nPokud volby vyhraje Levice: n…tak na počátku jejího funkčního období bude konjunktura s vyšší inflací a s nezaměstnaností pod přirozenou mírou. nPokud volby vyhraje Pravice: n…potom na počátku jejího funkčního období vypukne recese s nižší inflací a s nezaměstnaností nad přirozenou mírou. Fungování Alesinova modelu (2) nV druhé části funkčního období nebude žádný rozdíl v úrovni ekonomické aktivity, ať vládne Levice nebo Pravice. nOčekávaná inflace se bude rovnat skutečné (vyšší pod Levicí, nižší pod Pravicí) a nezaměstnanost bude na přirozené míře, bez ohledu na to, která strana je u moci. n Důsledek Alesinova modelu nCyklus ve vývoji makroekonomických veličin se vytváří nikoliv před volbami z oportunistických důvodů, ale po volbách z ideologického důvodu implementace preferované politiky (a změny očekávání z πt+1e na πt+1L nebo πt+1R Problémy Alesinova modelu ØMikroekonomické základy: Je krátkodobá Phillipsova křivka s inflačními očekáváními skutečně negativně skloněna? A proč? (pracovní smlouvy) ØCíle stran: Jak se utváří (a mění) cíle politických stran v inflaci a nezaměstnanosti? n 9.3. EMPIRICKÉ TESTY IDEOLOGICKÉHO PBC Teoretické předpovědi nHibbsův model: •nezaměstnanost by měla být nižší při levicových vládách •inflace nižší při pravicových vládách nAlesina model: •expanze na počátku levicové vlády, recese na počátku pravicové vlády •odchylka nezaměstnanosti od přirozené míry tím větší, čím větší je volební překvapení •žádná odchylka nezaměstnanosti od přirozené míry pokud o výsledku voleb nebyly pochyby •žádná změna nezaměstnanosti v druhé části funkčního období •vyšší inflace za levicových vlád po celé funkční období Co na to data…USA (1) - HDP nVyšší reálný růst HDP v druhém a třetím funkčním roce u Demokratů oproti Republikánům. nČtvrtletní analýza tem růstu – Alesina – Roubini – Cohen (1997): nDemokraté: Tempo růstu se zvyšuje z průměrných 3% p.a. ve třetím čtvrtletí vlády na 6% p.a. v šestém a sedmém čtvrtletí vlády nRepublikání: Tempo růstu se zpomaluje z průměrných 3% p.a. ve třetím čtvrtletí vlády na 0% p.a. v šestém a sedmém čtvrtletí vlády. nNásledně se tempo růstu snižuje u Demokratů a zvyšuje u Republikánů, takže ve čtvrtém roce vlády (čtvrtletí 13-16) jsou téměř shodné. USA (2) - Nezaměstnanost nI u nezaměstnanosti vycházejí americká data relativně příznivě pro teorie ideologických cyklů, i když méně dobře než u HDP. nNezaměstnanost je podstatně nižší za Demokratů než za Republikánů v letech 2,3,4 v úřadě, s obzvláště výrazným rozdílem v druhé polovině vládního období, nikoliv v první, jak předpovídá Alesina model. USA (3) - Inflace nU inflace jsou empirické závěry pro ideologický cyklus nepříznivé (obzvláště pro Alesinův model) nDemokraté mají nižší průměrné míry inflace než Republikáni v první polovině svých vládních období, což je přesně opak předpovědi Alesinova modelu. n nMožná vysvětlení….. a)Inflace následuje stimulaci produktu až se zpožděním? b)Akcelerace a zpomalování míry inflace správným indikátorem? c)Vnější vlivy (ropné šoky) Shrnutí empirických výsledků ØPříznivé pro reálný růst, smíšené pro nezaměstnanost, nepříznivé pro inflaci. ØPodobné závěry na panelu 18 zemí OECD 1960-1987 ØJak pro USA, tak další země se zdá být prokázaný ideologický cyklus ve vývoji reálného HDP. ØVýsledky u inflace odporují Alesinově modelu. n Problém Alesinova modelu nKlíčová úloha nejistoty ohledně volebního výsledku při fungování modelu → pokud jsou výsledky dobře predikovatelné, model přestává fungovat nEmpirické pozorování neodpovídá předpovědi, že čím menší/větší překvapení, tím menší/větší změna indikátorů (Johnson 1964 x Nixon 1968) Ø Všechno jinak….? nMakroekonomický vývoj v USA silně ovlivnily války v Koreji a Vietnamu a vysoké výdaje s nimi spojené. nBěhem válek byli v úřadě výrazně častěji Demokraté. nIdeologický PBC potom jako důsledek „neekonomických“ politik n Shrnutí nEmpirická data dávají podporu pro existenci ideologického cyklu především ve vývoji reálné produkce. nMéně zřejmé je, který konkrétní model tento jev nejlépe vysvětluje. nAlesinův model s racionálními očekáváními to asi nebude… n Literatura nA. Drazen: Chapter 7: Elections and Changes of Policymakers. pp 238-268.