Inovační management

Východiska pro zpracování

Jako výchozí obecný model inovačního procesu nabízíme použít “Pentathlon framework” (Obrázek 1). Alternativně, pokud se z důvodu složitosti zaměříte třeba jen na vývoj nového produktu, je pro inspiraci uveden i Trottův model (2017, Obrázek 2), který zachycuje aktivity, které je možné v organizaci sledovat. Pokud si vyberete jakýkoliv jiný model, je vhodné jeho použití konzultovat s vyučujícím se zdůvodněním, proč je použit jiný model. Nezapomeňte, že často je součástí modelu nejen znázornění procesu, ale i inovační strategie, organizace a lidé v organizaci včetně podnikové kultury. Vedle popisu procesů, byste se měli stručně věnovat i těmto prvkům (byť hlavní důraz je kladen na inovační proces). Jejich obsah nastudujte na základě literatury (Goffin a Mitchell, 2017, kapitoly 4 a 8).

Obrázek 1: Pentathlon Innovation Framework (Goffin a Mitchell, 2017: 29)

Obrázek 2: Propojené aktivity stojící za vývojem nových produktů (Trott, 2017) 

Jak zmapovat proces? Tvorba procesních map má svá pravidla, se kterými jste se setkali například v předmětu Systémy řízení procesů - SYRP (viz třeba symbolika pro mapu procesů na Obrázku 3). Budeme kladně hodnotit, když tyto znalosti využijete. Pokud si je chcete oživit na internetu, hledejte například “Business Process Modeling and Notation” (BPMN). Pro zpracování modelu lze použít nejen specializovaný software na tvorbu procesních map, ale jakýkoliv jiný na tvorbu diagramů.  Z volně dostupných doporučujeme např. Bizagi Modeler.

Obrázek 3: Symbolika pro mapu procesu (Svozilová, 2013: 486 elektronického vydání) 

Důležitá je pochopitelnost a logika modelu a zachycení podstatných náležitostí:

  1. vstup a výstup inovačního procesu,
  2. jednotlivé činnosti a jejich návaznost,
  3. jednotlivé toky (např. Informací),
  4. role (například jednotlivá oddělení, týmy, pracovní skupiny apod.). 

S ohledem na bod 4) doporučujeme využít tzv. dráhový diagram, viz Obrázek 4 (blíže např. Svozilová, 2013, kapitola 7.2.1 – využijte službu  pro online přístup ke knize). Samozřejmě, pokud zjistíte, že veškeré činnosti leží na jednom týmu, včetně rozhodnutí o konceptu apod., pak je zbytečné dráhy zavádět. 

Obrázek 4: Dráhový diagram inovačního procesu (Riandita a kol., 2013)  

Příklad zmapování procesu vidíte na Obrázku 5. Zpracování není dokonalé, neboť vzniklo za jiným účelem. Postrádá například zařazení procesu jednotlivým rolím (podstatná náležitost modelu číslo 4), autor alespoň u popisu činností uvádí, jaká skupina činnost či rozhodnutí provádí (byť ne vždy). Nezapomeňte doplnit model i inovační strategií, organizací a lidmi v organizaci. Pokud ne přímo v modelu, doplňte popis procesu těmito náležitostmi (viz dále v části Karta procesu v Tabulce 1 v podkapitole "Struktura a rozsah": https://is.muni.cz/auth/el/econ/podzim2021/MKH_INMG/index.qwarp?prejit=7431254

Obrázek 5: Inovační systém podniku (Skoupá, 2020: 43)


Zdroje

GOFFIN, K., MITCHELL, R. 2016. Innovation Management: Effective strategy and implementation. Londýn: Macmillan Education. ISBN 978-1-137-37343-4.

GRASSEOVÁ, M., DUBEC, R.HORÁK, R. 2008. Procesní řízení ve veřejném sektoruteoretická východiska a praktické příklady. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1987-7.

RIANDITA, A., YANNOU-LE BRIS, Q., YANNOU, B. 2013. Food innovation - The challenge of collaboration between marketing and R&D. Conference BiarritzDostupné na https://www.researchgate.net/publication/259243825_Food_innovation_-_The_challenge_of_collaboration_between_marketing_and_RD/stats.

ŘEPA, V. 2007. Podnikové procesy: Procesní řízení a modelování. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2252-8.

SKOUPÁ, A. 2020. Analýza inovačního systému podniku. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné na https://is.muni.cz/auth/th/xjwuu/.

SVOZILOVÁ, A. 2011. Zlepšování podnikových procesů. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3938-0.

TROTT, P. 2017. Innovation Management and New Product Development. Londýn: Pearson. ISBN 978-12-921-3342-3