© Miroslav Filip & Jan Širůček PSY259 PSYCHOMETRIKA Anotace Psychometrika bývá u části psychologické obce automaticky spojována s něčím, co je povrchní, studené, ploché, redukcionistické a opovrženíhodné. Je však zásadní pomocnou disciplínou psychologie, zejména ve vztahu k psychodiagnostice. Současná psychometrika kriticky reflektuje své předpoklady a prochází dynamickým vývojem. Těžiště kurzu se proto zaměřuje na novější směry v této oblasti kvantitativní metodologie, přičemž se ale nezanedbává jejich návaznost na předchozí koncepce a historický kontext. Výklad nebude ryze formální, nýbrž co nejvíce vztažený ke konkrétním výzkumných a aplikačním problémům s řadou příkladů a ilustrací. Cílem je poskytnout absolventům základní teoretické poznatky oboru a posílit schopnost uplatňovat je adekvátně v praxi, například při posuzování a volbě psychodiagnostických metod a při jejich konstrukci pro konkrétní aplikační účely. Vyučují Jan Širůček IVDMR FSS MU Joštova 10 602 00 BRNO sirucek@fss.muni.cz; místnost 2.45 Preferujte prosím kontakt elektronickou poštou. Požadavky k úspěšnému ukončení předmětu Kreditová hodnota zkoušky činí 5 ECTS. Základním požadavkem přístupu ke zkoušce je splnění studijních povinností během semestru. Ty zahrnují vypracování dvou seminárních prací, vybraných z okruhu určeného vyučujícím. Termíny odevzdání prací budou stanoveny v průběhu semestru. V případě, že bude práce hodnocena jako nepřijatelná, má autor nebo autorka možnost odevzdat do 14 dnů opravenou verzi práce k opakovanému posouzení Zkoušku je nutno úspěšně složit ve zkouškovém období příslušného semestru. Tematický přehled Tento sylabus je přehledem témat k samostudiu; představuje optimální sumu teoretických znalostí, které by absolvent měl získat k tomu, aby byl schopen absolvovat úspěšně předmět a uplatnit poznatky v praxi. Vzhledem k omezené době trvání kursu jsou na přednáškách probírány pouze nejpodstatnější problematiky; zejména CTT. Vymezení psychometriky v systému psychologických věd a její smysl Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU. Historie měření v psychologii, metodologické a etické aspekty Měření rozumových schopností Psychometricky založený přístup v psychologii osobnosti Gould, S. J. (1998): Jak neměřit člověka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Hunt, M. (2000): Dějiny psychologie. Praha: Portál. © Miroslav Filip & Jan Širůček Základní pojmy z oblasti matematické analýzy dat a) Míry centrální tendence, analýza rozptylu, kovariance a korelace, úrovně měření a typy rozložení proměnných. Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU. Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, n. p. Swoboda, H. (1977): Moderní statistika. Praha: Svoboda. Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Teorie měření - co to je, její místo v psychologii, proč se jí zabývat; a) kvantifikace v přírodních a sociálních vědách - exkurs do historie novověké vědy, Galileova kvantifikující abstrakce; vývoj fyziky (mechaniky) a přírodních věd; aplikace přírodovědecké metody v sociálních vědách; b) základní pojmy teorie měření a obecné charakteristiky měření: c) provázanost teorie a operacionalizace; rámec reference a rámec pozorování d) konstrukce jednodimenzionálních proměnných; pojem latentní proměnné v psychologii; problém statutu latentní proměnné: jsou latentní proměnné skutečné? (nebojte, nejsou); jednodimenzionalita versus multidimenzionalita; relativita úrovně analýzy (Thurstone) e) proměnné jako abstrakce založené na pozorování; diskrétní povaha pozorování f) úloha matematického modelu pojem modelu měření, určení hodnoty proměnné z pozorování; modely deterministické a statistické g) srovnávání jednotlivých pozorování ve stupni; rozdíly ve stupni (kvantitativní) a v druhu (kvalitativní) h) předpoklad invariantnosti a opakování: principiální nutnost předpokladu invariantnosti opakování pro možnost konstrukce proměnné; silné (ontologické) vs. slabé (konstruktivistické) pojetí předpokladu invariantnosti Andrich. D. (1976): Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. (s. 9-16). Fischer, G.H. (1974): Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. (s. 16-25 a s. 114-132) Patočka, J. (1964). Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové. Praha, ČSAV. (s. 302-310) Klasická teorie testů (CTT) a) motivace CTT - paralela s jednoduchým měřením v přírodních vědách; pojem pravého skóru a chyby měření; pravý skór jako latentní proměnná, lineární vztah mezi hrubým skórem a latentní proměnnou b) aparát pro vyjádření teorémů CTT: pojem rozptylu a korelace; c) reliabilita - obecná formule, techniky k odhadu reliability, uplatnění předpokladu invariantnosti opakování d) validita - kriteriální validita, konstruktová validita, průzkum validity položek faktorovou analýzou e) příklad analýzy položek podle CTT elementární (korelace), globální (faktorová analýza) f) slabiny CTT: předpoklad intervalových škál pro analýzu rozptylu, závislost výsledků na rozložení latentních proměnných resp. na vyšetřované populaci, obtížnost položky jako závislost na populaci; nerealističnost předpokladu lineárního vztahu hrubých skórů a latentní proměnné příklad; psychometrický paradox Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU Fischer, G.H. (1974). Einführung in die Theorie psychologischer Tests. Bern: Hans Huber. (s. 26-113) Konstrukce a analýza metody dle CTT a) Základní parametry položek: b) diskriminační schopnost položky, popularita resp. obtížnost, c) reliabilita škály a její úpravy; požadavky na reliabilitu a předpoklady reliability d) Standardizace a normalizace metody Urbánek, T. (2002) Základy psychometriky. Brno: PsÚ AV ČR, PÚ FF MU Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, n. p. © Miroslav Filip & Jan Širůček Pravděpodobnostní přístup v měření, Raschův model a) modelový příklad selhání CTT, nutnost oddělené konceptualizace vlastností položek a testovaných osob b) Gutmannovo řešení a jeho deterministický model c) Raschovo řešení a jeho pravděpodobnostní model; pozorování konstantnosti poměrů obtížnosti položek při změně hodnot latentní proměnné pojem specifické objektivity d) separovatelnost parametrů: parametr položky a osoby e) formule Raschova modelu, pojmy teorie pravděpodobnosti stochastická nezávislost f) logaritmická transformace Raschova modelu (jednoduchý logistický model) g) techniky odhadu parametrů grafická kontrola, párové srovnávání jako podmíněný odhad, procedury pro n položek: podmíněný odhad (conditional estimation), odhad na základě maximální věrohodnosti (maximum likelihood estimation); h) testování modelu: jsou data v souladu s modelem?; párový test invariantnosti poměrů parametrů položek v různých souborech; techniky pro n položek; Andrich. D. (1976). Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. (s. 24-34) Rasch, G. (1966). An item analysis which takes individual differences into acount. The British Journal of Mathematical and Statistical Psychology, 19, 49-57. Item Response Theory a) Historie vývoje IRT návaznost na Raschovy modely b) Jednoduchý logistický model jako jednoparametrový IRT model c) Rozlišovací účinnost položky; Birnbaumův model (dvouparametrový IRT model): zavedení diskriminačního parametru d) Trojparametrový IRT model: parametr uhádnutelnosti e) Spory o IRT modely: otázka realističnosti, splnitelnosti předpokladů, problémy s interpretací specifické objektivity IRT modelů, potenciální zneužitelnost IRT modelů f) IRT a počítačové adaptivní testování Urbánek, T., Šimeček, M. (2001). Teorie odpovědi na položku. Československá psychologie. 5, str. 428 440. Odhad konstruktové validity pomocí strukturálního modelu a) Strukturální modelování, konfirmatorní faktorová analýza b) Typy proměnných z hlediska strukturálního modelování (manifestní, latentní, reziduální, endogenní, exogenní) c) Metody odhadu modelu; předpoklady o proměnných (rozložení, linearita vztahů) d) Problémy a svody konfirmatorní faktorové analýzy: problémy spojené s konstrukcí a interpretací modelu, hierarchické a aditivní modely, chyba reifikace. Urbánek, T. (2000): Strukturální modelování v psychologii. Brno: Psychologický Ústav AV ČR. Gorsuch, R. L. (1974): Factor analysis. Philadelphia: W. B. Saunders Comp. McDonald, R.P. (1991): Faktorová analýza a příbuzné metody v psychologii. Praha: Academia. Kvantitativně-kvalitativní kontroverze z pohledu teorie měření Rozdíl kvantitativního a kvalitativního přístupu formalizace versus interpretace; aporie fakta versus významy, korespondenční versus hermeneutická teorie pravdy, objektivní odstup versus zainteresovanost, analýza versus evidence, homogenní čas versus trvání; jiné způsoby vymezení implikace metodologického pluralizmu; standardní způsob užívání teorie testů předpis interpretace, vyloučení kvalitativního zřetele; alternativní způsob užívání teorie testů, který podporuje interpretativní kvalitativní zřetel. Grondin, J. (1997). Úvod do hermeneutiky. Praha: OIKOYMENH. Bačová, V. (2003). Ciele, kritériá a kvalita výskumu v psychológii. Československá psychologie 47, 259-271.