Řízení lidských zdrojů motivace a její význam v ŘLZ Motivace – úvedení do problému nNesofistikovaný průmysl a jeho role n nI. Začněme u práce, u které se nám motivace zdá být vcelku jednoduše dosažitelná – manuální, spíše nekvalifikovaná práce – ještě v 80. letech minulého století v USA většina automobilového průmyslu kopírovala mírně pozměněný Fordův model motivace – mechanická, bezmyšlenkovitá práce, vyžadující minimum vzdělávacích programů, spojená s přísnou kontrolou a odměňováním na základě výkonu. Motivace – úvedení do problému nNesofistikovaný průmysl a jeho role n nTento přístup stále nastoloval dva problémy: n1. Problém nových zaměstnanců – nikoliv zvládnutí samotné práce, ale zvládnutí mimořádně neatraktivní práce. (A přejmenování těchto prací (Německo, USA) to v dlouhodobé perspektivě neřeší. n2. Konstantní nesnižující se míru absentérismu, odchodů pracovníků atd. nMotivace je tedy problém nejen vyšších míst, ale problém napříč celou organizací. Motivace – úvedení do problému nPojmy v teorii motivace n nhodnota – to co odpovídá potřebě člověka, co cítí jako hodnotné (role emocí, hodnota jako součást světa) npotřeba – to co prožíváme jako nedostatek, vztah k něčemu, co nemáme, ale má to pro nás hodnotu v představě, že bychom to měli nstimul – vnější podnět, to co k nám přichází z vnějšku nmotiv – vnitřní podnět, to co k nám přichází zevnitř ncíl – mezistupně, o jejichž dosažení usilujeme nultimátní cíl – to co již nevede k dalším cílům, ale je cílem samo o sobě Motivace – úvedení do problému nDefinice motivace (dle R. L. Fultona – slovy M. Hájka) n nMotivace je psychologický proces, který aktivuje naše chování a dává mu účel a směr. Je to spíše interní síla, která nás „tlačí“ k uspokojení našich nenaplněných potřeb a dále k dosažení osobních i nadosobních cílů. Je to vůle něčeho dosáhnout. Motivace – úvedení do problému nRůzné přístupy k teorii motivace: nstriktně ekonomický (homo economicus, perfect racionality, tzv. Paretovo optimum) nV tomto konceptu člověk vždy počítá zisky a ztráty a rozhoduje se na základě výhodnosti pro sebe (v rozšířeném modelu výhodnosti pro určitý celek). Z předpokladu perfect racionality a homo economicus vychází např. teorie her – hrajeme tak, abychom vždy maximalizovali výhru (např. válka jako teorie her). nUkázalo se, že takto naprostá většina lidí nejedná – racionální výhodnost zvažujeme, ale je to jen jedna – ta méně podstatná složka vnitřích motivů. n Motivace – úvedení do problému nRůzné přístupy k teorii motivace: nBiologický (sociobiologický) nV tomto konceptu se na člověka pohlíží jako na nevědomí (homo economicus). Tzn. není jedna strategie jednání (a jeden motiv), ale existují různé typy strategií a jejich úspěšnost je závislá na celkovém nastavení systému (kolik lidí kolem Vás jedná určitým způsobem). Takže homo economicus je výborná strategie, pokud kolem Vás není mnoho lidí „homo economicus“, ale pokud jsou všichni homo economicus, stává se to strategií neúspěšnou. Dle biologické teorie je nejrozšířenější – protože nejvýhodnější – strategie „půjčka za oplátku“, resp. „rozšířená půjčka za oplátku“. V základech biologické teorie motivace je člověk – vehicul, který si své motivace namlouvá a poslouchá přitom vždy své biologické já. n Motivace – úvedení do problému nAbraham Maslow Motivace – různé teorie nAbraham Maslow n nPět úrovní základních potřeb nI. 1. Tělesné potřeby – útulné prostředí, odpovídající vybavení, dostatek volného času, dostatečný plat nI.2. Potřeba odpovídajícího zabezpečení – minimalizace rizik, minimalizace stresových rizikových situací, informace o stavu společnosti, zabezpečení kompenzacemi n Motivace – různé teorie nAbraham Maslow n nPět úrovní základních potřeb nI.3. Sociální potřeby – úroveň socializace a mezilidských vztahů. Poznatelnost a průhlednost. nI.4. Potřeby spojené s úctou k sobě samému – sebehodnocení na základě „zdrcadlového“ principu. nI.5. Potřeby sebenaplnění. Motivace – různé teorie nAbraham Maslow n nMotivační profil nU různých lidí existuje různý důraz na jednotlivé vrstvy motivace, ovšem v případě nenaplnění nižších je velmi složitá práce s těmi vyššími. Proto je dle kvalifikace, věku a charakteru pracovníka vhodné vytvořit tzv. motivační profil zaměstnance – spojení s individuálním kariérním plánem, průběžného hodnocení atd. (Kritika ze strany Maslowa a dalších.) Motivace – různé teorie nNehiarchické vidění motivace – S. Covey, E. Fromm – opak homo economickus, limity tohoto přístupu: n Motivace – různé teorie nNehiarchické vidění motivace – kritika ABCD n nCovey se mýlí, protože naše motivace nejsou pouze pozitivní: nA – Acquire – potřeba získávat materiální, abstraktní i symbolické objekty, které nás krátkodobě či dlouhodobě zvýhodňují vůči ostatním lidem. nB – Bond – potřeba mít „neekonomicky“ podložené vzájemné vztahy s dalšími lidmi nC – Comprehend – potřeba rozumět světu, který nás obklopuje (tato potřeba má více úrovní) nD – Defend – potřeba zabezpečovat a chránit to co nás obklopuje a považujeme to za blízké n Motivace – různé teorie nABCD n nN. Nohria (jeden z autorů ABCD), tvrdí, že tento přístup ukazuje RLZ široké pole možností jak aktivizovat motivace lidí a zároveň ukazuje na skutečnost, že naše vnitřní motivace mohou být mezi sebou v rozporu – tzv. dynamický přístup k motivacím – motivace jsou vektory, které působí různým směrem a výslednice je vždy součet a odečet těchto vektorů. nCílem je dosáhnout stavu, kdy všechny vektory působí přibližně stejným směrem. nABCD je mnohem realističtější než H.E. či P.R. i než E. Fromm či S. Covey. n Motivace – různé teorie nHezbergova dvoufaktorová teorie n nExistují dva symetricky převrácené faktory: nA. První faktory, pokud chybí, zapřičiňují nespokojenost, ovšem pokud nechybí, nevedou ke spokojenosti. nB. Druhý typ faktorů, když chybí, nevede k nespokojenosti, ovšem když jsou přítomny, přináší spokojenost. nA. Nazval faktory „hygienické“ B. faktory „motivační“. nA – dobré pracovní podmínky, dobrý plat, dobré vztahy s podřízenými i nadřízenými, pracovní benefity. nB – úspěch, osobní rozvoj, uznání ze strany ostatních, důvěra ostatních. n Motivace – různé teorie nHezbergova dvoufaktorová teorie n nMezi faktory A. a B. existují zásadní rozdíly: uspokojení A. může přinést krátkodobě motivační efekt, ale dlouhodobá motivace souvisí s dosahováním faktorů B. (POZOR – toto není univerzální pravidlo – výjimky!) nPříplatek, který dále nezdůvodňujeme bez pozitivní zpětné vazby rozhodně nerozlobí, ale stane se standardem bez silného pozitivního motivu. nPlněním hygienických faktorů vytváříme předpoklad „nerozlobeného klidu“ motivujeme ale faktory motivačními. n Motivace – různé teorie nV. Vroom a jeho „teorie očekávání“ n nKaždý si vytváří – pomocí racionálního předpovídání „mentální mapy budoucnosti“, které určují, co je a co není pro nás atraktivním a zároveň dosažitelným cílem. Co je pro nás nejpřitažlivějším cílem určují tři vektory: n1. Jak je pro nás cíl přitažlivý (to je logické). n2. Jak je dosažitelný – zda je v našich rukou a jak je snadné cíle dosáhnout v případě určité zvolené strategie. n3. Přesvědčení o tom, že zvolenou strategii ovládáme tak, že v ní nenastanou překážky. n n Motivace – různé teorie nTeorie pozitivního posílení n nZákladem této teorie je „mechanistický“ přístup k jednání člověka. nReakcí na jednání můžeme motivaci k jednání buď posilovat nebo zeslabovat – nPosilování – pozitivní, tzn. po určitém chování přichází odměna; negativní, tzn. po chování mizí něco nežádoucího. nOslabování – za chováním nenásleduje posílení (postupné vyhasnutí chování), za chováním následuje trest (vyhnutí se chování). nPOZOR – negativní posilování není negativní zpětnou vazbou (příkladem je – když je nám v cizím městě zima vyhledáme hotel, udělali jsme něco, abychom se vyhnuli něčemu negativnímu) n Motivace – různé teorie nTeorie pozitivního posílení n nZákladem je tedy posilovat (nejrůznějšími nástroji) žádoucí chování zaměstnanců a zeslabovat nežádoucí. nCo je funkčním posilovačem či zeslabovačem lze zjistit pouze ad-hoc metodou pokusu omylu. nU nežádoucího jednání je potřeba hledat „alternativní“ nabídku. (viz K.B. přístup). n Motivace – různé teorie nC. P. Alderfer ERG – teorie n n nVíce pozitivisticky – behaviorální – pokud nenaplňujeme jednotlivé složky, bobtnají ty ostatní a existuje princip nahraditelnosti. n nJohn T. Dorsey nCílové zaměření – tzv. teorie budoucího zaměření. n