ROZVOJOVÁ STUDIA:CENTRA A PERIFERIE alice navrátilová 19016@mail.muni.cz Struktura kurzu n Důraz je kladen na kritické chápání rozvoje jako konkrétního v historii zapuštěného projektu a jako politických, ekonomických a kulturních praktik v kontextu pozdní modernity Projekty dominace n Čtyři projekty západní dominance kolonialismu, modernity, developmentarismu, globalizace; zrození diskursů - moderní instituce a narativní prostory, systémy klasifikace n Zadaná četba: PIETERSE, N.J.:Development theory : deconstructions/reconstructions, London ; : SAGE Publications, 2001; Assigned readings: CARMEN, R. (1996): Autonomous Development, Humanizing the Landscape. London, Zed Books, 1996.P. 1-40. Čtyři projekty dominace n ALLEN, T.; THOMAS, A (2000).: Poverty and Development into the 21st century, Oxford University Press, Oxford. n THOERBECKE, E.: The Evolution of the Development Doctrine, 1950-2005, in: Mavrotas, (2007): Advancing Development, United University Press, New York. Projekt developmentarismu n 2)Projekt developmentarismu: základní maro-přístupy; BROHMAN, J.(1995): Popular Development, Basil Blackwell, 9-70. GRILLO, R. (1997): Discourses of Development, The View from Anthropology, Oxford. ESCOBAR, A.: Development Planning, in: SACHS (ed.) (1992): The Development Dictionary: A Guide to Knowledge as Power, London, Zed Books. Mikro přístupy n 3) mikro přístupy THOERBECKE, E.: The Evolution of the Development Doctrine, 1950-2005, in: Mavrotas, (2007): Advancing Development, United University Press, New York. TISCH, S.; WALLACE. M.B. (1994): Dilemmas of development assistance: The What, Why and Who of Foreign Aid. Westview Press. Recommended readings: SHANIN, T. (1997): The Idea of Progress, in: Rahnem, M. (ed.): The Post-development Reader. Zed Books, London. 1997. Teorie mezinárodního obchodu n 4) teorie mezinárodního obchodu - základní koncepty -Assigned readings: SALVATORE, D. (2006): International Economics, 8th edition. John Wiley, New Jersey. pp.. 1-109; 115-224. Recommended readings: CYPHER, J.M. DIETZ, J.L.: The Process of Economic Development, Routledge, London. Kritika volného obchodu n 5) kritika volného obchodu, alter-globaliastické návrhy, globální občanská společnosti; DUNKLEY, G. (2004): Free Trade, Myth, Reality, and Alternatives, Zed Books. Keane, MCMICHAEL, P. (1996) : Social change and development, Pine Forge Press, London, 1996. Human Development Report 2005. United Nations Development Programme, 2005. Kritika volného obchodu n 6) kritika volného obchodu II ANEHIER,, H.; GLASIUS, M.; KALDOR, M.: Introducing Global Civil Society, in: Global Civil Society Yearbook, accessible on: www.lse.co.uk. GEORGE, s. (2004): Another world is possible, Verso, London. Mikro přístupy n 7) mikro přístupy: basic needs approach, people-centred approach, rights based approach. NYAMU-NUSEMBI, CORNWALL, A.(2004): What is rights-based approach all about? Working Paper, Institute of Development Studies, Sussex. BROHMAN, J.(1995): Popular Development, Basil Blackwell. p. 201-250. Participativní rozvoj n 8) Participatory development Assigned readings: CARMEN, R. (1996): Autonomous Development, Humanizing the Landscape. London, Zed Books, 1996. UFFORD, P.G.; GIGI, K.A. (2003): A Moral Critique of Development, Routledge, London. Post-koloniální studia n 9) post-koloniální stuida; SAID, E.(1978): Orientalism, Vintage Books, p. 1-72;, 201-225. Gandhi,L.(1998): Postcolonial Theory: A Critical Introduction, Columbia University Press. Recommended readings: Young, R.: White Mythologies. Routledge, London. 1990. Institucionální ekonomie n 10) Nová institucionální ekonomie a třetí; HARRISS, J.; HUNTER, J.; LEWIS, C.M. (1995): The New Institutional Economics and Third World Development Routledge, London. Kritika projektového managementu n 11) kritika projektového managementu; návrh projektu skrze teorii dynamických systémů. Sterman, J. D. (2000): Business Dynamics: System Thinking and Modelling for a Complex World, Boston: McGraw-Hill. BYRNE, D.: Complexity Theory and the Social Sciences: an introduction. London, Routledge, 1998. Assigned readings: Cornia, G.A.; Menchini, L.: Health Improvements and Health Inequality during the Last 40 Years, in. in: Mavrotas, (2007): Advancing Development, United University Press, New York. knowledge-development axis n 12) Knowledge-development-power axis; WED, Millenium Development Goals. Assigned readings: Chamber, R.(1983): Rural Development, Putting the Last First, Longman Group. Braidotti, R,; Charkiewitzc, E. (1994): Women, the Environment and Sustainable Development. Towards a Theoretical Synthesis. Zed Books-INSTRAW, London. Millenium Development Goals Report, 2006. United Nations Development Programme. Sociální teorie n HARRINGTON, A.: 2006. Moderní Sociální teorie, Portál, Praha. n HARRINGTON, A.:in Klasická sociální teorie I, II: HARRINGTON, A.: 2006. Moderní Sociální teorie, Portál, Praha. n Str. 45-72, 73-91. Struktura prezentace n 1) přehled současných teorií n 2) povaha rozvojové teorie n 3) čtyři projekty dominace n 4) projekt moderny n 5) projekt developmentarismu Co je to rozvoj n Amartya Sen, Pieterse Sociální konstrukt a členění 3S Členění podle SB - GNI Relevance rozvojových studií Kdo je chudý? Ekonomický ukazatel Lidská chudoba Index lidské chudoby HPI-2 HDI Chronická chudoba Příčiny chronické chudoby Chudoba dětí Další zranitelné skupiny Chudoba očima respondentů Důležitost zdraví Potřeba bezpečí Dynamika populačníh růstu Demografické ukazatele Ilustrace nerovných šancí Kojenecká úmrtnost infrastruktura Přístup k nezávadné pitné vodě Rostoucí globální rozdíly? Regionální disparity Globální nerovnosti Mehmet- Westernizing the Third World n Mehmet, O. (1999): Westernizing the Third World, The Eurocentricity of economic development theories, Routledge, London n Západní světonázor je charakteristickým rysem teorií rozvoje, jak nových tak starých. n Tento světonázor spočívá na utopickém předpokladu, že ekonomie je nehodnotící (ve smyslu nad hodnotami) věda, racionální, technická a analytická (Mehmet, 1999:1). Cíle rozvoje n (Cypher, Dietz, 2004:29). n rovnost příležitostí n zvýšení příjmu a životního standardu, včetně širší nabídky spotřebního zboží a služeb n rovnost [equity] při distribuci příjmů a bohatství n politická demokracie a všeobecná participace na správě n bohatší role žen, minorit, a všech sociálních tříd v ekonomickém,politickém, sociálním životě Cíle rozvoje n zlepšení dostupnosti vzdělání n dostupnost zdravotní péče n veřejná a soukromá sociální síť pro ochranu nejzranitelnějších n udržitelný stav životního prostředí n efektivní, schopný a transparentní a spravedlivě řízený veřejný sektor n konkurence v soukromém sektoru (Cypher, Dietz, 2004:29). SITUACE V ROZVOJOVÉ TEORII V 90. LET n Thoerbecke, (2007): Evoluce rozvojové doktríny, 1950-2005 n ekonomický a sociální rozvoj třetího světa nebyl za kolonialismu myslitelný neboť by byl v přímém rozporu s jádrem dělby práce, kterou koloniální systém konstituoval. n Mocenská dimenze rozvoje se projevuje v legitimitě výběru, přijetí a prosazování rozvojové strategie; jedná se o právo a moc definovat, jakou podobu na sebe rozvoj vezme. KOMPONENTY ROZVOJOVÉ TEORIE n převládající cíle rozvoje, které jsou zpětně odvozeny od dominantního názoru a definice rozvojového procesu n konceptuální aparát, tj. metodologie, metodologicky adekvátní výstavba rozvojové teorie . hypotézy, modely techniky a empirické aplikace n data, která jsou používána pro testování hypotéz a modelů n “Diskurs rozvoje se nachází na kritické křižovatce. Myšlenka rozvoje v současné intervencionistické podobě se vytvořila po druhé světové válce a proces dekolonizace představovat novou vizi naděje na pozadí devastující zkušenosti válek. n Myšlenka rozvoje utvářena nové formy politické odpovědnosti na globální úrovni (Ufford, Giri; 2003: 3). Situace v rozvojových teoriích 90. léta n 1)MODERNIZAČNÍ ŠKOLA n Rozvoj pod taktovkou státu, stát dominantní aktér rozvoje, pod vlivem (neo)Keynesiánského paradigmatu n Klíčová slova – industrializace, západní model, rozvojová pomoc, lineární pokrok, konvergence n V poválečném období v době nadvlády modernizační teorie byly kultury zemí třetího světa nahlíženy jako bariéry, překážky rozvoje. n Byly to velmi technokratické, ahistorické recepty pro modernizaci, generující velké množství teorií a paradigmat. Současná témata Modernizační školy n Přehodnocení role tradice n Neo-modernizační paradigma (bývalé americké administrativy) n Triumphalismus – Fukuyama n Konec historie n Budoucí vývoj: modernity v plurálu, postmodernismus Bariéry rozvoje n (Cypher, Dietz, 2004:20) rozlišují interní a externí bariéry rozvoje: n Vnitřní bariéry rozvoje: n nerovnosti v současné distribuci příjmu a bohatství, včetně rozdělení vlastnictví půdy (viz důležitost přikládaná zemědělské reformě již v programech navrhovaných Prebishem v 50 letech 20. stol v Latinské Americe); nerovnosti jsou spojené s povahou moci a třídních vztahů a s kontrolou ekonomických zdrojů a politické sféry. Kvalitativní změny pro rozvoj n Tyto kvalitativní změny zahrnují (Cypher, Dietz, 2004:18): n nárůst industrializace – ekonomický růst a rozvoj jsou úzce propojené se vzrůstajícím podílem národního výstupu a pracovní síly pracující v průmyslových, zejména industriálních aktivit. n snížení role zemědělství – současně jak expanduje podíl a zaměstnanost v průmyslu, dochází k úbytku pracovní síly v zemědělství, tzv. přebytek pracovní síly (tj, síly s nízkou produktivitou práce) v zemědělství migruje do městských center. n změna ve vzorcích obchodování – rozvoj je spojen se strukturou obchodování, a to od n omezené škály exportu zejména primárních surovin – ze zemědělství a rybolovu, nezpracovaných vytěžených surovin k větší rozmanitosti a vyšší sofistikovanosti vyváženého zboží. n vzrůstající uplatnění lidského kapitálu a vědění při výrobě (Cypher, Dietz, 2004:18). V této dimenzi je zdůrazňována zejména komplementarita lidského a fyzického kapitálu; a také důležitost generování autochtonních inovací a vyvíjení domácích technologií. n Uskutečnění zásadních institucionálních změn – zejména důraz na povahu právního systému a efektivní alokace vlastnických práv spolu s jejich pružnou vymahatelností. Potřebné institucionální změny zasahují i do hodnot a motivací. Podnikání – efektivnost a zisk, změna rodiny, (kontra Wong – čína) nahrazení nukleární rodinou (Cypher, Dietz, 2004:19). n Úroveň a efektivita infrastruktury potřebné pro rozvoj (silnice, elektrifikace, dostupnost pitné vody, úroveň komunikačních služeb, přístavů apod.) n Role a úroveň bankovních struktury a dostupnost půjček a dalších finančních služeb. n Neefektivní nebo zastarává vzdělávací soustava, včetně nízké míry gramotnosti (uvést příklady), nerovnováha mezi financováním nižšího a vyššího vzdělávání. n Převládající ideologické koncepty a jejich dopady na myšlení a chování, včetně vlinu náboženského myšlení, role ženy ve společnosti, role náboženských a etnických menšin Bariéry rozvoje n Původní vybavenost přírodními zdroji n Role státe, tj. moc a povaha vlivu centrální vády, včetně různých stupňů politické svobody a síly demokratických procesů n Rozsah a důležitost poltické korupce a klientelismu a jejich vliv na veřejné politiky a na ekonomické chování aktérů n Existence tržních selhání, tj. kreslení alokace zdrojů, výrobních rozhodnutí, vzorců spotřeby atd. 2) Teorie závislosti Dependency school n Rozvoj znamená zaostávání (underdevelopment) nebo závislý rozvoj (dependent development) n Státem vedený rozvoj pod diktátem lokálních elit n Kritika NIC n Nová mezinárodní dělba práce n Nerovný vývoj světa Potencionální externí bariéry nadnárodní korporace, které kontrolují zdroje v dané zemi n mezinárodní dělba práce a převládající vzorce mezinárodního obchodu ( tj. dichotomie mezi státy převážně vyvážejícími primární komodity a státy vyvážející zboží s přidanou hodnotou); včetně fungování organizované struktury mezinárodního obchodu, vlivu WTO, regionálních obchodních bloků (Cypher, Dietz, 2004:20). n fungování mezinárodních finančních institucí SB, MMF, včetně soukromých mezinárodních komerčních bank, n vliv geopolitických a strategických zájmů supervelmocí vzhledem k malým ekonomikám n ekonomické politiky rozvinutých zemí, tj. zemědělské dotace, tarifní a netarifní bariéry v globálním ekonomickém systému (Cypher, Dietz, 2004:20). 3) neoliberalismus n Ekonomické neoklasické paradigma n Rozvoj tažený trhem n Eliminace státních selhání n Skrze strukturální reformy (deregulace, privatizace, liberalizace) n Správné nastavení cen (Cypher, Dietz, 2004:17) Process of economic development n Ekonomický rozvoj vyžaduje strukturální změny (Cypher, Dietz, 2004:17) n Neoklasická ekonomie – alokace vzácných zdrojů mezi alternativní užití při daném institucionálním a organizačním uspořádání (Cypher, Dietz, 2004:17). Ortodoxní neoklasická ekonomie pracuje v kontextu alokace existujících zdrojů, která nastává uvnitř dané a údajně neměnné nebo jen pozvolna se měnící institucionální struktury, což byl klíčové pro robustní a predikční schopnosti moderních ekonomických modelů. n Avšak pokud země aspiruje na rozvoj, otázkou není pouhá efektivní alokace stávajících zdrojů daného institucionálního uspořádání. n Rozvoj je zásadně o změně režimu a o hledání optimální cesty růstu, nebo alespoň cesty, která je lepší než současná alokace zdrojů n Současné trendy – zabránění tržním selháním (NIE) n Záchranná sociální síť, n Lidský kapitál (SB) n Infrastruktura, dobrá správa (good governance), udržitelnost n Redukce dluhů 4) Lidský rozvoj (human development) n Rozvoj kapacit a lidských zdrojů jako prostředek a cíl rozvoje n Měřeno HDI, gender DI, DI svobody, globální reforma, lidské bezpečnosti, sociální a kulturní kapitál, sociální rozvoj, globální reforma 5) Alternativní rozvoj n Rozvoj by měl vycházet ze společnosti n Spravedlivý (equitable) n Participativní a udržitelný n Decentralizace, profesionalizace, alternativní globalizace n Sociální ekonomie, sociální rozvoj n Globální reformy Alternativní rozvoj 6) anti-development n Rozvoj znamená zbídačování (immiserizing) a autoritativní n Kritická diskursivní analýza n Kritika vědy a modernity n Lokalizace (opozice – resistence proti globlaizaci) n Propojení s lokálními ekologickými hnutími Historická dimenze rozvoje n Klasická evropská tradice n Analýza zlomu v moderní době n Afirmace modernistického projektu Zrod nové epochy n 1492 – vyhnání druhého (odlišného) z evropského prostoru – muslimů a dobytí ´Nového světa´ (Todorov, 1996:...). ORIENTALISMUS – EDWARD SAID. n Evropský kapitalistický systém expandoval od 15.stol. a na této cestě restrukturalizoval společnosti, se kterými přišel do styku. Období kolonialismu můžeme chápat jako historickou etapu, která má strukturální, institucionální a kulturní dopady, které jsou stále a významným faktorem při utváření současného myšlení a jednání v post-koloniálních zemích. V období formování kolonialismu evropské vládnoucí elity přebíraly odpovědnost (viz níže koloniální pastýřská moc) za civilizování méně ´vyspělých´ národů Koloniální pastýřská péče: břemeno bílého muže n Z podmínkách monopolu náboženského diskursu na výklad světa (Mannheim, 2001) se zrodila pastýřská péče vzhledem k ´druhým´. V myšlení evropského člověka 17.stol. existovalo pouze několik kategorií lidí: katolíci, protestanté, židé, muslimové a barbaři. Třetí svět současnosti je světem (pro evropského křesťana) tehdejších barbarů. Koloniální projekt (Preston, 1996:137) n Expanze evropského kapitalistického systému n Kolonialismus – struktury a instituce které zásadním způsobem ovlivnily následný vývoj n Zejména – vztah lokálních – koloniálních elit a vývoj nacionalismu n Osvícenství – nahlíželi ´primitivní národy´jako na ideál nevinnosti n Kteří autoři inspirovali tento přístup? Kolonialismus - bezvýchodné dědictví? n Koloniální státy znamenaly nahodilý zlom v historickém procesu, často dělící regiony s přirozenými vazbami, n jinde včlenily do jednoho celku společnosti, které neměli zhola žádnou kapacitu spolupracovat. n V obou případech tak činily rychlostí, která neumožňovala uspokojivé fungování. n V tomto ohledu, kolonialismus odkázal vládcům nastupujícím státům bezvýchodné dědictví (Cypher, Dietz, 2004:72). Path dependency n Cypher a Dietz charakterizují závislost na dosavadním vývoji jako způsob zachycení historické trajektorie. n přisouzení důležitosti historickým událostem a historicky vytvořeným institucím, které spoluurčují budoucí možnosti vývoje. n Jakmile jsou jednou instituce vytvořeny, mají tendenci zůstat zaklesnuty v této podobě [lock-in](Cypher, Dietz, 2004:72). n Instituce mohou vzniknout protože představují zlepšení proti stávajícímu stavu; ale mohou také být vnuceny zpomalující instituce (retarding) pokud slouží zájmům mocné skupiny nebo národů. ](Cypher, Dietz, 2004:72). Path dependency n Pokud dříve vytvořené instituce jsou sociálně konstruktivní (podporují rozvoj člověka, rovnost apod.) proces kumulativní příčinnosti (cumulative causation) vede k rostoucí spirále sociálního pokroku Vicious circle n vytvořeny brzdící instituce, instituce a sociální praktiky jsou hluboce zakořeněné n potom je pravděpodobné , že budoucí evoluční cesty vývoje bude bludný kruh (vicious circle) Znaky koloniálního státu n 1) mezinárodní politické dimenze- ustavení vztahů nerovnováhy n 2) Byrokratický elitismus a autoritativismus n 3) užití tradičních nebo zvykových autorit v koloniálních společnostech Znaky koloniálního státu n 4) užití síly n 5) etatismus – vhodný prostředek pro prosazování rozvojových politik n 6) technologická převaha n 7) hegemonní ideologie Nástup rozvoje n Období formálního kolonialismu – kolonizující elity – postoj odpovědnosti za civilizování méně rozvinutých národů n Asymetrie moci která je inherentní koloniálnímu systému n Před WWII – všeobecně uznávána odpovědnost organizovat rozvoj s cílem následné nezávislosti koloniálních teritorií. Trojúhelníkový obchod n „Vertikální vzorce obchodu mezi Afrikou a Evropou nepřispěly k integraci afrického kontinentu jak b tomu bylo při horizontálním způsobu obchodování“ (Cypher, Dietz, 2004:73). Skupiny, zájmy, motivace n Akademici – cíl nezaujaté ukázání pravdy, n policy analysis – byrokraticky užitečné doporučení n politický život – prosazování konkrétního poltického projektu n Akademici nahlíželi ostatní jako intelektuálně neodpovědné n Ostatní nahlíželi akademiky jako intelektuálně zaslepené Různost koloniálních projektů n Španělský, portugalský model – profitovaly z toho Holandsko, Anglie n Anglický model – pluralita – USA, Kanada, vs. Indie n Francouzský model – skrze administrativu, Maghreb Dispositiv rozvoje - aktéři Rozvoj jako bytostně kulturní kategorie n Celkově lze období koloniální expanze evropského kapitalistického systému nahlížet jako rozšiřování způsobu života na úkor lokálně ustavených způsobů života n Rozvoj není technická, kulturně neutrální kategorie n Globální dosah kapitalistického systému proměnil ekonomické, sociální a politické ´subsystémy´ a vytvořil nové způsoby života (forms-of-life) n Evropský kapitalistický systém a vzorce jednání a chápání (undesrtanding) (viz klasifikace Slova a věci, Foucault) n Tyto vzorce – tři fáze: a) expanze n B) Období kolonizace a dekolonizace n C) prosazování rozvoje Expanze evropského kapitalistického systému n A) ustavení materiální ´základny´ (Preston, 1996:139) moderního průmyslu, obchodu a financí (de-industrializace Indie Samir Amin – velmi kontroverzní) n B) konstrukce administrativní mašinérie koloniálního státu se základem v nově založených městech – Madras, Kalkata n C) ustavení vzájemně propojených myšlenek a názorů, skrze které je expanze chápána a strukturována (ordered) a legitimizována FRANCOUZSKÁ REVOLUCE n 1789 – REVOLTA Přeměna absoltní monarchie s feudálními privilegi aristokracie a katolické církve republika založená na občanskví, a nezcizitelná práva n 1793-95 – MĚSTSKÁ CHUDINA, n RADIKÁLÉ VEDNÍ ROBESPIERREM n Teror, Výbor pro veřejné blaho (zárodky totalitarismu) n NÁSTUP NAPOLEONA Osvícentství n Baron de Montesquieu – (1689 – 1755) duchu zákonů (De l´Esprit des Lois) n Voltaire n David Hume n Jean Jacques Rousseau Západní modernita n Tři aspekty společenské změny n A) kulturní – rozvoj vědy a úpadek náboženství n B) politický rozvoj státu, občanského práva a idejí demokracie n C) společensko-ekonomický aspekt – vzestup mezinárodní kapitalistické ekonomiky, procesy industrializace a urbanizace Západní civilizační projekt n 1) rozum – racionalita, experiment n 2) ověřitelnost empirismus – není nutné něčemu věřit; pouze experimentálně prokázané vědění n 3) věda n 4) universalismus – rozum uplatněný na všechny situace s univerzální platností Západní civilizační projekt n 5) pokrok = změna k lepšímu;evoluce n 6) individualismus n 7) tolerance (vs. Fundamentalimsus) n 8) svoboda – od tradice n 9) sekularismus Vznik sociálních věd 19. stol. n Pád monopolu na výklad světa n Náboženství – privátní záležitostí n Otázka – jak je možný sociální řád? n Spravedlivá distribuce vzácných statků n Vznik sociálních věd – odpovědění otázky po sociálním řádu Věda n Teorie falzifikace – Karl Popper n Dobré teorie nelze považovat za „pravdivé“ , lze je považovat za dosud nevyvrácené n Prověřovat a hledat protichůdné důkazy n Teoriím důvěřovat podmíněně Co je to věda? n Thomas Kuhn – Struktura vědeckých revolucí n Normální věda – mopping up; řešení legitimních otázek, hádanek – puzzles n Nesrovnalosti, dosavadní teorie neumí vysvětlit anomálie n Vědecká revoluce paradigma n Teorie + metoda + způsob náhledu = koherentní tradice výzkumu n Multiparadigmatické vs. Monoparadigmatické vědy n Matematika, fyzika, biologie, geografie, sociální vědy Dědictví koloniální doby Ibid. II Sociální kategorie blurred boundaries beyond the west and the rest n A) obchodníci – továrny, malé dílny, nestabilní aliance (shifting relationships) s domácími skupinami a jinými evropskými a ne-evropskými obchodníky n B) Námořníci s vyspělejšími technologiemi než domorodé a kteří pěkně zbohatli na svých cestách n C) Vojáci – vojenské posádky a pořádkové služby n D) administrátoři – ustavení byrokratických struktur, koloniální paternalistický autoritativní režim, relokace spolu s rodinami a ustavení enkláv osídlení expatriotů, oddělení prostory n E) dobrodruzi – pracovali po boku obchodníků a byrokratů n (neokonzervativni, vyslanec v Afganistanu) Konceptualizace - Benedict Anderson; Imagined Communities n Národ jako myšlená sociálně konstruovaná komunita n Konstruovaná určitou komunitou lidí, kteří cítí přináležitost k ´imagined´ politické komunitě, charatkerizovanou omezeností a suverenitou n Od tradiční komunity sociologické - Nikoli na face-to-face interakci Mehmet- Westernizing the Third World n Mehmet, O. (1999): Westernizing the Third World, The Eurocentricity of economic development theories, Routledge, London n Západní světonázor je charakteristickým rysem teorií rozvoje, jak nových tak starých. n Tento světonázor spočívá na utopickém předpokladu, že ekonomie je nehodnotící (ve smyslu nad hodnotami) věda, racionální, technická a analytická (Mehmet, 1999:1). Projekt developmentarismu 40-70. léta 20. stol. n McMichael n Developmentarismus (1940-1970) n Politická ekonomie státem regulované trhy; Keynesiánské veřejné výdaje n Sociální cíle sociální oprávnění (entitlement) a sociální stát, rovné občanství n Rozvoj (model) průmyslová replikace, národní řízení ekonomik (Brazílie, Mexiko, Indie) n Nástroje mobilizace nacionalismus (postkolonialismus) Projekt developmentarismu n Mechanismy industrializace skrze náhradu vývozů n Veřejné výdaje (infrastruktura a energie n Vzdělání n Pozemková reforma n Varianty První svět (Svoboda podnikání) n Druhý svět (centrální plánování) n Třetí svět (modernizace skrze rozvojovou spolupráci) proces globalizace a projekt globalizace McMichael - Globalizační projekt 1970 – je možné interpretovat jako reakci jednak na keynesiánství a zbytnění státních aparátu v kontextu rozvinutých zemí, stejně tak jako reakci na development projekty v kontextu zemí třetího světa. n Monetarismus – seberegulační trhy n Soukromé iniciativy skrze volné trhy proces globalizace a projekt globalizace n Zapojení do světových trhů n Komparativní výhoda n Efektivita -post-developmentarismus n Donor fatigue n Dluh a kreditní důvěryhodnost n Industrializace tažená exportem n Vývoj zemědělských komodit n Privatizace, restrikce veřejných výdajů Pieterse – development deconstruction/reconstruction n Globalizace a regionalizace podemílají standardní jednotku rozvoje – národní stát n Stát čelí konkurenci mezinárodních institucí a silám globalizovaných trhů n Klasická cíl rozvoje – modernizace a ´dohánění´ catching up je zpochybněna s tím, jak modernizace není již samozřejmou ambicí n Ve světle ekologických problémů se modernizace skrze industrializace jeví zřetelně méně atraktivní n Westernalizace také ztrácí – revaluace lokálních kultur a kulturní diverzity (Pieterse, 2000:1) Klíčové postavy poválečných teorií n Ragnar Nurkse n Paul Rosenstein Rodan n Arthut Lewis n Walt Whitman Rostow Heterogenní škola n Preference indtustrializace n Industralizace spustí vlnu prosperity, která nadzvedne ostatní sektory ekonomiky. n Respekt k tršní ekonomice, avšak prostředek dk dosažení cíle ekonomického rozvoje, nikoli cíl sám o sobě. heterogenita n Např. v aplikaci něktěrých Keynesiánských receptů, zejména vélké, krátkodobé vládní zásahy n Naivní představa – Rostow – triky rozvoje nejsou koneckonců nikterak težké Keynesiánský přístup n Důraz na agregované indikátory n Úroveň úspor – úropveň investic n Souhlas s K. tezí – nedostatečný ekonomický růst výsledkem nedostatečné agregované poptávky Teorie růstu n intelektuální vliv J.M. Keynese (deficitní financování, teorie multiplikátoru) n zahraniční politika USA n Marshallův program pomoci Západní Evropě n Požadavek národního rozvoje jako dominantní ideologie nastupujících států Keynes n Deficitní financování n Vlády – půjčky, jednotka výdaje - kladný multiplikační efekt n Povzbuzení ekonomické aktivity – vyšší daňové příjmy – splacení dluhu Keynesova kritika neoklasické ekonomie n Laissez-faire kritizován: n existence trvalé nezaměstnanosti (nikoli pouze frikční) n nevyužití stávajících zdrojů n tendence k tvorbě monopolů v ekonomice Kritika neoklasického přístupu n Neoklasické modely zanedbávají strukturální rigidity (nepružnosti) – velmi časté v rozvíjejících se zemích n Tyto rigidity zabraňují trhu reagovat ´normálním´tj. v teoretických modelech přepokládaným způsobem Teorie růstu n Rozvoj je procesem kumulace kapitálu n Kumulace kapitálu je určována úrovní úspor a investic n Zaměření se na sektory vysokého růstu – zpracování a průmyslová výroba n V případech, kdy tržní nedokonalosti zabraňují procesům dosáhnout kýženého výsledku, je možné intervenovat skrze stát nebo externího aktéra Teorie růstu II Jak vzrůstá příjem roste i tendence k úsporám MARGINAL PROPENSITY TO SAVE (MPS) Podobně jako tendence ke spotřebě /marginal propensity to consume/ Čímž uvolňuje kapitál pro další investice Růst má samo-udržitelný charakter – self-sustained character Růst je tažen trhen, avšak pro prolomení dlouhodobé stagnace je možné použít masivní státní intervenci Preston: teorie růstu The development matrix n Hledání mono-kauzálních explanací n Důležitost plánování –Myrdal – The Ideology of planning, Corbridge, 2000. n Myšlenka sebe-udržitelného růst jako automatického procesu Charakteristika modernizační školy n Růst je nahlížen jako lineární proces n Myšlenka jednorázového impulsu - ´the big-push´ theory n Možnost úpadku nebo negativní trajektorie není brána v úvahu. Paradigm shift n Nástup teorií růstu – posun v paradigmatu rozvojových studií Starší neoklasická teorie je nahrazena Keynesiánským intervencionistickým modelem n Zůstává důraz na tržní principy a růst tažený exportem export-led growth n Princip komparativních výhod Kritika neoklasického modelu n Neoklasická teorie je statické a zaměřená na alokací daných zdrojů n Problémy rozvoje však dynamického charakteru; zaměření se na investovatelné zdroje Teorie silného počátečního impulsu (big-push theory) v rozporu s neoklasickým náhledem postupných změn (piecemeal improvements) Kritika neoklasické teorie n The neoclassical emphasis on development – comparative advantage + free trade = inappropriate to the late industrializes of the South n Direct static losses from state intervention to support industrialization – more that offset by dynamic gains n Dynamic gains = technological change, improved skills, long-term benefits from infant industries Eurocentrická vize n Teorie růstu – strukturována eurocentrickým náhledem na rozvoj založený na Keynesiánské interpretace jedinečnosti Growth theory – structured by Eurocentric vision of development based in Keynesian interpretation of the unique albeit historically important experience of core industrial capitalism n ´New nations´ - were to follow the Western model n ´Modernization imperative´ Nayar 1972 n Založeno na stylizované verzi západní ekonomické historie Duální společnosti n Společnosti a jejich části mohou být rozděleny na tradiční a moderní. Jedná se o hodnoty, instituce, sociální skupiny, regiony n Tyto dvě skupiny jsou ve vzájemném rozporu a většinou existují nezávisle na sobě. Ačkoli tyto´duální společnosti mohou existovat dočasně paralelně, modernizační proces znamneá postupné rozpoštění tradičních hodnot v hodnotách moderních. Člověk společensko-ekonomický n Morawski navrhuje následující schéma chování člověka společensko-ekonomického: n institucionální pravidla-vzorce. Vůči jedinci mají vnější povahu a člověk je v nich zakotven (embedded), zkoumali ho Granovetter, Polany, n individuální volby – uspokojující rozhodnutí, učiněná na základě informací, jež jsou k dispozici a odrážejí úroveň aspirací daného člověka. Tyto aspirace vymezují rychlost, intenzitu a připravenost, s nimiž jedinec vyhledává nebo přestává vyhledávat informace. Člověk společensko-ekonomický n Mentální modely – kognitivní interpretace prostředí, které provádí jedinec na základě vlastních zkušenosti a pozorování vnějších vzorců. Tyto modely mají niternou povahu a jsou jakýmsi podkladem- matricí, který pomáhá jedinci v individuálních rozhodnutích n Chování jedince – reálné jednání a zkušenosti člověka v ekonomice“ (Morawski, 2005:29). n Rosenstein-Rodan – hidden potential for economic development n Taking advantage of increasing returns from large scale planned industrialization n Several sector simultaneously Hlavní charakteristiky modernizační teorie Brohman n Modernization –mixture of development factors – technological change capital accumulation changing values and attitudes n Inducing social change (values, norms, beliefs, customs) n Theorization of such social change – principally via conceptual apparatus of classical sociology Path dependence n “The term path dependence has been used to describe the important role which historical events and historically formed institutions have in determining the future range of possibilities for a nation. Once institutions have been formed, they tend to lock-in certain evolutionary path for the nation [Fieldhouse, quoted by Cypher, Dietz, 1997:72] Gunnar Myrdal n If previously formed institutions are socially constructive, then the evolutionary path of the economy can be virtuous; the process of cumulative causation leads to an upward spiral of social progress. Vicious circle n But if the institutional basis of a society has been formed through a long process whereby inhibiting institutions and social practices have become deeply entrenched, then it is more likely that the future evolutionary path will be on of the vicious circles of cumulative causation leading to low levels of income and achievement. [Fieldhouse, quoted by Cypher, Dietz, 1997:72] n “The last 40 years can be called the age of development. This epoch is coming to an end. The time is ripe to write its obituary” [Sachs, 1992: 1]. Sachs, W.: The Development Dictionary, A Guide to Knowledge as Power, Zed Books, London, 1992. Baranův kolonialismus v Indii n Ekonomický dopad - v 18.stol. byla Indie jednou z nejvyspělejších zemí světa. n Ekonomické podmínky Indie byly relativně vyspělé, indické metody výroby a průmyslové organizace byly srovnatelné s ostatními částmi vyspělého světa. Avšak Británie měla vojenskou převahu. n Británie porazila Indii, její zaostalost byla způsobena „propracovaným, bezohledným a systematickým rabováním Indie britským kapitálem od samého počátku britské nadvlády“ (Baran, 1957:144). Británie - Indie n Na počátku 20.stol. si přivlastnil 10% indického domácího produktu a toto číslo je ještě podhodnocením odčerpávání indického bohatství, protože se vztahuje pouze na přímé transfery a nezahrnuje indické ztráty kvůli nevýhodným obchodním podmínkám vnucených Británií. n Británie aplikovala ještě jinou strategii ničení Indie. Od pol.18.stol nastal rozmach textilního průmyslu na britském venkově. n převládla v Británii představa, že je třeba zničit silnou konkurenci indického textilního průmyslu a najít trvalého dodavatele pro svůj bavlnářský průmysl a rozšířit své zámořské trhy. K těmto cílům Británii posloužily kolonie n Podle Barana (1957) britská správa systematicky ničila samotné základy indické společnosti, její obchodní politika zničila indická řemesla a následkem vznikla neblaze proslulá chudinská předměstí. Koloniální nadvláda se opírá o nově vniklé elity, které přísahaly loajalitu velmoci a jejichž zájmy jsou úzce spjaty s dominující velmocí. n Škola závislosti nazývá tuto novou třídu ´klientskou sociální třídou´ a odhaluje, že lokální vlastními pozemků jsou nejčastěji nabírání na posty do koloniální správy, protože obávají rolnických protestů a potřebují koloniální vládu, aby je mocensky podpořila Post-koloniální pastýřská péče: n – evropského a amerického typu: evropská – zlepšení životní úrovně s menším ohledem na politický systém (preferování zlepšení podmínek na změno režimu); n amerického typu – vývoz demokracie za každou cenu; změna politického systému jako předpoklad zlepšení životní úrovně (Lipset). Autoritativní intervence n „vyžaduje obecnou popisnou teorii sociálního světa. Tato intelektuální strategie může být nazývána ´policy science´ a tento pojem označuje předpokládaný výsledek hlavního proudu sociální vědy takového, že v odpověď na otázku ´k čemu sociální vědy´ následuje odpověď ´umožní to lidstvu ovládat své sociální okolí´. n Analytická strategie soustředěná na autoritativní intervenci vyžaduje legitimizující intelektuální předměty a následně potřebuje organizování a uskutečnění. (Preston, 1996:1960, zdůr. A.N.) Modernizace třetího světa n sociologie:LEVY;SMELSER. n psychologie: MCCLELLAND INKELESS. n Ekonomie: ROSTOW. n religionistika: n BELLAH Charakteristika modernizační školy n modernizace je proces probíhající ve stádiích n modernizace je homogenizující proces – procesy modernizace podporují tendenci sbližování mezi společnosti. Levyho slovy (1967) postupem času si společnosti budou stále více podobné. Čím více se společnosti modernizují, tím více si budou navzájem podobné. n Modernizace jako poevropštění nebo amerikanizace n Modernizace je procesem nezvratným, modernizace působní jako univerzální rozpouštědlo (Levy), které rozpustí tradiční rysy zemí 3S. Charakteristika Modernizační školy n Modernizace je pokrokový proces. Přestože modernizace s sebou přináší mnohé agonií, z dlouhodobé perspektivy je nejenom nevyhnutelná, ale i žádoucí. n Modernizace je dlouhodobý proces. Vliv funkcionalismu n modernizace je systematický proces, modernita představuje konsistentní celek, který se objevuje jako celkový proces spíše než v izolaci. n Modernizace je transformační proces, tradiční struktury a hodnosty musí být zcela nahrazeny souborem moderních hodnost. n Modernizace je imanentním procesem, je vestavěna do změny sociálního systému n Modernizační teorie operují na vysokém stupni abstrakce n Taktika: náhrada tradičních hodnot a vzorců chování moderními; Teoretikové této školy - M. Levy (1967), N. Smelser (1964), S. Eisenstadt (1974, G. Almond (1987), n vidí skrze evolucionistickou perspektivu pokrok a sociální změnu jako jednosměrnou, tj. jako přechod společností od stádia primitivního do stádia rozvinutého a zároveň nahlíží tuto lidskou evoluci jako předem určenou. n Jejich stanovisko je normativně zatíženo – evoluční proces směrem k závěrečné fázi je vhodný, protože představuje pokrok, humanitu a civilizaci. n Sociologické přístupy tohoto směru jsou zastoupeny např.Levyho konceptem „relativně modernizovaných společností“. n Výhodou relativně nemodernizovaných společností je, že mohou některá nepodstatná stádia evoluce vynechat a zároveň mají výhodu v tom, že vědí, kam spějí. n Umožňuje jim to těžit z expertního vědění společností, které jsou relativně modernizované. Vývoj však ukázal, že toto expertní vědění putuje špatně nejenom čase, ale i v prostoru. Pozadí teorie růstu n Teorie růstu se konstituovala za pozadí čtyř významných prvků: n intelektuálního dopadu Johna Maynarda Keynese n politického programu USA n Marshallova programu pomoci a rekonstrukce západní Evropy n Požadavku národního developmentarismu jako ideologie nově se rodících národů Rétorika národního rozvoje použita lokálními vůdci na cestě k nezávislosti potvrdila model nezávislého národního státu, který měl být nástrojem nejenom dosažení politické svobody pro elity, ale také růstu a blahobytu pro masy (podle Preston, 1996:158-9). Rostow představuje nejvlivnější zpracování a navržení teorie ekonomického růstu. V knize nazvané Nastartování trvalého růsu [The Take-Off into Self-Sustained Growth] (1964) předkládá Rostow pět stádií ekonomického rozvoje s krajními póly tradiční společností na straně jedné a masově-konzumní společností na straně druhé. Ve své teorii Rostow specifikuje podmínky, které jsou nutné k nastartování ekonomického růstu. Politologický přístup: n Lipsetova práce (1963) se snaží objasnit vztah mezi tím, jak je politická demokracie propojena s ekonomickým rozvojem. Vychází na základě literatury z předpokladu, že čím ekonomicky vyspělejší národ, tím větší šance na udržení demokracie (Lipset, 1963:31). typologie politických systémů n Lipset vytvořil typologii politických systémů (stabilní /nestabilní demokracie, diktatura) a n koncept ekonomického rozvoje (bohatství, industrializace – podíl prac. síly v zeměd. a spotřeba energie, urbanizace, vzdělání). Na základě dat OSN Lipset ujistil, n index měření ekonomického rozvoje je vždy vyšší pro demokratické země než pro diktatury. n Lipset získané výsledky interpretuje zdůvodněním, že ekonomický rozvoj zvyšuje příjmy, zabezpečuje vyšší ekonomické jistoty a podporuje vyšší vzdělávání a tím určuje podobu třídního boje (Lipset, 1963:45). n V chudých zemích se nižší třída radikalizuje a hrozí destabilizací společnosti. S ekonomickým rozvojem se však podle Lipseta, zmenšuje sociální distance mezi nižší a vyšší třídou. McClelland n McClellandovu studii o motivaci k výkonu, ve své studii si McClelland položil otázku, která skupina je zodpovědná za ekonomickou modernizaci třetího světa? n Podle McClellanda touto skupinou jsou domácí podnikatelé, nikoli politici či západní poradci. n McClelland apeluje, že je třeba jít za ekonomické indikátory při zkoumání podnikání. Dále poukazuje na nutnost investovat do ekonomického kapitálu, nikoli pouze do ekonomické infrastruktur McClelland n Při podnikání centrálním faktorem předurčujícím úspěch či ztroskotání, je výkonová motivace. n McClelland použil obsahovou analýzu při hodnocení příběhů výkonové motivace, v rámci rozhovorů, které uskutečnil. Dále použil obsahovou analýzu na zkoumání populární literatury. n Vycházel přitom z předpokladu, že lidové příběhy, písně, komiksy, hry a dětské příběhy odrážejí mysl daného národa, jinak by se nastali lidovými. Inkeless n Inkelessova studie moderního člověka (1964), je situována okolo základní otázky: jaký je dopad modernizace na individuální postoje, hodnoty a způsob života? n Inkeless - stabilní vzor „moderního člověka“. Dospěl k závěru, že vzdělání je nejdůležitějším indikátorem moderních hodnot. n Poukazuje také na to, že literatura o třetím světě neúměrně zdůrazňuje negativní aspekty modernizace – dezorganizaci, osobní demoralizaci, deviaci a odcizení. n testované osoby ze třetího světa nevykazují vyšší hladiny stresu oproti lidem rozvinutého světa.