Zpětná vazba studujícím SOC284 ke druhému seminárnímu úkolu 18.10.2017 Vážení studující, děkuji všem, kteří včas odevzdali svědomitě splněný a zapsaný druhý seminární úkol. Z Vašich reflexí jsem vyčetla, že úkol splnil svůj cíl, tedy vyzkoušeli jste si formu mediální analýzy, podívali jste se na mediální svět „jinak než obvykle“ a pocvičili jste se ve vědeckém postupu zápisu provedených pozorování a analýz. Ve většině případů jste si také vyhledali aktuální věkové složení populace ČR a byli jste schopni jej adekvátně využít pro srovnání svých výsledků (samozřejmě omezených pro cvičné účely, jak správně řada z Vás podotkla v textu). Hodnocení jsem si v tomto seminárním úkolu rozdělila na pět částí: · struktura, logika a úprava; · práce s daty ČSÚ; · stručný(!) zápis vlastního pozorování; · splněný rozsah; · reflexe Pokud jste neobdrželi plný počet bodů shledala jsem pochybení v některém z těchto výše uvedených aspektů. Fakticky jsem tak hodnotila dodržení zadání, nikoliv Vaše postoje k tématu. Níže shrnuji některá doporučení proto, aby další zpracování tématu bylo ještě lepší než to současné. Připomínám ovšem, že řada těchto postupů a informací je součástí Power Pointových prezentací z přednášek, které jsou zavěšeny v ISu pro Vaše domácí studium. Níže uvedené příklady jsou vykopírované anonymně z Vaši textů (záměrně tedy porušuji pravidla citace). Jedná se o ilustrativní příklady ne právě ideálního zpracování, které se vyskytly opakovaně. Pokud tedy poznáváte svůj text, berte to prosím pouze tak, že jsem zrovna Vaši práci otevřela dříve než jinou. Doporučení: 1) Generalizující, zkratkovitá tvrzení bez odkazu; práce s jazykem „Na televizi se příliš často nedívám. Naše generace vlastně obecně téměř vůbec.“ Nevydávejte, prosím ,své dojmy za obecně platná tvrzení. Pokud k tomu nemáte nějaké důkazy, a vycházíte jen z toho co se tak děje ve Vaší sociální bublině, ještě to nemusí odrážet „generaci“ obecně. Za každým takovým tvrzením by měl být odkaz na nějaký důkaz, anebo uvedeno „zdá se mi“. Takový úvod si ale můžeme dovolit v reflexi a slohových esejích, ne v odborných statích, jejichž produkci zde nacvičujeme. „Pro sledování jsem pro analýzu sledování vycházel z dělení Českého statistického úřadu na 3 věkové kategorie – Méně než patnáct let, patnáct až šedesát čtyři let, a více jak 65 let. Dále také dělení podle pohlavní kategorie“. - Možná lépe kategorie pohlaví? Genderové kategorie? - Kontrolujte také po sobě gramatiku, případně nevhodné automatické opravy (-- Méně) - Sociologický časopis doporučuje číslovky do deseti vypisovat slovy „Pánská skupina byla početnější ve čtyřech z pěti případů - ve věkové skupině 16 až 30 let ale převážily dámy.“ - lépe snad hovořit o mužích a ženách? 2) Citace „Jak píší ve své publikaci Renzetti a Curran „stáří je v televizi obzvláště velkou nevýhodou a být stará je úplně hrozné“ [Petrová 2010].“ Prosím zopakujte si jaké jsou požadavky na citace, a to nejen v seznamu zdrojů, ale i v textu. Rozlišujte citace přímé, u kterých musíme uvést číslo stránky, a parafráze. Pokud by program na odhalování plagiátů našel že u citace předstíráme, že je to prafráze, nebylo by to dobré. V tomto případě mělo být správně asi takto: Jak píší ve své publikaci Renzetti a Curran [RRRR] in Petrová [2010: SS] „stáří je v televizi obzvláště velkou nevýhodou a být stará je úplně hrozné“. (Skutečně to tako někdo napsal?) Obdobně v tomto dalším příkladu není jasné, kolik zdrojů je citováno a odkaz v poznámce pod čarou nemá správný formát: „Pro porovnání s populací jsem pracovala s daty Českého statistického úřadu[1]. Konkrétně s daty z cenzu (Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011).“ 3) Práce s tabulkami V textu nemůžeme používat vykopírované tabulky z SPSS bez další úpravy a ani tabulky bez patřičných náležitostí (viz ppt). 4) Práce s daty - tabulky Z tabulky uvedené níže nepoznáme, kolik osob bylo v dané kategorii pozorováno. Sloučením buněk v prázdných kategoriích také ztrácí smysl podbarvení buněk. Namísto, aby přispělo k přehlednosti musí čtenář zkoumat proč tam ta podbarvení jsou. Mají snad něco zdůrazňovat? V textech se také nezřídka objevovala práce s barvami buněk (mimo šedé). I když je to na pohled docela hezké a může to pomoci autorské orientaci při analýzách, do závěrečného textu duha nepatří. Pořad/film/seriál program muž 0-15let 16-25let 26-35let 36-45let 46-55let 55+více let žena Věřte, nevěřte TV Barrandov muž ano ano žena ano Dr.House Nova Cinema muž ano ano ano žena ano Přátelé Nova 2 muž ano ano ano žena ano ano Taková moderní rodinka Comedy Central muž ano ano ano žena ano ano ano ano Pevnost Boyard Prima COOL muž ano ano žena ano 5) Práce s daty - grafy Prosím porovnejte dva příklady grafů níže, z kterého můžete vyčíst potřebné informace snadněji? K dokonalosti druhému grafu ještě chybí lepší barevné odlišení, např. aby TV - ženy byly ve světlém odstínu fialové, anebo ještě lépe, aby např. ženy byl ve světlých odstínech a muži tmavých odstínech (nebo obráceně) v odlišných barvách. Rozdíly by pak byly viditelné doslova na první pohled. Někteří z Vás postupovali v sepisování textu v chronologických krocích, jako při popisu receptu, analytická práce přitom předpokládá syntézu získaných informací. Takže i když takový postup a lá kuchařka na koláč není „špatně“, není ani „dobře“, pokud není provedeno v zadání požadované srovnání dvou skupin dat. A to ideálně formou podílů, nikoliv počtů. Srovnání předpokládá, že hodnoty budou nějak vykresleny vedle sebe (v tabulce, nebo grafu, použití obojího se stejnou informací už bývá redundantní). Srovnání sice stačí popsat slovně, ale grafické srovnání (a třeba s následným krátkým výkladem/popisem zobrazeného, resp. těch hlavních zjištění vyplvajících ze zobrazené analýzy) je opět pro čtenáře mnohem více komfortní. Příkladu grafu níže bychom mohli namítnout, že skupiny jsou příliš široké, navíc podíly TV populace dávají v součtu 100 %, podíly skutečné populace jen 84,6 %. 6) Příklady diskuse Je vhodné uvést, z jakého hlediska (na základě jakých argumentů) považujeme náš názor za platný: „Další věc, která nebyla ještě zodpovězena je otázka, zda by televize měla zobrazovat realitu či nikoliv. Když se zeptáte, proč lidé sledují televizi, tak často odpovídají, že chtějí vypnout a zapomenout na všechno. Myslím si, že kdyby televize reflektovala skutečnost, tak by se na ni mnoho lidí přestalo dívat, protože by v tu chvíli neposkytoval již zmíněný útek z reality. Z marketingového hlediska je tedy správně, že televize nezobrazuje realitu.“ A na závěr, místo pozdravu: „To, co vidíme v televizi nemůžeme brát jako realitu. Bylo by to stejné jako kdybychom žili pouze na základní škole a pokládali svět za svět trpaslíků a jen několika výjimečných obrů. Musíme zkrátka otevřít oči, jít ven a realitu zažít na vlastní kůži.“ 😊 S přáním hodně nových pohledů na realitu v tomto týdnu, dr. Lucie Vidovićová ________________________________ [1] Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&vyhltext=v%C4%9Bk&bkvt =dsSbaw..&katalog=30708&pvo=OTCR112#w%5Bk%5D=showxlsexport&w%5Bp%5D=&w%5Bh%5D=