Vít Ducháček

                                                                                                RVS





PROGRAM ZDRAVÍ 21


CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ


  Do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu
                        zlepšením úrovně deprivovaných populačních skupin.



Zajištění spravedlnosti ve zdraví je chápáno jako zásadní pro tvorbu zdravotní politiky. Jde o
dostupnost standardní zdravotní péče rovnoměrně pro všechny sociální, etnické, národnostní, věkové
a další skupiny obyvatelstva. I přesto, že se aktuálně neobjevují v této oblasti zásadní problémy,
existuje obava o jejich možný nárůst v blízké budoucnosti, s ohledem na pokračující sociální
diferenciaci.


Dílčím úkolem č.1 je snížit rozdíly ve střední délce života v jednotlivých socioekonomických
skupinách nejméně o 25%.  Z důvodu neexistence relevantních informací je hlavní aktivitou zajištění
výzkumů a výběrových šetření  o střední délce života a života prožitého ve zdraví u vybraných
socioekonomických skupin obyvatel.


Dílčím úkolem č.2 je rozložení hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a úmrtnosti na
všechny společensko-ekonomické skupiny. Zde opět chybí potřebné informace a výzkumy o zdravotním
stavu různých deprivovaných skupin, hlavní aktivitou je proto zajištění těchto podkladů.


Dílčím úkolem č.3 je omezení socioekonomických vlivů, které negativně působí na zdraví = rozdíly
v příjmech, vzdělání a uplatnění se na trhu práce. Dosažené vzdělání ovlivňuje výši příjmů a
možnost uplatnění se, to vše pak ovlivní chování jednice vůči svému zdraví – chudoba je z hlediska
zdraví nepříznivým faktorem. Ohroženou skupinou jsou především dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi,
ženy s malými dětmi, osoby v předdůchodovém věku a zdravotně postižení. Hlaví aktivitou je
zlepšovat systém vzdělávání, zajištění ochrany zdraví na pracovištích a zlepšení pracovního
prostředí kolektivními smlouvami.


Dílčím úkolem č.4 je zamezení zvyšování podílu osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků.
WTO totiž klasifikuje chudobu jako největší samostatnou detrminantu špatného zdraví. Chudoba
souvisí se sklony ke zvýšené konzumaci alkoholu, tabáku a ostatních drog, výskytem depresí,
sebevražd, násilí a obecně se sklony ke konzumaci závadné stravy. Splnění dílčího úkole je
podmíněno předložením návrhu Národního plánu proti sociálnímu vyloučení, aktualizací Národního
akčního plánu zaměstnanosti a aplikací sociálních programů k omezení podílu osob odkázaných na
příjem sociálních dávek.