žPost-development představuje radikální reakci na delamata rozvoje. žExtrémní nespokojenost s se standartní rétorikou a praxi, stejně jako deziluze s alternativním rozvojem charatkerizují tuto perspektivu (Nederveen Pieterse, 2001:99). ž žRozvoj nefunguje protože to je ´nové náboženstí Západu (Rist 1990), Carmen, 1996, vnucení vědy jako moci (Nandy, 1988), prostě nefunguje (Kothari, 1988), znamená kulturní pozápadnění a homogenizaci (Constantino, 1985). ž žKritika i z ostatních paradigmat žDependency – otázky globální nerovnosti žAlternativní – nedostatek lidové participace, lidský rozvoj – potřeba investovat do lidí žPost-development se zaměřuje na samotné předpoklady a motivy rozvoje žČím se odlišuje od ostatních přistupů je jeho odmítnutí rozvoje žOtázkou tedy je, zda se jedná o udržitelnou a přínosnou pozici ipa žMyšlenka rozvoje se ční jako ruina intelektuální krajiny. Deziluze a zklamání, selhání a nezákonné jednání byli stálými průvodci rozvoje a vyprávějí stejný příběh: rozvoj negungoval. žNavíc historické podmínky, které vynesly tuto představu na výsluní, zanikly: rozvoj zastaral (Sachs, 1992:1). žRozvoj není zavrhován pouze na základě jeho výsledků, ale z důvodů jeho úmyslů, světonáhoru a myšlenkového modelu (Nervedeen Pieterse, 2001:99). žMyšlenkový model ekonomismu představuje redukcionistické chápání lidského bytí. Proto se nemáme obávatnerealizování rozvoje ale právě jeho uskutečnění (Sachs, 1992). žPost-develpment vyplývá ze základního zjištění, že životní styl střední třídy ne pro většinu světové populace prostě nemožný (Dasgupta, 1985) žCelkové odmítnutí rozvoje žDasgupta : Ethics of Development ž žGustavo Esteva (cit. podle Nederveen Pieterse, 2001:99) žPokud bydlíte v Mexico City, jste buď bohatí nebo tupí, pokud si nevšimnete, že rozvoj smrdí…. žJe načasde rozvpoznat samotný rozvoj jako zkoubný mýtus jehož prosazování ohrožuje ty, mezi kterými v Mexiku žiji žTři dekády rozvoje byly obrovskými, neodpovědným experimentem, který na základě zkušenosti světové většiny krutě zklamal (1985) ž žKritika modernity a technokratického pokroku, žHlubinná ekologie žAnti-development – rozhněváné odmítnuátí rozvojového business-as-usual žPost-development , Beyond development (au-delà de développment) = Pieterse shrnuje všechny tyto tři přítupy do pod jedno označení – post-development ž ž žProblematizace modernity; poststrukturalismu, postmodernismus žRozvoj analyzován ve Foucaultovských termínech moci/vědění ž(Nederven Pieterse, 2001:34) žDekonstruován, podroben archeologickému zkoumání žKritika etnocentrismu, orientalismus (Said), západní kultury jako homogenizaci, postkolonialismu a kulturálních studií. žProhlubují kritickou reflexi, avšak nenavrhují alternativy žPosmoderní zkoumání poskytují základ prokritiku modernizační teorie žNeederven Pieterse – modernity v plurálu žRozvojová teorie monolitizována – kritizována jako ´náboženství Západu (Rist, 1997), developmentarism jako homogenizující ž ž žRozvoj jako ´cast of mind´myšlenková forma – rozvoj nikoli pouze socioekonomické usilík, ale vnímání, tkeré vytváří realitu, mýtus, který konfrontuje spolenčosti žDemontovat touto psychidkou strukturu žSachs, žEscobar – žArguement hybridních kultur žTransformační souboj s modernitou (Escobar, 1995:219) žRahmena – tradiční kutlura statická, lokální kultury – imunitní systém lidského těla , západní kultura – AIDS ž ž ž žHomogenizace rozvoje – založeno na binárních dichotomiích žRobert Nisbet – , od 7. stol. Jako linerní proces, změna jako přirozená, imanentní, vycházející z celku, kontrinuální, nezbytná, odpovídající diferenciaci společnosti žKritika Nisbeta – přehlíží zlomy v západním myšlení, 17. a 18. stol. Hledalo inspiraci v neevropských kulturách žDo jaké míry můžeme nalézt stejuný implicitní model endogenního ekonomického růstu i v současné rozvojové teorii ž ž1) problematizace chudoby ž2) kritika vědy ž3) rozvoj jako pozápadnění ž žKulturně vnímaná chudoba nemusí být nutě chudobou materiální; subsistence economies – naplňují základní potřeby skrze samozásobitelství, a nesjou chudí ve smylsu deprivovaní žPřesto ideologie rozvoje je za chudé prohlašuje, protože neparticipují na třžní ekonomice, a nekonzumují zboží, které je distribuováno skrze trz (Vandana Shiva, 1988) žFrugality – subsistence economy žDistitution - pokud jsou soběstačné ekonomiky podkopány skze prorůstové strategie žScarcity - pokud logika růstu a akumulace a komoditně založených potřeb se stanou hlavní logikou. žRené Dumont - žVe skutečnosti ekonomismus rozvoje je skutečně zbídačující žProblém – zda méně tržní participace znamená automaticky více sociální participace; pokud ovšem nehomogenizujeme a neromantizujeme chudobu a pokud neztotožnujeme chudobu s ´čistotou´ (a původní, lokální s originálním a autentickým) Neterveen Pieterse, 2001:101) žLatouche, Escobar žRozvoje ´externí´, založený na západním modelu industrialiuzace žPotřeba více endogenním diskursů, žEndogení rozvoj – podobný argument jako dependency – foreign bad, local good žKothari (1988)– kde skončila kolonizace, převzal otěže rozvoj Nederveen Pieterse, 2001:101) ž žNederveen Pieterse tento přístup shledává jednostranných a zastaralým (2001:102) žOtázka agency v post-rozvoji žWesternization – koncept, který ignoruje různé historické proudy žLatouche –ů používá kategorii ´Západu´- jakoby rozdíly mezi Evropou a S Amerikou nebyly ve skutečnosti významné žPřesnější je analytický polycentrismus žExistence více center jak na Jihu, tak na Severu ž ž ž žSoučástí anti-Západu je pocit anti-modernismu žRozvoje trpí situací ´psychologického modernismu´- ´katedrály pokroku- přehlradu žSoučástí kritiky modernismu je i kritika vědy žVěda – karteziánské, osvícenské, pozitivistické myšlení žNástroj porobení si přírody žKritika – paradigmatické změny ve vědě – kvantová fyzika, teorie chaosu, teorie komplexních systémů žPozitivismus již není dominantní paradigma ž ž žNederveen Pieterse volá po rozlišení žKritiva vědy kontra anti-science přístup žUznání limitů vědy, role moci/vědění neznamená nutně anti-vědecký přístup žNapř. enviromentální ekonomie žAnti-development často vyznívá jako luddité, spíše rétorické než skutečné anayltické a ne zcela konsistentní (2001:103) žEscobar – diskurs rozvoje – mechanismus reprodukce a zvládání Třetího světa žOrganizování výroby pravky o Třetím světě žSAID, E.(1978): Orientalism, London: Vintage Books. žDiskrursivní analýza žLingvistický obrat, jazyk, texty jako rámec předpokladů a struktur myšlení, hlubší analýza než kritika ideologie žKutlurální studia, feminismus, black studies, žPochopení kolonialismu, Ferguson – rozvojová mašinérie, development project talk alptorpe, Gaster ž žCrush, J. The power of development, Routledge, 1995 žGrillo, Stirrat, Discourses of Development žShenton, M,Doctrines of Development žSACHS, W. (1992): The Development Dictionary, A Guide to Knowledge as Power, Zed Books, London, 1992. žGASPER, D. (2004): The Ethics of Development, From Economics to Human Development. Dehli:Vistaar Publications. ž ž ž žRIST, G. (1997): The History of Development, From Western Origin to Global Faith, London: Zed Books. žRAMOMET, I. (1998): The One and Only Way of Thinking. In Rahnema, M., Bawtree, V. (1998): The Post-development Reader. London: Zed Books. žGANDHI, L. (1998): Postcolonial Theory: a critical introduction, Columbia University Press. žFORSYTH, T. (ed.) (2005): Encyclopedia of International Development. London and New York: Routledge. žCOWEN, M. P.; SHENTON, R.W. (1996): Doctrines of Development, London and New York: Routledge. ž ž ž ž ž ž ž1) rozvojové myšlení není jednolité, jedná se o heterogenní přístupy proměnlívé v čase ž2) zaměřuje se na nevyřešené dilema, objevující se v různých podobách rozvojových myšlení – nesourodost a tenze mehzi endogenní a exogenní dynamikou rozvoje ž3) zkoumá současný trend promýšlet rozvoj jako proces, který není limitován an arozvíjejícíc se memě, ale na všechny společnosti, jako součást globálního procesu