HETEROGLYKOSIDY Heteroglykosidy obsahují cukernou složku vázanou na aglykon (= necukerná složka). Cukerné složky mohou být: nejčastěji D-glukosa, dále monosacharidy: L-rhamnosa, D-galaktosa, D-xylosa nebo i oligosacharidy. Aglykony mohou být: alifatické i aromatické uhlovodíky, alkoholy, fenoly, thiosloučeniny aj. Štěpení heteroglykosidů: - kyselinami: heteroglykosid cukerná složka + aglykon - enzymaticky: heteroglykosid cukerná složka + aglykon Podle funkční skupiny aglykonu, na kterou je vázána cukerná složka, rozlišujeme heteroglykosidy: 1. kyslíkaté aglykon-OH aglykon-OH + HO-cukr aglykon-O-cukr + H[2]O 2. sirné aglykon-SH aglykon-SH + HO-cukr aglykon-S-cukr + H[2]O 3. dusíkaté aglykon aglykon + HO-cukr aglykon + H[2]O NEJZNÁMĚJŠÍ HETEROGLYKOSIDY: ad 1. kyslíkaté – bývají odvozeny od alkoholů, fenolů a kyanhydrinů. a) od alkoholů – v přírodě je jich málo. Nacházejí se hlavně v řasách. b) od fenolů, např. glukovanilin a koniferin. Glukovanilin je obsažen ve vanilce a koniferin se vyskytuje v jehličnatých stromech. c) od kyanhydrinů – jejich hydrolýzou se uvolňuje kyanovodík, aldehyd nebo keton a cukerná složka. Patří sem např. amygdalin vyskytující se v peckách broskví, třešní, švestek a v hořkých mandlích. ad 2. sirné = thioglykosidy Odvozují se od společného vzorce: Nejvýznamnější jsou sinigrin a sinalbin. Sinigrin – je obsažen v hořčici černé (Sinapsis nigra) a v řepce. Sinalbin – obsažen v hořčici bílé (Sinapsis alba). ad 3. dusíkaté Vyskytují se jako nukleosidy, které jsou součástí nukleotidů. Jsou také součástmi některých koenzymů. TŘÍSLOVINY V některých rostlinách se nacházejí tzv. hydrolyzovatelné třísloviny. Jsou to většinou extery D-glukosy. Necukernou složkou bývá kyselina gallová, m-digallová nebo elagová. Nacházejí se v kůře a dřevě některých stromů. Největší význam mají taniny vyskytující se v duběnkách.